10 C 94/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Přemyslem Klasem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 3 630 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.630 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 9% ročně z částky 3 630 Kč od 2. 9. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum, která byla u soudu podána téhož dne, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost, aby mu zaplatil částku 3 630 Kč spolu s úroky z prodlení. Svůj nárok odůvodnil tím, že se jedná o dlužnou odměnu za právní služby, které coby advokát poskytl žalovanému v rámci ústní smlouvy o poskytování právní pomoci spočívající v sepisu kupní smlouvy na nemovitou věc. Způsob určení výše odměny byl mezi účastníky řízení dohodnut tak, že bude v souladu s ust. § 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, určena ve výši 1 500 Kč za hodinu poskytování právních služeb, přičemž počítána bude každá započatá čtvrthodina, a hrazeny budou i náklady vzniklé s poskytováním právních služeb. Fakturou ze dne 15. 8. 2018 splatnou dne 1. 9. 2018 vyzval žalovaného k úhradě odměny za tyto právní služby. Žalovaný mu ovšem dluh neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne 25. 11. 2020, kterou mu odeslal prostřednictvím pošty dne 30. 11. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, ačkoliv k tomu byl soudem vyzván usnesením ze dne 13. 5. 2021, č. j. 10C 94/2020-34, které mu bylo doručeno s účinky do vlastních rukou uložením u pošty ke dni 31. 5. 2021 vycházejíc ze zákonné doručovací adresy žalovaného dle ust. § 46b písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž ta skutečnost, zda se žalovaný na adrese pro doručování (tj. na adrese svého trvalého pobytu) zdržuje, není rozhodná s poukazem na ust. § 50d odst. 2 o. s. ř.

3. Soud na základě ust. § 115a o. s. ř. se souhlasy obou účastníků řízení o věci rozhodl tímto rozsudkem bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Daňovým dokladem – fakturou ze dne 15. 8. 2018 a rozpisem účtovaných služeb ze dne 27. 6. 2018 bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako příkazníkem a žalovaným coby příkazcem byla uzavřena ústní smlouva, na základě níž se žalobce zavázal obstarat záležitost žalovaného spočívající v sepisu kupní smlouvy týkající se nemovité věci. Žalobce ze smlouvy plnil, poskytl sjednané právní služby a fakturou ze dne 15. 8. 2018 vyzval žalovaného, aby mu zaplatil odměnu za tyto služby ve lhůtě splatnosti do 1. 9. 2018. Předžalobní upomínkou – výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 25. 11. 2020 a detailní informací k zásilkám ze dne 2. 12. 2020 bylo prokázáno, že žalobce opětovně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž předžalobní upomínku mu odeslal prostřednictvím pošty na doručovací adresu žalovaného.

5. Podle ust. § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

6. Podle ust. § 2438 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.

7. Podle ust. § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

8. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

9. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi účastníky řízení byla v souladu s ust. § 2430 o. z. uzavřena platná ústní příkazní smlouva, podle níž měl žalobce poskytnout žalovanému právní služby, žalobce ze smlouvy plnil, poskytl žalovanému právní služby spočívající v sepisu kupní smlouvy, a ten je proto povinen zaplatit žalobci sjednanou odměnu a náhradu jeho hotových výdajů, jelikož vzhledem k žalobcovu podnikání coby advokáta je poskytnutí odměny obvyklé ve smyslu ust. § 2438 odst. 1 o. z. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost dlužnou odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 3 630 Kč žalobci zaplatit. Povinnost žalovaného zaplatit žalobci kromě vlastního dluhu i úroky z prodlení je důsledkem prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci a vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o. z. Žalobce má podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, právo na úroky z prodlení za období a ve výši, která jsou uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Protože žalovaný žalobci dobrovolně úroky z prodlení neuhradil, uložil mu soud výrokem I. tohoto rozsudku povinnost dlužné úroky z prodlení žalobci uhradit.

11. Výrok II. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., na základě nichž má ve věci plně úspěšný žalobce, který včas před podáním žaloby u soudu odeslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému v celkové výši 1 600 Kč. Tato částka sestává jednak z žalobcem zaplaceného soudního poplatku za řízení ve výši 1 000 Kč a dále z paušálních náhrad, které náleží účastníku, jenž nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle ust. § 137 odst. 2 o. s. ř., a to ve výši 2 x 300 Kč (za sepis předžalobní výzvy k plnění a za sepis žaloby), tj. celkem 600 Kč v souladu s ust. § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř., protože jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.