94 C 134/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci žalobkyně:a) Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:

1. Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 994,11 Kč s příslušenstvím - úvěr I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části o zaplacenía) úroku ve výši 295,89 Kč a úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 10 295,89 Kč od 13.10.2022 do zaplaceníb) částky 3 994,11 Kčzamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou dne 26. 3. 2024, ve znění opravy petitu ze dne 11.3.2025, domáhala zaplacení částky 13 994,11 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , kterou žalovaný uzavřel dne 12. 9. 2022 se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč. Následně byla pohledávka postoupena na společnost , právnická osoba, . a následně na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 12. 9. 2022, č. , Anonymizováno, soud zjistil, že společnost Emmas , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč na účet žalovaného č. ú. , č. účtu, v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal při řádném splacení úvěru do 22.10.2022 zaplatit úrok ve výši 295,89 Kč (v úrokové sazbě 36%) a poplatek za sjednání úvěru ve výši 798,82 Kč. Při překročení doby splatnosti se žalovaný zavázal zaplatit úrok ve výši 295,89 Kč (v úrokové sazbě 36%) a poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 994,11 Kč.

4. Společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . prověřovala při uzavírání smlouvy úvěruschopnost žalovaného pouze z databází, konkrétní poměry u žalovaného nijak nezjišťovala, další skutečnosti či důkazy žalobkyně přes výzvu soudu nedoplnila.

5. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 1. 2024 včetně seznamu pohledávek). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 7. 2. 2024 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 22. 2024 včetně podacího lístku). Výzvou ze dne 7. 2. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 16 859,93 Kč (předžalobní upomínka, podací lístek).

6. V rámci právního posouzení věci se soud nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . před uzavřením smlouvy o úvěru splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být uzavřena s dlužníkem jakožto spotřebitelem (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39), neboť pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C-449-13). Společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, .však vycházela pouze z databází, aniž by zjišťovala u žalovaného konkrétní příjmy a výdaje, které by také řádně listinami vypovídající o konkrétních příjmech a výdajích žalovaného doložil. Na základě takových údajů nebylo možné při uzavírání smlouvy učinit žádné závěry o tom, zda byl žalovaný úvěruschopný, o tom jaké jsou jeho reálné poměry (obdobně rozhodnutí Krajského soudu v Brně č.j. 74 Co 182/2021- 137 ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. 94 C 14/2019).

7. Pokud tedy byla následně mezi , Anonymizováno, , právnická osoba, . jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva (§ 2395 občanského zákoníku) je tato smlouva neplatná pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 9 odst. 1, 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

8. Vzhledem k tomu, že právní důvod plnění žalobkyně odpadl (úvěrová smlouva je neplatná) je třeba na plnění, které žalobkyně poskytla žalovanému ve výši 10 000 Kč, hledět nikoli jako na plnění žalobkyně ze smlouvy, ale jako na bezdůvodné obohacení žalovaného (§ 2991 občanského zákoníku). Soud proto výrokem I. žalobě co do části jistiny vyhověl.

9. Vzhledem k tomu, že úprava § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, vycházel soud co do lhůty k plnění z toho, že žalovaný není povinen vrátit ihned, ale až v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Mezi účastníky nebyla lhůta k plnění dlužné jistiny ujednána. Žalovaný je dlouhodobě nekontaktní. Soudu nejsou známy sociální a majetkové poměry žalovaného na základě, kterých by bylo možno stanovit lhůtu k plnění. Soud tak měl za přiměřenou lhůtu třiceti dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona).

10. Výrokem II. soud zamítl žalobu co do příslušenství (úroků, úroků z prodlení), na které žalobkyně z důvodu neplatnosti smlouvy o úvěru neměla nárok. Účelem zákona o spotřebitelském úvěru je totiž postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích11. Procesně převážně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 900 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 300 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč uložil soud zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.)