10 C 80/2018

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Dobišarovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 19.440 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10.588,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % od datum do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4.633,51 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části o 8.851,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % od datum do zaplacení a o kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3.873,62 Kč se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným u soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu celkem částku 19.440 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, IČO, dne datum uzavřel se žalovaným Smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal předchůdci žalobce zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12.540 Kč. Celkovou částku (půjčku a poplatek) se žalovaný zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 465 Kč. Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne datum. Předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 10.588,24 Kč a na dlužném poplatku částku 8.851,76 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešla pohledávka za žalovaným na společnost právnická osoba Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činila celková výše pohledávky za žalovaným částku 19.440 Kč bez příslušenství. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k plnění.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil podáním doručeným soudu dne datum, ve kterém uvedl, že společnost právnická osoba nezná, a není si vědom skutečnosti, že by jim dlužil sumu 19.440 Kč. Dále uvedl, že je občanem anonymizováno a nikdy neměl dlouhodobý pobyt v České republice a není tedy možné, aby mu byla poskytnuta půjčka v takové sumě, a pokud by mu taková půjčka byla poskytnuta bez dokladů a povolení cizinecké policie a dohody o pracovním poměru, bylo by to protiprávní.

3. Žalobce v podání doručeném soudu dne datum uvedl, že pohledávka za žalovaným na něj byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a toto postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Dále žalobce uvedl, že při poskytnutí půjčky předchůdce žalobce ověřil totožnost žalovaného na základě předloženého občanského průkazu, jehož číslo je uvedeno v zákaznické kartě.

4. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze zákaznické karty anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že žalovaný požádal, prostřednictvím obchodního zástupce jméno příjmení, právního předchůdce žalobce o poskytnutí půjčky ve výši 15.000 Kč, přičemž uvedl, že je státním občanem anonymizováno, je zaměstnán v hlavním pracovním úvazku u zaměstnavatele příjmení – výkopové práce v anonymizováno, sdělil svoji kontaktní adresu pro doručování v České republice na adrese adresa žalovaného, s tím, že totožnost žalovaného byla ověřena z předloženého číslo obč. průkazu vydaného v anonymizováno s platností do datum.

6. Ze Smlouvy o půjčce ze dne datum číslo uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO, jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce, bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl ke dni datum žalovanému půjčku ve výši 15.000 Kč, kterou se žalovaný převzal v hotovosti v místě bydliště v obec. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutou půjčkou souhrnný poplatek v částce 12.540 Kč, a tedy celková částka, kterou měl žalovaný na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce (půjčka + souhrnný poplatek) činila 27.540 Kč. Žalovaný měl splatit celkovou částku v hotovosti v 59 týdenních splátkách po 465 Kč k rukám oprávněného zástupce předchůdce žalobce s tím, že první splátka je splatná 7. od data uzavření této smlouvy.

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, ve spojení s Přílohou číslo bylo zjištěno, že žalobce se stal věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo.

8. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, ve spojení s poštovním podacím archem ze dne datum, bylo zjištěno, že postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému oznámeno a současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, jejíž výše činila ke dni datum částku 19.440 Kč bez příslušenství.

9. Výzvou k plnění ze dne datum, ve spojení s podacím lístkem, bylo prokázáno, že žalobce ještě před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky 31.362,09 Kč.

10. Podle ustanovení § 657 zákona číslo 40/1964 Sbírky, občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

11. Podle ustanovení § 658 odstavec 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Podle ustanovení § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Podle ustanovení § 41 obč. zák., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

14. Podle ustanovení § 517 odstavec 1, 2 obč. zák., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

15. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným Smlouvu o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 obč. zák., přičemž ze smlouvy plnil a žalovanému půjčil finanční částku 15.000 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti ani později půjčku předchůdci žalobce v úplnosti nevrátil. Protože postoupení pohledávky na žalobce bylo rovněž prokázáno, soud shledal žalobu v rozsahu poskytnuté a nesplacené půjčky, tj. ve výši 10.588,24 Kč jako důvodnou a uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalovanému uhradit tuto částku žalobci a současně uložil žalovanému též povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení z této částky, tj. do datum kapitalizovaného na částku 4.633,51 Kč a dále jdoucího ode dne datum ve výši odpovídající ustanovení § 1 nařízení vlády číslo 142/1994 Sbí, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení má pak oporu v ustanovení § 517 odstavec 1, 2 obč. zák., neboť žalovaný se ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci.

16. Co se týče nároku žalobce na zaplacení souhrnného poplatku ve výši 8.851,76 Kč, pak tento soud výrokem II. zamítl, neboť jej shledal sjednaným v rozporu se zákonem. Ujednání účastníků ve Smlouvě o půjčce ohledně sjednaného„ souhrnného poplatku“ ve výši 12.540 Kč, který lze posoudit pouze jako úrok z prodlení podle § 658 odstavec 1 obč. zák., neboť jinou platbu při půjčce sjednané podle § 627 obč. zák. ujednat nelze, považuje soud za neplatné podle § 39 obč. zák., a to pro jeho rozpor s dobrými mravy. Jak bylo několikráte judikováno, například rozsudkem Nejvyššího soud ČR ze dne 15. 12. 2004 spisová značka 21 Cdo 1484/2004, v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odstavec 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, a dále též rozsudkem Vrchního soudu v Praze pod spisovou značkou 101 VSPH 14/2012, že sjednaná odměna za uzavření smlouvy je nemravná nad částku, která činí celkem 30 % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání. V posuzovaném případě byl souhrnný poplatek (úrok) sjednán ve výši 83,6 % za celou dobu poskytnutí půjčky v délce 59 týdnů. Sjednanou částku 12.540 Kč představující souhrnný poplatek za poskytnutou půjčku (úrok) odpovídající 83,6% úroku za dobu 59 týdnů považuje soud za nepřiměřeně vysokou a tudíž v rozporu s dobrými mravy, a proto v této části Smlouvu o půjčce posoudil jako neplatnou a nárok žalobce na souhrnný poplatek zamítl v žalobcem uplatněné výši včetně požadovaného příslušenství.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V této věci byl úspěch žalobce jen nepatrně vyšší než jeho neúspěch, proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

18. Soud pro úplnost uvádí, že hmotně právně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odstavec 3 zákona číslo 89/2012 Sbírky, občanského zákoníku, podle dosavadních předpisů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.