11 C 134/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 74 195,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 59.920,03 Kč s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky ve výši 59.920,03 Kč od 20.8.2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 14.275,42 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7.071,51 Kč od 6.10.2023 do 6.4.2024, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 192,58 Kč od 30.9.2023 do 31.3.2024, 15,8 % úroku ročně z částky ve výši 74.315,45 Kč od 15.6.2024 do 21.9.2024, 14,75 % úroku z prodlení ročně z částky ve výši 74.315,45 Kč od 15.6.2024 do 19.8.2024, 14,75 % úroku z prodlení ročně z částky ve výši 14.395,42 Kč od 20.8.2024 do 21.9.2024, 15,8 % úroku z prodlení ročně z částky ve výši 72.315,45 Kč od 16.10.2024 do zaplacení, 15,8 % úroku z prodlení ročně z částky ve výši 73.315,45 Kč od 22.9.2024 do 15.10.2024, 14,75 % úroku z prodlení ročně z částky ve výši 13.395,42 Kč od 22.9.2024 do 15.10.2024, 15,8 % úroku ročně z částky ve výši 72.315,45 Kč od 16.10.2024 do zaplacení, 14,75 % úroku z prodlení ročně z částky ve výši 12.395,42 Kč od 16.10.2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 4.131 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou k soudu dne 16. 12. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit mu částku 74 195,45 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění návrhu uvedl, že aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 26. 6. 2024 mezi společností , Anonymizováno, a společností , právnická osoba, . a následně mezi žalobcem a společnosti , Anonymizováno, , která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 7. 2024. Banka uzavřela s žalovaným dne 6. 9. 2022 smlouvu o repůjčce číslo , hodnota, , v níž se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 84 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných závazků žalované, a žalovaná se zavázala, že tento úvěr bude splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách á 1 673 Kč, vždy ke dni v měsíci, který má stejné pořadové číslo jako den, kdy byla půjčka převedena na účet žalované, spolu se smluvním úrokem ve výši 15,8 % ročně a měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 126 Kč a s dalšími poplatky dle smlouvy a obchodních podmínek, zavázala se rovněž dodržovat dohodnuté podmínky. Banka svoji povinnost splnila a úvěr žalované poskytla, což vyplývá z výpisu z účtu. Žalovaná úvěr nesplácela dle smluvních podmínek a splátky nezasílala řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalované přistoupila banka v souladu s produktovými podmínkami dne 15. 4. 2024 k zesplatnění úvěru. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených v žádosti s přihlédnutím ke statistickým podkladům, údajům z rejstříků a úvěrových registrů, kontrolou veřejných databází. Příjem žalované byl ověřen s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě osobních předpokladů klientů. Podle vyhodnocení žalobce (právního předchůdce žalobce) zbývaly žalované dostatečné finanční prostředky na splátku nové půjčky a byla tedy schopna půjčku splácet. Před podáním žaloby uhradila žalovaná dne 21. 9. 2024 - 1 000 Kč a dne 15. 10. 2024 rovněž - 1 000 Kč. Tyto splátky žalobce započetl na jistinu. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 72 315,45 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 7 071,51 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 192,58 Kč a z dlužných poplatků ve výši 1 880 Kč. Naposledy byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou právního zástupce žalobce. Dlužnou částku neuhradila.

2. Zdejší soud dané věci vydal dne 6. 3. 2025, pod číslem jednacím EPR 316516/2024–7, elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Soud proto dříve vydaný elektronický platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil a v dané věci nařídil ústní jednání.

3. Na ústních jednáních, která byla ve věci nařízena, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k ústním jednáním nedostavila, svoji neúčast u ústního jednání neomluvila. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř., když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o repůjčce číslo , hodnota, bylo zjištěno, že byl sepsán v internetovém bankovnictví dne 6. 9. 2022. U žalované byla provedena identifikace jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, telefonním číslem, a to v čl. 2 tohoto návrhu. Žalovaná požádala banku , právnická osoba, . o půjčku ve výši 84 000 Kč, návrh zněl na repůjčku ve výši 84 000 Kč s tím, že by se žalovaná zavázala tento úvěr splatit v 96 měsíčních splátkách po 1 673 Kč. Byla dohodnuta zápůjční úroková sazba, která měla činit 15,8 %. Celkem se žalovaná měla zavázat k povinnosti zaplatit právnímu předchůdci žalobce 148 427,05 Kč. Účelová část repůjčky sloužila ke splacení převáděných závazků. Jednalo se o celkovou částku 84 000 Kč. V čl. 6 tohoto návrhu byl řešen způsob splácení repůjčky, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši tak, jak bylo konstatováno výše, přičemž datum pravidelné splátky měl být ten den v měsíci, který má stejné pořadové číslo jako den, kdy žalované repůjčka byla převedena na účet. První splátka byla splatnou v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byla repůjka poskytnuta. Případy porušení smlouvy a jejich následky byly řešeny v čl. 9 návrhu. V místě návrhu, které bylo určeno pro podpis žadatele, byl text: v internetovém bankovnictví dne 6. 9. 2022, číslo mobilního telefonu: , tel. číslo, a potvrzovací kód SMS , Anonymizováno, . Totožnost žalované měla být ověřena občanským průkazem, který ve fotokopii byl soudu předložen.

5. Pokud se jedná o čerpání úvěru, soudu bylo předloženo potvrzení o zavření úvěrového účtu zasílané žalované, kterým právní předchůdce žalobce potvrdil žalované, že půjčka číslo , hodnota, byla plně splacena. Úvěrový účet je uzavřen. K detailům této půjčky bylo uvedeno datum poskytnutí půjčky 18. 7. 2022, původní výše půjčky 77 000 Kč a datum splacení půjčky 6. 9. 2022. Z dalšího potvrzení o uzavření úvěrového účtu, které bylo opět adresováno na žalovanou, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce potvrzuje žalované, že půjčka číslo , hodnota, byla plně splacena a úvěrový účet uzavřen. Opět pokud se jedná o detaily půjčky, bylo v potvrzení uvedeno datum poskytnutí půjčky 18. 8. 2022, původní výše půjčky 5 000 Kč a datum splacení půjčky bylo označeno dnem 6. 9. 2022. Soudu byla předložena akceptace návrhu na uzavření smlouvy. Touto akceptací návrhu smlouvy o repůjčce banka oznamovala, že návrh smlouvy bezvýhradně akceptuje a uzavírá se žalovanou výše označenou smlouvu s parametry tak, jak bylo konstatováno výše v odůvodnění tohoto rozsudku.

6. Soudu byl předložen sazebník právního předchůdce žalobce platný od 1. 9. 2022.

7. Z rámcové smlouvy o poskytnutí bankovních platebních a investičních služeb bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 10. 6. 2021 mezi právním předchůdcem žalobce , Anonymizováno, , právnická osoba, .) jako bankou a žalovanou jako klientkou s tím, že banka se zavázala ve prospěch žalované poskytnout bankovní služby dle aktuální nabídky.

8. Soudu byly předloženy všeobecné obchodní podmínky , Anonymizováno, (, právnická osoba, .) a produktové obchodní podmínky , Anonymizováno, (, právnická osoba, .) pro-půjčky. S jejich obsahem se žalovaná měla před podpisem seznámit, s jejichž obsahem souhlasit, což stvrdila podpisem rámcové smlouvy.

9. Soudu byly předloženy výpisy z účtu žalované, který byl veden společností , Anonymizováno, (, právnická osoba, .) pod číslem , č. účtu, . Z těchto bylo potvrzeno, že úvěr byl čerpán, i způsob, jakým žalovaná úvěr začala splácet. Soud měl k dispozici i výpis z úvěru (číslo úvěrové smlouvy , Anonymizováno, ). Tímto bylo rovněž potvrzeno čerpání úvěru i způsob splácení úvěru žalovanou. Tento výpis z úvěru měl soud k dispozici za období od 12. 11. 2022 do 31. 5. 2024. Z posledního květnového výpisu bylo zjištěno, že na tomto úvěrovém účtu zůstalo nesplaceno 74 315,45 Kč.

10. Soudu bylo předloženo prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne 15. 4. 2024, které bylo adresováno na žalovanou. Žalovaná byla vyzývána k úhradě celého zůstatku dluhu ve výši 83 459,54 Kč, který měla zaplatit na účet číslo , č. účtu, a zároveň byla upozorněna, že se jedná o předžalobní výzvu sepsanou v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř.

11. K aktivní legitimaci žalobce soudu byla předložena rámcová smlouva o postoupení pohledávek číslo 12/2023, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 8. 2024 včetně seznamu odeslaných oznámení plus předžalobních výzev. K soudu byl předložen i doklad o úhradě kupní ceny za postoupené pohledávky.

12. Na zjištěný skutkový stav je možno aplikovat jednak občanský zákoník č. 89/2012 Sb., a dále zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož paragrafu, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami nebo, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy.

14. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatnou. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 580 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i první právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Dle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce měl vůli s dlužníkem, co by spotřebitelem, uzavřít smlouvu o úvěru, která byl ve smyslu ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem. Soud se tedy s ohledem na výše citované ust. § 86 odst. 1 téhož zákona, zabýval tím, zda smlouva o úvěru byla platně uzavřena, tedy zda právní předchůdce žalobce před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, porovnal příjmy a výdaje žalovaného. Soud vycházel z konstantní judikatury v obdobných věcech, např. z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 č. j. 33 Cdo 217/2018, z něhož jsou zřejmé základní principy, ze kterých by měl soud při posuzování splnění uvedené podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházet. Nejvyšší soud se vyjádřil v odůvodnění citovaného rozhodnutí tak, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet úvěr, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, atd. V neposlední řadě chrání pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěr či jiné služby již dříve. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem předmětného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit min. potvrzením od zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využít veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze ČSÚ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích.

17. Soud tedy v posuzované věci zkoumal (srovnání Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18), zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit. Pokud by tak soud neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

18. Rovněž u Nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 199/11, Ústavní soud konstatoval, že není důvod, aby státní moc poskytovala ochranu právům subjektu, který nejenže řádně neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčuje své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení většího zisku, realizací mnohdy násobeného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěru – dlužník, ať už z nevědomosti, či z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

19. K jednáním nařízeným soudem se žalovaná nedostavila. Právní zástupce žalobce a žalobce se z jednání omluvili. Za dané situace soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení v žalobě, že právní předchůdce žalobce řádně prověřoval úvěrschopnost žalované předtím, než byla uzavřena úvěrová smlouva výše konstatována. V případě, že se žalobce ani jeho zástupce k jednání nedostavil, ani nepožádal o odročení jednání, znemožnil soudu, aby poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. poskytl. Soud za takové situace není povinen sdělovat žalobci poučení jinou cestou, ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání, například s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 ze dne 24. 3. 2010. Jelikož v řízení nebylo provedenými důkazy tvrzení žalobce o prověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy jeho právním předchůdcem prokázáno, nese žalobce nepříznivé následky neunesení důkazního břemene.

20. V řízení tedy nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumal úvěruschopnost žalované, takže soud učinil závěr, že předmětná smlouva o úvěru je absolutně neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 o. z., a pokud právní předchůdce žalobce na základě neplatné smlouvy poskytl žalované úvěr ve výši 84 000 Kč, jde o plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení, a žalovaná je povinna takto získaný majetkový prospěch žalobci jako ochuzenému vydat.

21. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr ve výši 84 000 Kč čerpala způsobem uvedeným ve smlouvě, dle tvrzení žalobce na splátkách zaplatila 24 079,97 Kč, je povinna žalobci zaplatit zůstatek dluhu ve výši 59 920,03 Kč. Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalobci soud přiznal příslušenství pohledávky, a to zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 20. 8. 2024 do zaplacení, přičemž splatnost vázal na lhůtu, která byla žalobcem uvedena v předžalobní upomínce.

22. Pokud se jedná o náklady řízení, soud o těchto rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce má nárok na poměrnou část nákladů řízení, neboť byl ve sporu více úspěšným. Pokud by byl zcela úspěšný, měl by nárok na náhradu nákladů řízení, které spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 968 Kč a nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení se skládaly ze 3 úkonů právní služby á 4 100 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a spočívaly v převzetí a přípravě právního zastoupení, předžalobní výzvě a podané žalobě. Náklady právního zastoupení byly dále navýšeny o 3 režijní paušál á 300 Kč a 21 % DPH ve výši 2 772 Kč, neboť právní zástupkyně žalobce osvědčila, že je jejím plátcem (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem náklady řízení zcela úspěšného žalobce by dosáhly výše 18 940 Kč. Žalobce měl nárok na 21,81 % nákladů řízení, což činí částku 4 131 Kč, k jejíž úhradě soud zavázal méně úspěšnou žalovanou.

23. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.