Městský soud v Brně · Rozsudek

94 C 154/2019

č. j. 94 C 154/2019-56

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-07-01 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2021:94.C.154.2019.1

Citované zákony (7)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci žalobce: ; a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím – nájemné + 62 272 Kč s přísl. – bezdůvodné obohacení

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 10% ročně -) od 6.5.2019 do zaplacení -) od 6.6.2019 do zaplacení -) od 6.7.2019 do zaplacení b) částku 62 272 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 892 Kč ve výši 10% ročně -) od 6.8.2019 do zaplacení -) od 6.9.2019 do zaplacení -) od 6.10.2019 do zaplacení -) od 6.11.2019 do zaplacení -) od 6.12.2019 do zaplacení -) od 6.1.2020 do zaplacení -) od 6.2.2020 do zaplacení -) od 6.3.2020 do zaplacení -) od 6.4.2020 do zaplacení -) od 6.5.2020 do zaplacení -) od 6.6.2020 do zaplacení s úrokem z prodlení z částky 3 892 Kč ve výši 8,25% ročně -) od 6.7.2020 do zaplacení -) od 6.8.2020 do zaplacení -) od 6.9.2020 do zaplacení -) od 6.10.2020 do zaplacení -) od 6.11.2020 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 33 899,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

III. Opatrovníku žalovaného se přiznává na náhradě nákladů na zastoupení žalovaného částka 8 895,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. České republice – Městskému soudu v Brně se nepřiznává právo na náhradu nákladů na zastoupení žalovaného opatrovníkem.

V. Žalobci se nevrací soudní poplatek ve výši 136 Kč.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 18.9.2019 a následnými rozšířeními (55 000 Kč a 11 617 Kč s příslušenstvím) a zpětvzetím (14 404 Kč s příslušenstvím) žaloby domáhal zaplacení částky 72 272 Kč s příslušenstvím z titulu paušálního nájemného za období od května do července 2019 (3 x 5 000 Kč měsíčně) a náhrady za užívání bytu za období od srpna 2019 do listopadu 2020 (13 x 3 892 Kč měsíčně).

2. Žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka uvedl, že ve smlouvě nebyla uvedena paušální částka bez povinnosti vyúčtovat služby. Dále namítl, že na žalované nároky započítává svou pohledávku na pokutě ve výši 20 950 Kč, neboť žalobce je v prodlení s doručením vyúčtování nákladů na služby spojené s užíváním bytu.

3. Soud zjistil tento skutkový stav:

4. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 31.7.2018 (č.l. 4) vyplývá, že účastníci se dohodli, že žalobce přenechá žalovanému k užívání byt [číslo] v domě v [obec], [ulice a číslo], a to na dobu od 1. 8. 2018 do 31. 7. 2019.

5. Účastníci dohodli, že nájemné činí 3 892 Kč měsíčně (čl. III bod 1), úhrada za plnění spojená s užíváním částku 1 108 Kč měsíčně (čl. III bod 3), kdy tyto částky odpovídají také evidenčnímu listu ze dne 1.8.2018 (č.l. 40), na který č. III bod 3 odkazuje. Současně se účastníci dohodli, že nájemné včetně služeb činí částku 5 000 Kč měsíčně (čl. III bod 4). Vzhledem k tomu, že v textu smlouvy není ničeho o tom, že by úhrada za služby měla být pouze zálohou či že by se měla vyúčtovávat, má soud za to, že účastníci si sjednali, že nájemné i úhrada za služby budou placeny konkrétními měsíčními částkami resp. souhrnnou měsíční paušální částkou ve výši 5 000 Kč, které se nebude vyúčtovávat.

6. Mezi účastníky nebylo sporné, že nájemné včetně úhrady za služby bylo splatné 5. dne daného měsíce.

7. Z předžalobní upomínky ze dne 18.7.2019 (č.l. 47) včetně podací stvrzenky (č.l. 48) vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužného nájemného za měsíce květen, červen a červenec 2019.

8. Z rozsudku ze dne 12.3.2020, č.j. 44 C 178/2019-32, který nabyl právní moci dne 30.4.2020 (č.l. 31), vyplývá, že žalovanému byla uložena povinnost byt vyklidit.

9. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný byt vyklidit až v důsledku exekuce dne 8.12.2020.

10. Právním posouzením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto závěrům:

11. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou. Účastníci částku nájemného a částku za služby sloučili do paušální částky, která se nevyúčtovává (§ 9 odst. 1 zákona č. 67/2013). Namítal-li žalovaný, že účastníci se nesjednali, že se služby nevyúčtovávají, pak konstrukce zákona je opačná, nesjednali-li si účastníci vyúčtování služeb, pak se služby v případě sjednání paušální platby automaticky ze zákona nevyúčtovávají, aniž by ohledně toho musela být něco ujednáno ve smlouvě. Žalobce přenechal byt do užívání žalovaného, tento však přestal od května 2019 do zákoníku nájmu uplynutím doby v červenci 2019 paušální platbu platit.

12. Žalobce má tak nárok na zaplacení dlužného paušální částky za období od května do července 2019 (tři měsíce), a soud proto žalobě výrokem I. a) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 15 000 Kč, a to včetně zákonných úroků z prodlení, kdy žalovaný se dostával do prodlení postupně vždy každého 5. dne v měsíci. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř).

13. Po zániku nájemního vztahu uplynutím doby pak žalovaný od července 2019 do listopadu 2020 užíval již bez právního důvodu a je povinen žalobci za toto užívání v uvedeném období zaplatit peněžitou náhradu ve výši ujednaného nájemného, tj. částku ve výši 3 892 Kč (§ 2295 občanského zákoníku). Bezdůvodné obohacení na náhradě za služby, které by se žalobce mohl pouze jakožto vyúčtovaných skutečně vyčerpaných služeb (rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích č.j. 34 C 414/2014 – 37), žalobce nepožadoval. Soud proto žalobci výrokem I. a) přiznal nárok na náhradu za užívání ve výši naposledy sjednaného nájemného (3 892 Kč), a to včetně zákonných úroků z prodlení, kdy žalovaný se dostával do prodlení postupně vždy každého 5. dne v měsíci. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř).

14. K námitce započtení soud uvádí, že vzhledem k tomu, že nájemné bylo sjednáno paušální platbou, neměl žalobce povinnost žalovanému služby vyúčtovávat, žalobce tak nemohl takovou povinnost porušit a žalovanému nevznikl nárok na pokutu za nevyúčtování služeb. Pro úplnost soud uvádí, že k řádnému započtení je třeba předchozí výzvy k plnění, kdy úkon výzvy k plnění a započtení nemůže splývat do jednoho úkonu.

15. Procesně plně úspěšnému žalobci soud výrokem II. přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 5,5 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba, vyjádření ze dne 24.8.2020 a 18.11.2020, účast u jednání) ve výši 23 210 Kč (sazba odměny za jeden úkon z tarifní hodnoty ve výši 77 272 Kč činí 4 220 Kč, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrada hotových výdajů advokáta za 5 úkonů právní služby ve výši 1 500 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 5 189,10 Kč a soudní poplatek ve výši 4 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 33 899,10 Kč, uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

16. K námitce žalovaného, že žalobce jej vyzval k zaplacení pouze části žalované částky, soud uvádí, že z postoje žalovaného je zřejmé, že žalovaný žalobci zaplatit neopomněl, ale že mu ničeho platit nechce, soud proto žalobci přiznal plné náklady řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4388/2013).

17. Výrokem III. přiznal soud opatrovníku žalovaného právo na náklady na zastoupení, které tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby (vyjádření, účast u jednání) ve výši 6 752 Kč (sazba odměny za jeden úkon z tarifní hodnoty ve výši 77 272 Kč činí 3 376 Kč, § 7 bod 5 ve spojení s § 12a vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrada hotových výdajů advokáta za 2 úkony právní služby ve výši 600 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/19) a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 543,92Kč. Soud nepřiznal opatrovníku žalovaného úkon přípravy a převzetí věci, neboť neproběhla první porada s klientem (rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2138/11). Celkově tak soud přiznal opatrovníku žalovaného na nákladech na zastoupení žalované částku 8 895,92 Kč, která bude po právní moci tohoto usnesení poukázána opatrovníku žalovaného z prostředků České republiky – Městského soudu v Brně.

18. Výrokem IV. soud nepřiznal České republice - Městskému soudu v Brně právo na náhradu nákladů na zastoupení žalované, neboť žádnému z účastníků nebyla přisouzena náhrada nákladů řízení (§ 23 z.ř.s., § 149 odst. 2 o.s.ř.).

19. Výrokem V. soud nevrátil žalobci část zaplaceného soudního poplatku v souvislosti s částečným zastavením řízení, neboť řízení bylo zastaveno před zahájením jednání a soudní poplatek v této výši nepřevyšoval částku 1 000 Kč (§ 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.