73 C 110/2018

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Kovářovou jako samosoudkyní ve věci manželky: proti manželovi: ; ; celé jméno manželky, narozená dne datum bytem adresa manželky zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa celé jméno manžela, narozený dne datum bytem adresa manžela zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum a celé jméno manžela, narozeného datum, uzavřené dne datum před Úřadem městské části obec - část obce, okres okres, zapsané v knize manželství ve svazku 2, ročník 1999, strana 296, pořadové číslo se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se návrhem, doručeným soudu dne 10.7.2018 domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne 9.9.1999. Návrh podrobně odůvodnila s tím, že v manželství existují dlouhodobé neshody, týkající se představ manželů o společném soužití, v červenci 2013 se i s dětmi odstěhovala ze společného bydliště a od té doby spolu manželé nežijí. Manžel se v průběhu řízení k návrhu připojil. Soud provedl důkaz oddacím listem účastníků, rodnými listy nezletilého jméno celé jméno manžela, narozeného datum a nezletilé jméno jméno, narozené datum, spisem Městského soudu v Brně, sp. zn. 23 Nc 105/2014, výslechem manželky a manžela jako účastníků řízení. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před Úřadem městské části obec - část obce, u obou manželů se jednalo o manželství prvé, z manželství se narodily dvě děti – jméno a jméno jméno, oba účastníci mají státní občanství ČR, poslední společné bydliště měli v obec. Oba manželé ve svých výpovědích uvedli, že se před uzavřením sňatku znali více než šest let, manželství uzavírali proto, že si rozuměli, měli společné zájmy a záliby. Manželka začala problémy ve vztahu pociťovat po narození dcery, uvedla, že manžel s ní přestal komunikovat, ignoroval jí, měla na něho vliv jeho rodina, řešil své duševní problémy, neshody se mimo jiné týkaly také toho, že manželka chtěla pro rodinu lepší bydlení, avšak manžel s tím nesouhlasil. V roce 2013 se manželka i s dětmi ze společného bydliště odstěhovala. Manžel ve své výpovědi uvedl, že problémy ve vztahu začal pociťovat několik měsíců před narozením dcery, nesouhlasil s názorem manželky na jiné bydlení, a to zejména z důvodu zadlužování rodiny. Oba manželé shodně uvedli, že příčinu rozvratu manželství spatřují ve svých odlišných charakterech, preferenci hodnot a názorech na společné soužití. V současné době došlo k jejich odcizení a ani jeden z manželů nemá na obnovení vztahu zájem. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 5.10.2018, č.j. 23 Nc 105/2014-630, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20.8.2019 č.j. 15 Co 42/2019-739, bylo rozhodnuto tak, že se nezletilý jméno a nezletilá jméno jméno svěřují pro dobu po rozvodu do péče matce a otci bylo stanoveno výživné, dále bylo rozhodnuto o úpravě styku otce s dětmi. Podle ustanovení § 755 odst. 1 obč.zák. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ust. § 756 obč.zák. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. Po zhodnocení provedených důkazů a zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podmínky stanovené v ustanovení § 755 odst. 1 obč. zák. jsou v dané věci splněny, neboť manželství účastníků řízení je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželství je již řadu let pouze formálním svazkem a neplní své základní funkce (§687 odst. 2 obč. zák.). Manželé spolu delší dobu nežijí, nepodporují se, neudržují rodinné společenství, nevytváří zdravé rodinné prostředí. Návrhu na rozvod manželství proto soud vyhověl, když z provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků jako příčinu rozvratu manželství zjistil rozdílnost povahových vlastností manželů a jejich názorů na společné soužití v důsledku čehož došlo ke vzájemnému odcizení. V současné době nemá žádný z manželů zájem na obnovení soužití. Manželé spolu nežijí již od července 2013, o poměrech nezletilých dětí bylo pro dobu po rozvodu pravomocně soudem rozhodnuto (§ 756 obč. zák.), otec se s dětmi stýká dle dohody rodičů, přičemž styk je upraven i rozhodnutím soudu, za současného stavu již nelze očekávat obnovení manželského soužití. Rozvod manželství není v rozporu se zájmy nezletilých dětí, soudem nebyly zjištěny a ani účastníky tvrzeny zvláštní důvody pro zájem dětí na trvání manželství. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 23 z.ř.s., dle kterého účastníci řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemají na náhradu nákladů řízení právo. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z.ř.s. ve spojení s § 384 odst. 2 z.ř.s.) Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení. Účastník, který má v občanském průkaze vyznačen stav, je povinen do 15 dnů od právní moci výroku o rozvodu manželství požádat o vydání nového občanského průkazu (§ 14 odst. 1 písm. d) bod 3 zákona č. 328/1999 Sb. o občanských průkazech).