94 C 162/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr Lucií Vymětalovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , reg.č.: osobní údaje žalobkyně sídlem právnická osoba , anonymizováno číslo příjmení jméno příjmení anonymizováno zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 7 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 739 Kč s úrokem z prodlení ve výši -) 7,05 % ročně z částky 6 739 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, -) 7,50 % ročně z částky 6 739 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, -) 8,00 % ročně z částky 6 739 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, -) 8,75 % ročně z částky 6 739 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, -) 9,00 % ročně z částky 6 739 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, -) 7,25 % ročně z částky 6 739 Kč od 1. 7. 2020 do 22. 2. 2021, a za dobu od 16. 2. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 261 Kč s kapitalizovaným úrokem od [datum] do 21. 2. 2008 ve výši 2 119 Kč a úrokem z prodlení ve výši -) 7,05 % ročně z částky 261 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, -) 7,50 % ročně z částky 261 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, -) 8,00 % ročně z částky 261 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, -) 8,75 % ročně z částky 261 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, -) 9,00 % ročně z částky 261 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, -) 7,25 % ročně z částky 261 Kč od 1. 7. 2020 do 22. 2. 2021, a za dobu od 17. 2.2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 657 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o půjčce ze dne 17. 5. 2007, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč.

2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.):

3. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([anonymizována dvě slova], [IČO]) a žalovaným byla dne 17. 5. 2007 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 7 000 Kč s tím, že bude splácena 40 týdenními splátkami po 287 Kč Celkem tak měla být uhrazena částka 11 480 Kč, když zbytek byl částkou označenou jako souhrnný poplatek. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že půjčka mu byla dne 17. 5. 2007 v hotovosti vyplacena (smlouva o půjčce [číslo]). Žalovaný uhradil částku 2 361 Kč. Pohledávka byla nejprve ke dni 1. 7. 2015 postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno], tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 25. 6. 2015 (smlouva o postoupení pohledávek + oznámení o postoupení pohledávky + podací arch). Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 24. 8. 2018, tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 17. 9. 2018 (smlouva o postoupení pohledávek + oznámení o postoupení pohledávky + poštovní podací arch). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě žalované částky (výzva ze dne 9. 1. 2020 včetně podacího archu).

4. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce (§ 657 a násl. občanského zákoníku). Právní předchůdkyně žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaný svým podpisem stvrdil, že půjčka mu byla dne 17. 5. 2007 v hotovosti vyplacena. Žalovaný se touto smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jak půjčku ve výši 7 000 Kč, tak i souhrnný poplatek ve výši 4 480 Kč.

5. Soud se v této souvislosti zabýval otázkou platnosti ujednání o výši souhrnného poplatku a dospěl k závěru, že tento nárok požadovaný žalobkyní je částečně neplatný pro rozpor s dobrými mravy.

6. Protože předchůdkyně žalobkyně na základě předmětné smlouvy žalovanému poskytla částku 7 000 Kč, má právo na vrácení jistiny s úrokem ve výši 30 % z jistiny, tedy 2 100 Kč. Co se zbytku úroku ve výši 2 380 Kč týče, soud dospěl k závěru, že ujednání o odměně žalobkyně v této výši je neplatné podle ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, pro rozpor s dobrými mravy a též pro rozpor se zákonem, a to konkrétně s ustanovením § 56 odst. 1 občanského zákoníku, neboť ujednání o odměně ve výši zcela zjevně nepřiměřené částce poskytnuté na úvěru podle názoru soudu v rozporu s požadavkem dobré víry znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to v části, v níž tato částka přesahuje 30 % z jistiny za dobu splatnosti úvěru, tedy za dobu dvanácti měsíců. Není přitom podstatné, jak poskytovatel úvěru svou odměnu ve smlouvě označí (typicky jako„ poplatek za poskytnutí úvěru“,„ obchodní úrok“ – stanovený ovšem fixní částkou bez ohledu na fakticitu plateb, případně jakékoli jiné označení), ani to, zda tuto odměnu označuje a uvádí jako celkovou částku, či zda uvádí jakékoli její složky. Za podstatné je třeba považovat to, že všechny tyto částky jsou svou povahou odměnou poskytovatele úvěru, a musí být přiměřené výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 101 VSPH 14/2012 vydaný ve skutkově i právně obdobné věci). Protože žalobkyně tedy má právo na vrácení jistiny ve výši 7 000 Kč a úroku ve výši 2 100 Kč, přičemž žalovaný na svůj dluh uhradil pouze 2 361 Kč, soud žalobě jako důvodné vyhověl ohledně částky 6 739 Kč. Protože se žalovaný s úhradou svého dluhu dostal do prodlení, zavázal ho soud rovněž k zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Vzhledem k postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně až na žalobkyni, má pak žalovaný tuto povinnost nyní k žalobkyni. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

7. S ohledem na uvedené závěry, soud žalobu ohledně části úplaty sjednané v rozporu se zákonem a dobrými mravy, tedy v částce 261 Kč na jistině a kapitalizovaném úroku ve výši 2 119 Kč s úrokem z prodlení z této částky jako nedůvodnou zamítl.

8. Procesně částečně úspěšné žalobkyni soud na základě zásady odečítání neúspěchu od úspěchu (§ 142 odst. 2 o.s.ř.) přiznal právo na náhradu 48 % nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 2,5 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba) ve výši 500 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 200 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 168 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč tj. 48 % z 1 368 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 657 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

9. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.