11 C 180/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Dobišarovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 8.218 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6.144 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.521,5 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3.755,42 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok 20,98 % ročně z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části o 2.074 Kč se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 1.032,38 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo]. Návrhem podaným u soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu částku 8.218 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu nazvanou Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala předchůdci žalobce zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 546 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.800 Kč. Celkovou částku (jistinu, úrok, poplatky) se žalovaná zavázala předchůdci žalobce uhradit v 43 týdenních splátkách po 226 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední platba byla ze strany žalované uhrazena dne [datum] s tím, že na celkovou pohledávku žalovaná uhradila toliko 1.500 Kč. Předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině 6.000 Kč a na dlužných úhradách 2.218 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešla pohledávka za žalovanou na společnost [právnická osoba] Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení celkové částky 8.218 Kč. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k plnění. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. K prokázání žalobních tvrzení žalobce předložil Smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti FajnPůjčka [číslo] ze dne [datum], Kartu zákazníka ze dne [datum], Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] se Seznamem postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a Výzvu k plnění ze dne [datum]. Podle ustanovení § 2390 zákona číslo 89/2012 Sbírky, občanský zákoník (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odstavec 1 věty prvé o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Po provedeném dokazování a za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., přičemž ze smlouvy plnil a žalované poskytl finanční částku 6.000 Kč, kterou žalovaná ve lhůtě splatnosti ani později v úplnosti nevrátila. Jelikož i postoupení pohledávky na žalobce bylo prokázáno, soud shledal žalobu v rozsahu nesplacené zápůjčky, tj. v částce 6.000 Kč s úrokem 144 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 3.755,42 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, jako důvodnou a uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalované uhradit tyto částky žalobci a současně uložil žalované též povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení má pak oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť žalovaná se ocitla v prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci. Co se týče nároku žalobce na zaplacení poplatku (úhrad) ve výši 2.074 Kč, pak tento soud výrokem II. zamítl, neboť jej považuje za sjednaný v rozporu se zákonem (§ 588 o. z.). Podle ustanovení § 2392 odstavec 1 o. z., lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí spisové značky 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí spisové značky 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odstavec 1 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z., je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sbírky, o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Proto soud žalobě v části týkající se tohoto poplatku nemohl vyhovět (§ 588 o. z.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odstavec 1 písmeno c) bod 1. vyhlášky číslo 177/1996 Sbírky, advokátní tarif, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odstavec 5 písmeno a) vyhlášky číslo 177/1996 Sbírky, advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále 21 % daně z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení by tak činila 2.089 Kč. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 49,42 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaná povinna zaplatit žalobci činí částku 1.032,38 Kč.