73 C 110/2018

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Kovářovou jako samosoudkyní ve věci manželky: proti manželovi: ; ; celé jméno manželky , narozená dne datum bytem adresa manželky zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa celé jméno manžela , narozený dne datum bytem adresa manžela zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené [datum] a [celé jméno manžela], narozeného [datum], uzavřené dne [datum] před Úřadem městské části [obec] - [část obce], okres [okres], zapsané v knize manželství ve svazku 2, ročník 1999, strana 296, pořadové [číslo] se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se návrhem, doručeným soudu dne 10.7.2018 domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne 9.9.1999. Návrh podrobně odůvodnila s tím, že v manželství existují dlouhodobé neshody, týkající se představ manželů o společném soužití, v červenci 2013 se i s dětmi odstěhovala ze společného bydliště a od té doby spolu manželé nežijí. Manžel se v průběhu řízení k návrhu připojil. Soud provedl důkaz oddacím listem účastníků, rodnými listy nezletilého [jméno] [celé jméno manžela], narozeného [datum] a nezletilé [jméno] [jméno], narozené [datum], spisem Městského soudu v Brně, sp. zn. 23 Nc 105/2014, výslechem manželky a manžela jako účastníků řízení. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Úřadem městské části [obec] - [část obce], u obou manželů se jednalo o manželství prvé, z manželství se narodily dvě děti – [jméno] a [jméno] [jméno], oba účastníci mají státní občanství ČR, poslední společné bydliště měli v [obec]. Oba manželé ve svých výpovědích uvedli, že se před uzavřením sňatku znali více než šest let, manželství uzavírali proto, že si rozuměli, měli společné zájmy a záliby. Manželka začala problémy ve vztahu pociťovat po narození dcery, uvedla, že manžel s ní přestal komunikovat, ignoroval jí, měla na něho vliv jeho rodina, řešil své duševní problémy, neshody se mimo jiné týkaly také toho, že manželka chtěla pro rodinu lepší bydlení, avšak manžel s tím nesouhlasil. V roce 2013 se manželka i s dětmi ze společného bydliště odstěhovala. Manžel ve své výpovědi uvedl, že problémy ve vztahu začal pociťovat několik měsíců před narozením dcery, nesouhlasil s názorem manželky na jiné bydlení, a to zejména z důvodu zadlužování rodiny. Oba manželé shodně uvedli, že příčinu rozvratu manželství spatřují ve svých odlišných charakterech, preferenci hodnot a názorech na společné soužití. V současné době došlo k jejich odcizení a ani jeden z manželů nemá na obnovení vztahu zájem. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 5.10.2018, č.j. 23 Nc 105/2014-630, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20.8.2019 č.j. 15 Co 42/2019-739, bylo rozhodnuto tak, že se nezletilý [jméno] a nezletilá [jméno] [jméno] svěřují pro dobu po rozvodu do péče matce a otci bylo stanoveno výživné, dále bylo rozhodnuto o úpravě styku otce s dětmi. Podle ustanovení § 755 odst. 1 obč.zák. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ust. § 756 obč.zák. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. Po zhodnocení provedených důkazů a zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podmínky stanovené v ustanovení § 755 odst. 1 obč. zák. jsou v dané věci splněny, neboť manželství účastníků řízení je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželství je již řadu let pouze formálním svazkem a neplní své základní funkce (§687 odst. 2 obč. zák.). Manželé spolu delší dobu nežijí, nepodporují se, neudržují rodinné společenství, nevytváří zdravé rodinné prostředí. Návrhu na rozvod manželství proto soud vyhověl, když z provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků jako příčinu rozvratu manželství zjistil rozdílnost povahových vlastností manželů a jejich názorů na společné soužití v důsledku čehož došlo ke vzájemnému odcizení. V současné době nemá žádný z manželů zájem na obnovení soužití. Manželé spolu nežijí již od července 2013, o poměrech nezletilých dětí bylo pro dobu po rozvodu pravomocně soudem rozhodnuto (§ 756 obč. zák.), otec se s dětmi stýká dle dohody rodičů, přičemž styk je upraven i rozhodnutím soudu, za současného stavu již nelze očekávat obnovení manželského soužití. Rozvod manželství není v rozporu se zájmy nezletilých dětí, soudem nebyly zjištěny a ani účastníky tvrzeny zvláštní důvody pro zájem dětí na trvání manželství. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 23 z.ř.s., dle kterého účastníci řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemají na náhradu nákladů řízení právo.