94 C 34/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr Lucií Vymětalovou ve věci manželky: ; 1. celé jméno manžela , narozená dne datum bytem adresa manžela a manžela a manžela: ; 2. celé jméno manžela , narozený dne datum bytem adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství manželky [jméno] [příjmení] [celé jméno manžela] [anonymizováno], roz. [anonymizováno], [datum narození], a manžela [celé jméno manžela], [datum narození], uzavřené dne [datum] v Mombase v Keni, se rozvádí.

II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. České republice – Městskému soudu v Brně se nepřiznává právo na náhradu nákladů na tlumočném.

1. Manželka se návrhem soudu doručeným dne 28.2.2020 domáhala rozvodu manželství. Manželka uvedla, že manželé uzavřeli manželství v Keni po zhruba roční známosti a poté přicestovali do České republiky v březnu 2016, manžel však nepracoval a v roce 2019 se odstěhoval. Od 19.11.2019 manželka manžela neviděla.

2. Cizí prvek je ve věci dán tím, že manželka je státní občankou Keni. Pravomoc českých soudů je dána, neboť manžel je státním občanem České republiky (§ 47 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém). Rozhodným právem je právo české, neboť manželé jsou občany různých států a nemají obvyklý pobyt ve stejném státě (manžel žije v Německu).

3. Soud má za prokázané tyto skutečnosti:

4. Manželé se poznali přes facebook a manžel přicestoval do Keni, kde s manželkou navštěvoval dva až tři měsíce její rodinu a poté dne [datum] v Mombase v Keni uzavřeli manželství (oddací list, výslech manželky). Manželé poté v březnu 2016 přicestovali do České republiky a začali žít v Českých Budějovicích, blízko rodiny manžela, kde manželka čekala na vyřízení pobytu a manžel pobíral sociální dávky od státu a pracoval v úklidové firmě. Poté si manželka našla zaměstnání v Brně a manželé se přestěhovali do Brna, kde manžel pracoval jako ostraha. Manžel ale příliš pracovat nechtěl, zaměstnání vždy po krátké době opouštěl, dny trávil sledováním televize a spaním. V červenci 2017 se náhle odstěhoval, po čase se vrátil a v květnu 2019 se opět odstěhoval, kdy manželka vždy nahlásila jeho pohřešování policii. Od 19.11.2019 manželka manžela neviděla. Od té doby se jí manžel ozval pouze jednou kvůli dokladům (výslech manželky). Děti se z manželství nenarodily (výpis z ISZR manželky, výslech manželky).

5. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, neboť manželé spolu déle než rok nežijí a nestýkají se, společně nehospodaří, na obnovení manželství nemají zájem, což vyplývá také z postoje manželky u jednání (§ 755 odst. 1 občanského zákoníku). Příčinou rozvratu manželství bylo to, že se manželé před uzavřením manželství dostatečně neznali, zejména pak co do svých představ o společném hospodaření, kdy z tehdejšího života manžela bylo zřejmé, že tento příliš nepracuje a manželka uvěřila jeho obecnému příslibu, že bude pracovat a obstará i dům. Po uzavření manželství se pak manželé začali rozcházet v názorech na to, zda má manžel pracovat, tyto rozpory se jim nepodařilo překonat a vzájemně se citově odcizili (§ 756 občanského zákoníku). Soud proto návrhu manželky vyhověl a manželství výrokem I. rozvedl.

6. Výrokem II. soud nepřiznal žádnému z manželů právo na náhradu nákladů řízení, neboť účastníci v řízení o věcech manželských nemají právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku (§ 23 z.ř.s.).

7. Výrokem III. soud nepřiznal soud České republice Městskému soudu v Brně právo na náhradu nákladů, které ponese na tlumočném (§ 148 odst. 1 o.s.ř.), neboť účastníci mají v občanském soudním řízení rovné postavení a mají tedy právo jednat před soudem ve své mateřštině (§ 18 o.s.ř.) a soud je povinen zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv. S tímto ustanovením by pak bylo v rozporu ukládat povinnost k náhradě nákladů spojených s tím, že účastník realizuje právo jednat před soudem ve své mateřštině (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně sp.zn. 1 Cz 15/84).