94 C 71/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci žalobkyně: ; (název žalobce), IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa proti žalovanému: ; jméno příjmení bytem adresa o zaplacení 1 323 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 323 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z téže částky od 15. 4. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 5. 2020 na formuláři dle nařízení ES č. 861/2007 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 323 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovanému bylo dne 23. 2. 2017 na základě výzvy Policie ČR provedeno Toxikologickou laboratoří Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice anonymizována dvě slova. jméno v obec laboratorní vyšetření č. 715/17 s pozitivním výsledkem. Za provedené laboratorní vyšetření byla žalobkyní dne 15. 3. 2017 vystavena faktura číslo na částku 1 323 Kč se splatností dne 14. 4. 2017. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne 3. 11 2017, avšak ze strany žalovaného nebylo do dnešního dne ničeho neuhrazeno.

2. Na nárok žalobkyně se uplatní nařízení ES č. 861/2007, jež se aplikuje ve vztahu mezi všemi členskými státy EU (kromě Dánska). Česká republika a Slovensko, kde se nachází bydliště žalovaného, jsou členy EU, tato úprava je účinná od 1. 1. 2009. Jde o nárok v občanské věci, hodnota nároku na jistině nepřesáhla v době doručení žalobního formuláře soudu částku 5 000 EUR. Žalovanému byl v rámci evropského řízení o drobných nárocích zaslán žalobní formulář a formulář C pro doplnění odpovědí ve slovenském jazyce. Žalovaný se však k žalobě nevyjádřil.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů a bez přítomnosti účastníků (čl. 5 odst. 1 nařízení ES č. 861/2007), kdy zjistil následující skutkový stav:

4. Žalobkyně je státní příspěvkovou organizací zřízenou ústředním orgánem státní správy v oboru zdravotní péče. Dne 23. 2. 2017 bylo žalovanému Toxikologickou laboratoří Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice anonymizována dvě slova. jméno v obec provedeno laboratorní vyšetření č. 715/17, jehož výsledek byl pozitivní. Za provedené lékařské úkony byla ze strany žalobkyně vystavena faktura číslo na částku 1 323 Kč se splatností dne 14. 4. 2017 (faktura). S ohledem na skutečnost, že ze strany žalovaného nedošlo k úhradě předmětné faktury, byl o úhradu dluhu upomenut dne 3. 11. 2017 a byl současně vyzván k jeho úhradě (výzva včetně doručenky).

5. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, žalobkyně vyúčtované lékařské služby provedla, povinností žalovaného pak bylo náklady vynaložené v souvislosti s laboratorním vyšetřením řádně a včas uhradit v souladu s § 16 odst. 8 věty první zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého vyšetření biologického materiálu a dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky než alkoholu vyšetřovaná osoba (srov. rovněž stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp.zn. Cpjn 205/2011 ze dne 13. 6. 2012). Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím - úrokem z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

6. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), které se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 200 Kč (dle § 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. soud žalobkyni přiznal paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony (2 x 100 Kč) spočívající v návrhu ve věci samé (žaloba) a výzvě k plnění (dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.)). Náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 200 Kč uložil soud zaplatit žalovanému k rukám žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

7. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.) ani dovolání (§ 236 odst. 1 a contrario o. s. ř.) přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o. s. ř.).