11 C 133/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Šestákovou ve věci žalobce: ; anonymizováno právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupený advokátem titul . jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 9 204 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 5 000 Kč spolu s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 5 000 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 4 204 Kč spolu s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 4 204 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou k soudu dne 8. 10. 2019 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit mu částku 9 204 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. Tvrdil, že dne 28. 1. 2019 účastníci uzavřeli prostřednictvím elektronických prostředků Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě níž se žalobce zavázal poskytnout žalované na její žádost peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč bankovním převodem na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná žalobci nezaplatila na vyplaceném úvěru ničeho. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 5 000 Kč, poplatku za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru ve výši 1 000 Kč, úroku ve výši 2 841 Kč, smluvní pokuty ve výši 363 Kč.

2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, ač byla řádně předvolána, právní zástupce žalobce svoji neúčast u ústního jednání řádně omluvil. Soud proto projednal a rozhodl věc v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento skutkový závěr. Vzal za prokázané, že žalobce je společností s ručením omezeným zapsanou do obchodního rejstříku dne 4. 2. 2013 a do jeho předmětu podnikání náleží poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. K prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru a čerpání úvěru předložil žalobce spolu s žalobou kopii smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] fotokopii občanského průkazu žalované, výpisy z účtu a výpisy z revolvingového úvěru. Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] obsahuje označení účastníků, a to žalobce, jakožto úvěrujícího a žalované, jakožto klienta – úvěrovaného. Ve smlouvě je obsažen závazek žalobce poskytnout na požádání žalované v její prospěch peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu až do 50 000 Kč a výše jednotlivých čerpání je touto smlouvou omezena, přičemž výše prvního čerpání činí nejvýše 5 000 Kč. Dle bodu 3 byla žalovaná oprávněna čerpat peněžní prostředky maximálně do výše tohoto limitu i opakovaně po celou dobu účinnosti smlouvy, přičemž o čerpání mohla požádat i formou textové zprávy SMS. Podle bodu 4 smlouvy, byla žalovaná povinna do konce každého kalendářního měsíce zaplatit minimální splátku úvěru, a to 1/5 dlužné částky, minimálně však 300 Kč, přičemž dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce je tvořena součtem jistiny úvěru čerpaného dle smlouvy, poplatkem za čerpání úvěru a případným úrokem, úrokem z prodlení a smluvní pokutou. V bodě 5 je uveden závazek klientky za každé čerpání úvěru zaplatit poplatek 20% z čerpané jistiny. Úrok je stanoven v bodě 6 tak, že klient je povinen zaplatit z poskytnutých peněžních prostředků úrok v celkové výši 20% měsíčně, a v případě zesplatnění, namísto úroku 20% měsíčně, platí úrok 15% ročně. Klient je dále povinen hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 121 Kč podle bodu 6.3 smlouvy za každých započatých 30 dnů prodlení, a to po dobu prvních 90 dnů prodlení klienta. Na konci smlouvy je uvedeno datum 28. 1. 2019 a kopie podpisu osoby oprávněné jednat za žalobce. V části vyhrazené pro podpis žalované se však žádný podpis nenachází. Dle výpisu z podnikatelského konta žalobce bylo zjištěno, že dne 28. 1. 2019 na účet č. [bankovní účet] odešla částka ve výši 5 000 Kč. Ze zprávy [právnická osoba] [anonymizováno] bylo zjištěno, že účet č. [bankovní účet] je účtem žalované. Z výpisu k revolvingového úvěru bylo zjištěno, že k datu 10. 6. 2019 by měl být dluh žalované vůči žalobci ve výši 9 204 Kč.

4. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Po provedeném dokazování, podřazením pod citované zákonné ustanovení, v řízení, dle mínění soudu, nebylo prokázáno, že by mezi účastníky, tedy žalobcem a žalovanou, uváděná smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena. Nebylo prokázáno, že by žalovaná na takovou smlouvu, kdy přistoupila, takovou smlouvu převzala, podepsala, či jiným způsobem vyjádřila svůj souhlas se smlouvou. Nebylo prokázáno, že by smluvní ujednání byla mezi účastníky učiněna elektronickými prostředky, které umožňují zachycení jejich obsahu a navíc, že by záznamy byly zachyceny posloupně a systematicky, a že došlo k určení osoby, která právní úkon učinila. Nebylo zjištěno, kterého dne a jakým konkrétním způsobem měla žalovaná smlouvu elektronicky podepsat prostřednictvím svého uživatelského účtu uvedením uživatelského jména a hesla, nebylo zjištěno, jaký konkrétní typ elektronického podpisu měla žalovaná kdy použít, kterého dne se žalovaná přihlásila do uživatelského účtu v systému žalobce použitím unikátních přihlašovacích údajů uživatelského jména a hesla, o jaké jméno a heslo se jednalo. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaná odkliknutím odsouhlasila obsah smlouvy, kterého dne a jakým způsobem toto měla provést. Nebylo tudíž prokázáno, že by žalobce vygeneroval či jinak poskytl žalované návrh nějaké úvěrové smlouvy, že by žalovaná jakýmkoliv způsobem s ní vyjádřila souhlas. Prokázáno bylo pouze to, že žalobce na účet žalované dne 28. 1. 2019 odeslal částku 5 000 Kč, přičemž nebylo zjištěno, že by tuto částku žalobci žalovaná vrátila.

7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil dle o. z. č. 89/2012 Sb. Soud se zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru shora uvedeného obsahu, což však v řízení neprokázal. Na zjištěné skutečnosti nelze tedy aplikovat ustanovení § 2395 o. z., podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že žalobce se zavázal na požádání žalované poskytnout v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaná zavázala tyto peněžní prostředky vrátit do dohodnuté doby a zaplatit úroky. Nebylo prokázáno ani to, že by se žalobce s žalovanou dohodli na dalších skutečnostech, které žalobce tvrdí, např. na datu splatnosti, poplatcích, smluvní pokutě či na jiných nákladech úvěru a platbách. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, nýbrž je třeba ještě dohodnut právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoliv smlouvy předpokládá, že smluvní strany se ujednaly na jejím obsahu, tedy, že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, což vyplývá z § 1724 odst. 1 a 1725 o. z. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však v řízení nebyla prokázána. Předložená úvěrová smlouva neobsahuje podpis žalované a nebylo zjištěno, že by žalovaná jakýmkoliv způsobem na podmínky obsažené ve smlouvě přistoupila. K uzavření takovéto smlouvy, jakožto smlouvy spotřebitelské, může být, ve smyslu ustanovení § 1820 a násl. o. z., použito prostředků komunikace na dálku, což znamená, že při jednání smluvních stran používá podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokázání uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná tvrzení žalobce nepotvrdí.

8. Za tohoto stavu soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi žalobcem a žalovanou vůbec uzavřena, a tudíž nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalované proto nemohla vzniknout povinnost vrátit dohodnutou částku v ujednané lhůtě ani platit žalobci jakékoliv poplatky, úroky nebo smluvní pokuty v případě prodlení. Žalobce se k nařízenému jednání nedostavil, proto nemohl být soudem vyzván k doplnění tvrzení v této souvislosti a k označení důkazů k jejich prokázání, ani poučen o následcích nevyhovění takové výzvy.

9. V řízení bylo prokázáno, že žalobce ze svého účtu převedl na účet žalované částku 5 000 Kč. Tato částka byla na účet žalované zaslána, přičemž nebylo zjištěno, že by žalovaná tuto částku žalobci vrátila. Žalovaná tedy přijala tuto částku, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod, a tudíž na její straně došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o. z. V takovém případě citované ustanovení ukládá k tomu, kdo se takto obohatil, aby vydal ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 o. z., vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaná, která obdržela od žalobce částku 5 000 Kč bez právního důvodu, je tudíž povinna tuto částku žalobci vydat. U této povinnosti zákon nestanoví dobu plnění, a tato doba nebyla smluvena. Dle § 1958 odst. 2 o. z., v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. Soud proto zavázal žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 5 000 Kč, a vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobci, přiznal soud žalobci rovněž příslušenství pohledávky, a to úrok z prodlení ve výši stanovené § 1968 a 1970 o. z., což odpovídá zákonné úpravě nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Úspěch účastníků ve sporu je přibližně stejný, a soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

11. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.