Okresní soud Brno-venkov · Rozsudek

11 C 150/2022

č. j. 11 C 150/2022-67

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-09-27 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBI:2022:11.C.150.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud Brno-venkov zamítl žalobu ve většině svého obsahu, protože žalobce neprokázal uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným. Soud uznal, že žalovaný se bezdůvodně obohatil na úkor žalobce, a proto jej zavázal k náhradě jistiny a zákonného úroku z prodlení. Žalobce byl povinen k náhradě nákladů řízení, protože jeho nárok byl významně uspěl. Rozsudek se opírá o § 1968 a § 1970 občanského zákona a § 142 odst. 3 občanského soudního řádu.

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupeného titul jméno příjmení, advokátem sídlem adresa, obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 13 860 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12.000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 420,41 Kč, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky ve výši 12.000 Kč od 8. 7. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a částky ve výši 1.860 Kč.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.252 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou, podanou k soudu dne datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit mu částku 12 000 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, IČO s žalovaným smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá ze smlouvy, zavázal právnická osoba vrátit částku 12 000 Kč spolu s příslušenstvím do 27. 1. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odst. číslo obchodních podmínek smlouvy o úvěru uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 až 1 Kč představující tzv. verifikační plavbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet právnická osoba. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí jeho kopie. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Bankovní účet žalovaného je vždy případně možné ověřit vyžádáním informace u bankovního ústavu. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly zahrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací právnická osoba zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů, respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve výši 12 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný odsouhlasil při zaslání verifikační platby Všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí byl souhlas se zpracováním osobních údajů. Žalovaný sjednanou částku nehradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve 4. odstavci 3. strany smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Dne datum byla mezi právnická osoba a žalobcem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, která svým obsahem odpovídá rámcové smlouvě. Na základě této smlouvy pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postoupení pohledávek. Každá jednotlivá dílčí smlouva pak byla dle ujednání smluvních stran uzavřena a postoupení pohledávek se stalo účinným okamžikem nahrání tzv. datové pásky obsahující seznam postoupených pohledávek. O každém postoupení bylo vyhotoveno tzv. společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku ve výši 14 382 Kč, která se skládala z nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 232 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Dále žalobce požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 420,41 Kč z jistiny pohledávky od 28. 1. 2021 do 2. 7. 2021 a následně zákonný úrok z prodlení, a to od 8. 7. 2021 do zaplacení. Dále požaduje žalobce náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávek ve výši 256 Kč.

2. Zdejší soud v dané věci vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací, elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud proto dříve vydaný elektronický platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 174a odst. 3 o.s.ř., zrušil a v dané věci nařídil ústní jednání.

3. Na ústních jednáních, která byla ve věci nařízena, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, právní zástupce žalobce svoji neúčast u ústního jednání řádně omluvil. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř., když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav.

4. Ze smlouvy o úvěru číslo která měla být uzavřena dne datum mezi společností právnická osoba, jako úvěrujícím a žalovaným jako klientem – úvěrovaným, bylo zjištěno, že společnost právnická osoba, se měla zavázat touto smlouvou poskytnut žalovanému spotřebitelský, neúčelový úvěr, který byl splatný jednorázově, ve výši 12 000 Kč. Den splatnosti byl uveden na této smlouvě 26. 11. 2020. Tato smlouva v hlavičce obsahovala identifikaci úvěrujícího a žalovaného jako úvěrovaného. Žalovaný zde byl identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu, emailovou adresou a číslem mobilního telefonu. Smlouva úvěru nebyla podepsána ani žalovaným, ani zástupcem společnosti právnická osoba Nedílnou součástí smlouvy měly být obchodní podmínky společnosti právnická osoba, které byly soudu předloženy. Z výpisu z účtu číslo ze kterého se nepodařilo zjistit na jakého majitele je právnická osoba, veden, bylo zjištěno, že dne 27. 10. 2020 na tento účet z účtu číslo bankovní účet, byla připsáno částka 0,01 Kč. Z téhož účtu dne 27. 10. 2020 na účet bankovní účet, byla zaslána částka 12 000 Kč. Soud dotazem u právnická osoba a.s., zjistil, že účet číslo bankovní účet, je veden na majitele – žalovaného. Z výpisu z účtu za říjen 2020 bylo zjištěno, že na tento účet dne 27. 10. 2020 byla připsána částka 12 000 Kč z účtu číslo, který je veden na majitele – společnost právnická osoba Soudu byly předloženy upomínky právního předchůdce žalobce adresované na žalovaného dne 10. 12. 2020, 27. 12. 2020 a dne 27. 2. 2021, která byla označena jako předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu.

5. Další listinné důkazy se týkaly aktivní legitimace žalobce, jednalo se o smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohu číslo společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, ze kterého bylo ověřeno, že pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena. Soudu bylo předloženo oznámení o postoupení pohledávek adresované na žalovaného dne 14. 7. 2021. Soudu byla předložena i předžalobní výzva právního zástupce žalobce ze dne 13. 8. 2021 a ze dne 18. 10. 2021, a to včetně dokladu o jejím doručování žalovanému (poštovní podací arch).

6. Dle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobce v první řadě soudu předložil k důkazu úvěrovou smlouvu s údajným datem uzavření, bez jakéhokoliv podpisu či ověření. Soud je toho názoru, že tato listina neprokazuje uzavření smlouvy s žalovaným, případně zda byl žalovaný s touto listinou vůbec seznámen. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena, z předložených listinných důkazů toto tvrzení nevyplývá. Soud je toho názoru, že skutečnost, že si právní předchůdce žalobce sám ve vyhotovené listině uvedl údaje žalovaného, neprokazuje skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla skutečně prostředky, například elektronických komunikací, uzavřena smlouva uvedeného znění. Nevyplývá z toho, že žalovaný byl s textem smlouvy seznámen a vyslovil s ním souhlas. Nevyplývá z toho, že došlo k jakémukoliv kontraktačnímu procesu. Za dané situace by žalobce, respektive jeho právní předchůdce, mohl vyhotovovat a předkládat prakticky jakékoliv smlouvy jakéhokoliv znění bez toho, že by prokázal seznámení a souhlas žalovaného s jejich textem. Uvedená listina nemá žádnou důkazní hodnotu, není z ní patrné, kdy a za jakým účelem byla vytvořena, zda se vůbec vztahuje k osobě žalovaného a na základě čeho byly jednotlivé údaje v listině uvedeny. Za této situace by žalobce mohl předkládat jím vyhotovené tabulky a výpisy z informačních systémů prakticky s jakýmikoliv daty a částkami. V řízení nebyl žalobcem předložený jakýkoliv důkaz, který by mohl spolehlivě prokázat tvrzení žalobce o uzavření smlouvy se žalovaným. Soud tudíž zhodnotil, že se jedná případně o bezdůvodné obohacení žalovaného, což se žalobci podařilo prokázat, neboť bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla připsána dne 27. 10. 2020 částka 12 000 Kč, a to z účtu právního předchůdce žalobce společnosti právnická osoba Žalovaný se tedy prokazatelně bezdůvodně obohatil na úkor nyní žalobce. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě jistiny úvěru a zákonného úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1968 a § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud měl v úmyslu vyzvat žalobce ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., k doplnění rozhodujících skutkových tvrzení, označení důkazů k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy s žalovaným. Uvedené ustanovení však upravuje poučení účastníka přítomného při jednání. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil, znemožnil soudu, aby poučení dle ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., poskytl. Soud za takové situace není oprávněn sdělovat žalobci poučení jinou cestou, ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání (v této souvislosti například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 20 Cdo 3665/2009-9.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodňuje soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., vzhledem k tomu, že žalobce měl neúspěch jen v nepatrné části nároku uplatněného žalobou, proto mu přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Náklady řízení žalobce spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení se skládaly ze 3 úkonů právní služby á 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, které spočívaly v převzetí a přípravě právního zastoupení, podané žalobě a předžalobní výzvě. Náklady právního zastoupení jsou dále navýšeny o 3 režijní paušály á 100 Kč dle § 14b odst. 5, písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH ve výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobce osvědčil, že je jejím plátcem (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).

10. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.