109 C 22/2016

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. Mgr. jméno příjmení , se sídlem anonymizována dvě slova číslo , PSČ obec o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Řízení se zastavuje co do částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

IV. Žalobci se vrací část zaplacené zálohy na náklady důkazů ve výši [částka].

V. Žalovanému se vrací část zaplacené zálohy na náklady důkazů ve výši [částka].

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum], která byla doručena soudu dne [datum], původně domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že na pozemku [anonymizováno] blok [číslo], [číslo] [obec], způsob využití orná půda, s dočasným porostem slunečnice roční, o výměře [anonymizováno] ha a pozemku [anonymizováno] blok [číslo], [číslo] [obec], způsob využití orná půda, s dočasným porostem slunečnice roční, o výměře [anonymizováno] ha, oba nacházející se v obci [obec], k. ú. [obec], okres [okres] (dále jen„ honební pozemky“), kde nájemcem a vlastníkem plodiny je žalobce, byla zjištěna dne [datum] škoda na porostu slunečnice roční způsobená zvěří - zajícem, v celkové výši [částka] (na pozemku o výměře [anonymizováno] ha ve výši [částka], na pozemku o výměře [anonymizováno] ha ve výši [částka]). Právo myslivosti na předmětném honebním pozemku vykonává žalovaný, a je také i uživatelem honitby. Uživatel honitby v souladu s ustanovením § 52 odst. 1 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti je povinen nahradit škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených. Žalovaný byl žalobcem výzvou k náhradě škody ze dne [datum] a rovněž předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzván k náhradě škody způsobené zvěří. Žalovaný dlužnou částku dobrovolně neuhradil. Kromě dlužné částky požaduje žalobce také úrok z prodlení od prvního dne prodlení.

2. Při jednání konaném dne [datum] vzal žalobce podanou žalobu co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení částečně zpět. Nadále tedy požadoval po žalovaném zaplacení [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení.

3. Při jednání konaném dne [datum] až v rámci závěrečného návrhu navrhl žalobce rozšířit žalobu nově o částku [částka] představující část ceny za zpracování posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] a o částku [částka] představující cenu posudku [číslo] [rok].

4. Ve věci zdejší soud již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým nepřipustil změnu žaloby učiněnou při jednání dne [datum] (výrok I.), řízení zastavil do co částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ze této částky za období od [datum] do zaplacení (výrok II.), zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky (výrok IV). K odvolání žalobce Krajský soud v Brně usnesením ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích III. a IV. zrušil a věc tomuto sodu vrátil k dalšímu řízení. Ve výrocích I. a II. tedy výše uvedený rozsudek zdejšího soudu nabyl právní moci a řízení je nadále vedeno o zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení.

5. Při jednání konaném dne [datum] žalobce vzal žalobu zpět, co do částky [částka] a co do zákonného úroku z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlasil, soud s ohledem na dispozitivní úkon žalobce podle ustanovení § 96 odst. 1, odst. 2, odst. 3 OSŘ řízení z části zastavil (výrok I. tohoto rozsudku).

6. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Zpochybňoval aktivní věcnou legitimaci žalobce v řízení, když namítal, že žalobce nedoložil oprávnění užívat předmětné pozemky, a tedy ani to, že je vlastníkem porostů na těchto pozemcích. Dále žalovaný namítal, že žalobce neuplatnil svůj nárok na náhradu škody ve lhůtách uvedených v ustanovení § 55 zákona č. 449/2001 Sb., když nedoložil, že škoda nevznikla až [datum] a nikoliv před tímto dnem. Dále žalovaný zpochybnil tvrzení žalobce, že výzva k náhradě škody byla doručena žalovanému dne [datum]. Dále se žalovaný bránil tím, že žalobce neučinil žádné opatření k zabránění vzniku škody ve smyslu ustanovení § 53 zákona č. 449/2001 Sb., a na vzniku případné škody se tak spolupodílel. Zároveň žalovaný namítal, že žalobce neprokázal, že škoda byla způsobena zajícem polním, neprokázal rozsah poškození ani výši škody.

7. Z odborného posudku [číslo] [rok] o vyčíslení a porovnání výše škod způsobené zvěří v honitbě a na plodinách dosud nesklizených na pozemcích v honitbě [anonymizována dvě slova] [obec], zpracovaného dne [datum] [celé jméno svědka], poskytovatelem služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost, soud zjistil, že zpracovatel v posudku jako zjištěné údaje o pozemku a porostu uvedl, že se jedná o pozemek parc. č. [anonymizováno] blok [číslo] o výměře [anonymizováno] ha, pro výpočet [výměra], druh pozemku orná půda s dočasným porostem a pozemek parc. č. [anonymizováno] blok [číslo] o výměře [anonymizováno] ha, pro výpočet [výměra], druh pozemku orná půda s dočasným porostem, nacházející se v okrese [okres], obci [obec], k. ú. [obec] a vlastníkem porostu je žalobce. Při místním šetření byl pozemek a porost vizuálně prohlédnut, pochůzkou po pozemcích s dočasným porostem při místním šetření bylo zjištěno, že na porostech slunečnice lze konstatovat poškození dočasného porostu v rozsahu dle výpočtu a odhadu. Poškození na pozemku se slunečnicí lze charakterizovat jako nepravidelné, neceloplošné, pomístní, nahodilé, mechanické částečné či úplné spasení rostlin, nebo ukousnutí rostlin. Na pozemcích byly zjištěny stopy zaječí zvěře. Pro porovnání a určení výše škody se jeví jako objektivní následné posouzení a vyjádření v porovnání se sklizní na téže ploše či ploše sousední, kde by byla vyseta stejná odrůda slunečnice, a vývoj růstu nebyl narušen extrémními podmínkami. Na základě podaných informací, výsledků místního šetření a výpočtů stanovil výši náhrady způsobené zvěří vzniklé poškozením dočasného porostu slunečnice na pozemku [anonymizováno] blok [číslo] na částku [částka] a na pozemku [anonymizováno] blok [číslo] na částku [částka].

8. Z odborného posudku [číslo] [rok] [anonymizováno] (kontrolního posudku) vypracovaného dne [datum] [celé jméno svědka] soud zjistil, že účelem tohoto posudku bylo stanovit výši škody s ohledem na skutečné výsledky sklizně a provést kontrolní výpočet. Tento posudek doplňuje posudek [číslo] [rok] ze dne [datum]. Z kontrolního posudku soud zjistil, že výchozí údaje pro výpočet škody jsou beze změny. K rozsahu poškození porostů se v posudku neuvádí nic nového. Zpracovatel při výpočtu škody vychází ze stejného rozsahu poškození v případě pozemku [anonymizováno] [číslo] uvádí, že jde o zničenou plochu porostu 5 % z [anonymizováno] ha, v případě pozemku [anonymizováno] [číslo] uvádí, že jde o zničenou plochu 10 % z [číslo] ha). V obou případech vychází z výnosu [hmotnost] a výše náhrady [částka]. Výsledné vyčíslení škody se liší pouze v případě pozemku [anonymizováno] [číslo], neboť v prvním posudku určil zpracovatel výši škody na částku [částka] a ve druhém případě na částku [částka]. Tento rozdíl vychází z toho, že přestože měl být rozsah poškození porostu 5 %, zpracovatel v prvním případě vycházel ze snížení čistého výnosu k poškozené ploše v rozsahu 8 %, ve druhém případě v rozsahu 5 %. Navíc poněkud matoucím způsobem zpracovatel v závěrečné rekapitulaci uvádí v případě pozemku [anonymizováno] [číslo] opět výši škody [částka], tedy jako v prvním posudku. K určení rozsahu poškození porostů tento posudek nepřináší nic nového.

9. Z [anonymizováno] označeného„ [obec]“ předloženého [celé jméno svědka] soud zjistil, že se na tomto disku nacházejí 4 složky označené jako [obec a číslo] [datum], [obec a číslo] u obce, [obec a číslo] [datum] a [obec a číslo] u lesa. V těchto složkách se nacházejí fotografie polí osetých slunečnicí, v případě složek [obec a číslo] u obce a [obec a číslo] u lesa ve fázi vzcházení, v případě zbývajících dvou složek jde o vzrostlý porost po odkvětu. Prvně zmiňované složky obsahují vždy celkové záběry na pole, záběry na bobky a dále pak detaily částí několika řádků, ze kterých je patrné, že část rostlin je okousaná, v některých místech rostliny chybí. Z fotografií nelze určit celkový rozsah poškození porostu. V případě fotografií zachycujících vzrostlé rostliny jsou zde opět celkové záběry na pole, fotografie zachycující místa bez rostlin a dále také torza vzrostlých rostlin. Také z těchto fotografií nelze určit rozsah celkového poškození porostu. Fotografie také nijak nezachycují způsob práce Ing. [celé jméno svědka] na poli, tedy nejsou zde zadokumentovány svědkem ve výpovědi zmiňované pokusné čtverce, ani jiný postup směřující k určení rozsahu poškození porostu.

10. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že dne [datum] mu volala nějaká paní, jak později zjistil, byla to paní [celé jméno svědkyně], že potřebuje posoudit škody na porostu slunečnice. Dohodli se, že ohledání provede [datum]. Paní [celé jméno svědkyně] mu předala čísla půdních bloků, aby věděl, kam vůbec jdou. Říkal jí, že by bylo dobré, aby při místním šetření byl na místě i zástupce protistrany. Když přijel na místo, šlo o půdní blok u [obec]. Pokud jde o to druhé pole, blíž [obec], na toto pole bylo dobře vidět ze silnice, která je vyvýšená, bylo vidět, že ve středu pole žádné poškození není, proto ani celé pole neprocházel. Poškození nebylo ani od silnice, největší poškození bylo od [obec] a od asfaltové cesty. Postupoval tak, že si vytyčoval zkušební čtverce o velikosti 8 – 10 metrů. U asfaltové cesty udělal asi tři čtverce, každý ve vzdálenosti asi 20 – 30 m od sebe, od vesnice pak udělal asi čtyři takové čtverce. V každém čtverci spočítal, kolik rostlin chybí, resp. kolik je okousáno. Spočítal, kolik je to procentuálně a průměr těchto procentních výsledků aplikoval na celou plochu, která byla z jeho pohledu poškozena, pak zohlednil velikost nepoškozené plochy, a vypočetl výsledek. Tyto své výpočty již nemá k dispozici, má pouze fotodokumentaci. I na druhém poli, na tom větším, dělal asi 7 pokusných čtverců. Viděl ukousané rostliny, zůstaly tam trčet kousky stonků 3 – 5 cm velké, část jich byla zaschlá, zřejmě šlo o škodu dva dny starou, část byla čerstvá, kdy k okusu muselo dojít před jeho příchodem. Na poli také viděl zaječí bobky, a dokonce i několik zajíců, kteří se vůbec nebáli. Pokud jde o výnosy a ceny, vycházel z informací svazů olejářů a z informací České zemědělské univerzity, která předmětný hybrid sledovala, protože byl v tom roce nasazen nově. Odkázal zcela na údaje uvedené v jeho posudku, pokud jde o informace o sklizni, vycházel jednak z informací od žalobce a dále z informací od osob, které slunečnice sklízeli, čistili a sušili. Měl tak objektivní informace o množství a ploše. Pokud se týká data vzniku škody, vycházel z toho, že mu paní [celé jméno svědkyně] řekla, že [anonymizováno] a [anonymizováno] května procházeli pole, na kterých žádná škoda nebyla, a [anonymizováno] zjistili škodu. Vycházel tedy z toho, že škoda musela vzniknout [anonymizováno], o čemž svědčilo i to, že když za dva dny přišel, viděl ukousané stonky už zaschlé. Mimo to tam byly ale i stonky čerstvě okousané.

11. Z výzvy k náhradě škody-zaslání, soud zjistil, že zástupce žalobce dne [datum] zaslal žalovanému výzvu k náhradě škody, v níž jej vyzval k uhrazení celkové škody ve výši [částka]. Dále požádal o uhrazení adekvátní části hodnoty za zpracování odborného posudku [číslo] [rok], ze dne [datum] ve výši [částka], kdy za odborný posudek bylo žalobcem zaplaceno [částka]. Současně žalovaného upozornil, že pokud náhrada škody spolu s adekvátní částí hodnoty za zpracování odborného posudku nebude uhrazena do 60 dnů, tak bude podána žaloba k soudu.

12. Z oznámení pošty o výsledku reklamačního řízení soud zjistil, že pošta [obec] k reklamačnímu protokolu [číslo] ze dne [datum] doložila fotokopii Výzvy k vyzvednutí zásilky/Potvrzení o převzetí zásilky, z níž je patrné, že dne [datum] byla zásilka od JUDr. [jméno] [jméno] (zástupce žalobce) adresovaná [anonymizována dvě slova] [obec] (žalovanému) připravena k vyzvednutí u pošty a téhož dne byla zásilka oprávněným příjemcem panem [příjmení] vyzvednuta.

13. Ze sdělení České pošty, s.p., Doručovací a účelové sítě JM ze dne [datum] ve spojení s Evidencí převzetí zásilek na pochůzce okrsku [číslo] depa [obec a číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že pod položkou [číslo] je evidována doporučená zásilka číslo RR [anonymizováno] adresovaná [anonymizována dvě slova] [obec] – žalovanému. Z dokladu vyplývá, že zásilka byla dne [datum] vzata na pochůzku a téhož dne byla doručena.

14. Z dopisu ze dne [datum] adresovanému zástupci žalobce soud zjistil, že žalovaný s výzvou k náhradě škody způsobené zvěří, kterou obdržel dne [datum] prostřednictvím zástupce žalobce nesouhlasil z důvodů výše uvedených. Konstatoval, že ze strany uživatele honebního pozemku nedošlo k naplňování ustanovení § 55 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, který mimo jiné ukládá vlastníkovi (uživateli) učinit přiměřená opatření k zabránění škod zvěří. Již dlouhodobě nastává pokles stavů drobné zvěře v honitbách, takže se nejedná o přemnožení zaječí zvěře v této oblasti. Není tak vhodné ze strany uživatele pozemku pěstovat bez zabezpečení tak atraktivní plodiny jako jsou slunečnice.

15. Z předžalobní upomínky-zaslání ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě škody způsobené zvěří.

16. Z dopisu ze dne [datum] adresovanému zástupci žalobce soud zjistil, že žalovaný na předžalobní upomínku zástupce žalobce reagoval tak, že odkázal na korespondenci adresovanou zástupci žalobce dne [datum], konkrétně na podání nesouhlasu k výzvě k úhradě škody, který byl žalovanému zaslán zástupcem žalobce dne [datum]. Součástí tohoto dopisu, byl jako příloha přiložen vyhotovený právoplatný znalecký posudek soudním znalcem v oboru s určením skutečné škody a s přesnými výměrami pozemků slunečnic, který byl vyhotoven na základě skutečného stavu a fyzického ohledání porostů slunečnice pěstované žalobcem.

17. Ze znaleckého posudku číslo [webová adresa] [rok] zpracovaného [celé jméno znalce], znalcem v oboru ekonomika a zemědělství dne [datum] soud zjistil, že výše škody na porostech slunečnice na pozemcích blok [číslo] blok [číslo] v k. ú. [obec], okres [okres], které obhospodařuje žalobce a které spadají do honitby [anonymizována dvě slova] [obec], ke dni obhlídky ([datum]) činí maximálně [částka], kdy výše škody na pozemku blok [číslo] činí [částka] a na pozemku blok [číslo] činí [částka]. Z posudku není vůbec patrné, jak znalec k uvedeným částkám dospěl.

18. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že při zpracovávání znaleckého posudku postupoval tak, že dne [datum], prošel všechny poškozené porosty, za přítomnosti předsedy žalovaného pana [jméno] [příjmení]. Na místě zjistil, že porosty jsou řídké zejména z důvodu neosetých ploch, tak jak je uvedeno ve znaleckém posudku. Neosetá a rozježděná místa jsou patrná i na fotodokumentaci. Částečně byly porosty poškozené i drobnou zvěří, tedy zajícem, a to tak, že rostliny byly okousány, a to v různém rozsahu, u některých rostlin byly okousány všechny listy, takže zůstal pouze stonek, u některých rostlin byly okousány jen některé listy, a to různě, buď boční, nebo vrcholové. Pokud jde o stanovení rozsahu škod zvěří, při pochůzce znalec určil rozsah poškozených ploch, v případě pozemku č. bloku [číslo] bylo poškozeno zvěří asi [anonymizováno] - [výměra] porostu, což odpovídá asi 1 %. Při výpočtu výše škody vycházel znalec z průměrného výnosu a výkupní ceny uvedené v posudku. Pokud jde o druhý půdní pozemek [číslo] zde byl porost poškozen obdobným způsobem v rozsahu asi [výměra]. Poškození bylo v obou případech asi v rozsahu 1 %, škoda na pozemku o výměře [anonymizováno] ha činí [částka], a u pozemku o velikosti [anonymizováno] ha škoda činí [částka]. Svědek nebyl schopen uvést, jakým výpočtem k uvedeným částkám dospěl, uvedl, že toto má ve svých poznámkách, které si s sebou nevzal.

19. Z dodatku ke znaleckému posudku [číslo]. [anonymizováno] [rok] výše škody na porostech slunečnice na půdním bloku [číslo] půdním bloku [číslo] v k. ú. [obec], okres [okres], nájemce [celé jméno žalobce] – honitba [anonymizována dvě slova] [obec] zpracovaného znalcem [celé jméno znalce] soud zjistil, že se jedná o přepis pracovních materiálů z místa prohlídky porostů slunečnice včetně doplňující fotodokumentace ze dne [datum] (15 fotografií). Znalec zde uvádí, že při prohlídce porostu slunečnice na půdním bloku [číslo] s výměrou [anonymizováno] ha bylo zjištěno, že od cesty cca 25 m jsou rozježděné pásy zasetého porostu slunečnice – stopy pneu po traktoru, dále že byly zjištěny neoseté plochy (holá místa) – zřejmě výpadek při osevu, mechanizací uježděné řádky výsevu (stopy po pneu), dále bylo pole místy zapleveleno, byly také zjištěny stopy nevratného poškození porostu slunečnice zvěří, a to místy na okrajích plochy celkem v 8 lokalitách v celkovém rozsahu [výměra], což odpovídá [anonymizováno] plochy půdního bloku. Na porostu slunečnice na půdním bloku [číslo] kde byla slunečnice oseta pouze na části bloku o výměře [anonymizováno] ha, bylo zjištěno, že porost je velmi řídký, což byl zřejmě způsobeno chybným výsevem, dále bylo zjištěno, že část porostu byla vyplavena deštěm, byly zde zjištěny uježděné pásy porostu slunečnice (zřejmě mechanizací), vzešlý porost má zčásti zkroucené listy, což bylo způsobeno pravděpodobně herbicidem, dále bylo zjištěno, že porost je na 50 % plochy osevu, zbytek je zčásti zaplevelen, škody zvěří byly zjištěny místy – na 50 % zaměřených ploch v celkem 7 lokalitách na okrajích půdního bloku o celkové výměře [výměra], což odpovídá [anonymizováno] oseté plochy. Celková škoda způsobená zvěří pak činí [částka] Ani v tomto posudku, který byl zpracován na základě obhlídky znalcem dne [datum], není patrné, jak přesně znalec postupoval při zpracování posudku, nejsou zde zadokumentovány v posudku zmiňované lokality, (není zakresleno např. do mapy, kde se tyto lokality konkrétně nacházejí) a není detailně zadokumentován stav a rozsah poškození porostů. Z připojené fotodokumentace soud zjistil, že na fotografiích jsou zachyceny v žalobě uvedené pozemky s porostem slunečnice, rostliny jsou vysoké cca 30 cm, mají 3 – 4 patra listů, části porostu zachyceného na fotografiích jsou řídké, nachází se zde místa, kde rostliny slunečnice zcela chybí, je zde viditelné zaplevelení části pozemku a také rostliny poškozené okusem, kdy zde zůstala pouze malá část stonku bez listů nebo jedno až dvě spodní patra listů. Z fotodokumentace nejsou patrné plochy zmiňované znalcem, jejich velikost a umístění, není zadokumentován celý osetý pozemek, nelze tak z fotografií určit procentuelní poškození porostu na jednotlivých půdních blocích.

20. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že předmětné pozemky osel slunečnicí a chodil je pravidelně kontrolovat. Při jedné kontrole, bylo to [datum], zjistil, že na předmětných pozemcích byla slunečnice okousaná. Ten den také přijel na kontrolu pan [příjmení] ze svazu pěstitelů olejnin, který jezdí kontrolovat olejniny. Byl na poli, viděl způsobené škody, řekl mu, že by to měl nějak řešit. Proto zavolal manželce, aby zjistila, do jakých honiteb předmětné pozemky patří. Na internetu zjišťoval, co v takové situaci dělat. Zjistil, že je potřeba nechat udělat znalecký posudek a do 20 dnů škodu oznámit. Manželka obvolávala různé znalce, nikdo neměl čas až pan [celé jméno svědka]. Škodu nafotili, pan [celé jméno svědka] poté zpracoval posudek. Pozemek na půdním bloku [číslo] byl poškozen ve velkém rozsahu, z pohledu žalobce bylo poškozeno asi 30 % rostlin, převážně byly poškozeny rostliny po okrajích pole. Půdní blok [číslo] byl poškozen méně, asi tak 10- 15 %, a to zejména u polní cesty. Nesouhlasil s tím, co uvedla svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně], že pole bylo poškozené tak, že bylo okousáno 5 rostlin na hektar. Pokud by šlo o takové poškození, vůbec by to neřešil. Na předmětných pozemcích v minulosti nikdy slunečnici nepěstoval, pěstoval tam pšenici, kukuřici nebo řepku. S tak rozsáhlým poškozením porostů se v minulosti nesetkal. Slunečnice na půdním bloku [číslo] byla oseta na [anonymizováno] ha. Půdní blok má celkem [anonymizováno] ha, žalobce jej rozdělil na dvě části jednu o velikosti [anonymizováno] ha, druhou o velikosti [anonymizováno] ha. Na té části [anonymizováno] ha byla oseta slunečnice, šlo o novou odrůdu s vysokým obsahem oleje v semenech. Pole před setím si upravoval sám, samotné setí prováděla [právnická osoba] ze [anonymizováno] u [obec]. Tato společnost prováděla také z části sklizeň. Po vysetí bylo pole ošetřeno postřikem proti plevelům, to bylo prováděno postřikem traktorem. Pokud jde o skutečný výnos, vycházel v průměru [anonymizováno] až [hmotnost] na hektar, vycházela mu tak ztráta asi [hmotnost] na jeden hektar.

21. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že je manželkou žalobce a dělá pro něj prakticky veškerou administrativní činnost související s jeho zemědělským podnikáním. K žalovanému, nemá žádný vztah. Dne [datum] ji volal manžel, že byl na polích s odborníkem z oboru olejnin Ing. [jméno] [příjmení], který jim radil s pěstováním slunečnice. Prohlíželi porosty a Ing. [příjmení] radil, jak o ně pečovat. Manžel volal, že je to hrůza, že na všech pozemcích jsou slunečnice okousané od zajíců, že to musí nějak řešit. Svědkyně byla v té době pracovně v [obec], tak zašla na odbor myslivosti na [anonymizováno] úřadě, kde ji Ing. [příjmení] poradil, co dělat, mimo jiné jí řekl, které pozemky jsou, v jaké honitbě a která myslivecká sdružení je obhospodařují. Řekl, že si musí najít nějakého odhadce, aby určil výši škody. Pomáhal nějakého odhadce sehnat, nikdo neměl čas, až Ing. [celé jméno svědka] slíbil, že odhad udělá. Šla tedy s Ing. [celé jméno svědka] na poškozené pozemky, šlo celkem o čtyři poškozená pole, z toho dvě jsou součástí honitby užívané žalovaným. Ukázala Ing. [celé jméno svědka] kde ta pole jsou, on si je obešel, a pak prováděl zkoumání sám. Ví, že tam byl několik dnů. Jak konkrétně zkoumání prováděl, neví, u toho už nebyla. Pokud jde o samotné poškození porostů, rozsah sama viděla, procházela všechny pole postupně, takže mohla posoudit i rozsah poškození. Podle toho, co viděla, tak poškození mohlo být na větším pozemku cca 30 %, na menším asi 20 %. Poškození spočívalo v tom, že byly užrané jednotlivé rostliny až k zemi, kdy ze země trčel jenom kousek stonku. Pokud jde o zachycení stavu pole, nijak je nefotila, ale pořídila si videozáznamy stavu pole, které byly předloženy soudu. Tyto byly pořizovány asi [anonymizováno] nebo [anonymizováno] května, při pořizování těchto záznamů nebyl Ing. [celé jméno svědka] přítomen. Vyloučila, že by k poškození pole nebo porostů mohlo dojít chybou při setí nebo při následné péči o porost, nebo např. mechanickým poškozením, třeba traktorem. Setí prováděla odborná firma, která seje pravidelně, žádné chyby tato firma nedělá, osivo bylo také v pořádku. Potvrdila, že na výměře uvedené v žalobě, tedy [anonymizováno] ha byla zaseta slunečnice, na zbytku, tedy [anonymizováno] ha, byla pšenice ozimá. Pokud jde o výnosy slunečnice v roce [rok], tyto si nepamatuje, zaznamenávali si je, ale podle sklizně ve vztahu ke každému půdnímu bloku a údaje předali Ing. [celé jméno svědka]. Dívali se na to společně, to, co je uvedené v jeho posudku, odpovídá skutečnosti. Svědkyně dále podáním, doručeným soudu dne [datum], doplnila svoji svědeckou výpověď tak, že dne [datum] kdy přijela s Ing. [celé jméno svědka] na předmětné pozemky, šlo o půdní blok u [obec], kde byla nasazená slunečnice, která byla poškozená od zajíců, tak dle pokynu Ing. [celé jméno svědka] volala panu [příjmení] a Ing. [celé jméno svědka], aby se dostavili na pole u [obec], že zde bude provedeno místní šetření za účelem zjištění škody poškození slunečnice od zajíců. Jeden z nich jí vzal telefon a řekl, že nemůže přijít, ať to nějak udělají. Hovor na jejím mobilním telefonu byl nastaven na hlasitý odposlech, takže celou tuto komunikaci slyšel také Ing. [celé jméno svědka].

22. Z videozáznamů na dvou [anonymizována dvě slova] předložených žalobcem (zmiňovaných svědkyní [celé jméno svědkyně]) a označených [obec] I a [obec] II soud zjistil, že je na nich zachycen porost slunečnice ve fázi vzcházení, rostliny mají většinou dva až čtyři lístky, v blízkosti natáčející osoby jsou na záběrech zadokumentovány okousané zbytky rostlin, jde vždy pouze o několik jedinců, a poté následuje záběr do dáli dokumentující celé pole. Na záběrech jsou také zachyceny bobky. Videozáznamy nezachycují celkový stav porostu (celkové poškození), je z nich patrný pouze stav malé části porostu z celkové oseté plochy.

23. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalobce je jeho zeť, žalovaný, myslivci z [anonymizována dvě slova] [obec] jsou, jeho kamarádi. Soukromě na polích hospodařil od roku [rok] do roku [rok]. V roce [rok] měl žalobce oseté na svých pozemcích asi [anonymizováno] ha slunečnice a pak ještě měl oseté i druhé pole, asi [anonymizováno], za [anonymizováno]. Chodil na pole docela často, teď už se na zemědělství nepodílí, ale na pole se chodí dívat. Tehdy zjistil, že slunečnice byla silně okousaná, myslí si, že od zajíců. Nejvíc to bylo na tom větším poli. Situace je tam taková, že pole je lemované větrolamy, kde se ukrývá hodně zajíců. Myslivci tam také mají největší úspěchy, když jdou zajíce lovit. Viděl, že je slunečnice okousaná, ale nijak se nezabýval zjišťováním rozsahu poškození, pole neprocházel, aby zjišťoval, kolik sazenic je poškozených. O to už se dál nezajímal. Slunečnice byla na předmětných polích oseta v roce [rok], podle osevních postupů se plodiny na polích střídají, slunečnice může být oseta asi po čtyřech letech, od té doby tedy na tom poli ještě znovu oseta nebyla. Jestli tam byla slunečnice už před tím, si nepamatuje. Dále svědek uvedl, že v roce [rok] chtěl odejít do tzv. evropského důchodu, musel proto najít nástupce buď z rodiny nebo někoho příbuzného, či jiného. Tím nástupcem se stal právě žalobce, který převzal veškeré pozemky a zařízení k dalšímu hospodaření. Žalobce si musel sám uzavřít nové nájemní smlouvy. To se skutečně stalo, žalobce vše převzal a na pozemcích dál hospodařil.

24. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že [celé jméno svědka] je jejím otcem, ona sama je členkou [anonymizována dvě slova] [obec], k žalobci žádný vztah nemá. Dne [datum] volal otci pan [příjmení], předseda [anonymizována dvě slova], že mu přišel dopis, ve kterém žalobce žádá náhradu škody způsobenou zajícem polním. Společně s otcem jela na předmětná pole, křížem krážem je procházeli a zjistili, že zde zcela chybí pobytové znaky zvěře, tedy srst a trus. Viděli, že kde byly porosty mezernaté, rostliny zcela chyběly. Ví, jak vypadají škody způsobené zajícem, po zajíci vždy zůstane spodní část rostliny asi 5 – 10 cm. I takové rostliny v porostech našli, bylo jich ale [anonymizováno] – [anonymizováno] na hektar. Proto dospěli k závěru, že škoda způsobená zvěří je úplně minimální. O vlastním šetření sepsali zápis, takový měli správně udělat společně s žalobcem, ale k tomu nedošlo. Při té prohlídce [datum] si pořizovali také fotodokumentaci.

25. Ze zápisu z prohlídky porostu slunečnice ze dne [datum] soud zjistil, že Ing. [celé jméno svědkyně] uvedeného dne provedla prohlídku porostu slunečnice v oblasti„ [ulice] a šutrové cesty“, blok [číslo] v oblasti zvané„ [anonymizována dvě slova]“, blok [číslo] za účelem zjištění škody zvěří. Při prohlídce bylo zjištěno, že porost slunečnice je„ proředěn“ vlivem špatně scházejících rostlin. Pokud by v mezerách mezi rostlinami zůstaly několik milimetrů dlouhé zbytky ukousnutých jedinců, tedy zbytky hypokotylu-nejspodnější části stonku, jednalo by se o škodu způsobenou zvěří. Takové zbytky po okusu zvěří se zde nacházejí jen ojediněle, a toto poškození lze charakterizovat jako přiměřená škoda způsobená běžným výskytem zvěře v honitbě. Špatná vzcházivost porostu slunečnice může být zapříčiněna nedokonalou přípravou půdy nebo poškozením zasetých semen plísněmi nebo hmyzími škůdci přímo v půdě. Prohlídky ze strany uživatele honitby se zúčastnili [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně], uživatel pozemku se prohlídky nezúčastnil.

26. Z fotografií předložených žalovaným soud zjistil, že jsou v ní obsaženy 3 fotografie pozemku blok [číslo], 2 fotografie bloku [číslo]. Z těchto fotografií soud zjistil, že zabírají pouze část předmětných pozemků žalobce. V případě bloku [číslo] jsou zde detaily několika řádků, na kterých jsou patrné rostliny slunečnice o výšce cca [anonymizováno] cm, rostliny mají 3 až 4 patra listů. Na snímcích je patrné, že v řádcích chybí rostliny. Ze snímků není patrné poškození vzešlých rostlin ani zbytky rostliny poškozených zvěří. Pokud jde o blok [číslo], v tomto případě snímky zabírají pole z dálky, nejsou vidět detaily rostlin, je však patrné, že na zabírané části pole část rostlin slunečnice chybí, jsou zde holá místa.

27. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že je členem žalovaného, a pracuje u žalovaného dlouhodobě na pozici mysliveckého hospodáře. S žalobcem se zná, jsou sousedé, vedle sebe hospodaří, nikdy neměli žádné spory. Je překvapený, že k takovému sporu došlo. Domnívá se, že vše se mělo řešit společnou dohodou, zejména společnou prohlídkou porostů. O žádné prohlídce uvědomen nebyl, nikdo mu nevolal. Když se dne [datum] dozvěděl od pana [příjmení], že je po žalovaném uplatňován nárok na náhradu škody, jel hned s dcerou na pole. Obě pole prošli, zjistili, že tam skutečně byly prázdné plochy, ale bylo to převážně z důvodu špatné agrotechniky. Pracuje ve společnosti, která se [anonymizováno] let zabývá pěstováním slunečnice, a myslí si, že je schopen toto posoudit. Konkrétně šlo o rozježděné pole, příliš hluboké zasetí, špatná předseťová příprava. Potvrdil, že část rostlin byla okousaná, uznal, že mohla vzniknout nějaká škoda, větší než přiměřená, rozhodně ale nešlo o škodu, jak je uvedena ve znaleckém posudku. Pokud jde o hospodaření se slunečnicí, mají také škody způsobené zajícem, ale není to nic strašného. Pokud ví, měl žalobce v dané lokalitě úrodu [hmotnost] na hektar, což je nadprůměrná úroda. Za dané situace se domnívá, že není možné, aby mu byla způsobena škoda v rozsahu 30 %. Pokud jde o možnost ochrany porostů, uvedl, že je možná pouze prevence, a to je setí menších ploch, osévání pásů s jinými kulturami, např. tráva, vojtěška či pšenice, jde o záchytné pásy, které poskytnou zajícům jinou potravu. Jiná ochrana před okusem není, v případě pozemku žalobce žádná taková opatření učiněna nebyla.

28. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] o rozsahu poškození porostů slunečnice vlastněných [celé jméno žalobce] začleněných do honitby uživatele [název žalované], vypracovaného znalcem doc. Ing. [celé jméno znalce], [titul za jménem], dne [datum] soud zjistil, že tento posudek byl požadován pro zhodnocení rozsahu poškození porostu slunečnice a úkolem znalce bylo určit výši škody na porostech slunečnice způsobené zvěří a posoudit a porovnat závěry znaleckých posudků [celé jméno svědka] a [celé jméno znalce]. Znalec uvedl, že vzhledem k tomu, že poškozené porosty byly již dávno sklizeny, je posudek vypracován pouze na základě archivních materiálů. Celkovou škodu na produkci slunečnice odhadl na částku [částka]. Posudek [celé jméno svědka] považuje za využitelný a založený na reálných základech a odhadovaný rozsah poškození odpovídá doloženým obrazovaným materiálům. Posudek znalce [celé jméno znalce] považuje za chybný, z jeho posudku není patrná snaha důkladněji prozkoumat mezery v řádcích a jeho závěry považuje za nevěrohodné. Nedílnou součástí uvedeného znaleckého posudku byla příloha [číslo] Vyjádření ke způsobu poškozování porostů slunečnice zajícem polním a podmínkám hodnocení těchto škod ze dne [datum]. Z tohoto vyjádření soud zjistil, za jakých podmínek je vhodné slunečnice pěstovat, jakým způsobem dochází k poškozování slunečnice potravním chováním zvěře, jaké jsou dopady poškození, jak je možné provádět monitoring škod zvěří na porostech slunečnice a v jakých časových intervalech je nezbytné provádět kontroly porostu slunečnice. Ke znaleckému posudku byla připojena obrazová příloha, z níž je patrné, jak vypadají zbytky po rostlinách, které byly ukousnuty na začátku růstu.

29. Z vyjádření znalce doc. Ing. [celé jméno znalce], [titul za jménem] ze dne [datum] soud zjistil, že znalec pro výpočet škody využil konkrétní cenu, za kterou byla produkce semen prodána na podzim, neboť toto je přesnější než používat průměrná čísla. Bez toho, že by osobně mohl provést kontrolu porostů, není samozřejmě schopný určit rozsah poškození ani podíl jednotlivých faktorů, které se na stavu porostů podílely. Porosty jsou již dávno sklizeny a jediným dokladem jsou posudky a obrazový materiál. Z dokumentace, kterou měl možnost vidět, je přesvědčený, že porosty byly skutečně významně poškozeny zajícem. Výpočet škody udělal s využitím hodnot poškození zjištěných Ing. [celé jméno svědka], kterého považuje za způsobilého pro kontrolu porostů zemědělských plodin a stanovení rozsahu jejich poškození, a jím uváděné hodnoty považuje za věrohodné. Posudek Ing. [celé jméno znalce] zhodnotil jako nevyužitelný. Doplnil, že jeho úkolem nebylo získat nová data o poškození porostů, ale zhodnotit věrohodnost posudků a přepočítat škodu. Škodu odhadl jako významnou a takový vzhled porostů, který viděl na videích, odpovídá škodě kolem 10 %.

30. Z výpovědi znalce doc. Ing. [celé jméno znalce] [titul za jménem] soud zjistil, že při vyhotovení znaleckého posudku vycházel z odborného posudku Ing. [celé jméno svědka] a Ing. [celé jméno znalce] a z fotodokumentace a videí, které byly založeny do spisu. K tomu žalobce uvedl, že znalci předložil dokumentaci zachycenou na nosičích založených ve spise v přílohové obálce a dále fotodokumentaci předloženou soudu Ing. [celé jméno svědka]. Rozsah poškození porostu a jejich příčiny nebyl svědek schopen v tuto chvíli sám zjistit, z fotodokumentace a videozáznamů nelze zjistit ani rozsah škod, které jsou na těchto záznamech zachyceny, protože řádky jdou do dálky, a dochází ke zkreslení vzdálenosti. Proto vycházel z předložených dokladů, resp. ze závěru Ing. [celé jméno svědka], který rozsah poškození odhadl v řádu procent, do 10 %. Ing. [celé jméno svědka] byl totiž na obhlídce, ve správnou dobu a mohl zjistit správně rozsah škod. Jeho výpočty rozsahu poškození ale není schopen nyní ověřit. On závěry Ing. [celé jméno svědka] považuje za věrohodné, odpovídají tomu, co viděl na fotografiích a videích. Při zjišťování škod způsobených zvěří je vždy problém, jak škody zachytit tak, aby nebylo možné rozsah poškození zpochybňovat. Pokud jde o posouzení příčin škod na porostu slunečnice, je skutečně klíčové, kdy je porost kontrolován. Zajíci totiž žerou slunečnici pouze v určitém období. V rámci zpracování metodiky prováděli v roce [rok] pokus, kterým zkoumali poškozování porostů slunečnice zajícem a možnost zjišťování těchto škod. V případě tohoto zkoumání prováděli první kontrolu [anonymizováno], kdy výška rostlin byla 5 až 15 cm. Zajíc začal poškozovat rostliny od [anonymizováno], kdy rostliny měly 3 až 5 cm a měly 2 pravé listy. Druhá kontrola byla provedena [anonymizováno], kdy rostliny měly 25 až 30 cm. V této době už zajíc porost nepoškozoval. Pokud jde o zjistitelnost škod, rané škody byly těžko zjistitelné, ale šly ještě zjistit při pečlivém zkoumání. Další kontrola proběhla [anonymizováno], kdy výška porostu byla kolem 40 cm. V této době již nebylo vidět, co bylo poškozené a co uhynulo. Nebyly vidět zbytky seschlých rostlin. Svědek uvedl, že datum poškození porostu určil k datu, ke kterému byly pořízeny fotografie a ke kterému prováděl obhlídku Ing. [celé jméno svědka]. Závěrem doplnil, že k poškození rostliny zachycené na fotografiích nedošlo déle než 14 dní před pořízením fotografie.

31. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] ke skutečnosti, kdy mu byla doručena výzva žalobce k náhradě škody, soud zjistil, že v případě doručování předmětné zásilky byl někde na poli, a když se vrátil, manželka mu řekla, že mu doručovatelka doručovala nějakou zásilku. Na druhý den si pro ni zašel na poštu a zásilku si převzal. Datum převzetí zásilky nějak nekontroloval. V který čas na poštu přišel, si přesně nepamatuje. Zásilku si dne [datum] nemohl vyzvednout, neboť na poště by už bylo zavřeno. Když přijde domů z pole, jde nejdřív na dvůr nakrmit zvířata, potom si dá oběd, na poštu by už nešel. Svědek dále uvedl, že listinu označenou jako„ Nesouhlas (rozpor) k výzvě o náhradě škody způsobené zvěří“ a datovanou dnem [datum] psal hospodář Ing. [celé jméno svědka]. Svědek listinu jen podepsal a nijak ji nekontroloval. Přesně už si nepamatuje, co tehdy řekl, předal mu ale dopis s výzvou a on vyjádření sestavil podle toho. Potvrdil, že výzva mu byla doručena až [datum].

32. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že k účastníkům nemá žádný vztah. Pracuje pět let jako poštovní doručovatelka u České pošty v [obec]. Výzvu k vyzvednutí zásilky/potvrzení o převzetí zásilky a dále převzetí zásilek na pochůzce doručovala ona a doručila ji při pochůzce panu [příjmení] dne [datum]. Podle svědkyně to plyne z toho, že ona sama na potvrzení o převzetí vyplnila jméno příjemce„ [anonymizováno]“, svědkyně poznala i své písmo. Dále pak doručení plyne podle svědkyně z listiny„ převzetí zásilek na pochůzku“, kdy u předmětné zásilky adresované žalovanému je„ fajfka“, která značí, že zásilka byla doručena. Pokud by nebyla doručena při pochůzce, bylo by u této zásilky razítko„ nezastižen – oznámeno“. Pokud jde o jméno adresáta na potvrzení o převzetí, toto vyplnila svědkyně přímo při doručování. Razítko„ oprávněný příjemce“ na tuto listinu otiskla svědkyně, když prováděla vyúčtování doručení, datumovku [datum] otiskli na tuto listinu pravděpodobně na poště při kontrole doručení. Listinu„ převzetí zásilek na pochůzku“ vyplňuje hned po skončení pochůzky na poště, kde také v případě nedoručení otiskne razítko„ nezastižen – oznámeno“. Na konkrétní způsob doručování předmětné zásilky si již nepamatuje, vychází jen z toho, co zjistila z listin, které jí byly předloženy.

33. Z listiny označené Evidence půdy soud zjistil, že v této evidenci se eviduje skutečné užívání zemědělské půdy, na níž uživatel vykonává vlastním jménem a na vlastní odpovědnost zemědělskou činnost. Evidence půdy slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti o zemědělské dotace, protože nutnou podmínkou pro přidělení dotace registrovaným farmářům je evidence jimi zemědělsky obhospodařované půdy v evidenci půdy. Z tabulky [anonymizováno] soud zjistil, že žalobce má v evidenci půdy uveden půdní blok [číslo] na území [obec] o výměře [anonymizováno] ha s platností výměry od [datum] doposud a půdní blok [číslo] na území [obec] o výměře [anonymizováno] ha s platností výměry do [datum] s poznámkou, že zde není pozemek dělený a pouze hlášení na SZIF o dvojím využití pozemku pro slunečnice a obilniny pro rok [rok].

34. Z výkazů o ošetřování porostů za rok [rok] soud zjistil, že na půdním bloku [číslo] byla slunečnice oseta na ploše [anonymizováno] ha, na půdním bloku [číslo] (nesprávně uvedeno na půdním bloku [číslo]) byla oseta na ploše [anonymizováno] ha. Dne [datum], [datum] a [datum] byla slunečnice na obou půdních blocích ošetřena herbicidními postřiky.

35. Z posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum] [číslo] výslechu znalce a písemného doplnění posudku ze dne [datum] soud zjistil, že znalec stanovil výši škody na porostech slunečnice roční pěstované na pozemcích označených v žalobě dle [anonymizováno] [číslo], [číslo] v k. ú. [obec] na částku [částka] a na [číslo], [číslo] v k. ú. [obec] na částku [částka], celkem tedy na částku [částka]. K dříve zpracovaným posudkům uvedl, že Ing. [celé jméno svědka] byl na pozemcích v době, kdy bylo možné škodu způsobenou zvěří ověřit a kvantifikovat. Nepostupoval však podle pokynů závazně metodiky pro určování škod způsobených zvěří na zemědělské produkci, nedoložil konkrétní postupy výpočtu vzniklé škody a použil chybné vstupní údaje pro výpočet škody (jednotkovou cenu slunečnice, tabulkový výnos), což vedlo k tomu, že nadhodnotil výši způsobené škody, což je patrné porovnáním s výslednými hodnotami sklizně. Znalec Ing. [celé jméno znalce] výslovně uvedl, že podle metodiky hodnocení škod zvěří na plodinách bylo možné postupovat, bylo možné na pozemcích vyznačit kontrolní čtverce, ve kterých bylo možné spočítat počet chybějících či poškozených rostlin, pokud by byla vidět nadzemní část rostliny, bylo by možné určit, zda škodu způsobil zajíc. Tyto údaje však v posudku Ing. [celé jméno svědka] nelze nalézt. Dále znalec uvedl, že zatímco Ing. [celé jméno svědka] postupoval při určení výše škody metodou výnosovou, znalec [příjmení] [celé jméno znalce] použil metodu srovnávací, kdy se porovná výnos na poškozených pozemcích s výnosem na pozemcích nepoškozených. Z doplnění posudku vyplývá, že znalec určil výnos bez poškození porostů v případě půdního bloku [číslo] na [anonymizováno] t/ha, v případě půdního bloku [číslo] na [anonymizováno] t/ha. Následně pak porovnáním se skutečným výnosem dospěl k rozsahu poškození na prvním půdním bloku v rozsahu 1 % a na druhém půdním bloku v rozsahu 5 %, čemuž odpovídají výše uvedené částky. Přesnou specifikaci příčin nižších výnosů však znalec neprovedl, nebyl schopen uvést z jaké části se na nižším výnosu mohly podílet i jiné vlivy než poškození porostu zvěří, např. škody způsobené při obhospodařování.

36. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci.

37. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb. je uživatel honitby povinen hradit a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech, b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.

38. Podle § 53 zákona č. 449/2001 Sb. činí vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

39. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb. musí nárok na náhradu škody způsobené zvěří poškozený u uživatele honitby uplatnit a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období. Podle odstavce 2 téhož ustanovení současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni. Podle odstavce 3 téhož ustanovení se mají poškozený a uživatel honitby o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. Podle odstavce 4 téhož ustanovení nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. [příjmení] z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud.

40. Podle ustanovení § 136 OSŘ lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.

41. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

42. Po posouzení skutečností zjištěných provedeným dokazováním podle výše uvedených ustanovení zákona č. 449/2001 Sb. a po zohlednění názoru odvolacího soudu vyjádřeného ve výše uvedeném zrušujícím usnesení, že pokud v projednávané věci není znalec schopen jednoznačně určit rozsah poškození a výši škody, je třeba aplikovat ustanovení § 136 OSŘ, dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná.

43. Aby mohl být žalobce se svým nárokem úspěšný, musel tvrdit a prokázat že na honebních pozemcích užívaných žalovaným byla na polních plodinách způsobena zvěří škoda (viz § 52 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb.). Kromě toho musí tvrdit a prokazovat také další skutečnosti, a to že nárok na náhradu škody u uživatele honitby řádně uplatnil ve lhůtách uvedených v ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb. Musí samozřejmě také tvrdit a prokázat, že je vlastníkem poškozených polních plodin, jinými slovy, že je ve věci aktivně věcně legitimován. Teprve v případě prokázání všech těchto skutečností může být žalobce s žalobou úspěšný. Jestliže není v řízení prokázána, byť i jedna z uvedených podstatných skutečností, není možné žalobě vyhovět.

44. Pokud jde o aktivní věcnou legitimaci žalobce, soud nemá žádné pochybnosti o tom, že žalobce byl osobou oprávněnou v rozhodné době na dotčených pozemcích hospodařit a že na obou v žalobě uvedených půdních blocích pěstoval slunečnici roční. Tato skutečnost vyplývá mimo jiné ze žádosti žalobce adresované státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, kde jsou uvedeny oba půdní bloky, přičemž v jednotné žádosti, greening, diverzifikace plodin je uvedeno žen bloku [číslo] je vyseta slunečnice v na výměře [anonymizováno] ha. Dále pak soud vycházel z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], která uvedla, že od roku [rok] do roku [rok] nikdo nerozparoval to, na kterých půdních blocích žalobce hospodaří. Až v roce [rok] zpochybnila [právnická osoba] [příjmení] spol. s r.o., hospodaření žalobce na půdním bloku [číslo]. Tento půdní blok vydala žalobci jako náhradní pozemek nástupnická [právnická osoba] družstva [obec]. S ohledem na výhrady vznesení vůči hospodaření žalobce, byl pozemek předán zpět nástupnické společnosti družstva s tím, že žalobci bude vydán jiný pozemek v k. ú. [obec] o stejné výměře. V roce [rok] však tento půdní blok obhospodařoval žalobce, na výměře [anonymizováno] ha byla oseta slunečnice a na zbytku, tedy [anonymizováno] ha pšenice. Výpověď svědkyně je podporována i přehledy ošetřování porostů a fakturami týkajícími se sklizně a prodeje slunečnice. Přestože žalobce nebyl schopen doložit nájemní či pachtovní smlouvy na všechny pozemky tvořící předmětné půdní bloky, v řízení nebylo nijak zpochybněno, že by v roce [rok] na předmětných půdních blocích osel, ošetřoval a následně sklidil slunečnici roční. Skutečnost, že došlo k poškození porostu zajícem, vyplynula z posudku Ing. [celé jméno svědka], který provedl ohledání porostu, z pořízeného videozáznamu a pořízených fotografií a ostatně i posudek jenž si nechal vypracovat žalovaný znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] připouští že k okusu zaječí zvěří došlo. Mezi účastníky nebylo sporu, že pozemky uvedené v žalobě jsou součástí honitby, kterou užívá žalovaný.

45. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], svědka [příjmení] [celé jméno svědka] a žalobce a dále pak videozáznamů ze dne [datum], že ke škodě, která je předmětem řízení došlo dne [datum]. Dne [datum] došlo k obhlídce porostu svědkem [příjmení] [celé jméno svědka], dne [datum] byl zpracování jeho odborný posudek a dopisem ze dne [datum] žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k náhradě škody do 60 dnů. Zásilku obsahující výzvu podal zástupce žalobce k poštovní přepravě pod podacím číslem [anonymizováno], přičemž tato byla dne [datum] doručena žalovanému (předsedovi [jméno] [příjmení]). Toto plyne jednak z výzvy k vyzvednutí zásilky/potvrzení o převzetí zásilky, oznámení o výsledku reklamačního řízení, odpovědi pošty ze dne [datum], listiny označené„ převzetí zásilek na pochůzku“, výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], a konečně i ze dopisu samotného žalovaného ze dne [datum] označeného Nesouhlas (rozpor) k výzvě o náhradě škody způsobené zvěří adresovaného zástupci žalobce. Jestliže proti těmto důkazům stála osamocená výpověď předsedy žalovaného [jméno] [příjmení], považuje soud tuto výpověď za nevěrohodnou a nepravdivou. Soud má tedy za prokázané, že žalobce svůj nárok na náhradu škody uplatnil ve dvacetidenní lhůtě uvedené v ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb. Zároveň také žalovaný podal v zákonné lhůtě žalobu u soudu, když žalovaný do 60 dnů (do [datum] – viz níže) škodu neuhradil, žaloba byla soudu doručena v průběhu tříměsíční lhůty dne [datum]. Žalobce tedy řádně splnil svoji notifikační povinnost, vyzval žalovaného k náhradě škody, kterou vyčíslil, a včas podal žalobu u soudu. Pokud jde o to, zda v tomto případě jde o škodu, kterou je možné vyčíslit ihned, či o škodu, kterou lze vyčíslit až po sklizni, ze všech znaleckých posudku vyplynulo, že škodu v této věci bylo možné vyčíslit ihned, z čímž se soud ztotožňuje.

46. Pokud jde o opatření k zabránění škod ve smyslu ustanovení § 53 zákona č. 449/2001 Sb. v řízení bylo prokázáno, že žalobce žádná opatření k zabránění škod na porostu slunečnice nečinil. Přestože žalovaný tuto skutečnost žalobci vyčítal, žádná konkrétní opatření neuvedl, sodu tak není zřejmé, jaká opatření měl žalovaný na mysli. Vzhledem k tomu, že žádné takové konkrétní opatření nebylo v průběhu řízení ani tvrzeno, soud uzavírá, že v projednávané věci nemá skutečnost, že žalobce neprováděl opatření k zabránění škod na porostu slunečnice, vliv na odpovědnost žalovaného ani na výši náhrady.

47. Zbývá tedy posoudit, jaká škoda byla na porostu žalobce způsobena. V projednávané věci žalobce k prokázání rozsahu poškození porostů a výše vzniklé škody navrhl provést důkaz nejprve odborným posudkem [celé jméno svědka] ze dne [datum] [číslo] [rok]. Z tohoto posudku plyne, že zničená plocha v případě porostu na půdním bloku [číslo] činí 5 % z celkové výměry [anonymizováno] ha a v případě porostu na půdním bloku [číslo] činí zničená plocha 10 % z celkové slunečnicí oseté plochy [anonymizováno] ha. Jakým způsobem zpracovatel dospěl k rozsahu poškození porostu, není z posudku zřejmé. Zpracovatel zde pouze uvádí, že při místním šetření byl pozemek vizuálně prohlédnut a uveden rozsah poškození na jednotlivých lokalitách (str. 13 bod 2 odrážka první posudku). Poté žalobce předložil další posudek zpracovaný Ing. [celé jméno svědka], a to [číslo] [rok] [anonymizováno] (kontrolní posudek) vypracovaný dne [datum], který však k otázce rozsahu poškození porostů nepřináší nic nového. Následně byl zpracovatel těchto posudků vyslechnut jako svědek, kdy uvedl, že postupoval tak, že na poškozených plochách vytyčoval zkušební čtverce o velikosti 8 - 10 m, kterých na každém poli vytyčil 7. Na těchto čtvercích spočítal, kolik rostlin chybí, resp. kolik je okousáno. Spočítal, kolik je zde procentuálně poškozených rostlin v každém čtverci, následně spočítal ze všech čtverců průměr, a tento aplikoval na celou poškozenou plochu. Pak zohlednil rozsah nepoškozené plochy a vypočetl výsledek. Tyto své výpočty však svědek již nemá, má jen výše uvedenou fotodokumentaci. Za situace, kdy Ing. [celé jméno svědka] nebyl schopen uvést, z jakých konkrétních údajů vycházel (kolik rostlin bylo oseto na jednotlivých zkušebních čtvercích, kolik rostlin bylo na těchto čtvercích zničeno či poškozeno, jak tato data zpracoval, jak velkou plochu z obou pozemků považoval za poškozenou a jak velkou plochu za nepoškozenou) a tato svá tvrzení doložit (např. fotodokumentací jednotlivých v polích vyznačených zkušebních čtverců, jejich vyznačením na plánku pole, vyznačením a dokumentací poškozené a nepoškozené části pole), nelze jeho zjištění nijak přezkoumat a posoudit pravdivost a správnost jeho zjištění a výpočtů.

48. K otázce rozsahu poškození porostů předložil důkaz i žalovaný, a to výše uvedený posudek Ing. [celé jméno znalce], ze kterého není také patrné, jak přesně znalec postupoval při zpracování posudku, nejsou zde zadokumentovány v posudku (resp. v doplnění) zmiňované lokality, (není zakresleno např. do mapy, kde se tyto lokality konkrétně nacházejí) a není detailně zadokumentován stav a rozsah poškození porostů. Tyto lokality nejsou nijak označeny ani zachyceny na připojené fotodokumentaci. Tento posudek tak není dostatečně odůvodněný a jeho závěry nejsou přezkoumatelné. Nelze z něho podle přesvědčení soudu vůbec vycházet.

49. Následně po poučení o neunesení důkazního břemene žalobce navrhl provést důkaz znaleckým posudkem Doc. Ing. [celé jméno znalce], [titul za jménem] ze dne [datum], [číslo] [rok]. Zpracovatel sám v posudku opakovaně uvádí, že podíl poškození porostů zvěří není objektivní a vychází ze subjektivního posouzení znalců, kteří kontrolovali porosty na místě. Po prostudování textů a fotografií, které byli znalci předloženy, znalec konstatoval, že všechny hodnocené porosty vykazovaly známky poškození zajícem. Znalec rozsah poškození – podíl poškozených rostlin - pouze odhaduje kolem 10 % a uvádí, že tento odhad je zatížen rizikem značné chyby. Dále znalec uvádí, že kromě zajíce se na snížení potenciálního výnosu podílely i faktory prostředí (zaplevelení) a také chyby v agrotechnice (nevzešlé plochy a pojezd technikou). Posudky Ing. [celé jméno svědka] a Ing. [celé jméno znalce] nedovolují přesně kvantifikovat rozsah škod jednotlivými faktory. Je ale zcela zřejmé, že porosty byly značně poškozeny okusem zajíců. Při jednání konaném dne [datum] znalec výslovně uvedl, že sám není schopen zjistit rozsah poškození. Z fotodokumentace a videozáznamů nelze zjistit ani rozsah škod, které jsou na záznamech zachyceny, protože řádky jdou do dálky, a dochází ke zkreslení vzdálenosti. Vycházel ze zjištění Ing. [celé jméno svědka], které znalci připadají věrohodné. Jeho výpočty rozsahu poškození ale není schopen ověřit. Z uvedeného podle přesvědčení soudu plyne, že nelze vycházet ani z posudku znalce [příjmení]. Ing. [celé jméno znalce], [titul za jménem], neboť znalec nemohl ověřit, zda Ing. [celé jméno svědka] stanovil rozsah poškození porostů správně. Zároveň, jak plyne z vyjádření znalce, není možné rozsah poškození porostů určit z dalších v řízení opatřených důkazů (fotodokumentace, videozáznamy). Za této důkazní situace soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně rozsahu poškození porostů a v této souvislosti ani ohledně výše vzniklé škody.

50. Po zrušujícím rozhodnutí odvolacího soudu bylo dokazování k této otázce doplněno o revizní posudek znalce [příjmení] [jméno]. Přestože znalec odpověděl na otázku, jaká je výše škody, z obsahu posudku a výpovědi znalce vyplynulo, že nedostatek ve skutkových zjištěních ohledně rozsahu poškození porostu zvěří se nepodařilo odstranit. Znalec porovnal výnos, který by bylo možné očekávat u nepoškozeného porostu, když vycházel z odvození očekávaných výnosů na obou pozemcích z vyhodnocení bonity půdy, se skutečným výnosem zjištěným při sklizni. Dospěl tak k údaji o ztrátě na výnosu v rozsahu 1 % u půdního bloku [číslo] a 5 % u půdního bloku [číslo]. Z uvedeného je zřejmé, že toto snížení výnosu nemohlo jít zcela na vrub poškození zvěří, ale mohly se na něm podílet i další faktory související s agrotechnickými postupy (chyba při setbě, poškození pojezdem technikou, chybné ošetření…). Je tedy zřejmé, že z posudku Ing. [anonymizováno] nelze zcela vycházet. S ohledem na pokyn odvolacího soudu tedy soud postupoval podle ustanovení § 136 OSŘ a vzhledem k tomu, že rozsah poškození porostu zvěří, a tedy i přesnou výši škody v současné době nelze zjistit, určil ji soud podle své úvahy. Při ní vycházel z posledně uvedeného posudku Ing. [anonymizováno], neboť způsob, jakým postupoval při určování výše škody je podle přesvědčení soudu v současné době nejvhodnější. S ohledem na potřebu částečně zohlednit i další okolnosti, které mohly mít vliv na snížení výnosu, snížil soud výši náhrady, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci, na částku [částka]. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, žalobce jej požadoval od [datum]. Podle přesvědčení soudu je třeba vznik nároku žalobce odvíjet o výzvy k náhradě škody ze dne [datum], která byla žalovanému doručena, jak již bylo uvedeno výše dne [datum]. Žalobce ve výzvě určil lhůtu k plnění 60 dnů, splatnost tedy nastala dne [datum] a žalovaný se ocitl v prodlení od [datum]. Výše zákonného úroku z prodlení v té době činila 8,05 % ročně.

51. Proto tedy soud žalobci přiznal částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky za období od [datum] do zaplacení. Nárok žalobce na náhradu škody se opírá o ustanovení § 52 odst. 1 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., nárok na úrok z prodlení pak o ustanovení § 1970 o. z., přičemž jeho výše nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

52. Ve zbývajícím rozsahu, jak je uvedeno ve výroku III. soud žalobu zamítl.

53. Zároveň soud rozhodl o vrácení záloh zaplacených účastníky. Žalobce na zálohách zaplatil celkem částku [částka], přičemž náklady jím navržených důkazů činily celkem částku [částka], proto soud žalobci vrací částku [částka] (výrok IV.). Žalovaný složil na náklady důkazu (výslechem jím navržených svědků) částku [částka], přičemž v souvislosti s těmito důkazy náklady státu nevznikly, proto soud žalovanému vrací celou složenou částku (výrok V.).

54. O náhradě nákladů soud rozhodl podle ustanovení § 150 OSŘ tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. V této věci by se nabízela aplikace ustanovení § 142 odst. 3 OSŘ, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, a bylo by tedy na místě přiznat žalobci plnou náhradu nákladů řízení. Soud však v této věci shledal důvod pro aplikaci ustanovení § 150 OSŘ, přičemž tyto spatřuje v tom, že žalobce byl jednak úspěšný jen z malé části (původně požadoval částku [částka]), navíc podle přesvědčení soudu důkazní nouzi ohledně výše svého nároku z části zavinil tím, že si vybral k určení rozsahu poškození Ing. [celé jméno svědka], který jak uvedeno výše nepostupoval metodicky správně. Za této situace by podle přesvědčení soudu bylo nesprávné přiznat žalobci náhradu škody. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.