94 C 13/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci manželky: ; 1. celé jméno manželky, narozená dne datum bytem adresa manžela a manželky a manžela: ; 2. celé jméno manžela, narozený dne datum bytem adresa manžela a manželky o rozvod manželství

I. Manželství manželky celé jméno manželky, roz. příjmení, datum narození, a manžela celé jméno manžela, datum narození, uzavřené dne datum před v anonymizováno na Slovensku, se rozvádí.

II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem soudu doručeným dne 19.1.2021 domáhala rozvodu manželství.

2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil, kdy u jednání se připojil i k příčinám rozvratu manželství, které spočívaly zejména v tom, že manžel se nepodílel na finančním zabezpečení rodiny.

3. Soud má za prokázané tyto skutečnosti:

4. Manželé uzavřeli manželství datum před v anonymizováno na Slovensku (oddací list). Manželům se dne 10.10.1998 narodila dnes již zletilá dcera jméno, nar. 1997 a jméno, nar. 1999 (výpis z ISZR). Manželství bylo zpočátku spokojené. Po roce 2002 se manžel stal částečným invalidním důchodcem. Manžel nepracoval a začal zatěžovat rodinný rozpočet neustálými zbytečnými nákupy, které musela manželka řešit půjčkami od rodinných účastníků. Manželka si i na mateřské dovolené přivydělávala jako uklízečka, po návratu do zaměstnání pracovala jako zdravotní sestra na dvanáctihodinové směny. Manželé se hodně hádali kvůli nezaměstnanosti a financím, začali se rozcházet i v názorech na výchovu dětí. Dluhy musela manželka nadále řešit půjčkami. Manžel na žádosti manželky o změnu svého chování reagoval psychickou i fyzickou agresí, a to i vůči dcerám (nesporné). Dne 28.12.2009 se manželům narodila nezletilá jméno (výpis z ISZR). Manžel se ani nadále nepodílel na finančním zajištění rodiny a manželka nastoupila pět měsíců po porodu opět do zaměstnání. Zhruba v roce 2011 ztratila manželka k manželovi citový vztah. V roce 2016 vstoupili manželé do oddlužení, manžel začal pracovat, ale po dvou letech opět přestal, což manželce tajil a tato to zjistila až na Úřadu práce z dluhů na zdravotním pojištění (nesporné). Dne 30.1.2019 svěřil soud nezl. jméno na základě dohody rodičů do péče manželky (rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 7.6.2021, č.j. 84 Nc 4/2021-18, který co do výroku o péči o nezletilou nabyl právní moci dne 23.7.2021). Manželé se chtějí rozvést.

5. Vzhledem k tomu, že z rozsudku opatrovnického soudu ani tvrzení manželů nevyplývají žádné zvláštní důvody, pro které by rozvod z manželství mohl být v rozporu se zájmem dítěte, neprováděl soud důkaz dotazem na opatrovníka nezletilé (komentář k § 755 Hrušáková, M., Králíčková, Z., Westphalová, L. a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, k § 755).

6. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, neboť manželé společně nežijí zhruba deset let. Manželé sice stále sdílejí společné bydlení a manželka hradí veškeré rodinné náklady, nežijí však již společně ale v oddělených místnostech, netráví společně volný čas, nepodporují se, neudržují rodinné společenství. Manželé nemají o obnovení manželství zájem (§ 755 odst. 1 občanského zákoníku).

7. Příčinou rozvratu manželství, kterou je soud povinen zjišťovat dle § 759 občanského zákoníku bylo to, že manžel se přestal zcela podílet na finančním zabezpečení rodiny. Manžel se sice v průběhu manželství stal částečně invalidním, neztratil ale schopnost částečně pracovat. Manžel však na potřeby rodiny dlouhodobě (kromě krátkého období, kdy pod tlakem insolvenčního řízení pracoval) nepřispíval, přestože to minimálně částečně bylo v jeho schopnostech. Manžel naopak ještě rodinné potřeby zatěžoval nepřiměřenými nákupy. Manžel tak dlouhodobě neplnil svoji povinnost uspokojovat potřeby rodiny (§ 690 občanského zákoníku). Neshody manželů plynoucí z tohoto jednání manžela, manžel řešil fyzickou a psychickou agresí vůči manželce a dcerám, což byla další příčina rozvratu manželství. Manžel dále lhal ohledně toho, když v rámci insolvenčního řízení přestal pracovat. Tímto chováním manžel porušil povinnost úcty a vzájemného respektu, vytváření zdravého rodinného prostředí (§ 687 odst. 2 občanského zákoníku). V důsledku chování manžela, se tak manželka citově odcizila a na trvání manželství ztratila zájem. O poměrech nezletilého dítěte v době po rozvodu bylo již opatrovnickým soudem rozhodnuto (§ 755 odst. 3 občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že mezi manžely není spor o poměrech nezletilého dítěte, lze mít za to, že rozvod manželství není v rozporu se zájmy nezletilých dětí (§ 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku). Soud proto vyhověl návrhu manželů a manželství výrokem I. rozvedl.

8. Výrokem II. soud nepřiznal žádnému z manželů právo na náhradu nákladů řízení, neboť účastníci v řízení o věcech manželských nemají právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku (§ 23 z.ř.s.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (395 z.ř.s.). Manželka, která přijala příjmení manžela, může do šesti měsíců od právní moci výroku o rozvodu manželství oznámit orgánu pověřenému vést matriku, u něhož je manželství zapsáno, že opět přijímá své dřívější příjmení (§ 759 občanského zákoníku). Manželé jsou povinni neprodleně po právní moci výroku o rozvodu manželství předložit občanský průkaz s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci pověřenému obecnímu úřadu a požádat o vydání nového občanského průkazu.