94 C 174/2019
č. j. 94 C 174/2019-32
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , reg.č.: osobní údaje žalobkyně sídlem právnická osoba , anonymizováno číslo příjmení jméno příjmení anonymizováno zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši -) 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, -) 7,50 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, -) 8,00 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, -) 8,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, -) 9,00 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, -) 7,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2020 do 22. 4. 2021, a za dobu od 23. 4. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí, b) částku 4 500 Kč jako kapitalizovaný úrok od 20. 11. 2008 do 26. 11. 2009, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 073 Kč jako kapitalizovaného úroku od 20. 11. 2008 do 26. 11. 2009, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 317 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Městského soudu v Brně, doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou soudu doručenou dne 24. 10. 2019 se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonnými úroky z prodlení) z titulu smlouvy o půjčce ze dne 20. 11. 2008, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně ([anonymizována dvě slova], [IČO]) poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč.
2. Žalovaný k podané žalobě nevyjádřil, přestože byl řádně obeslán.
3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.):
4. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([anonymizována dvě slova], [IČO]) a žalovaným byla dne 20. 11. 2008 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč s tím, že bude splácena 53 týdenními splátkami po 480 Kč Celkem tak měla být uhrazena částka 25 440 Kč, když zbytek byl částkou označenou jako souhrnný poplatek. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že půjčka mu byla dne 20. 11. 2008 v hotovosti vyplacena (smlouva o půjčce [číslo]). Žalovaný uhradil částku 867 Kč. Pohledávka byla nejprve ke dni 1. 7. 2015 postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno], tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 25. 6. 2015 (smlouva o postoupení pohledávek + oznámení o postoupení pohledávky + podací arch). Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 24. 8. 2018, tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 12. 9. 2018 (smlouva o postoupení pohledávek + oznámení o postoupení pohledávky + poštovní podací arch). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě žalované částky (výzva ze dne 11. 10. 2019 včetně podacího archu).
5. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce (§ 657 a násl. občanského zákoníku). Právní předchůdkyně žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný svým podpisem stvrdil, že půjčka mu byla dne 20. 11. 2008 v hotovosti vyplacena. Žalovaný se touto smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jak půjčku ve výši 15 000 Kč, tak i souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč.
6. Soud se v této souvislosti zabýval otázkou platnosti ujednání o výši souhrnného poplatku a dospěl k závěru, že tento nárok požadovaný žalobkyní je částečně neplatný pro rozpor s dobrými mravy.
7. Protože předchůdkyně žalobkyně na základě předmětné smlouvy žalovanému poskytla částku 15 000 Kč, má právo na vrácení jistiny s úrokem ve výši 30 % z jistiny, tedy 4 500 Kč. Co se zbytku úroku (po částečné úhradě žalovaného ve výši 867 Kč) ve výši 5 073 Kč týče, soud dospěl k závěru, že ujednání o odměně žalobkyně v této výši je neplatné podle ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, pro rozpor s dobrými mravy a též pro rozpor se zákonem, a to konkrétně s ustanovením § 56 odst. 1 občanského zákoníku, neboť ujednání o odměně ve výši zcela zjevně nepřiměřené částce poskytnuté na úvěru podle názoru soudu v rozporu s požadavkem dobré víry znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to v části, v níž tato částka přesahuje 30 % z jistiny za dobu splatnosti úvěru, tedy za dobu dvanácti měsíců. Není přitom podstatné, jak poskytovatel úvěru svou odměnu ve smlouvě označí (typicky jako„ poplatek za poskytnutí úvěru“,„ obchodní úrok“ – stanovený ovšem fixní částkou bez ohledu na fakticitu plateb, případně jakékoli jiné označení), ani to, zda tuto odměnu označuje a uvádí jako celkovou částku, či zda uvádí jakékoli její složky. Za podstatné je třeba považovat to, že všechny tyto částky jsou svou povahou odměnou poskytovatele úvěru, a musí být přiměřené výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 101 VSPH 14/2012 vydaný ve skutkově i právně obdobné věci). Protože žalobkyně tedy má právo na vrácení jistiny ve výši 15 000 Kč a úroku ve výši 4 500 Kč, soud žalobě jako částečně důvodné vyhověl ohledně částky 19 500 Kč (jistina 15 000 Kč + kapitalizovaný úrok ve výši 4 500 Kč). Protože se žalovaný s úhradou svého dluhu dostal do prodlení, zavázal ho soud rovněž k zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Vzhledem k postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně až na žalobkyni, má pak žalovaný tuto povinnost nyní k žalobkyni. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).
8. S ohledem na uvedené závěry, soud žalobu ohledně části úplaty sjednané v rozporu se zákonem a dobrými mravy, tedy v částce 5 073 Kč na kapitalizovaném úroku jako nedůvodnou zamítl.
9. Procesně částečně úspěšné žalobkyni soud na základě zásady odečítání neúspěchu od úspěchu (§ 142 odst. 2 o.s.ř.) přiznal právo na náhradu 58 % nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 2,5 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba) ve výši 750 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 300 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 220,50 Kč a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč tj. 58 % z 2 270,50 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 317Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
10. Výrok IV. tohoto rozsudku je odůvodněn § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyni vznikla poplatková povinnost ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán. Z přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., konkrétně z položky 2 vyplývá, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Dle položky 1 bod 1 písm. a) by poplatková povinnost činila částku 1 000 Kč. Na základě výše uvedeného uložil soud žalobkyni výrokem IV. tohoto rozsudku, aby uhradila na účet soudu doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 200 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.