94 C 232/2016

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr Lucií Vymětalovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 266 932,78 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 266 932,78 Kč s úrokem ve výši 13,02 % ročně od 13. 9. 2013 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 13. 9. 2013 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou soudu doručenou dne 16. 12. 2013 se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky spolu příslušenstvím (úroků, zákonných úroků z prodlení) z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 24. 3. 2011, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému na účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve formě úvěru ve výši 101 111,42 Kč, na účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve formě úvěru ve výši 122 885,47 Kč a na účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve formě úvěru ve výši 76 003,11 Kč Celkem tak byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč. Ten se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 068 Kč. Z důvodu nehrazení pravidelných splátek byl úvěr ke dni 7. 7. 2013 zesplatněn. Žalobkyně se domáhá uhrazení dlužné jistiny ve výši 266 932,78 Kč s příslušenstvím. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že v jeho případě bylo vedeno insolvenční řízení pod sp. zn. KSBR 45 INS 25184/2014, které bylo ukončeno usnesením Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 45 INS 25148/2014, přičemž dle výroku IV. byl žalovaný osvobozen od zbytku placení pohledávek. Žalobkyně uplatnila v insolvenčním řízení celou žalovanou částku. Žalovaný proto navrhl zamítnutí žaloby. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): U žalovaného byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. KSBR 45 INS 25184/2014, zjištěn úpadek a povoleno jeho oddlužení. Usnesením ze dne 13. 12. 2016, č. j. 94 C 232/2016-16, Městského soudu v Brně vyrozuměl účastníky o přerušení řízení ze zákona (§ 140a odst. 1, 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenčního zákona). Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení dne 27. 10. 2014 pohledávku ve výši 266 932,78 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 24. 3. 2011. Z usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. KSBR 45 INS 25184/2014, které nabylo právní moci dne 8. 2. 2020, bylo zjištěno, že insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného a osvobodil žalovaného od zbytku placení pohledávek zahrnutých do oddlužení. Podle § 414 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3509/2010,„ koncepce oddlužení nadto i při rozhodování o osvobození od placení pohledávek vychází z toho, že je na dlužníku, zda dobrodiní zákona dané úspěšně proběhnuvším oddlužením využije, čemuž v duchu téže logiky odpovídá, že dlužníku, který se rozhodne pohledávky, od jejichž placení byl rozhodnutím insolvenčního soudu osvobozen, později uhradit dobrovolně, zůstane tato možnost zachována. Pohledávka v neuhrazeném rozsahu nezanikla, leč věřitel ji nemůže úspěšně vymáhat; v soudním či jiném řízení již nelze takovou pohledávku věřiteli přiznat (pohledávka má povahu naturální obligace“). Soud má za to, že žalobkyně přihlásila celou žalovanou částku v rámci insolvenčního řízení, přičemž insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného a osvobodil žalovaného od zbytku placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, a to ve smyslu § 414 odst. 1 insolvenčního zákona. Důsledkem rozhodnutí insolvenčního o osvobození od placení zbytku pohledávek zahrnutých do oddlužení dle soudu je, že žalobou uplatněnému nároku ze strany žalobkyně nemůže být vyhověno, přestože pohledávka z titulu smlouvy o úvěru nezanikla, nicméně ji nelze již v soudním řízení přiznat. Soud proto podanou žalobu zamítl v plném rozsahu. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, soud mu proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Ve smyslu § 1 a § 2 citované vyhlášky soud žalobci přiznal paušální náhradu hotových výdajů za jeden úkon spočívající v písemném podání ve věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky. Podle § 2 odst. 3 citované vyhlášky činí výše paušální náhrady 300 Kč za každý úkon. Celkem tedy na nákladech řízení soud přiznal žalovanému částku 300 Kč. Náhradu nákladů řízení uložil soud zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).