72 C 72/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Soňou Novotnou ve věci žalobce:a) právnická osoba , IČO: IČO sídlem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:

1. Jméno žalovaného ., IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 27 700 Kč s příslušenstvím - faktura I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 27.700 Kč- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37.700 Kč od 10. 9. 2022 do 24. 11. 2022,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 27.700 Kč od 25. 11. 2022 do zaplacení,- spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22.633,90 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky v celkové výši 27.700 Kč s příslušenstvím, a to s tím, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o dílo, kdy žalovaný kontaktoval žalobce za účelem poptávky provedení dodávky a vylití anhydritové směsi tl. 6.5-7cm MFC 020TR na plochu o rozměrech 135 m² s tím, že na ploše se nachází podlahové topení. Na základě komunikace, která probíhala prostřednictvím e-mailových zpráv, byla žalovanému ze strany žalobce zaslána cenová nabídka, která byla žalovaným dne , datum, přijata s tím, že k realizaci díla by mělo dojít následující den. Po řádném provedení a předání díla v souladu s žalovaným přijatou cenovou nabídkou ze dne , datum, , dne , datum, žalobce prostřednictvím faktury označené evidenčním číslem , hodnota, vyúčtoval předem dohodnutou cenu za dílo ve výši 37.700 Kč se splatností ke dni 9. 9. 2022. Za toto dílo byla vystavena faktura, která dle vzájemné dohody stran byla žalovanému zaslána prostřednictvím e-mailové zprávy dne 6. 9. 2022. Takto předem sjednaná cena za žalobcem řádně a včas provedené dílo však ze strany žalovaného nebyla v termínu splatnosti řádně a včas uhrazena. Žalobce se žalovaného během následujících měsíců opakovaně snažil kontaktovat s cílem upozornit na neuhrazenou cenu za dílo a vyřešit věc smírnou cestou. Přestože ze strany žalovaného byla telefonicky přislíbena okamžitá úhrada ceny za dílo, došlo k úhradě pouze částečné ve výši 10.000 Kč, a to vkladem hotovosti na účet žalobce dne 24. 11. 2022. V souvislosti s částečnou úhradou pohledávky s ohledem na jednoznačnou specifikaci platby prostřednictvím variabilního symbolu žalobce dále uvedl, že považuje tuto platbu za uznání také zbytku dluhu žalovaného co do důvodu i výše, neboť ze strany žalovaného nedošlo k napadnutí nároku žalobce co do výše, ani důvodu. Po částečné úhradě byla ze strany žalovaného přerušena veškerá komunikace s žalobcem, a to i přesto, že žalobce žalovaného upozornil, že nebude-li dlužná částka ze strany žalovaného uhrazena, bude žalobce při vymáhání pohledávky nucen vyhledat právní pomoc. Ze strany žalovaného však nedošlo k úhradě celé částky dluhů ani poté, co byl dne 23. 1. 2023 upozorněn výzvou před podáním žaloby.

2. Žalobce dále doplnil, že má především za to, že jestliže lze považovat za nespornou skutečnost, že dne 24. 11. 2022 došlo ze strany žalovaného k úhradě částky ve výši 10.000 Kč, jak žalovaný sám uvádí, což představuje částečnou úhradu ceny provedeného díla, žalobce toto částečné plnění považuje za uznání dluhu ve smyslu ustanovení § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, a to zejména s ohledem na to, že ze strany žalovaného nebyl učiněn žádný krok, který by takový závěr vyvracel a za všech okolností je zřejmé, že žalovaný svůj dluh vůči žalobci uznal. Žalobce má za prokázané, že žalovaný částečnou úhradu uznal i zbytek dlužné částky, když nezbytným předpokladem pro uznání dluhu, resp. jeho zbytku ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, je zásadně vědomost dlužníka o výši dluhu v okamžiku částečného plnění. Vzhledem k tomu, že žalovaný užil u platby převodem na účet žalobce jako variabilní symbol variabilní symbol číslo vystavené faktury, je tudíž dle žalobce zřejmé, že si ve chvíli částečné úhrady byl vědom celkové dlužné částky. Jestliže dle žalovaného žalobce neprovedl dílo dle smlouvy o dílo řádně, přičemž žalovaný tvrdil, že po předání díla se na něm objevily vady v podobě prasklin, žalobce uvádí, že má za to, že připojená fotografie je jednak nekvalitní, jednak neprůkazná, neboť z fotografie nelze jasně určit, zda se jedná o dílo, které žalobce pro žalovaného provedl, kvůli kvalitě fotografie lze jen stěží posoudit, kdy byla fotografie pořízena a zda se jedná o snímek údajné vady díla. To, že se jedná o spornou vadu, je zejména dáno i tím, že předmětná vada díla, ani jiná vada díla nebyla žalovaným nadto nikdy reklamována. Jestliže žalovaný ve svém vyjádření tvrdil, že vady díla byly řádně telefonicky reklamovány u jednatele žalobce, to žalobce důrazně odmítá, naopak jednatel žalobce se opakovaně snažil kontaktovat žalovaného po termínu splatnosti faktury za provedené dílo, ovšem bezúspěšně. Pokud žalovaný tvrdí, že dokonce opakovaně urgoval opravy díla, je zapotřebí, aby žalovaný toto své tvrzení doložil důkazy, neboť toto tvrzení je v přímém rozporu se skutkovým stavem věci. Pokud žalovaný nadto ve svém vyjádření tvrdí, že odmítá uhradit zbytek ceny díla, dokud nebude vada na díle opravená, žalobce poukázal na ust. § 2610 odst. 1 občanského zákoníku, z něhož vyplývá, že právo žalobce na úhradu ceny díla vzniká provedením díla. Žalovaný sice dále uvádí, že otázka řádného provedení díla je sporná, je však třeba upozornit na omyl žalovaného, kdy žalovaný zaměňuje provedení a předání díla s výskytem vad. Žalovaný uznává, že dílo bylo řádně, včas a bez vad provedeno a předáno, kdy tímto okamžikem vznikl žalobci nárok na zaplacení ceny díla, když sám uvádí, že až následně se na díle měly objevit vady v podobě prasklin. Bylo-li podle žalovaného dílo předáno vadně, respektive nebylo-li předáno řádně, měl žalovaný dílo převzít s výhradou dle § 2605 odst. 2 občanského zákoníku, to se však nestalo. Je pak nepochybné, že i kdyby se popsané vady na díle skutečně projevily, což žalobce nemá za prokázané, žalovaný u žalobce žádnou reklamaci neuplatnil, žalovaný je měl u žalobce řádně reklamovat a uplatnit práva z vadného plnění dle § 2615 a násl. občanského zákoníku. Pokud by žalovaný prokázal, že vady na díle skutečně vznikly, je třeba připomenout, že práva z vadného plnění nebyla u žalobce uplatněna včas, tedy bez zbytečného odkladu poté, co žalovaný tyto vady při náležité pečivosti měl zjistit dle § 2618 občanského zákoníku. Tvrzení žalovaného, že skutečnost, že dílo bylo řádně provedeno a předáno, je sporná, je dle názoru žalobce účelové ve snaze se vyhnout úhradě splatného závazku za provedení díla.

3. Žalobce dále odmítnul tvrzení, že by byl ze strany žalovaného kontaktován za účelem reklamace díla, přičemž toto tvrzení je nepravdivé a žalovaný nikterak tuto skutečnost nedokládá. Žalobce dále zcela odmítá důvodnost nároku žalovaného na náhradu škody, která měla žalovanému vadou díla vzniknout, neboť pokud se na díle po jeho řádném předání a převzetí vyskytly vady, měl žalovaný k těmto řádně uplatnit svá práva z vadného plnění, což ovšem řádně neučinil. Nárok žalovaného na náhradu škody žalobce neuznává, žalovaný nadto neuvádí přesnou výši domnělé škody, která s největší pravděpodobností nevznikla, a tudíž není možné ji přesně vyčíslit, nicméně žalobce zcela odmítá, že by bylo fakticky možné, aby žalovanému vznikla škoda, která by „výrazně přesahovala“ hodnotu žalované částky. Žalobce má za to, že nárok žalovaného na náhradu škody je nedůvodný, jeho uplatnění je neoprávněné z důvodu nedostatku právního důvodu, tvrzení a důkazy navrhované žalovaným a dále s ohledem na neexistující právní titul jeho vzniku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nárok ani nevyčíslil, jedná se o uplatnění nároku neurčité, nesplňující ani požadavky pro podání dle § 43 o.s.ř., přičemž žalobce má za to, že by k této části vyjádření žalovaného ani nemělo být přihlíženo. Žalobce dále doplnil, že vzhledem k tomu, že žalovaný částečně plnil bez dalšího, žalobce byl oprávněn považovat dluh za žalovaným uznaný, neboť ze strany žalovaného nedošlo nikdy k výslovnému sdělení, že celkový dluh neuznává. Zákon v daném případě hovoří jednoznačně o právu na zaplacení díla vznikem provedení díla, kdy v okamžiku převzetí díla žalovaný dílo převzal bez výhrad a ani v době po předání díla vady díla nikdy u žalobce nereklamoval. Zhotovitel má přitom právo na zaplacení ceny díla i v případě, kdy objednatel převzal vadné dílo. Žalobce dále uvedl, že neuznává jakékoliv vady díla s tím, že dílo bylo dokončeno a řádně předáno bez vad a nedodělků, přičemž plně odkazuje na již vyjádřené pochybnosti o tom, co konkrétně má být na fotografii předložené žalovaným vidět. Žalobce setrval na stanovisku, že jakékoliv potenciální vady díla měly být žalovaným řádně reklamovány, pokud se vyskytly, k čemuž ovšem nedošlo. Pokud žalovaný tvrdí, že dílo vadami disponuje, nechť své tvrzení prokáže. Přestože žalovaný uvádí, že dílo s vykazovanými vadami je ještě v současné době v nezměněné podobě a plně k dispozici znalci v podobě, jak bylo dílo žalobcem ukončeno, s ohledem na zjištění zástupce žalobce má žalobce za to, že dílo rozhodně není ve stavu, kdy by mohlo být hodnoceno znalcem, neboť je celé zastavěno stavebním a jiným materiálem. Žalobce odmítnul důvodnost nároku žalovaného na náhradu škody, která měla vadou díla vzniknout, kdy pokud se na díle po řádném předání a převzetí vyskytly vady, měl žalovaný k nim řádně uplatnit svá práva z vadného tvrzení, což řádně neučinil. Domnělý nárok žalovaného na náhradu škody je tak zcela bez právního důvodu, a to zejména s ohledem na to, že ke vzniku škody i podle vyjádření žalovaného ještě ani nedošlo, neboť oprava údajné vady díla třetím subjektem nebyla realizována. Vzhledem k tomu, že škoda nevznikla a žalovaný nemá za žalobcem pohledávku z žádného právního titulu, má žalobce za prokázané a nesporné, že mezi účastníky řízení neexistují vzájemné nároky a žalobce výslovně rozporuje existenci vzájemného nároku žalovaného.

4. Dále pak žalobce v doplnění uvedl, že jde-li o žalovaným připojenou fotografii, žalobce pokládá za neprokázané, že na fotografii je skutečně zachycena žalovaným tvrzená vada díla, kdy tento stav nadto ani neodpovídá zjištěním, která na místě samém zjistil zástupce žalobce, , jméno FO, . Naopak žalobce je připraven prokázat svá tvrzení fotodokumentací pořízenou v polovině srpna roku 2023. Žalobce dále zdůraznil, že žalovaný dílo převzal bez výhrad, a pokud se po předání a převzetí díla na díle vyskytly vady, měl žalovaný o těchto vadách žalobce informovat a případně se domáhat práv z vadného plnění. Právě notifikace vady díla je přitom nutným předpokladem pro uplatnění práv z vadného plnění dle § 2111 občanského zákoníku, kdy žalobce považuje za prokázané, že žalovaný nemá nárok na uplatnění práv z vadného plnění vzhledem k tomu, že žalovaný neoznámil vady díla žalobci bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil, čímž zmeškal lhůtu dle § 2618 občanského zákoníku. Pokud se totiž vady na díle měly objevit již v prosinci roku 2022, jak uvádí žalovaný ve svém odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 22. 3. 2023, pak měly být žalovaným žalobci vytknuty bez zbytečného odkladu. Žalovaný ovšem řádně nenotifikoval žádnou vadu a z tohoto důvodu považuje žalobce za prokázané, že mezi ním a žalovaným neexistuje vzájemný nárok, přičemž žalovanému nevznikl žádný nárok, který by ve vtahu k žalobci uplatnil.

5. Žalovaný se vyjádřil tak, že považuje za nesporné, že žalovaný kontaktoval žalobce za účelem poptávky a vylití anhydritové směsi tak, jak byla specifikována v žalobě, kdy se jednalo o stavbu rekreačního objektu v , adresa, , přičemž na základě této poptávky následovalo uzavření smlouvy o dílo, která byla sjednána ústně. Ani v této části žalovaný žalobní návrh nerozporuje. Co však považuje za sporné, je to, že žalobce měl provést předmětné dílo řádně, kdy lze sice souhlasit s tvrzením žalobce, že dílo bylo předáno „v dané době (relativně) i bez vad, ex post se však projevily vady díla, kdy se jednalo o praskliny položené směsi na podlaze po jejím vyschnutí“, přičemž v této části považuje žalovaný žalobní návrh za sporný. Rovněž považuje žalovaný za nesporné, že byl vystaven fakturační doklad na částku 37.700 Kč, přičemž ani v této části žalovaný žalobní návrh nerozporuje. Rovněž považuje za nesporné, že ze strany žalovaného došlo k částečnému plnění za provedení díla ve výši 10.000 Kč, kdy souhlasí s tím, že byla částka připsána na účet žalobce v termínu 24. 11. 2022. Nicméně v prosinci roku 2022 žalovaný zjistil, že došlo k popraskání položené směsi na podlaze díla žalobcem a v tomto ohledu ho telefonicky žádal, aby dílo opravil, neboť jej není možné užívat, přičemž v této části je žalobní návrh ze strany žalovaného rozporován. Žalobce přes urgence žalovaného „doposud dílo v části popraskání neopravil a v tomto ohledu žalovaný odmítá fakturační cenu díla doplatit a nárokuje po žalobci náhradu škody, která výrazně převyšuje hodnotu žalované částky“, přičemž „je zřejmé, že žalobce se opravě díla vyhýbá a takto vynucuje u žalovaného, aby dílo opravil na náklady žalobce“. Dle výše popsaného stavu navrhl žalovaný, aby rozhodl tak, že žalobní návrh žalobce zamítá. Žalovaný dále namítal, že stran významu vědomosti dlužníka o výši dluhu v okamžiku plnění je žalobcem s odkazem na příslušné rozhodnutí v podobě judikátu zakrýváno to, že vadné dílo, byť je vadné v jeho plnění a vykazuje škody v provedeném díle má dle žalobce nárok na jeho zaplacení, avšak oprava díla má vyšší míru nákladů než původní pořízení díla, kdy ve zbytku obsahu tohoto stanoviska se žalobce ubral cestou spekulací. „Stran vady díla a reklamace je zjevné, že došlo k vadě díla, nota bene pokud žalobce odkazuje na nekvalitu pořízené fotografie, pak není pochyb o tom, že sám žalobce spatřuje na předmětném foto vadu a postačuje si s tím, že jde svým druhem pořízeného fota o jeho nekvalitu, tím sám potvrzuje, že vadu provedeného díla spatřuje, avšak je nelze (pro nekvalitu pořízené fotografie) blíže určit. Zde žalovaný namítá, že podaný důkaz v pořízené fotografie je možné blíže určit ohledáním díla navrhovaným ustanovením soudního znalce, pořízením kvalitní fotodokumentace a znaleckým posudkem. Žalobce se mylně domnívá, že dílo bylo žalovanou opraveno a že ze staršího data pořízené fotodokumentace není možné zjistit důsledky nekvalitně provedeného díla, respektive i rozsah způsobené škody z nekvalitně provedeného díla. Vzdor tomuto předpokladu žalobce je dosavadní situace taková, že dílo s vykazovanými vadami je ještě v současné době v nezměněné podobě a je tedy plně k dispozici znalci v podobě, jak bylo dílo žalobcem ukončeno. Je příslovečné, jak na jedné straně se žalobce domáhá ze strany žalované o neprokázání reklamace ve vadě díla, z hlediska nedoložených důkazů, avšak na druhé straně se sám vyhýbá důkazu o předání díla bez vad (z ohledu na podaný žalobní návrh měla na tuto důkazní okolnost čas), přičemž tato okolnost svědčí o ústním jednání k vadě díla a dořešením problematiky vad díla dohodou mezi podnikajícími subjekty, kdy žalobce v této formě setrval na bezvadném plnění díla, ačkoliv má v podstatě ještě v současné době možnost dílo opravit a získat tak 100% finanční plnění za provedení díla – k tomu však žalobce nehodlá přistoupit.“ Jde-li o tvrzení o vzájemném nároku, žalobce dle žalovaného opětovně setrvává na nároku na plnění, ačkoliv si je vědom toho, že nárok lze uplatňovat po opravě díla, respektive odstranění položené anhydritové směsi, pod kterou je podlahové topení a ochranné vrstvy tepelné izolace a podobně, přičemž se jedná o rozsáhlou opravu díla a její hodnotu, tedy vzniklou škodu, nelze v současném stadiu určit, což lze nahradit či určit předestřenou opravou a příslušnou fakturací opravárenským subjektem nebo rozpočtářem nebo soudním znalcem. Žalovaný odkázal na důkaz v podobě „aktuálního fota prasklin podlahy provedeného díla“ spolu s důkazem označeným jako „ostatní návrhy důkazů, dle předchozího vyjádření žalovaného k odporu“.

6. Žalovaný dále upřesnil v rámci svého vyjádření, že jestliže žalobce uvádí, že v návaznosti na seznámení s fotodokumentací předloženou soudu stranou žalovanou pokládá tuto za neprokázanou, když na doložené fotografii v nekvalitním provedení díla se jedná o stav, který neodpovídá zjištěním, která na místě samém naopak měl zjistit , jméno FO, , a žalobce je připraven prokázat svá tvrzení, pořízenou vlastní fotodokumentací v polovině srpna roku 2023, tvrzení žalobce je zavádějící a nepravdivé, když se jedná o snahu odvrátit důkazní břemeno v neprospěch žalovaného, přičemž důraz na to, že žádná vada díla neexistovala, zakládá pochybnost týkající se doložené fotodokumentace. Žalovaný má za to, že žalobce je povinen doložit svá tvrzení a nelze akceptovat, aby bránil možnosti žalovaného se bránit. Žalovaný má na svém pořizovacím zařízení fotodokumentaci, časový zápis o pořízení vady díla, čímž doloží, že se jedná o vadu díla v místě a čase, přičemž vadu díla potvrdí i investor. Žalovaný proto navrhl k důkazu také důkaz v podobě „časového údaje - záznam na zařízení chytrého telefonu o pořízení vad díla“, a dále výslech , tituly před jménem, , jméno FO, , investora jako svědka.

7. Soud provedl dokazování uvedenými důkazy, které zhodnotil (jednotlivě i důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti s tím, že má za to, že důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci a že nic nebrání tomu, aby z ní soud při rozhodování o věci vycházel, přičemž z důkazů učinil příslušné skutkové závěry. S ohledem na posouzení věci a nepřítomnost žalovaného u jednání pak bylo nadbytečné provádět důkazy týkající se případných vad díla či případně vzniklé odpovědnosti na straně žalobce s ohledem na dosud absentující tvrzení strany žalované.

8. Dne , datum, byla žalovaným ve vztahu k žalobci uskutečněna objednávka dodávka a vylití anhydritové směsi „MFC portland 020“ s tím, že následujícího dne by měla proběhnout prohlídka staveniště před vylitím, jak vyplývá z e-mailové komunikace označené dnem 22. 8. 2022 a dále dnem 2. 9. 2022. Téhož dne byla žalobcem vystavena cenová nabídka na částku v celkové výši 37.700 Kč, která byla součástí e-mailové komunikace jako připojená příloha v reakci na objednávku žalovaného.

9. Dne 6. 9. 2022 byla prostřednictvím faktury , hodnota, vyúčtována ze strany žalobce jako dodavatele ve vztahu k žalovanému jako odběrateli, částka v celkové výši 37.700 Kč s tím, že takto došlo k fakturaci provedených zednických prací, přičemž práce byly provedeny včetně dodávky materiálu, cena byla stanovena dohodou s poznámkou „na akci cementové podlahy , adresa, “, a to se splatností ke dni 9. 9. 2022.

10. Žalovaný připojil ke svému podání jako přílohu k provedení důkazu barevnou kopii nedatované a nijak dále vyjma „foto prasklin podlahy provedeného díla“ neoznačené a dále nespecifikované fotografie.

11. Žalobce dále připojil oznámení , právnická osoba, majitele účtu , právnická osoba, , (žalobce), z něhož se podává provedení platby ve vztahu k částce 10.000 Kč s datem zaúčtování 24. 11. 2022 v podobě vkladu hotovosti.

12. Dne 23. 1. 2023 byla žalovanému ze strany žalobce adresována výzva před podáním žaloby dle § 142a o. s. ř.

13. Další dokazování soud neprováděl, neboť je považoval za nadbytečné. Ze strany soudu tak nebylo provedeno dokazování v podobě výslechu jednatele žalobce , jméno FO, , nar. , datum, , ani návrh na provedení místního šetření s eventuálním návrhem na důkaz znaleckým posudkem soudem určeným znalcem na posouzení vady tak, jak byly navrhovány žalobcem, ani vypracováním znaleckého posudku v oboru stavebnictví, výslechem zaměstnance žalovaného , jméno FO, , jak bylo dále také navrhováno ze strany žalovaného. Totéž se týká důkazu v podobě návrhu „časového údaje - záznam na zařízení chytrého telefonu o pořízení vad díla“, a dále výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, , investora jako svědka, tak jak byly tyto důkazy dále také označeny ze strany žalovaného, kdy k tomu je třeba nadto doplnit, že žalovaný se k následně nařízenému jednání nedostavil, aby byly kromě jiného také jednotlivé jím navrhované důkazy konkretizovány a aby zejména doplnil bez dalších pochybnosti jednotlivá skutková tvrzení, k jejichž prokázání by důkazy měly sloužit.

14. Dle § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, odst. 1 smlouvu o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle § 2586 odst. 2 věty první občanského zákoníku, cena díla je ujednána dostatečně určitě, měli dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena, alespoň odhadem.

15. Dle § 2587 občanského zákoníku, dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

16. Dle § 2604 občanského zákoníku dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

17. Dle § 2605 odst. 1 občanského zákoníku, dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Dle § 2605 odst. 2 převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo za zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

18. Dle § 2610 odst. 1 občanského zákoníku, právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

19. Dle § 2615 odst. 1 občanského zákoníku, dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Dle § 2615 odst. 2 o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

20. Soud má na základě provedeného dokazování a po právním posouzení věci za prokázané, že mezi žalovaným jako objednatelem a žalobcem zhotovitelem byla na základě objednávky žalovaného ze dne , datum, uzavřena smlouva o dílo, kdy předmětem smlouvy byla dodávka a vylití anhydritové směsi tl. 6.5-7cm MFC 020TR na plochu o rozměry 135 m², přičemž zednické práce byly provedeny žalobcem včetně dodávky materiálu na akci cementové podlahy , adresa, . Cena byla stanovena účastníky dohodou s tím, že mezi účastníky bylo nesporné, že došlo k uzavření smlouvy o dílo a provedení díla. Žalovaný dále výslovně uvedl, že považuje za nesporné rovněž to, že dílo bylo předáno s tím, že v dané době „relativně i bez vad“, přičemž z vyjádření žalovaného vyplynulo, že žalovaný považoval za sporné mezi účastníky na základě jím vedené procesní obrany, že se „ex post projevily vady díla, kdy se jednalo o praskliny položené směs na podlaze – po jejím vyschnutí“, aniž by však žalovaný svá tvrzení v dostatečné míře konkretizoval a byla rovněž bez dalších pochybností zjevná provázanost s jím označenými důkazy. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobce je v plném rozsahu důvodný s tím, že žalobci vznikl na základě vyúčtování ceny díla nárok na zaplacení částky v celkové výši 37.700 Kč po částečné úhradě ze strany žalovaného ve výši 10.000 Kč vkladem hotovost na účet žalobce dne 24. 11. 2002. Pokud se mělo jednat o případnou odpovědnost žalobce za vady tak, jak bylo ze strany žalovaného uváděno, je potřeba v tomto směru zejména akcentovat skutečnost, že tvrzení žalovaného zůstaly v rovině týkající se vad díla nejednoznačnými, a přestože žalovaný doplňoval v rámci svých podání jednotlivé skutečnosti týkající se také namítané vadnosti díla, nebyly tyto nesrovnalosti ze strany žalovaného ani následně odstraněny. Důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení vztahující se k procesní obraně žalovaného však leží na žalovaném, aby prokázal, že dílo vykazovalo vady, za něž by žalobce odpovídal a které by se vztahovaly k případnému vzájemnému nároku žalovaného. V jiném směru nárok žalobce rozporován nebyl, nadto ze strany žalovaného došlo k částečné úhradě ceny za provedené dílo.

21. K uvedenému soud rovněž doplňuje, že pakliže se v projednávaném případě žalovaný nedostavil k nařízenému prvnímu jednání ve věci, z něhož se omluvil, aniž by požádal o případné odročení jednání z důležitého důvodu, který mu v účasti u jednání brání, a přestože byl soudem k prvnímu jednání ve věci řádně předvolán, a bylo tak za splnění předpokladů dle uvedeného ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v jeho nepřítomnosti, v takové situaci se účastník vystavuje riziku, že v případech, kdy vyvstane potřeba jeho poučení, podle ustanovení § 118a o.s.ř., které je zásadně spojeno s jednáním ve věci, nastane bez tohoto poučení zákonná koncentrace řízení ke konci prvního jednání, aniž by však za takové situace mohlo být nepřítomnému účastníku, který neunáší břemeno tvrzení a s ním související břemeno důkazní, adresováno poučení podle ustanovení § 118a odstavec 1 až 3 o. s. ř., k dotvrzení rozhodných skutečností nebo označení dalších důkazních návrhů, než bude odsouzen k neúspěchu pro neunesení břemene. Nedostavil-li se tak žalovaný k nařízenému prvnímu jednání ve věci, k němuž byl řádně předvolán, lze shrnout, že se zbavil práva na případné poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř., neboť tato poučovací povinnost je úzce spjata s jednáním ve věci.

22. Výše uvedené soud uvádí zejména v souvislosti s pravidlem o břemenu tvrzení a břemenu důkazním, které, pokud jde o procesní obranu žalovaného týkající se nároku na práva z vadného plnění dle občanského zákoníku, nese ohledně existence daných důvodů týkajících se odpovědnosti žalobce důkazní břemeno žalovaný jako ten, kdo se touto procesní obranou brání.

23. Další důkazy tak ze strany soudu prováděny nebyly, neboť jestliže se žalovaný k nařízenému jednání nedostavil, ačkoliv byl ze strany soudu řádně předvolán, aniž by soudu adresoval žádost o odročení jednání, nebylo možné se dosud neurčitými a velmi obecnými tvrzeními žalovaného zabývat a ani posoudit jednotlivé důkazy týkající se vadnosti díla. Žalovaný se z nařízeného jednání přitom omluvil s tím, že souhlasí, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaný nežádal o odročení nařízeného jednání, byla věc v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soudem projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalovaného a soud přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů, přičemž zbylé důkazy byly s ohledem na nadbytečnost dané věci, jde-li zejména o výslechy svědků a návrh na vypracování znaleckého posudku spolu s místním šetřením zamítnuty.

24. V návaznosti na výše uvedené pak soud dále shrnuje, že žalovaný nadto sám považoval tvrzení žalobce týkající se rozhodných skutečností podstatných pro úspěch žalobce ve sporu za nesporná, pouze s tím, že žalovaný v rámci své procesní obrany především uvedl, že „v prosinci roku 2022 žalovaný zjistil, že došlo k popraskání položené směsi na podlaze díla žalobcem a v tomto ohledu ho telefonicky žádal, aby dílo opravil, neboť jej není možné užívat, přičemž v této části je žalobní návrh ze strany žalovaného rozporován. Žalobce přes urgence žalovaného doposud dílo v části popraskání neopravil a v tomto ohledu žalovaný odmítá fakturační cenu díla doplatit a nárokuje po žalobci náhradu škody, která výrazně převyšuje hodnotu žalované částky, přičemž je zřejmé, že žalobce se opravě díla vyhýbá a takto vynucuje u žalovaného, aby dílo opravil na náklady žalobce“. Žádné další skutečnosti týkající se případné odpovědnosti ve vztahu k žalobci uplatněným vadám však žalovaný neuvedl, stejně jako neupřesnil rozhodující skutečnosti do té míry, aby bylo možné posoudit, z jakého titulu by měl být nárok z jeho strany uplatňován a zda se případně nejedná o nárok vznesený z titulu odpovědnosti za způsobenou újmu (škodu). Žalovaný v průběhu řízení v rámci svých vyjádření ani neuvedl, jakým způsobem hodlá svůj nárok a na základě jakých konkrétních skutečností uplatnit, ať již se jedná o rozhodné skutečnosti pro posouzení případné odpovědnosti žalobce za vady či vznik odpovědnosti žalobce na základě jiných důvodů. K nařízenému jednání se přitom žalovaný nedostavil, tudíž nebylo možné jej poučit s účinky v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o povinnostech vztahujících se k břemenu tvrzení a důkaznímu pro úspěšně vedenou procesní obranu a skutečnosti uváděné v písemných podáních zůstaly vágní a nejednoznačná, jde-li o konkrétní tvrzení vztahující se k obraně žalovaného. Ovšem i ve vztahu k žalovaným uváděným důkazům je zapotřebí uvést, že chybí zjevná provázanost ve vztahu k jednotlivým skutkovým tvrzením, případně byly označeny ve zcela obecné rovině s odkazem na neurčitý okruh „ostatních návrhů důkazů“ s poukazem na předchozí vyjádření žalovaného.

25. Soud tak dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná.

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 22.633,90 Kč. Tyto náklady vedle uhrazeného soudního poplatku ve výši 1.108 Kč se stávají z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif za celkem šest úkonů právní služby podle § 11 odst. 1, písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve výši 2. 200 Kč za úkon (převzetí právního zastoupení, návrh na zahájení řízení ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, písemné podání ve věci samé ze dne 22. 3. 2023, 17. 8. 2023, 12. 1. 2024, účast na jednání před soudem dne 25. 4. 2025), spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána za šest úkonů právní služby, a dále spolu s paušální náhradu nákladů za každý úkon právní služby ve výši 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025, jež byla žalobci přiznána za jeden úkon právní služby, to vše spolu s DPH dle ustanovení § 37 odst. 1, 3 o. s. ř.