Městský soud v Brně · Rozsudek

94 C 122/2024

č. j. 94 C 122/2024-65

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-18 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:MSBR:2025:94.C.122.2024.1

Citované zákony (9)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci žalobkyně:a) Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta Ph.D. sídlem Adresa advokáta proti žalované:

1. Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 12 559,39 Kč s příslušenstvím - úvěr I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 850 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části o zaplacení částky 709,39 Kč s- kapitalizovaným úrokem ve výši 1 689,32 Kč,- úrokem ve výši 23,28 % ročně z částky 12 559,39 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení,- kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 646,33 Kč- úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 12 559,39 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení,zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne 31. 8. 2023 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 599,39 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaná uzavřela dne 20. 11. 2020 se společností , právnická osoba, a to s úvěrovým rámcem ve výši 15 000 Kč. Pohldávka byla následně postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 20. 11. 2020, č. , hodnota, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 17 731 Kč, který se skládá z úroku ve výši 12 088 Kč (v úrokové sazbě 88%), poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za službu komfortní a flexibilní částku ve výši 4 143 Kč a ceny doplňkového pojištění ve výši 2 340 Kč. Celkově se tedy žalovaná zavázala zaplatit částku 35 071 Kč, to vše v pravidelných 78týdenních splátkách ve výši 450 Kč, tj. 1 800 Kč měsíčně.

4. V žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaná uvedla v části ohledně příjmů, že je zaměstnána jako pomocný manipulační dělník s příjmem 10 000 Kč a dalšími příjmy domácnosti ve výši 4 000 Kč, tj. 14 000 Kč celkem. Výdaje byly stanoveny částkou 2 000 Kč, jako odhadované výdaje žalované, bez uvedení dalších skutečností. Žalovaná dále uvedla, že žije v nájmu, je vdaná, má učňovské vzdělání.

5. Žalovaná zaplatila částku 3 150 Kč (nesporné).

6. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 14. 12. 2022 byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 včetně seznamu pohledávek). Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 16. 12. 2022 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 včetně podacího lístku).

7. Výzvou ze dne 1. 6. 2023 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 34 287,72 Kč (z předžalobní upomínky, podacího lístku), která se skládala, z pohledávky na smlouvu č. , hodnota, , úroků z prodlení, poplatků atd.

8. V rámci právního posouzení věci se soud nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda společnost , právnická osoba, před uzavřením smlouvy o úvěru splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být uzavřena s dlužníkem jakožto spotřebitelem (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. , spisová značka, ), neboť pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C-449-13).

9. Společnost , právnická osoba, však vycházela pouze z databází, aniž by zjišťovala u žalovaného konkrétní příjmy a výdaje, které by také řádně listinami vypovídající o konkrétních příjmech a výdajích žalovaného doložil. Na základě takových údajů nebylo možné při uzavírání smlouvy učinit žádné závěry o tom, zda byl žalovaný úvěruschopný, o tom jaké jsou jeho reálné poměry (obdobně rozhodnutí Krajského soudu v Brně č.j. 74 Co 182/2021- 137 ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. 94 C 14/2019). Žalobkyně však příjmy ani výdaje žalované neprověřovala konkrétními listinami (výdaje nezjišťovala ani tvrzeními žalobkyně), ze kterých by vyplýval výše mzdy či nákladů na bydlení a ostatních nákladů (pracovní smlouva, nájemní smlouva doklady o platbách služeb a podobně). Na základě takových údajů nebylo možné při uzavírání smlouvy učinit žádné závěry o tom, zda byla žalovaná úvěruschopná, o tom jaké jsou její reálné poměry (obdobně rozhodnutí Krajského soudu v Brně č.j. 74 Co 182/2021- 137 ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. 94 C 14/2019).

10. Pokud tedy byla následně mezi společností Provident Financial s.r.o. jakožto věřitelem a žalovanou jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva (§ 2395 občanského zákoníku) je tato smlouva neplatná pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 9 odst. 1, 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

11. Vzhledem k tomu, že právní důvod plnění žalobkyně odpadl (úvěrová smlouva je neplatná) je třeba na plnění, které žalobkyně poskytla žalované ve výši 15 000 Kč, hledět nikoli jako na plnění žalobkyně ze smlouvy, ale jako na bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že žalovaná již zaplatila částku 3 150 Kč, činí bezdůvodné obohacení na straně žalované tak pouze částku přiznanou částku 11 850 Kč. Soud proto výrokem I. žalobě co do části jistiny vyhověl.

12. Vzhledem k tomu, že úprava § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, vycházel soud co do lhůty k plnění z toho, že žalovaný není povinen vrátit ihned, ale až v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Mezi účastníky nebyla lhůta k plnění dlužné jistiny ujednána. Žalovaná je dlouhodobě nekontaktní. Soudu nejsou známy sociální a majetkové poměry žalované na základě, kterých by bylo možno stanovit lhůtu k plnění. Soud tak měl za přiměřenou lhůtu třiceti dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona).

13. Výrokem II. soud zamítl žalobu co do příslušenství (úroků, úroků z prodlení), na které žalobkyně z důvodu neplatnosti smlouvy o úvěru neměla nárok. Účelem zákona o spotřebitelském úvěru je totiž postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích.

14. Procesně převážně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 900 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 300 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč uložil soud zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.)

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.