94 C 54/2018

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr Lucií Vymětalovou ve věci žalobkyně: ; innogy právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem titul . jméno příjmení příjmení advokátkou se sídlem adresa o zaplacení 9 078,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 078,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 978,45 Kč od 15. 9. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 904 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Opatrovníku žalovaného se přiznává právo na náhradu nákladů na zastoupení ve výši 3 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů na zastoupení opatrovníkem částku 3 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Městského soudu v Brně, doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 20. 7. 2015.

2. Žalovaný se prostřednictvím svého opatrovníka k uplatněnému nároku vyjádřil tak, že jej neuznal v plném rozsahu. Má za to, že z předložených listin nevyplývá vznik nároku žalobkyně. Předložená smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 20. 7. 2015 není podepsána žalovaným. Je tam předepsáno jméno žalovaného, nikoliv jeho podpis. Dále ve smlouvě chybí vyplnění výrobního čísla elektroměru, místa spotřeby a stav elektroměru k 20. 7. 2015. Nelze ověřit vyúčtování elektroměru. Rovněž poukázal na nezvykle vysokou spotřebu za krátké období.

3. Žalobkyně v replice na vyjádření žalovaného uvedla, že podpis žalovaného se nachází v kolonce„ místo a datum podpisu zákazníka“. Nejedná se předpis jména žalovaného, ale o jeho podpis, což je patrné i z plné moci ze dne 20. 7. 2015 a z nájemní smlouvy ze dne 1. 11. 2014, kde se nachází podpis vizuálně podobný. Upřesnění místa spotřeby není relevantní, využívá se pouze, když adresa odběrného místa není dostačující. Provést samoodečet není povinností zákazníka, stav elektroměru není podstatnou náležitostí smlouvy. Ohledně množství dodané elektřiny vychází žalobkyně jako obchodník s elektřinou z informací od provozovatele distribuční soustavy ([právnická osoba]). Žalovaný množství vyúčtované elektřiny u žalobkyně nereklamoval.

4. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.) a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 20. 7. 2015 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které byla elektřina dodávána žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa], [obec]. Podpis žalovaného je uveden v kolonce„ místo a datum podpisu zákazníka“, a to tiskacím písmem (smlouva ze dne 20. 7. 2015). Plnou mocí ze dne 20. 7. 2015 zmocňoval žalovaný žalobkyni k právní úkonů týkající se komodity elektřiny. Označení žalovaného tiskacím písmem je prakticky shodné jako ve smlouvě samotné. Podpis žalovaného tiskacím písmem je patrný rovněž z potvrzení o nájemní smlouvě mezi žalovaným a [příjmení] [příjmení]. Odebraná elektřina o objemu 2, 19700 MWh byla žalovanému za fakturační období od 7. 8. 2015 do 19. 8. 2015 vyúčtována fakturou s var. symbolem [číslo] na částku ve výši 8 978,45 Kč se splatností dne 14. 9. 2015. Z faktury je zřejmý počáteční stav měřidla – 53, 57200 MWh, a konečný stav měřidla – 55, 76900 MWh (faktura [číslo]). Ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny si účastníci řízení sjednali smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní (smlouva ze dne 20. 7. 2015). Smluvní pokuta ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou faktury s var. symbolem [číslo] splatnou dne 14. 9. 2015 byla žalovanému vyúčtována dne 7. 10. 2015 (vyúčtování smluvní pokuty). Žalovanému byly žalobkyní zaslány předžalobní upomínky ze dne 30. 10. 2015 a 22. 1. 2018 (výzvy včetně podacích archů).

6. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o odběru a dodávce elektřiny, podle které žalobkyně řádně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa, žalovaný naproti tomu nesplnil svoji základní povinnost vyplývající ze smluvního vztahu a to tím, že neuhradil cenu elektřiny za její spotřebu v období od 7. 8. 2015 do 19. 8. 2015 (§ 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon). Soud má za to, že z listinných důkazů bylo prokázáno uzavření smlouvy žalovaným, který ji podepsal, byť používá pro svoje označení tiskací písmena. Soud vyšel z toho, že na všech předložených dokumentech (smlouva, plná moc, potvrzení o nájemní smlouvě) je označení žalovaného (podpis) stále stejné. Žalobkyně spolehlivě listinnými důkazy prokázala skutečný odběr elektřiny žalovaným v odběrném místě. Oproti tomu žalovaný svými obecnými tvrzeními a námitkami ohledně místa spotřeby, příp. označení elektroměru takto prokázaný skutkový děj nijak relevantně nezpochybnil.

7. K námitkám žalovaného týkající se ověření vyúčtování, příp. vysoké spotřeby soud uvádí, že z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 7. 2011, sp. zn. [spisová značka], vyplývá, že„ s ohledem na fyzikální podstatu plynu jako obchodovatelné komodity nelze předpokládat, že by o objemu dodaného plynu mohl existovat důkaz ve smyslu např. dodacího listu. Proto jsou také velice podrobně energetickým zákonem (zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon) a příslušnými prováděcími předpisy stanoveny podmínky měření dodávek plynu a povinnost cejchování měřitel. Správnost dodavatelem vyúčtovaného odběru se tedy předpokládá a je povinností zákazníka případné námitky uplatnit ve sjednané lhůtě písemnou reklamací. Relevantní obranou žalovaného (zákazníka – odběratele plynu) ve sporu o uhrazení ceny za odběr a dodávku plynu je tvrdit a prokázat, že vyúčtovanou spotřebu řádně a včas písemně reklamoval (bez ohledu na to, zda-li reklamace byla uznána za oprávněnou či nikoliv)“. V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno ani prokázáno, že by dodávky elektřiny, jejichž cena je předmětem žaloby, písemně (v souladu se smlouvou) reklamoval, tudíž dle soudu zjištěná spotřeba odpovídá skutečnému stavu.

8. Dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podmínky § 2051 občanského zákoníku, upravující právo soudu snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, naplněny nebyly pro absentující návrh ze strany žalovaného. Soud neshledal ujednání o smluvní pokutě za nepřiměřené.

9. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení dlužné částky včetně úroků z prodlení v zákonné výši. Soud proto žalobě plně vyhověl a uložil žalovanému výrokem I. povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím - úrokem z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

10. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, replika k vyjádření žalovaného) ve výši 1 900 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 200 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, resp. 1 500 Kč za repliku k vyjádření žalovaného dle § 7 bod 4 advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 500 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., resp. 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 504 Kč a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 904 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

11. Náklady ustanoveného opatrovníka tvoří odměna za zastupování za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě) ve výši 2 400 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 1 200 Kč, § 7 bod 4 a § 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a paušální náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby ve výši 600 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Ustanovený opatrovník není plátcem daně z přidané hodnoty, proto mu její náhrada nepřísluší. Opatrovníku žalovaného tedy soud přiznal výrokem III. náhradu nákladů na zastoupení v celkové výši 3 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 4/19).

12. Pokud jde o výrok pod bodem IV. zde je z neúspěchu žalovaného patrné, že je na něm, aby podle § 148 odst. 1 o.s.ř. uhradil náklady České republice spojené s ustanovením jeho opatrovníka v celkové výši 3 000 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen České republice - Městskému soudu v Brně uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

13. Výrok V. tohoto rozsudku je odůvodněn § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyni vznikla poplatková povinnost ve výši 400 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán v důsledku § 174a odst. 3 ve spojení s § 172 odst. 2 písm. b) o.s.ř., tj. pro doručování žalovanému do ciziny. Z přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., konkrétně z položky 2 vyplývá, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Dle položky 1 bod 1 písm. a) by poplatková povinnost činila částku 1 000 Kč. Na základě výše uvedeného uložil soud žalobkyni výrokem V. tohoto rozsudku, aby uhradila na účet soudu doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 600 Kč.

14. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.