94 C 261/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci manželky: Anonymizováno , narozená dne Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta a manžela: Anonymizováno , narozený dne Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno o rozvod manželství

I. Manželství manželky jménem , Anonymizováno, , nar. , Datum narození manželky, , a manžela jménem , jméno FO, , Anonymizováno, , nar. , datum, , uzavřené dne , datum, před soudem prvního stupně v , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , se rozvádí.

II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem soudu doručeným dne 6.11.2024 domáhala rozvodu manželství, neboť manžel manželku slovně i fyzicky napadal, což se vystupňovalo dne 14.7.2024 a následně 28.7.2024, kdy se pak manželka odstěhovala ze společné domácnosti.

2. Manžel se k návrhu nevyjádřil, přestože byl obeslán na adresu posledního trvalého pobytu v Praze i faktického pobytu v Brně, kde se dle zpráv zaměstnavatele i sdělení manželky stále zdržuje (v březnu 2025 zde předal věci manželky).

3. Cizí prvek je ve věci dán tím, že manželé jsou občany , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že Česká republika není ve vztahu k , Anonymizováno, vázána dvoustrannou smlouvou a manžel žil v době zahájení řízení v České republice (dne 27.12.2024 v , Anonymizováno, osobně převzal opatrovnický rozsudek), je ohledně určení mezinárodní příslušnosti dána aplikační přednost práva Evropské unie před českým právem. Pravomoc českých soudů je dána, neboť oba manželé mají obvyklé bydliště na území České republiky (čl. 3 bod 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (Brusel IIa).

4. Rozhodným právem je právo české, neboť manželé mají obvyklý pobyt na území České republiky (§ 50 odst. 1 ve spojení s § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém).

5. Soud věc projednal v nepřítomnosti manžela, neboť tento se k jednání nedostavil a nepožádal o odročení jednání, přestože byl obeslán na adresu, na které bydlí (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

6. Soud má za prokázané tyto skutečnosti:

7. Manželé uzavřeli dne , datum, manželství před soudem prvního stupně v , Anonymizováno, v , Anonymizováno, (oddací list).

8. Manželé nežili společně ale u svých rodičů, neboť se chtěli přestěhovat do České republiky a šetřili se tedy finanční prostředky na zajištění společného bydlení v České republice, kam se manžel v lednu 2019 a manželka následně v červenci 2019 také přestěhovali a žili společně, ale manžel hodně cestoval, takže se doma moc nezdržoval. Manžel je prudké povahy, což se časem zhoršovalo, manžel manželku slovně a fyzicky napadal. Pohledy manželů na svět a jejich budoucnost se začaly rozcházet (výpověď manželky v nyní souzené a v opatrovnické věci).

9. Na jaře 2022 měli manželé velkou hádku, po které se manželka přesunula k manželovu bratrovi a zvažovala rozvod. Rodiny manželů se je snažily usmířit a manžel přislíbil, že zlepší své chování a manželé se k sobě vrátili (výpověď manželky v nyní souzené a v opatrovnické věci).

10. Dne , datum, se manželům narodil nezl. syn , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, (opatrovnický rozsudek). Manžel manželku nepodporoval ani v těhotenství ani při následné péči (výpověď manželky v nyní souzené a v opatrovnické věci).

11. Dne 14.7.2024 manžel napadl manželku i při návštěvě jejího otce, ale opět přislíbil, že se během měsíce zlepší. Dne 28.7.2024 došlo k velké hádce, po níž manželka chtěla jít na čerstvý vzduch, ale manžel jí řekl, ať odejde úplně, mohla si vzít jen batoh zádveří a se synem odešla, neboť měla z manžela strach. Otec manželky sdělil manželovi a jeho rodině, že manželka se kvůli chování manžela už nevrátí. Rodiny manželů řešily rozvod, ale asi po měsíci se ozval bratr manžela s tím, že už rozvod řešit nebudou a manžel manželce napsal, kdy se vrátí. O syna se manžel nezajímal, pouze chtěl vrátit klíče od bytu (výpověď manželky v nyní souzené a v opatrovnické věci).

12. Nezletilý , Anonymizováno, byl svěřen do péče matky a otci bylo stanoveno výživné (rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 25.11.2024, č.j. 129 Nc 26/2024-36, který nabyl právní moci dne 14.1.2025).

13. Manželé se od odchodu manželky ze společné domácnosti neviděli, SMS zprávou řešili pouze převzetí věcí manželky ze společné domácnosti, k čemuž došlo až v březnu 2025, kdy věci předal osobě pověřené manželkou sám manžel. Manžel začal také platit soudem stanovené výživné na syna včetně splácení nedoplatku (výpověď manželky v nyní souzené věci).

14. Soud neprováděl důkaz výslechem manžela, neboť tento se nevyjádřil, k jednání se nedostavil, o věc tak nejeví zájem a provedení jeho výslechu by bylo spojeno s obtížemi (§ 389 odst. 1 z.ř.s.).

15. Vzhledem k tomu, že z rozsudku opatrovnického soudu ani z výslechu manželky nevyplývají žádné zvláštní důvody, pro které by rozvod z manželství mohl být v rozporu se zájmem dítěte, neprováděl soud důkaz dotazem na opatrovníka nezletilého (komentář k § 755 Hrušáková, M., Králíčková, Z., Westphalová, L. a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, k § 755).

16. Právním posouzeném dospěl soud k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, neboť manželé spolu déle, než půl roku nežijí ani nebydlí. Příčinou rozvratu manželství bylo to, že manželé se dobře neznali a projevily se následně jejich rozdílné představy o světě a budoucnosti, kdy tento nesoulad začal manžel místo snahy o nalezení kompromisu řešit agresivním jednáním vůči manželce. Manžel tak porušoval zákonnou povinnost úcty k manželce, nerespektoval její důstojnost (§ 687 občanského zákoníku), čímž manželství zcela rozvrátil (§ 756 občanského zákoníku). Z postoje manželky u jednání a nezájmu manžela o opatrovnické i rozvodové řízení vyplývá, že nemají na obnovení manželství zájem (§ 755 odst. 1 občanského zákoníku). O poměrech nezletilého dítěte v době po rozvodu bylo již opatrovnickým soudem rozhodnuto (§ 755 odst. 3 občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že mezi manžely není spor o poměrech nezletilého dítěte, lze mít za to, že rozvod manželství není v rozporu se zájmem nezletilého (§ 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku). Soud proto vyhověl návrhu manželky a výrokem I. manželství rozvedl.

17. Výrokem II. soud nepřiznal žádnému z manželů právo na náhradu nákladů řízení, neboť účastníci v řízení o věcech manželských nemají právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku (§ 23 z.ř.s.).