11 C 235/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Dobišarovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení , LL.M., se sídlem adresa o zaplacení 10.754,64 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 5.200 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části o 5.554,64 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, o úrok z prodlení 9,75 % ročně z částky 10.754,64 Kč od [datum] do [datum] a úrok z prodlení 1,5 % ročně z částky 5.200 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby mu žalovaná zaplatila částku 10.754,64 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], dne [datum] prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] uzavřel se žalovanou Smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 5.200 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum] společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5.554,64 Kč. Peněžní prostředky byly žalované zaslány dne [datum] převodem na účet [bankovní účet], který žalovaná uvedla. Žalovaná poskytnutý úvěr v plné výši neuhradila. Celková dlužná částka za žalovanou tak činí 10.754,64 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovanou na žalobce. Před podáním žaloby žalobce zaslal žalované výzvu k plnění. Žalovaná k věci uvedla, že nárok, tak jak byl uplatněn žalobcem, neuznává. K věci uvedla, že spatřuje nezákonným a v rozporu s dobrými mravy ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5.554 Kč. Dále žalovaná namítá neplatnost smlouvy pro nesplnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, což předchůdce žalobce nemohl splnit, pokud měla být smlouva uzavřena dne [datum] a téhož dne měly být finanční prostředky připsány ve prospěch uvedeného účtu. K projednání věci soud nařídil jednání na den [datum]. Žalobce i žalovaná se z účasti na jednání omluvili. Z předložené Smlouvy o úvěru číslo [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa] 7, [anonymizováno], měl se žalovanou uzavřít prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku poskytnutí jednorázového a bezúčelového úvěru ve výši 5.200 Kč formou online ke dni [datum] s jednorázovou splatností úvěru ke dni [datum] s roční úrokovou sazbou 40 % ročně a s celkovým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5.554,64 Kč (před slevou), resp. 2.122,64 Kč (po slevě) s tím, že celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit činila 10.919,90 Kč (před slevou), resp. 7.275,64 Kč (po slevě). Výše RPSN úvěru (roční procentní sazba nákladů) činila 9742,60 % Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] s podacím lístkem, bylo zjištěno, že žalobce se stal věřitelem pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo [anonymizováno] a tato skutečnost byla žalované oznámena. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě celkové částky 15.348,75 Kč. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § [číslo] odst. 1, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ust. § 1990 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je oprávněný jen částečně. Soud vycházel ze skutečnosti, jež nebyla mezi účastníky spornou, a to poskytnutí finanční částky 5.200 Kč na účet žalované předchůdcem žalobce, a přechod předmětné pohledávky za žalovanou na žalobce. Ze strany žalované pak byla vznesena námitka jednak nepřiměřeně sjednaného příslušenství, a jednak námitka neposouzení schopnosti žalované úvěr splácet. Soud se ztotožnil s názorem žalované a v důsledku porušení povinnosti původního věřitele posoudit schopnost žalované úvěr splácet (§ 87 zák. o spotřebitelském úvěru) považuje smlouvu o úvěru za uzavřenou v rozporu se zákonem (§ 588 o. z.). V důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru soud posoudil nárok žalobce oprávněným v částce 5.200 Kč, a to jakožto nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle (§ 2993 o. z.). Současně zavázal žalovanou k úhradě úroku z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po dni doručení žaloby (§ 1970 o. z.). V ostatním nemohl soud nároku žalobce vyhovět, a proto v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V této věci byl úspěch i neúspěch obou účastníků téměř shodný, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.