94 C 256/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci manželka:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti manžel:

2. Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený dne Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupen opatrovnicí Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 advokátkou sídlem Anonymizováno o rozvod manželství I. Manželství manželky jménem , Jméno zainteresované osoby 0/0, , roz. , Anonymizováno, , nar. , datum, , a manžela jménem , Jméno zainteresované osoby 1/0, , nar. , datum, , uzavřené dne , datum, před Obecním úřadem , adresa, , se rozvádí.II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.III. Opatrovnici manžela se přiznává na náhradě nákladů na zastoupení manžela částka 7 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. České republice – Městskému soudu v Brně se nepřiznává právo na náhradu nákladů na zastoupení manžela opatrovnicí.

1. Manželka se návrhem soudu doručeným dne 27.12.2022 domáhala rozvodu manželství.

2. Manžel se osobně k návrhu na nevyjádřil, přesto, že byl obeslán na adresu bydliště v , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Manžel si zásilku nevyzvedl. Prostřednictvím opatrovnice manžel uvedl, že chce setrvat nadále v manželství, kdy pravděpodobně narukoval do armády v důsledku války na , Anonymizováno, .

3. Cizí prvek je ve věci dán tím, že manželka je občanem , Anonymizováno, a manžel občanem , Anonymizováno, . Pravomoc českých soudů i rozhodné právo české jsou dány, neboť oba manželé měli v české republice obvyklý pobyt a manželka má obvyklý pobyt v České republice a měla ho zde ještě po dobu jednoho roku před podáním žaloby (§ 47 odst. 2 psím. c) zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém). Rozhodným právem je právo české, neboť manželé jsou občany různých států a obvyklý pobyt mají v různých státech (§ 50 odst. 1 ve spojení s § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb.). Soud neaplikoval dvoustranné smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a , Anonymizováno, (Smlouva o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 12.8.1982, uveřejněné vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 95/1983 Sb.) a Českou republikou a , Anonymizováno, (Smlouva o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28.5.2001, uveřejněné sdělením Ministerstva zahraničním věcí č. 123/2002 Sb. m.s.), neboť tyto zavazují pouze Českou republiku k těmto státům nikoli , Anonymizováno, a , Anonymizováno, vzájemně.

4. Soud má za prokázané tyto skutečnosti:

5. Manželka se v roce 2015 přistěhovala za svým otcem do České republiky a učila se zde češtinu (výslech manželky).

6. Manželé se seznámili v Brně prostřednictvím společných známých (výslech manželky).

7. Ze sdělení ředitelství služby cizinecké policie, informačního odboru ze dne 9.3.2023 (č.l. 28) vyplývá, že manžel měl v České republice povolen přechodný pobyt za účelem studia do 21.8.2015. Jeho žádosti ze dne 12.8.2015 o změnu účelu pobytu nebylo nevyhověno, a to s právní mocí dne 8.6.2016. Manžel se tak v době seznámení s manželkou zdržoval v České republice, kdy v průběhu tohoto období mu nebyl prodloužen přechodný pobyt.

8. Manželé se stýkali, kdy první dva měsíce manželka přespávala občas u manžela na ubytovně. Za další jeden až dva měsíce manželka pronajala byt na , adresa, , kde manželé začali společně žít. Manžel mohl ale v České republice vždy během šesti měsíců zůstat na turistické vízum jen na tři měsíce. Jinak manžel žil v , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , kde také mohl pracovat a vydělávat si na obživu. V České republice povolení pracovat manžel neměl. Reálně tak manželé společně žili asi měsíc a půl. Manželka manžela také jedenkrát na 14 dní zemí navštívila manžela v jeho bydlišti v , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , kde manžel žil s matkou a tetou (výslech manželky).

9. Manželé uzavřeli dne , datum, před Obecním úřadem , adresa, manželství (oddací list). Z výslechu manželky vyplývá, že svatba proběhla běžným způsobem, kdy následovalo menší posezení v , Anonymizováno, , v restauraci , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Manželka spontánně a logicky vysvětlila, proč manželé neuzavřeli manželství v , Anonymizováno, , kdy z jeho vyjádření vyplynulo, že s termínem svatby spěchali tak, aby mohli svatbu uskutečnit ještě v době, kdy manžel může zrovna pobývat v České republice, kdy v Brně byly všechny termíny úřadu obsazené. Manželka také v jiné souvislosti spontánně uvedla, že po svatebním obřadu se manželé doma, v bytě na Plotní, ještě převlékli a teprve potom šli na oslavu.

10. Z výslechu manželky dále vyplývá, že po svatbě dům na , adresa, , kde manželé bydleli, vyhořel. Stalo se tak v době, kdy manžel zrovna nemohl pobývat v České republice, a manželka se tak odstěhovala k otci. Manželé si následně pronajali byt na , adresa, , neboť manžel k získání víza za účelem sloučení rodiny potřeboval nájemní smlouvu. Manželé se do bytu nastěhovali společně v listopadu 2017. Manžel už v bytě následně nikdy nebyl, neboť pak zase odjel do , Anonymizováno, . Tehdy manželka viděla manžela naposledy. Právě když si manželé pronajali tento byt, manžel nedostal po odvolání vízum.

11. Z výslechu manželky dále vyplývá, že manželka následně zjistila, že manžel navázal v , Anonymizováno, jiný vztah, sám manžel to manželce psal. Manželka jednání manžela vnímala jako podvod, z její vypovědí bylo zřejmé, že se jí to citově dotklo. Manžel měl tendenci udržovat s manželkou ještě kamarádský vztah, kdy jí občas psal nebo jí telefonoval, ale manželka neměla o takový vztah zájem.

12. Z bodu 8. rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 7.12.2023, č.j. 82 Nc 602/2023-99 (č.l. 25 a 42) vyplývá, že manželka ve své výpovědi před opatrovnickým soudem uvedla, že s manželem se setkala naposledy v létě 2017, kdy manžel potom odjel do , Anonymizováno, , následně byli ještě v telefonickém kontaktu a snažili se manželovi zajistit povolení k pobytu v České republice, což se nezdařilo a manžel se do České republiky již nevrátil. Tímto byl jejich vztah ukončen.

13. Ze sdělení ředitelství služby cizinecké policie ze dne 9.3.2023 (č.l. 28) vyplývá, že manžel podal dne 3.4.2018 další žádost o povolení k přechodnému pobytu za účelem soužití, kdy jako poslední adresu pobytu uvedl adresu , adresa, , ubytovatel , jméno FO, .

14. Ze sdělení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (č.l. 29) vyplývá, že poslední známé místo pobytu manžela bylo na adrese , adresa, , a to od 13.11.2017 do 12.11.2019, kdy jako poslední datum nabytí právní moci nepovolení pobytu je uvedeno datum 1.5.2020.

15. Namítala-li opatrovnice žalovaného, že manželka v nyní souzené věci a v opatrovnickém řízení vypovídala manželka odlišně, kdy v nyní souzené věci vypověděla, že manžela viděla naposledy v listopadu 2017 a v opatrovnickém řízení vypověděla, že se s manželem setkala naposledy v létě 2017, má soud za to, že se jedná pouze o drobnou časovou nepřesnost v rozsahu několika měsíců ohledně skutečnosti, která nastala před více než šesti lety. Manželka jinak v průběhu celého svého výslechu byla schopna spontánně a logicky řadit své životní události chronologicky za sebou tak, jak následovaly. Obdobně má soud za přiměřené to, že v období konce vztahu manželů, měl dle sdělení cizinecké policie manžel požádat o povolení k pobytu až v dubnu 2018, nikoliv půl roku předtím v listopadu 2017, kdy se manželé společně stěhovali do posledního společného bydlení na , adresa, . Navíc má soud za logické, že manžel si mohl žádosti podávat opakovaně, a tedy například i v listopadu 2017 a následně pak v dubnu 2018. I ze sdělením Ministerstva vnitra, které jako okamžik ukončení pobytu manžela označilo datum 12.11.2019 až respektive 1.5.2020, je zřejmé, že manžel se o získání pobytu České republice usiloval i po skončení vztahu s manželkou. Soud tak má mám výpověď manželky za zcela věrohodnou.

16. Z toho, že manžel ztratil o manželství zájem poté, co bylo uzavřeno manželství, a našel si v , Anonymizováno, jiný vztah, lze mít pochybnosti o tom, zda manžel skutečně uzavřel manželství za účelem společného vztahu a založení rodiny, či zda tak učinil pouze za účelem získání pobytu v České republice. Taková skutečnost však nebyla v řízení ani tvrzena ani prokázána a soud tedy tuto skutečnost nemá za prokázanou. Ze strany manželky má soud za prokázaný úmysl manželky uzavřít manželství za účelem založení rodiny.

17. Z prohlášení manžela ze dne 25.4.2019 (č.l. 8) vyplývá, že manžel před notářským úřadem v , Anonymizováno, prohlásil, že souhlasí s rozvodem manželství, ze kterého se nenarodily žádné děti, a požádal, aby manželství bylo v jeho nepřítomnosti rozvedeno. K námitce pravosti listiny vznesené opatrovnicí manžela, soud uvádí, že u jednání byl pro srovnání manželkou předložen také originál této listiny, kdy z jeho vzhledu nebyly shledány žádné pochybnosti o pravosti této úřední listiny. Především pak obsah této listiny byl v souladu s výslechem manželky, která spontánně uvedla, že listinu vyhotovovat na její žádost v , Anonymizováno, sám manžel, pravděpodobně se svým advokátem, a listinu jí následně zaslal poštou. Soud má za věrohodné vysvětlení manželky také ohledně toho, že z důvodu mladého věku neučinila další kroky k rozvodovém řízení, přestože měla v dubnu 2019 k dispozici souhlas manžela s rozvodem. Soud také akcentuje skutečnost, že manžel souhlasil s rozvodem právě v době, kdy dle sdělení Ministerstva vnitra ztratil poslední možnost získat v České republice pobyt. Nejpozději v dubnu 2019 tak bylo mezi manželi již zřejmé, že jejich vztah je již ukončen, že se chtějí rozvést.

18. Z výslechů manželky, a to jak v nyní souzené věci tak v rámci opatrovnického řízení (bodu 8. rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 7.12.2023, č.j. 82 Nc 602/2023-99), vyplývá, že manželka následně v létě 2020, na dovolené , Anonymizováno, navázala partnerský vztah s , jméno FO, , kterého znala z dětství a se kterým zůstávala v občasném přátelském kontaktu. Stejný počátek partnerského vztahu vyplývá také ze svědeckého výslechu , jméno FO, v opatrovnickém řízení (bodu 9. rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 7.12.2023, č.j. , spisová značka, ). Z uvedených výslechů také vyplývá, že , jméno FO, následně po několika měsících přijel do České republiky a žil společně s manželkou, a to až do současné doby.

19. Z čl. II. bod 3, nájemní smlouvy z 31.3.2022 (č.l. 3) vyplývá, že manželka pronajala byt v domě na , adresa, , 55 v Brně a užívala ho společně s , jméno FO, .

20. Z rodného listu ze dne 11.1.2024, vyplývá, že manželce se dne , datum, narodila dcera , jméno FO, , jejíž otec nebyl v rodném listě uveden.

21. Z výslechu manželky a z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 7.12.2023, č.j. 82 Nc 602/2023-99, který nabyl právní moci dne 4.1.2024, vyplývá, že otcem nezletilé , Anonymizováno, není manžel. Ze znaleckého posudku vyhotoveného v rámci opatrovnického řízení vyplývá, prakticky prokázaná pravděpodobnost biologického otcovství , jméno FO, k nezletilé.

22. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 13.11.2023 (č.l. 46) vyplývá, že manželka si pronajala nebytové prostory společně s , jméno FO, . K námitce opatrovnice žalovaného, že pronajaty nebyly prostory určené k bydlení ale nebytové prostory, soud uvádí, že pro posouzení nyní souzené věci není rozhodné, zda a kde manželka žila s novým partnerem. Jejich společný život vyplývá i z jejich výslechů, a také z toho, že se jim narodilo dítě. Na okraj soud uvádí, že by nebylo překvapující, pokud by pronajímatel cizincům pronajímal nebytové prostory fakticky za účelem bydlení.

23. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, neboť manželé spolu od roku 2017, tj. déle než šest let, nežijí a nestýkají se, dohodli se na rozvodu manželství, každý z manželů navázal jiný vztah, ze kterého se navíc manželce narodilo dítě. Manželé nemají na obnovení manželství zájem (§ 755 odst. 1 občanského zákoníku). Příčinou rozvratu manželství byla skutečnost, že manželovi se nedařilo získat oprávnění žít v České republice, kdy manželé společně žili jen pouhé zhruba dva měsíce. Tyto nepříznivé vnější okolnosti, neustálé odloučení, se manželům nepodařilo překonat resp. manžel to řešil navázáním vztahu s jinou ženou. Manželé se tak vzájemně citově odcizili (§ 756 občanského zákoníku). Soud proto návrhu manžela vyhověl a manželství výrokem I. rozvedl.

24. Výrokem II. soud nepřiznal žádnému z manželů právo na náhradu nákladů řízení, neboť účastníci v řízení o věcech manželských nemají právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku (§ 23 z.ř.s.).

25. Výrokem III. přiznal soud opatrovnici manžela právo na náklady na zastoupení (§ 140 odst. 2 o.s.ř.), které tvoří odměna za zastupování za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyjádření ze dne 16.2.2024, účast u jednání, přesahujícího dvě hodiny, dne 17.4.2024), tj. ve výši 6 000 Kč (sazba odměny za jeden úkon při tarifní hodnotě 10 000 Kč činí 1 500 Kč, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/19) a náhrada hotových výdajů advokáta za 4 úkony právní služby ve výši 1 200 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Celkově tak soud přiznal opatrovnici manžela částku 7 200 Kč, která bude po právní moci tohoto výroku poukázána opatrovnici manžela z prostředků České republiky – Městského soudu v Brně.

26. Výrokem IV. soud nepřiznal České republice - Městskému soudu v Brně právo na náhradu nákladů na zastoupení manžela, neboť žádnému z účastníků nebyla přisouzena náhrada nákladů řízení (§ 23 z.ř.s., § 149 odst. 2 o.s.ř.).