10 C 42/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Přemyslem Klasem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně , země zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , PSČ obec o 3 250 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 250 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 250 Kč od 5. 8. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. Žalobou ze dne [datum], která byla soudu doručena téhož dne, požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu částku 3 250 Kč spolu s úroky z prodlení. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřel dne 29. 6. 2015 se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které bezhotovostně poskytl žalované zápůjčku peněz ve výši 5 000 Kč a žalovaná mu měla tuto částku vrátit do 4. 8. 2015. Žalovaná se dostala do prodlení, když ve lhůtě splatnosti celou zápůjčku nevrátila, a vznikl tak dluh na jistině ve výši 3 250 Kč (žalobce se domáhá toliko vrácení části poskytnuté jistiny zápůjčky). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 přešla tato pohledávka za žalovanou včetně jejího příslušenství na žalobce. Před podáním žaloby u soudu zaslal žalobce žalované výzvu k úhradě dluhu ze dne 13. 2. 2020, kterou jí odeslal prostřednictvím pošty dne 2. 3. 2020. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila, ačkoliv k tomu byla vyzvána výzvou soudu ze dne 1. 7. 2020, č. j. 10 C 42/2020-21, které jí bylo doručeno dne 23. 7. 2020 uložením u pošty, vycházeje ze zákonné doručovací adresy žalované (ust. § 46b písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž není rozhodné, zda se na této adrese trvale zdržuje (ust. § 50d odst. 2 o. s. ř.). Soud na základě ust. § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) se souhlasy obou účastníků řízení o věci rozhodl tímto rozsudkem bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Fakturou ze dne 28. 6. 2015, potvrzením o provedené platbě ze dne 29. 6. 2015, prohlášením pro stávajícího klienta a standardními podmínkami úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovanou coby dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž původní věřitel poskytl dlužníkovi zápůjčku peněz ve výši 5 000 Kč, kterou věřitel bezhotovostně zaslal téhož dne ze svého účtu na účet žalované, a žalovaná se zavázal tuto částku vrátit věřiteli ve lhůtě do 4. 8. 2015. Žalovaná však ve sjednané lhůtě splatnosti část dluhu věřiteli dobrovolně nevrátila a vznikl tak dluh na jistině ve výši 3 250 Kč. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum] bylo prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem coby postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], na základě níž mu postoupil předmětnou pohledávku za žalovanou včetně jejího příslušenství, přičemž žalované bylo písemně oznámeno, že došlo k postoupení její pohledávky žalobci, a toto oznámení bylo odesláno žalované prostřednictvím pošty, přičemž byla opětovně vyzvána k úhradě dluhu. Výzvou k úhradě dluhu ze dne 13. 2. 2020 a podacím archem ze dne 2. 3. 2020 bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce písemně vyzval žalovanou k úhradě dluhu, a tato výzva jí byla odeslána prostřednictvím pošty na adresu žalované. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 1968 téhož zákona dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 téhož zákona po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovanou coby dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce peněz v souladu s ust. § 2390 občanského zákoníku, na základě níž věřitel poskytl dlužníkovi zápůjčku peněz ve výši 5 000 Kč, kterou žalovaná obdržela bezhotovostně v den uzavření smlouvy a kterou mu ovšem celou řádně nevrátila ve sjednané lhůtě, a vznikl tak dluh ve výši 3 250 Kč. Žalobce prokázal, že z titulu postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1895 a následující občanského zákoníku nabyl předmětnou pohledávku za žalovanou včetně jejího příslušenství od původního věřitele, toto postoupení pohledávky bylo žalované řádně písemně oznámeno, a žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován, když se stal„ novým“ věřitelem žalované. Protože žalovaná svůj dluh žalobci dobrovolně nezaplatila, uložil jí soud ve výroku I. tohoto rozsudku povinnost dluh zaplatit. Povinnost žalované zaplatit žalobci i úroky z prodlení má oporu v ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, na základě nichž je žalovaná povinna zaplatit žalobci úroky z prodlení v důsledku svého prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci, a to ve výši stanovené Nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky má oporu v ust. § 142 odst. 1 a v ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., podle něhož má ve věci plně úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované v celkové výši 1 489 Kč. Tato částka sestává jednak z žalobcem zaplaceného soudního poplatku za řízení ve výši 400 Kč a dále z nákladů na právní zastoupení žalobce jeho advokátkou, která má nárok na odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby) po 200 Kč za jeden úkon, tj. ve výši 600 Kč (dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a na tři paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 100 Kč za jednu náhradu, tj. ve výši 300 Kč (dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky), přičemž náklady právního zastoupení jsou ještě zvýšeny o náhradu 21 % sazby daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je advokátka žalobce, tj. o částku 189 Kč.