94 C 184/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci žalobkyně:a) Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta Ph.D. sídlem Adresa advokáta proti žalované:

1. Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 42 663,02 Kč s příslušenstvím - úvěr I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 400 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části o zaplacení částky 5 373,02 Kčs úrokem- kapitalizovaným ve výši 3 288,32 Kč,- ve výši 20,79 % ročně z částky 15 773,02 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,a s úrokem z prodlení- kapitalizovaným ve výši 2 417 Kč,- ve výši 8,5 % ročně z částky 15 773,02 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacenízamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 790 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žaloba se v části o zaplacení částky 5 100 Kčs úrokem- kapitalizovaným ve výši 5 084,36 Kč- ve výši 20,88 % ročně z částky 26 890 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacenía s úrokem z prodlení- kapitalizovaným ve výši 4 120,52 Kč- ve výši 8,5 % ročně z částky 26 890 Kč od 28. 9. 2023 do zaplaceníse zamítá.V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 2. 6. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 15 773,02 Kč s příslušenstvím s tím, že , právnická osoba, , uzavřel se žalovanou dne 1. 4. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, poskytl jí částku 20 000 Kč, žalovaná zaplatila toliko 9 600 Kč. Zbývající část pohledávky byla následně postoupena žalobkyni. Žalovaná částka z této smlouvy činila 15 773,02 Kč na jistině, úrok ve výši 20,79 % ročně a úrok z prodlení. Sjednané poplatky se žalobkyně rozhodla neuplatnit.

2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 26 890 Kč s příslušenstvím s tím, že , právnická osoba, , uzavřel se žalovanou dne 5. 5. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, poskytl jí částku 30 000 Kč, žalovaná zaplatila toliko 8 210 Kč. Zbývající část pohledávky byla následně postoupena žalobkyni. Žalovaná částka z této smlouvy činila 26 890 Kč na jistině, úrok ve výši 20,88 % ročně a úrok z prodlení. Sjednané poplatky se žalobkyně rozhodla neuplatnit.

3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.):

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 4. 2021 soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 17 723 Kč, tj. 88,6 % jistiny. Celkem se tedy žalovaná zavázala zaplatit částku ve výši 37 723 Kč v pravidelných 18 měsíčních splátkách ve výši 2 096 Kč.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 5. 5. 2021 soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 25 834 Kč, tj. 86,1 % jistiny. Celkem se tedy žalovaná zavázala zaplatit částku ve výši 55 834 Kč v pravidelných 18 měsíčních splátkách ve výši 3 102 Kč.

7. Ze zákaznické karty podepsané žalovanou dne 1. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaná žila s rodiči, měla základní vzdělání, byla svobodná, ale měla jednu vyživovací povinnost, byla na rodičovské dovolené, její měsíční příjem byl tvořen dávkami rodičovského příspěvku a přídavku na dítě v celkové výši 10 500 Kč, další příjmy domácnosti ve výši 35 000 Kč věřitel neověřoval, odhadované měsíční výdaje ve výši 1 000 Kč jsou zcela zjevně nereálné (zákaznická karta, potvrzení Úřadu práce).

8. Ze zákaznické karty podepsané žalovanou dne 5. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaná žila s rodiči, měla základní vzdělání, byla svobodná, ale měla jednu vyživovací povinnost, byla na rodičovské dovolené, její měsíční příjem byl tvořen dávkami rodičovského příspěvku a přídavku na dítě v celkové výši 10 500 Kč, další příjmy domácnosti ve výši 40 000 Kč věřitel neověřoval, odhadované měsíční výdaje ve výši 1 000 Kč jsou zcela zjevně nereálné (zákaznická karta, potvrzení Úřadu práce).

9. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná na úvěru společnosti , právnická osoba, zaplatila částku 9 600 Kč, resp. 8 210 Kč, má soud za nesporné.

10. Společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Právní předchůdkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni dne 29. 9. 2023 (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího lístku ze dne 27. 10. 2023).

11. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení žalované částky před podáním žaloby dne 28. 3. 2024 (výzva včetně poštovního podacího lístku ze dne 2. 4. 2024).

12. Právním posouzením prokázaného skutkového stavu soud dospěl k těmto závěrům:

13. Soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda společnost , právnická osoba, jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované – dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Následně v souladu se smlouvou o postoupení pohledávek přešla předmětná pohledávka platně na žalobkyni.

14. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39), neboť pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C-449-13).

15. Ověřování úvěruschopnosti nebylo ani v jednom případě dostatečné. Věřiteli nelze vytknout, jak ověřil příjmy žalované osobně. Naopak na straně výdajů se své zákonné povinnosti ani nepokusil dostát. Započítává-li věřitel do příjmů žalované jiné (neověřené) příjmy jiných osob žijících ve stejné domácnosti, bylo by na místě tyto osoby zahrnout i do výdajové stránky. Představa, že žalovaná, její malé dítě a rodiče žijí společně za 1 000 Kč měsíčně je pochopitelně zcela mimo realitu. Předchůdce žalobkyně tak své povinnosti dostatečně ověřit úvěruschopnost žalované nedostál.

16. Na základě takových údajů nebylo možné při uzavírání smlouvy ani v jednom případě učinit žádné závěry o tom, zda byla žalovaná úvěruschopná, o tom jaké jsou její reálné poměry (obdobně rozhodnutí Krajského soudu v Brně č.j. 74 Co 182/2021- 137 ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. 94 C 14/2019). Pokud tedy byla následně mezi společností , právnická osoba, jakožto věřitelem a žalovanou jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva (§ 2395 občanského zákoníku) je tato smlouva neplatná pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 9 odst. 1, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Obiter dictum soud uvádí, že si je vědom zcela nepřípustně vysoké odměny úvěrujícího i pro případ, že by úvěrové smlouvy byly sjednány platně (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 101 VSPH 14/2012).

17. Vzhledem k tomu, že právní důvod plnění odpadl (úvěrová smlouva je neplatná) je třeba na plnění, které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované ve výši 20 000 Kč, resp. 30 000 Kč, hledět nikoli jako na plnění předchůdkyně žalobkyně ze smlouvy, ale jako na bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že žalovaná již zaplatila částku 9 600 Kč, resp. 8 210 Kč, činí bezdůvodné obohacení na straně žalované tak pouze přiznanou částku 10 400 Kč a 21 790 Kč. Soud proto výrokem I. a III. žalobě co do části jistiny vyhověl.

18. Vzhledem k tomu, že úprava § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, vycházel soud co do lhůty k plnění z toho, že žalovaná není povinna vrátit ihned, ale až v době přiměřené jejím možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Mezi účastníky nebyla lhůta k plnění dlužné jistiny ujednána. Žalovaná je dlouhodobě nekontaktní. Soudu nejsou známy sociální a majetkové poměry žalované, na základě kterých by bylo možno stanovit lhůtu k plnění. Soud tak měl za přiměřenou lhůtu třiceti dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona).

19. Výrokem II. a IV. soud zamítl žalobu co do zbývající jistiny, a to vše včetně příslušenství (úroků, úroků z prodlení), na které žalobkyně z důvodu neplatnosti smlouvy o úvěru neměla nárok. Účelem zákona o spotřebitelském úvěru je totiž postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích.

20. Výrokem V. nepřiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, neboť po vyčíslení žalovaného příslušenství by žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná (§ 142 odst. 2 o.s.ř.).