10 C 33/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Přemyslem Klasem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného s trvalým pobytem adresa , země toho času neznámého místa pobytu zastoupenému opatrovnicí advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 20 736,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 736,10 Kč spolu s úroky ve výši 1 864,18 Kč, s úroky ve výši 29% ročně z částky 11 867,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úroky z prodlení ve výši 1 613,98 Kč a s úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 867,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. Žalobce se žalobou ze dne [datum], podanou u soudu téhož dne, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost, aby mu zaplatil částku 20 736,10 Kč spolu s úroky a s úroky z prodlení. Svůj nárok odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce obchodní společnost [právnická osoba] uzavřel dne 15. 5. 2018 s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž mu poskytl v hotovosti zápůjčku peněz ve výši 14 000 Kč, kterou žalovaný převzal při uzavření smlouvy a kterou se mu zavázal splácet prostřednictvím sjednaných 60 týdenních splátek včetně sjednaných úroků ze zápůjčky a nákladů spojených s touto pohledávkou. Žalovaný se však ocitl v prodlení se splátkami dluhu a na jistině nevrátil věřiteli částku 11 867,48 Kč a na úrocích ze zápůjčky a nákladech spojených s touto pohledávkou částku 8 868,62 Kč. Následně věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 postoupil předmětnou pohledávku včetně jejího příslušenství za žalovaným žalobci, což bylo žalovanému písemně oznámeno dne 20. 1. 2020 a byl vyzván k úhradě dluhu, přičemž toto oznámení mu bylo odesláno prostřednictvím pošty dne 14. 2. 2020. Žalovaný ovšem dluh nezaplatil ani právnímu předchůdci žalobce ani žalobci, ačkoliv byl předžalobní výzvou k plnění ze dne 28. 1. 2021, která mu byla dne 29. 1. 2021 odeslána prostřednictvím pošty, opětovně písemně vyzván k úhradě dluhu. Opatrovnice žalovaného se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 3. 6. 2021, které bylo soudu doručeno téhož dne, a to tak, že v ní neshledává žádných nedostatků nebo závad. Uvedla také, že žalovaný ze smlouvy částečně plnil, a je tedy zřejmé, že souhlasil s podmínkami smlouvy. Vůči žalobě tak nevznesla žádných námitek. Soud na základě ust. § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) se souhlasy obou účastníků řízení o věci rozhodl tímto rozsudkem bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Smlouvou o zápůjčce ze dne 15. 5. 2018 včetně smluvních podmínek tvořící součást smlouvy bylo prokázáno, že mezi obchodní společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným coby dlužníkem byla uzavřena písemná smlouva o zápůjčce, na základě níž věřitel poskytl dlužníkovi zápůjčku peněz ve výši 14 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy, a zavázal se ji vrátit věřiteli prostřednictvím 60 týdenních splátek včetně sjednaných úroků ze zápůjčky peněz a nákladů spojených s pohledávkou. Žalovanému vznikl dluh na jistině zápůjčky, sjednaných úrocích ze zápůjčky a nákladů spojených s touto pohledávkou v celkové výši 20 736,10 Kč, neboť zápůjčku peněz řádně nesplácel. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a podacím lístkem ze dne 14. 2. 2020 bylo prokázáno, že obchodní společnost [právnická osoba] jako postupitel uzavřela s žalobcem coby postupníkem písemnou smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, na základě níž mu postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným včetně jejího příslušenství, přičemž žalovanému bylo písemně oznámeno, že došlo k postoupení jeho pohledávky žalobci, a toto oznámení bylo odesláno žalovanému prostřednictvím pošty, přičemž byl opětovně vyzván k úhradě dluhu. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 28. 1. 2021 a podacím lístkem ze dne 296. 1. 2021 bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce opětovně písemně vyzval žalovaného k úhradě dluhu, a tato výzva byla odeslána žalovanému prostřednictvím pošty. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 téhož zákona při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným coby dlužníkem byla uzavřena platná písemná smlouva o zápůjčce peněz v souladu s ust. § 2390 a § 2392 občanského zákoníku, na základě nichž věřitel poskytl žalovanému zápůjčku peněz ve výši 14000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy a kterou mu ovšem řádně nesplácel, a vznikl tak dluh v celkové výši 20 736,10 Kč odpovídající nesplacené části jistiny, sjednaných úroků ze zápůjčky a nákladů spojených s touto pohledávkou. Žalobce prokázal, že z titulu smlouvy o postoupení pohledávky ve smyslu ust. § 1895 a následující občanského zákoníku nabyl předmětnou pohledávku za žalovaným včetně jejího příslušenství od původního věřitele, toto postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně písemně oznámeno, a žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován, když se stal„ novým“ věřitelem žalovaného. Protože žalovaný svůj dluh žalobci ani jeho právnímu předchůdci dobrovolně nezaplatil, uložil mu soud ve výroku I. tohoto rozsudku povinnost dluh zaplatit včetně sjednaných úroků ze zápůjčky peněz a nákladů spojených s touto pohledávkou. Povinnost žalovaného zaplatit žalobci i úroky z prodlení má oporu v ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, na základě nichž je žalovaný povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení v důsledku svého prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci, a to ve výši stanovené Nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 a ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., na základě nichž má ve věci plně úspěšný žalobce, který včas před podáním žaloby zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému v celkové výši 2 489 Kč. Tuto částku představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z žaloby ve výši 1 037 Kč i účelně vynaložené náklady na jeho zastoupení advokátem, který má nárok na odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby) po 300 Kč, tj. ve výši 900 Kč (dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a na tři paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 100 Kč za jednu náhradu, tj. ve výši 300 Kč (dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky), přičemž náklady právního zastoupení jsou ještě navýšeny o náhradu 21% sazby daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je advokát žalobce, tj. o částku 252 Kč.