11 C 203/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Dobišarovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 15.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení ve výši 7,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části o kapitalizovaný úrok ve výši 9.670 Kč od datum do datum se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 2.252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec, ulice a číslo. Návrhem podaným u soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu celkem částku 15.000 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, IČO, dne datum uzavřel se žalovaným Smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal předchůdci žalobce zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12.540 Kč. Celkovou částku (půjčku a poplatek) se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 pravidelných týdenních splátkách po 465 Kč. Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. datum. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko 2.870 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi předchůdcem žalobce a právnická osoba anonymizováno, a dále smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přešla pohledávka za žalovaným na právnická osoba anonymizováno. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum a ze dne datum. Ke dni postoupení na žalobce činila celková výše pohledávky za žalovaným částku 24.670 Kč sestávající z jistiny 15.000 Kč a souhrnného poplatku (kapitalizovaný úrok) ve výši 9.670 Kč. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k plnění. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO, a žalovaným bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek v částce 12.540 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce (půjčka + souhrnný poplatek) činila 27.540 Kč. Podpisem této smlouvy žalovaný potvrdil, že v hotovosti převzal výše uvedenou půjčku. Žalovaný měl splatit celkovou částku v hotovosti v 59 týdenních splátkách po 465 Kč k rukám oprávněného zástupce předchůdce žalobce s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření této smlouvy. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a ze dne datum, ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a ze dne datum, bylo zjištěno, že žalobce se stal věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo. Z Výzvy před podáním žaloby ze dne datum, ve spojení s podacím archem, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 24.670 Kč. Podle ust. § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ust. § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle ust. § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce ve smyslu ust. § 657 občanského zákoníku, přičemž ze smlouvy plnil a žalovanému půjčil finanční částku 15.000 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti ani později půjčku ve výši 15.000 Kč předchůdci žalobce v úplnosti nevrátil. Protože postoupení pohledávky na žalobce bylo rovněž prokázáno, soud shledal žalobu v rozsahu nesplacené půjčky, tj. ve výši 15.000 Kč jako důvodnou a uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalovanému uhradit tuto částku žalobci a současně uložil žalovanému též povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení z této částky. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení má pak oporu v ustanovení § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku, neboť žalovaný se ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci. Co se týče nároku žalobce na zaplacení souhrnného poplatku (kapitalizovaný úrok) ve výši 9.670 Kč, pak tento soud výrokem II. zamítl. Ujednání účastníků ve Smlouvě o půjčce ohledně sjednaného poplatku ve výši 12.540 Kč, který lze posoudit pouze jako úrok z prodlení podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku, neboť jinou platbu při půjčce sjednané podle § 627 občanského zákoníku ujednat nelze, považuje soud za neplatné podle § 39 občanského zákoníku, a to pro jeho rozpor s dobrými mravy. Jak bylo několikráte judikováno, např. rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, a dále též rozsudkem Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 101 VSPH 14/2012, že sjednaná odměna za uzavření smlouvy je nemravná nad částku, která činí celkem 30 % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání. V posuzovaném případě byl souhrnný poplatek (úrok) sjednán ve výši 83,60 % za celou dobu poskytnutí půjčky v délce 59 týdnů. Sjednanou částku 12.540 Kč představující souhrnný poplatek za poskytnutou půjčku (úrok) odpovídající 83,60% úroku za dobu 59 týdnů považuje soud za nepřiměřeně vysokou a tudíž v rozporu s dobrými mravy, a proto v této části Smlouvu o půjčce posoudil jako neplatnou a nárok žalobce ohledně tohoto úroku zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má ve věci plně úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému, neboť neúspěch žalobce v této věci se týká pouze požadovaného příslušenství. Náhrada je tvořena uhrazeným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání, předžalobní výzva), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč a náhradou za 21% DPH z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 2.252 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Soud pro úplnost uvádí, že hmotně právně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních předpisů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.