11 C 214/2024

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 72 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 20.811 Kč, spolu s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky ve výši 20.811 Kč, od 4.3.2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 51.189 Kč, spolu s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky ve výši 51.189 Kč, od 4.3.2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.000 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou k soudu dne 4. 3. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit mu částku 72 000 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že dne 29. 6. 2023 byla mezi ním a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo , hodnota, , kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 72 000 Kč. Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly a s čímž žalovaný souhlasil. Uzavření smlouvy o úvěru bylo patrné jak za autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím, tak rovněž z navazujících úkonů žalovaného. Úroky úvěru měly být žalovaným žalobci uhrazeny v měsíčních splátkách 7 200 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 8. 2023. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslal žalobce žalovanému první upomínku ze dne 20. 8. 2023, kdy vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky, kdy přes zaslání několika upomínek nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15. 8. 2023. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobci nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení článku V. odst. 5.5 smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru a vyzvat žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění, nákladů na upomínkování a nákladů právního zastoupení, jak je patrné z připojeného zesplatnění ze dne 21. 1. 2024. Žalovaný neuhradil na jistinu pohledávky ničeho. V návaznosti na shora řečené požaduje žalobce v rámci tohoto řízení po žalovaném částku ve výši 72 000 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, náklady na upomínkování v celkové výši 1 000 Kč za upomínku číslo 1 a číslo 2 a zákonný úrok z prodlení. Naposledy byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 21. 1. 2024. Dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena.

2. Zdejší soud v dané věci vydal dne 15. 5. 2024, pod č. j. EPR 57575/2024-6, elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud proto dříve vydaný elektronický platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušil a v dané věci nařídil ústní jednání.

3. Na ústním jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 12. 9. 2024, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k ústnímu jednání nedostavil, právní zástupce žalobce svoji neúčast u ústního jednání omluvil. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř., když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav.

4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo , hodnota, bylo zjištěno, že měla být uzavřena dne 29. 6. 2023 mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Žalovaný byl v této smlouvě identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, adresou bydliště, bankovním spojením, tedy číslem účtu, telefonním číslem a emailovou adresou. Z této smlouvy bylo zjištěno, že žalobce jako poskytovatel úvěru se touto smlouvou měl zavázat poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 72 000 Kč s tím, že částka 20 811 Kč měla být vyplacena na účet spotřebitele číslo , č. účtu, , Anonymizováno, a částka ve výši 51 189 Kč měla být na základě žádosti spotřebitele poskytovatelem vyplacena ve prospěch věřitele spotřebitele , Anonymizováno, za účelem úplné úhrady předchozího závazku spotřebitele vůči tomuto věřiteli. Tento závazek spotřebitele vyplynul ze smlouvy číslo , hodnota, ze dne 20. 3. 2023 a měl činit částku 51 189 Kč. V části smlouvy, která byla určena k podpisům smluvních stran, chyběl podpis žalovaného. V hlavičce smlouvy byla obsažena autorizační doložka – identifikátory a časový klíč (IP adresa - , Anonymizováno, , datum podpisu 29. 6. 2023, čas podpisu 12 hodin, 26 minut, 6 sekund, SMS kód - , Anonymizováno, a SMS kód potvrzen z telefonního čísla , RČ, ). Součástí smlouvy byla příloha číslo 1, v rámci které byla posuzována úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného, na které rovněž chyběla podpis žalovaného. Soudu byly předloženy předsmluvní informace, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, se kterými se měl žalovaný seznámit před uzavřením smlouvy. Předsmluvní informace obsahovaly opět autorizační doložku. K čerpání úvěru byl soudu předložen listinný důkaz nazvaný detail pohybu – okamžitá příchozí platba, ze kterého bylo zjištěno, že na účet číslo , č. účtu, z protiúčtu , č. účtu, s názvem , jméno FO, , byla přičtena částka 1 Kč. Z dalších listin, které byly rovněž nazývány „detail pohybu“ - platba převodem uvnitř banky a detail pohybu – bezhotovostní platba, bylo zjištěno, že na účet číslo , č. účtu, byla připsána částka 51 189 Kč z účtu číslo , č. účtu, a z druhého detailu pohybu bylo zjištěno, že na účet číslo , č. účtu, z protiúčtu číslo , č. účtu, měla být připsána částka 20 811 Kč.

5. Další listinné důkazy, které byly soudu předloženy, byla upomínka číslo 1 adresovaná na žalovaného dne 20. 8. 2023, upomínka číslo 2 adresovaná rovněž na žalovaného dne 5. 9. 2023 a předžalobní výzva právního zástupce žalobce obsahující zesplatnění úvěru ze dne 21. 1. 2024, která byla soudu předložena spolu s dokladem o jejím doručování žalovanému (podací lístek).

6. Soud si vyžádal zprávu společnosti , právnická osoba, ., ze které bylo ověřeno, že účet číslo , č. účtu, je běžným účtem, který je veden na žalovaného. Dále z této zprávy vyplynulo, že dne 30. 6. 2023 na tento účet byla převedena platba ve výši 20 811 Kč z účtu číslo , č. účtu, , který byl veden na žalobce.

7. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Žalobce v řízení tvrdil, že mezi ním a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž žalobce poskytl žalovanému dne 29. 6. 2023 úvěr v celkové výši 72 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách do 15. 6. 2024. Zápůjční úroková sazba měsíční, dle výše označené smlouvy, měla činit 10 %. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředku komunikace na dálku. V souladu s ustanovením § 1820 a násl. o.z. není vyloučeno uzavírat smlouvy prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, tzv. distančním způsobem, i v tomto případě však musí žalobce v řízení unést důkazní břemeno o tom, že smlouva byla řádně uzavřena, tj. že jedna smluvní strana učinila návrh na uzavření smlouvy, druhou smluvní stranou byl tento návrh přijat a strany si tak dohodly obsah smlouvy. Přestože žalobce popsal v žalobě způsob uzavření smlouvy, žalobce svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy žádným konkrétním důkazem nedoložil. Nelze tak mít za prokázané, že by mezi účastníky řízení byla, způsobem popsaným v žalobě, uzavřena smlouva o úvěru.

10. K jednání v termínu shora se žalovaný nedostavil. Právní zástupce žalobce a žalobce se z jednání omluvili. Za této situace soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným, k předložení řádného důkazu čerpání úvěru ve výší 51 189 Kč, která měla být čerpána způsobem popsaným výše, neboť jde o poučení poskytované u jednání. V případě, že se žalobce ani jeho zástupce k jednání nedostavili, ani nepožádali o odročení jednání, znemožnili soudu, aby poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. poskytl. Soud za takové situace není povinen sdělovat žalobci poučení jinou cestou, ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání (například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Jelikož v řízení nebylo provedenými důkazy tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobcem a žalovaným prokázáno a nebylo ani prokázáno čerpání úvěru ve výši 51 189 Kč, nese žalobce nepříznivé následky neunesení důkazního břemene.

11. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobcem a žalovaným byla dne 29. 6. 2023, případně kdykoliv jindy, uzavřena tvrzená smlouva o úvěru, nebyla prokázána žádná tvrzení žalobce shora uvedená o tom, jakým postupem měla být tato smlouva uzavřena elektronickými prostředky. Nebylo prokázáno ani to, že by se žalobce s žalovaným dohodli na dalších skutečnostech, které žalobce tvrdí, například na datu splatnosti, výši poplatku, nákladech či jiných platbách. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, je třeba dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoliv smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 o.z. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však v řízení nebyla prokázána. Předložená úvěrová smlouva neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoliv způsobem na podmínky obsažené v úvěrové smlouvě přistoupil. Nebylo prokázáno, že by žalobce nebo žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvu vázání, pokud bude nabídka přijata, jak je vyžadováno § 1731 a § 1732 odst. 1 o.z. Nemohlo tudíž být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne, jakým konkrétním způsobem jakoukoliv nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 o.z. Pro uzavření tvrzené smlouvy může být ve smyslu § 1820 a násl. o.z. použito prostředků komunikace na dálku, což znamená, že při jednání smluvních stran používá podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožní uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu i v projednávané věci.

12. Pokud by žalobce argumentoval § 562 o.z., podle něhož je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení obsahu a určení jednající osoby, pak v řízení nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem žalobce či žalovaný měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o.z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednání v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Nic takového však v řízení rovněž nebylo prokázáno, nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoliv záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či postupně a zda byly chráněny proti změnám.

13. Za tohoto stavu mohl soud dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky vůbec uzavřena a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému tedy nemohla vzniknout povinnost vrátit dohodnutou částku v ujednané lhůtě, ani platit žalobci jakékoliv poplatky, úroky, smluvní pokuty či jiná plnění.

14. V řízení bylo prokázáno, že žalobce převedl na účet žalovaného částku ve výše 20 811 Kč. Pokud se jedná o čerpání úvěru ve výši 51 189 Kč, tato skutečnost se žalobci rovněž nepodařila prokázat. Soudu nebyl předložen žádný relevantní důkaz o tom, že tato částka byla žalovaným vyčerpána na základě jiného smluvního vztahu s žalobcem, že nebyla uhrazena, a právě na základě úvěru poskytnutého v rámci tohoto smluvního vztahu mezi účastníky byla tato částka uhrazena. Pokud se jedná o částku 20 811 Kč, žalovaný tuto částku přijal, a to aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod, tudíž na jeho straně došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z § 2993 o.z. vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaný tedy tuto částku obdržel, tudíž je povinen tuto částku žalobci vrátit. Soud mu částku ve výši 20 811 Kč ve výroku I. tohoto rozsudku uložil zaplatit žalobci spolu s příslušenstvím pohledávky, které dle § 1968 a § 1970 o.z. spočívá v úrocích v prodlení, a to v zákonné výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodnil soud ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl z větší části ve sporu úspěšný, měl právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

16. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.