10 C 5/2019

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], ohledně úroku 19,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ohledně úroku 19,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], ohledně úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a ohledně úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] a doplněnou v průběhu řízení se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 19,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok 19,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaným, na základě které poskytla [právnická osoba], žalovanému úvěr ve výši [částka], který byl veden na úvěrovém účtu [bankovní účet]. Žalobce dále uvedl, že žalovaný neplnil řádně a včas své závazky z uvedené smlouvy, proto byl úvěr bankou zesplatněn a poté byla pohledávka věřitele z uvedené smlouvy postoupena žalobci. Žalovaný na uvedenou úvěrovou smlouvu zaplatil celkově částku [částka].

2. Žalovanému byl v řízení ustanoven opatrovník z důvodu jeho neznámého pobytu. Opatrovník žalovaného k žalobě uvedl, že nezpochybňuje, že k tvrzenému plnění vůči žalovanému došlo, tj. že žalovanému byla poskytnuta částka [částka], a že žalovaný na uvedenou smlouvu zaplatil částku [částka]. Namítl však neplatnost předmětné úvěrové smlouvy z důvodu porušení povinnosti úvěrujícího stanovené v § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle něhož je věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácen, jinak je smlouva neplatná, a navrhl vyhovět žalobě pouze ohledně rozdílu mezi žalovanému poskytnutou a žalovaným vrácenou částkou a ve zbytku žalobu zamítnout.

3. Soud ve věci provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti.

4. Je obecně známo, že [právnická osoba], je bankou a existuje od počátku 90. let 20. století. Žalobce existuje od [datum] (zjištěno z obchodního rejstříku).

5. Dne [datum] uzavřeli [právnická osoba], s žalovaným smlouvu o úvěru, a to jako spotřebitelský úvěr, neúčelový a nezajištěný, na základě které poskytl žalobce žalovanému částku [částka]. Ve smlouvě bylo ujednáno, že uvedená banka úvěr povede na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] (zjištěno z uvedené smlouvy o úvěru, z žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum], z dokladu označeného jako standardní informace o spotřebitelském úvěru, z dokladu označeného jako podklady pre súdne konanie a z nesporných tvrzení účastníků). Zároveň bylo ve smlouvě ujednáno, že [právnická osoba], si bude strhávat jednotlivé splátky ve výši [částka] měsíčně z osobního účtu žalovaného č. [bankovní účet], který sama pro žalovaného jako banka vedla. Na uvedeném osobním účtu žalovaného byl ke dni [datum] zůstatek ve výši [částka], ke dni [datum] zůstatek - [částka], ke dni [datum] zůstatek [částka], ke dni [datum] zůstatek - [částka], ke dni [datum] zůstatek [částka] a ke dni [datum] zůstatek [částka]. V červnu [rok] byla na tento účet připsána žalovanému mzda ve výši [částka], v červenci [rok] ve výši [částka], v srpnu [rok] ve výši [částka], v září [rok] mzda ve výši [částka] a nemocenské dávky ve výši [částka], v říjnu [rok] mzda ve výši [částka] a nemocenské dávky ve výši [částka] (zjištěno z označené úvěrové smlouvy, z výpisů z uvedeného osobního účtu žalovaného za uvedená období, z přehledu o úhradách na uvedený osobní účet).

6. Dne [datum] [právnická osoba], vyzvala žalovaného k úhradě dluhu na výše zmíněném úvěrovém účtu ve výši [částka] s upozorněním, že jinak bude požadovat okamžité splacení celého úvěru (zjištěno z uvedené výzvy). Dne [datum] [právnická osoba], rozhodla o okamžité splatnosti celkového dluhu ve výši [částka] z uvedené smlouvy o úvěru ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě uvedené částky (zjištěno z označeného rozhodnutí). Doklad o doručení této výzvy žalovanému však soudu nebyl předložen. [právnická osoba], postoupila ke dni [datum] svou pohledávku vůči žalovanému z výše uvedené úvěrové smlouvy žalobci (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z její přílohy, z dohody o úplatě, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], z podacího lístku). Výzvou ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky [částka] z titulu uvedené úvěrové smlouvy (zjištěno z uvedené výzvy a z podacího lístku).

7. Z předloženého dokladu o předpisech a úhradách jednotlivých částek na úvěr [číslo] označeného jako„ podklady pre súdne konanie“ soud zjistil, jakým způsobem žalobce předepisoval žalovanému jednotlivé splátky jistiny a úroku z prodlení a jak započítával platby žalovaného. [právnická osoba], k dotazu soudu v tomto řízení sdělila, že žádost žalovaného o úvěr byla poskytnuta přes pobočkovou síť, že žalovaný na žádosti uvedl příjem ze zaměstnání ve výši [částka], což pracovník pobočky zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet klienta, a že z výpisů z účtu je patrné, že částka odpovídá průměrné mzdě v měsících předcházejících úvěrové žádosti, že žalovaný na žádosti uvedl výdaje ve výši [částka], že banka stanovila jeho životní výdaje po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na [částka], že žalovaný na žádosti neuvedl splátky mimo [právnická osoba], že banka dotazem do CCB (v příloze) a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti úvěr mimo [právnická osoba], se splátkou [částka], že splátka nového úvěru činila [částka] a příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.

8. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok úvěrujícího, kdy úvěrujícím byla banka, vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ“). Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Podle § 1895 odst. 1 OZ nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno. Podle § 1897 odst. 1 OZ postoupení smlouvy je vůči postoupené straně účinné od jejího souhlasu. Souhlasila-li předem, je postoupení smlouvy vůči postoupené straně účinné okamžikem, kdy jí postupitel postoupení smlouvy oznámí nebo kdy jí postupník postoupení smlouvy prokáže.

10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, který byl účinný až do [datum] (do účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v němž tomuto ustanovení odpovídají a dále jej rozvíjejí ustanovení § 86 a §87) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Soud tedy posoudil v řízení učiněná zjištění s ohledem na citované ustanovení § 9 ZSÚ a rovněž na dosavadní judikaturu Ústavního soudu České republiky (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i Soudního dvora Evropské unie (např. rozsudek ze dne [datum] ve věci C [číslo]) a dospěl k závěru, že původní věřitel – [právnická osoba], neposoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného řádně splácet spotřebitelský úvěr. Tento věřitel se totiž vůbec nezabýval pravidelnými výdaji žalovaného, kromě případných splátek úvěru, přičemž již při zjišťování těchto splátek zjistil, že žalovaný o těchto splátkách uvedl nepravdivé údaje, kdy věřiteli sdělil, že mimo [právnická osoba], žádné splátky nemá. Tudíž věřitel nemohl v dobré víře vycházet ani z dalších tvrzení žalovaného. Zároveň již sama okolnost, že na osobním účtu žalovaného, vedeného právě [právnická osoba], byly v posledních 6 měsících před poskytnutím úvěru opakovaně záporné zůstatky, případně zůstatky v řádech pouze desetikorun, musela vzbuzovat pochybnosti, a to nejen u odborníka, o tom, že žalovaný bude schopen splácet pravidelně měsíčně splátku [částka]. Soud proto považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za neplatně sjednanou z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného.

12. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta první OZ, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Věřitel tak má s ohledem na učiněná zjištění, výše uvedené závěry soudu a citovaná ustanovení § 2991 a § 2993 OZ vůči žalovanému pouze právo na vrácení poskytnuté částky, coby vydání bezdůvodného obohacení, a jelikož v řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobce žalovanému vyplatil z titulu neplatné úvěrové smlouvy [částka] a že žalovaný na tuto smlouvu zaplatil věřiteli pouze [částka], je žalovaný povinen žalobci, coby postupníkovi, zaplatit z titulu bezdůvodného obohacení ještě částku [částka], soud proto ohledně této částky žalobě vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku).

13. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení v sazbě 8,05 % ročně, pak soud žalobci přiznal tento úrok z prodlení z přiznané částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaný dostal až dnem následujícím po dni, kdy mu byla žaloba, v tomto případě prostřednictvím opatrovníka, doručena, což bylo [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o ustanovení opatrovníka. Žaloba totiž byla opatrovníkovi doručena zároveň s usnesením o ustanovení opatrovníka, avšak účinky jejího doručení opatrovníkovi mohly nastat až s nabytím právní moci tohoto usnesení. Žádné dřívější datum splatnosti žalované částky v řízení prokázáno nebylo, neboť předmětnou smlouvu soud považuje celou za absolutně neplatnou a nebylo prokázáno ani dřívější doručení jakékoliv výzvy k úhradě žalované částky žalovanému, tj. že se taková výzva dostala do jeho dispoziční sféry, před doručením žaloby opatrovníkovi. Zákonná sazba úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila ke dni [datum] 9,75 % ročně, avšak jelikož žalobce požadoval úrok z prodlení v nižší sazbě a soud nemůže přiznat víc, než je žalováno, soud mu úrok z prodlení v této nižší sazbě přiznal (výrok I. tohoto rozsudku).

14. S ohledem na uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že úspěch každého z účastníků byl přibližně stejný, pokud se zohlední i žalobcem požadovaný a soudem nepřiznaný úrok ke dni vyhlášení rozsudku, soud žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III. tohoto rozsudku).