11 C 233/2017

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Dobišarovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. příjmení příjmení , se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované se sídlem adresa žalované o určení výše náhrady za nevydané pozemky a o povinnost uzavřít smlouvu o převodu pozemků,

I. Řízení v části o vydání pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] na [anonymizováno] se zastavuje.

II. Určuje se, že výše nároku žalobce vyplývající z rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu [obec] ze dne 15. 5. 1992, č. j. P [číslo], činí 265.790 Kč.

III. Žaloba o uložení povinnosti žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o převodu pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí] na [anonymizováno] a pozemku parc. [číslo] o výměře 2138 m2 v [katastrální uzemí] na [anonymizováno], který vznikl oddělením geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum] z pozemku parc. [číslo] se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá určení výše svého restitučního nároku částkou 265.790 Kč a vydání náhradních pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí] na [anonymizováno] a části pozemku v k.ú. [obec] na [anonymizováno], který byl oddělen geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum] z pozemku parc. [číslo] označen parcelním [číslo] s výměrou 2138 m2. Tvrdil, že je oprávněnou osobou dle § 4 odst. 2 písm. c) zák. č. 229/1991 Sb. jako jediný syn Ing. [jméno] [příjmení], která byla právním nástupcem původního vlastníka Ing. [jméno] [příjmení]. Rozhodnutím [číslo] Okresní pozemkový úřad v [obec] rozhodl, že nelze vydat pozemky v k.ú. [obec] v [obec], a to pozemky parc. [číslo] že oprávněné osobě přísluší náhrada v jiném pozemku, příp. v penězích. Podle rozhodnutí MNV v [obec] ze dne [datum] došlo k vyvlastnění dotčených parcel, za něž náležela náhrada v podobě náhradního pozemku, žádost o náhradu byla však rozhodnutím stavební komise MNV v [obec] ze dne [datum] zamítnuta, jednalo se o konečné rozhodnutí. Pozemky byly po vyvlastnění předány do osobního užívání a nelze je proto vydat. Žalovaná nechala vyhotovit znalecký posudek o ceně pozemků znalcem [jméno] [příjmení], který ocenil pozemky nesprávně jako zemědělské a jejich cenu stanovil částkou 21.260 Kč. Ve směrném územním plánu jsou pozemky rozparcelované a evidentně určeny pro výstavbu rodinných domů. Výstavba byla provedena, stavební povolení bylo vydáno již v letech 1928 – 1931 a územní plán, který byl v roce 1971 platný, řešil tuto plochu jako obytnou zástavbu. Jedná se o rodinné domy na ulici [ulice] v [obec] Cena pozemků měla být stanovena částkou 70 Kč/m2, neboť pozemky byly v době přechodu na stát určeny k zastavění. Původně žalobce požadoval vydat jako náhradní i pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] na [anonymizováno], v této části vzal žalobu zpět. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalované, že pouze část pozemků lze ocenit jako pozemky stavební, podle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], č. posudku [číslo] je cena nevydaných pozemků 265.790 Kč. Postup žalované byl příčinou dlouhé doby uspokojování nároků žalobce nebo jeho úplnou blokací, odporuje účelu zákonné úpravy. Závěr Nejvyššího kontrolního úřadu [číslo] uvádí, že žalovaná nepostupovala při vydávání zemědělských pozemků oprávněných osobám v souladu se zákonem, když upřednostňovala úplatný převod, vydávala pozemky osobám, které nesplňovaly status oprávněné osoby, nabídka na bezúplatný převod pozemku byla značně omezena. Žalobce se proto může domáhat převodu pozemku přímo touto žalobou. Není pravda, že by žalobce nebyl aktivní při uspokojování svého nároku, když žalovaná argumentovala cenou odňatých pozemků ve výši 21.260 Kč a až v listopadu 2020 uznává, že tyto mají hodnotu vyšší o zhruba 100.000 Kč, než uváděla přes více jak 20 let. Co se týká vhodnosti vybraných pozemků jakožto pozemků náhradních pro vydání, žalobce uvedl, že obdržel závazné stanovisko [územní celek], ve kterém odbor stavební a životního prostředí vydal dne [datum] závazné stanovisko, na základě kterého souhlasil v souladu s § 96b stavebního zákona se záměrem dělení pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] na [anonymizováno]. Geometrickým plánem [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec], č. plánu [číslo] ze dne [datum], byl rozdělen pozemek parc. [číslo] na parc. [číslo] žalobce se domáhá převodu takto nově vzniklého pozemku parc. [číslo] o výměře 2138 m2. Pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] na [anonymizováno], pronajaté Ing. [celé jméno svědka], netvoří funkční celek. Jedná se o zemědělské pozemky snadno oddělitelné od areálu. Skleníky na pozemcích umístěné jsou neudržované, nefunkční, s rozbitými skleněnými výplněmi, převážně slouží jako skladovací prostory. Pozemky jsou přístupné z veřejné komunikace.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalobce se domáhá přímého převodu pozemků mimo veřejnou nabídku, do žádné z nabídek se přitom nikdy nepřihlásil, nevyvinul aktivitu, aby mohl být jeho nárok uspokojen. Odňaté pozemky byly oceněny jako pozemky zemědělské částkou 21.260 Kč. Žalobce nyní tvrdí, že se jednalo o pozemky stavební. Žalovaná zpochybňovala správnost správního rozhodnutí, zda vůbec právnímu předchůdci žalobce vznikla v rozhodné době újma, nakonec uznala nárok do určité výše. Nesouhlasí s názorem žalobce, že výše jeho restitučního nároku je 265.790 Kč, a že pozemky, které žalobce požaduje, jsou vhodnými náhradními pozemky podle zákona o půdě. Žalovaná v průběhu řízení uznala restituční nárok žalobce ve výši 120. 294,65 Kč. Jako stavební lze posoudit pozemek parc. [číslo] nově vzniklý z nevydaných parcel, část z pozemku p. [číslo] p. [číslo] část [číslo] o výměře 778 m2, a pozemek nově vzniklý parc. [číslo] z nevydaných parcel, a to část [číslo], p. [číslo] část p. [číslo] o výměře 758 m2. Jde o ty části pozemků, k nimž byla vydána stavební povolení ze dne [datum] pro [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] Tyto pozemky o výměře 1536 m2 lze ocenit jako stavební částkou 70 Kč/m2. Zbývajících 2261 m2 je nutno ocenit jako zemědělskou půdu dle BPEJ ve výši 5,65 Kč/m2, protože tyto pozemky byly zastavěny až po převzetí státem. Existence směrného územního plánu není způsobilá definovat stavební určení toho kterého pozemku (viz rozhodnutí NS 28 Cdo 1992/2015). O změně ocenění byl žalobce informován dopisem žalované ze dne [datum], který žalobce převzal dne [datum]. Spolu s tímto dopisem byl zaslán přehled nároků a plnění oprávněné osoby, ze kterého plyne, že žalovaná eviduje restituční nárok žalobce ve výši 120.294,65 Kč. Následně byl žalobci zaslán i posudek znalce [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Žalobce požaduje vydat pozemky, jejichž hodnota podle posudku Ing. [jméno] [příjmení] přesahuje hodnotu jeho restitučního nároku. Pozemek parc. [číslo] v k. ú [obec] na [anonymizováno] vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] na základě geometrického plánu. Takový postup podle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 3804/19 není přípustný. Dále žalovaná namítá, že geometrický plán vytváří situaci, kdy po oddělení pozemku parc. [číslo] by žalované zůstal pozemek nevhodného tvaru – p. [číslo] ke kterému není přístup. Ostatní požadované pozemky – parc. [číslo] v k.ú. [obec] na [anonymizováno], jsou pronajaty [celé jméno svědka], který je jejich dlouhodobým uživatelem. Na pozemcích jsou skleníky užívané nájemcem k zemědělské činnosti, pozemky se nacházejí v oploceném a funkčně propojeném areálu společně s provozní budovou [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví Ing. [příjmení]. V době od [datum] byly prostřednictvím veřejných nabídek nabídnuty náhradní pozemky v dostatečném množství a kvalitě, aby žalobce mohl svůj nárok vypořádat. V řadě případů jde o pozemky větší rozlohy, než požaduje žalobce, jsou převodu schopné, není je nutno oddělovat ani nejsou součástí areálů funkčních celků. Žádné veřejné nabídky se žalobce nezúčastnil.

3. Mezi stranami není sporu o tom, že žalobce je oprávněnou osobou podle § 4 zákona 229/1991 Sb. a vyplývá to i z rozhodnutí [číslo] Okresního pozemkového úřadu [obec] ze dne 15. 5. 1992, č. j. P [číslo]. Postup žalované při uspokojování nároků žalobce byl shledán liknavým, když podle četné judikatury na dané téma lze za takový postup považovat i to, že žalovaná eviduje nárok oprávněné osoby v nesprávné výši a fakticky jí dlouhodobě znemožňuje nárok uspokojit cestou veřejné nabídky. Argument, že se žalobce neúčastnil veřejných nabídek poté, co mu žalovaná částečně nárok přecenila, nemůže obstát, neboť k tomu došlo až po podání žaloby v průběhu tohoto řízení. [příjmení] o výši nároku žalobce považuje soud za vyřešený posudkem [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který zjistil cenu pozemků dle rozhodnutí [číslo] Okresního pozemkového úřadu [obec] o nevydání odňatých pozemků v k.ú. [obec]. Pozemky ocenil jako pozemky stavební částkou 70 Kč/m2 dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., celková cena je 265.790 Kč. Nebylo sice vyjasněno správné označení jednoho z nevydaných pozemků, zda se správně jedná o pozemek parc. [číslo] nebo [číslo], když Okresní pozemkový úřad [obec] uvádí prvé číslo, [stát. instituce] v potvrzení ze [datum] hovoří o tom, že rozhodnutí o vyvlastnění uvádí parc. [číslo]. Protože však u obou parcelních čísel byla uvedena výměra 285 m2, má soud za to, že na cenu nároku žalobce nemá tato zřejmě chyba v psaní v některém z dokumentů vliv.

4. Pokud žalovaná tvrdila, že ne všechny pozemky, které byly vyvlastněny a nevydány, lze ocenit jako pozemky stavební, k tomu soud uvádí, že v popisu oceňovaných pozemků Ing. [příjmení] uvedl, že se jedná o pozemky poblíž východního okraje zastavěného území obce Holice, leží po obou stranách ulice [ulice], kde jsou postaveny rodinné domy městského typu se zahradami. V příloze posudku [jméno] [příjmení], č. posudku [číslo] 2020 je dopis žalované ze dne [datum] adresovaný Krajskému pozemkovému úřadu pro Pardubický kraj, ve kterém se uvádí, že některé pozemky, resp, jejich části, z rozhodnutí Pozemkového úřadu Pardubice č. j. P [číslo], budou oceněny podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. V dopise žalovaná mimo jiné uvádí, že je doložen situační plán na rozdělení pozemku p. [číslo] ze dne [datum], kterým předmětné pozemky vznikly, a přerozdělení parcel p. [číslo] ze dne [datum], podle kterého byly nově vytvořeny pozemky pro Fr. [příjmení] a [jméno] [příjmení], kterým bylo následně vydáno stavební povolení [datum] a [datum] pro stavbu rodinného domku na pozemku p. [číslo] s odvoláním na územní rozhodnutí ze dne [datum]. I současná konfigurace pozemků odpovídá rozdělení z roku 1964, tyto podklady nasvědčují, že nově vzniklé pozemky p. [číslo] byly určeny pro stavbu před vyvlastněním. Zbývající pozemky byly zastavěny až po převzetí pozemků státem.

5. Podle výpisu z listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] v [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vlastní pozemky p. [číslo] které podle porovnání parcel dřívější pozemkové evidence s parcelami katastru nemovitostí byly v dřívější evidenci vedeny jako pozemek p. [číslo] součástí pozemku p. [číslo] je rodinný dům [adresa]. Podle listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] v [obec] [obec] [anonymizováno] vlastní pozemky parc. [číslo] které podle porovnání parcel dřívější pozemkové evidence s parcelami katastru nemovitostí byly v dřívější evidenci vedeny jako pozemek p. [číslo] součástí p. [číslo] je rodinný dům [adresa]. Nahlédnutím do aplikace [webová adresa] je zřetelně vidět, že domy [adresa] se nacházejí na ulici [ulice] v [obec], na straně vzdálenější od centra obce v řadě jiných domů. Je tedy evidentní, že existovalo územní rozhodnutí, kterým byly odňaté pozemky po obou stranách ulice [ulice] určeny při převzetí státem k zastavění, když stavební povolní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo vydáno v roce 1964 s odkazem na toto územní rozhodnutí. Tvrdit nyní, že pouze některé pozemky je možno ocenit jako pozemky stavební, je zcela liché, když k vyvlastnění pozemků došlo v roce 1965. Z obsahu posudku [jméno] [příjmení] nelze vycházet, neboť ten byl zpracován na zadání žalované, která přesně znalci označila, jaké pozemky, jejich části, má přecenit jako pozemky stavební. Oceněním zbývajících pozemků se tedy znalec nezabýval.

6. Z výše uvedených důvodů stanovil soud výši restitučního nároku žalobce částkou 265.790 Kč.

7. Co se týká náhradních pozemků, zde dospěl soud k závěru, že pozemky nejsou vhodné k vydání. K pozemkům parc. [číslo] v k.ú. [obec] na [anonymizováno] provedl soud důkaz fotografiemi, mapami, nájemní smlouvou uzavřenou mezi Pozemkovým fondem České republiky (právním předchůdcem žalované) a [jméno] [příjmení], smlouvou o podnájmu uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka], nájemní smlouvou uzavřenou mezi žalovanou a [celé jméno svědka], dohodami o zaplacení úhrady za užívání nemovitých věcí, ohledáním místa a výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Ze všech těchto důkazů vyplývá, že nelze mít pochyb o tom, že předmětné pozemky jsou součástí jednotného funkčního areálu zahradnictví. Na předmětných pozemcích se nacházejí skleníky, které rodina [příjmení] [příjmení] užívá od roku 2003, je pravda, že skleníky potřebují rekonstrukci, ale je také logické, že za nevyjasněných majetkových vztahů do oprav nájemce neinvestuje víc, než vyžaduje běžná údržba. Z hlavní budovy, která je na pozemku ve vlastnictví Ing. [příjmení] (p. [číslo] [list vlastnictví] k.ú. [obec] na [anonymizováno]), vede do skleníků elektřina, vodovod, ve sklenících je rozvod závlah, celý areál je oplocený a užíván k provozování zahradnictví a v areálu je postaven rodinný dům Ing. [příjmení]. Vydáním takových pozemků žalobci by byla jiným osobám způsobena újma, vznikla by živná půda pro další spory, což rozhodně není účelem restitučního zákona. Ostatně jeho účelem není ani reparace všech křivd z dob minulých, ale pouze zmírnění některých křivd.

8. Co se týká dalšího z vybraných pozemků, parc. [číslo] který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], tento pozemek rovněž není vhodný k vydání. Zde soud odkazuje na Nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 3804/19, podle kterého v řízení o nahrazení projevu vůle nemůže soud tento projev učinit ve vztahu k pozemku odděleného geometrickým plánem. I v případě, že bychom odhlédli od tohoto rozhodnutí, by pozemek vhodný k vydání nebyl. Rovněž tento pozemek je součástí areálu sloužícího k zemědělské výrobě, kterou provozuje [právnická osoba] [obec], spol. s r.o. od roku 1995, kdy koupila část podniku Státní statek [obec] – část hospodářství [obec] (smlouva z [datum] a její dodatek z [datum]) a hospodaří na pozemcích státu dle nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] a podle dodatku [číslo] k této smlouvě ze dne [datum] již výslovně i na pozemku parc. [číslo]. Jak vyplývá z map a fotodokumentace místa, pozemek p. [číslo] bezprostředně navazuje na areál zemědělských budov, slouží jako pastvina hospodářských zvířat a leží na něm část jedné z hospodářských budov. Takový pozemek rozhodně k vydání vhodný není.

9. Výrokem I. rozsudku bylo zastaveno řízení v části zpětvzetí žaloby, výrokem II. bylo žalobci vyhověno v určení výše jeho restitučního nároku a výrokem III. byla žaloba o povinnost uzavřít smlouvu o převodu pozemků zamítnuta.

10. Podle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, bylo o nákladech řízení s ohledem na výsledek sporu rozhodnuto tak, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá.