10 C 5/2019

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení, LL.M. sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, ohledně úroku 19,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, ohledně úroku 19,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, ohledně úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum a ohledně úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum a doplněnou v průběhu řízení se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 19,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrok 19,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi právnická osoba, a žalovaným, na základě které poskytla právnická osoba, žalovanému úvěr ve výši částka, který byl veden na úvěrovém účtu bankovní účet. Žalobce dále uvedl, že žalovaný neplnil řádně a včas své závazky z uvedené smlouvy, proto byl úvěr bankou zesplatněn a poté byla pohledávka věřitele z uvedené smlouvy postoupena žalobci. Žalovaný na uvedenou úvěrovou smlouvu zaplatil celkově částku částka.

2. Žalovanému byl v řízení ustanoven opatrovník z důvodu jeho neznámého pobytu. Opatrovník žalovaného k žalobě uvedl, že nezpochybňuje, že k tvrzenému plnění vůči žalovanému došlo, tj. že žalovanému byla poskytnuta částka částka, a že žalovaný na uvedenou smlouvu zaplatil částku částka. Namítl však neplatnost předmětné úvěrové smlouvy z důvodu porušení povinnosti úvěrujícího stanovené v § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle něhož je věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácen, jinak je smlouva neplatná, a navrhl vyhovět žalobě pouze ohledně rozdílu mezi žalovanému poskytnutou a žalovaným vrácenou částkou a ve zbytku žalobu zamítnout.

3. Soud ve věci provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti.

4. Je obecně známo, že právnická osoba, je bankou a existuje od počátku 90. let 20. století. Žalobce existuje od datum (zjištěno z obchodního rejstříku).

5. Dne datum uzavřeli právnická osoba, s žalovaným smlouvu o úvěru, a to jako spotřebitelský úvěr, neúčelový a nezajištěný, na základě které poskytl žalobce žalovanému částku částka. Ve smlouvě bylo ujednáno, že uvedená banka úvěr povede na úvěrovém účtu č. bankovní účet (zjištěno z uvedené smlouvy o úvěru, z žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu ze dne datum, z dokladu označeného jako standardní informace o spotřebitelském úvěru, z dokladu označeného jako podklady pre súdne konanie a z nesporných tvrzení účastníků). Zároveň bylo ve smlouvě ujednáno, že právnická osoba, si bude strhávat jednotlivé splátky ve výši částka měsíčně z osobního účtu žalovaného č. bankovní účet, který sama pro žalovaného jako banka vedla. Na uvedeném osobním účtu žalovaného byl ke dni datum zůstatek ve výši částka, ke dni datum zůstatek - částka, ke dni datum zůstatek částka, ke dni datum zůstatek - částka, ke dni datum zůstatek částka a ke dni datum zůstatek částka. V červnu rok byla na tento účet připsána žalovanému mzda ve výši částka, v červenci rok ve výši částka, v srpnu rok ve výši částka, v září rok mzda ve výši částka a nemocenské dávky ve výši částka, v říjnu rok mzda ve výši částka a nemocenské dávky ve výši částka (zjištěno z označené úvěrové smlouvy, z výpisů z uvedeného osobního účtu žalovaného za uvedená období, z přehledu o úhradách na uvedený osobní účet).

6. Dne datum právnická osoba, vyzvala žalovaného k úhradě dluhu na výše zmíněném úvěrovém účtu ve výši částka s upozorněním, že jinak bude požadovat okamžité splacení celého úvěru (zjištěno z uvedené výzvy). Dne datum právnická osoba, rozhodla o okamžité splatnosti celkového dluhu ve výši částka z uvedené smlouvy o úvěru ke dni datum a vyzvala žalovaného k úhradě uvedené částky (zjištěno z označeného rozhodnutí). Doklad o doručení této výzvy žalovanému však soudu nebyl předložen. právnická osoba, postoupila ke dni datum svou pohledávku vůči žalovanému z výše uvedené úvěrové smlouvy žalobci (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, z její přílohy, z dohody o úplatě, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, z podacího lístku). Výzvou ze dne datum žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky částka z titulu uvedené úvěrové smlouvy (zjištěno z uvedené výzvy a z podacího lístku).

7. Z předloženého dokladu o předpisech a úhradách jednotlivých částek na úvěr číslo označeného jako„ podklady pre súdne konanie“ soud zjistil, jakým způsobem žalobce předepisoval žalovanému jednotlivé splátky jistiny a úroku z prodlení a jak započítával platby žalovaného. právnická osoba, k dotazu soudu v tomto řízení sdělila, že žádost žalovaného o úvěr byla poskytnuta přes pobočkovou síť, že žalovaný na žádosti uvedl příjem ze zaměstnání ve výši částka, což pracovník pobočky zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet klienta, a že z výpisů z účtu je patrné, že částka odpovídá průměrné mzdě v měsících předcházejících úvěrové žádosti, že žalovaný na žádosti uvedl výdaje ve výši částka, že banka stanovila jeho životní výdaje po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na částka, že žalovaný na žádosti neuvedl splátky mimo právnická osoba, že banka dotazem do CCB (v příloze) a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti úvěr mimo právnická osoba, se splátkou částka, že splátka nového úvěru činila částka a příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.

8. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok úvěrujícího, kdy úvěrujícím byla banka, vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ“). Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Podle § 1895 odst. 1 OZ nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno. Podle § 1897 odst. 1 OZ postoupení smlouvy je vůči postoupené straně účinné od jejího souhlasu. Souhlasila-li předem, je postoupení smlouvy vůči postoupené straně účinné okamžikem, kdy jí postupitel postoupení smlouvy oznámí nebo kdy jí postupník postoupení smlouvy prokáže.

10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, který byl účinný až do datum (do účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v němž tomuto ustanovení odpovídají a dále jej rozvíjejí ustanovení § 86 a §87) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Soud tedy posoudil v řízení učiněná zjištění s ohledem na citované ustanovení § 9 ZSÚ a rovněž na dosavadní judikaturu Ústavního soudu České republiky (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i Soudního dvora Evropské unie (např. rozsudek ze dne datum ve věci C číslo) a dospěl k závěru, že původní věřitel – právnická osoba, neposoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného řádně splácet spotřebitelský úvěr. Tento věřitel se totiž vůbec nezabýval pravidelnými výdaji žalovaného, kromě případných splátek úvěru, přičemž již při zjišťování těchto splátek zjistil, že žalovaný o těchto splátkách uvedl nepravdivé údaje, kdy věřiteli sdělil, že mimo právnická osoba, žádné splátky nemá. Tudíž věřitel nemohl v dobré víře vycházet ani z dalších tvrzení žalovaného. Zároveň již sama okolnost, že na osobním účtu žalovaného, vedeného právě právnická osoba, byly v posledních 6 měsících před poskytnutím úvěru opakovaně záporné zůstatky, případně zůstatky v řádech pouze desetikorun, musela vzbuzovat pochybnosti, a to nejen u odborníka, o tom, že žalovaný bude schopen splácet pravidelně měsíčně splátku částka. Soud proto považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za neplatně sjednanou z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného.

12. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta první OZ, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Věřitel tak má s ohledem na učiněná zjištění, výše uvedené závěry soudu a citovaná ustanovení § 2991 a § 2993 OZ vůči žalovanému pouze právo na vrácení poskytnuté částky, coby vydání bezdůvodného obohacení, a jelikož v řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobce žalovanému vyplatil z titulu neplatné úvěrové smlouvy částka a že žalovaný na tuto smlouvu zaplatil věřiteli pouze částka, je žalovaný povinen žalobci, coby postupníkovi, zaplatit z titulu bezdůvodného obohacení ještě částku částka, soud proto ohledně této částky žalobě vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku).

13. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení v sazbě 8,05 % ročně, pak soud žalobci přiznal tento úrok z prodlení z přiznané částky částka za dobu od datum do zaplacení, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaný dostal až dnem následujícím po dni, kdy mu byla žaloba, v tomto případě prostřednictvím opatrovníka, doručena, což bylo datum, kdy nabylo právní moci usnesení o ustanovení opatrovníka. Žaloba totiž byla opatrovníkovi doručena zároveň s usnesením o ustanovení opatrovníka, avšak účinky jejího doručení opatrovníkovi mohly nastat až s nabytím právní moci tohoto usnesení. Žádné dřívější datum splatnosti žalované částky v řízení prokázáno nebylo, neboť předmětnou smlouvu soud považuje celou za absolutně neplatnou a nebylo prokázáno ani dřívější doručení jakékoliv výzvy k úhradě žalované částky žalovanému, tj. že se taková výzva dostala do jeho dispoziční sféry, před doručením žaloby opatrovníkovi. Zákonná sazba úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila ke dni datum 9,75 % ročně, avšak jelikož žalobce požadoval úrok z prodlení v nižší sazbě a soud nemůže přiznat víc, než je žalováno, soud mu úrok z prodlení v této nižší sazbě přiznal (výrok I. tohoto rozsudku).

14. S ohledem na uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že úspěch každého z účastníků byl přibližně stejný, pokud se zohlední i žalobcem požadovaný a soudem nepřiznaný úrok ke dni vyhlášení rozsudku, soud žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.