11 C 256/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Dobišarovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , narozený dne datum , bytem adresa žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum , bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa o zaplacení 500.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně 500.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části o úrok z prodlení 8,25 % z částky 500.000 Kč za dobu od [datum] do [datum] se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení 132.009 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], [ulice a číslo].

1. Žalobci uzavřeli se žalovaným dne [datum] smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o převodu práva stavby k parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Předmětem smlouvy byl mimo jiné závazek žalovaného do dvou měsíců od podpisu smlouvy podat žádost o vydání stavebního povolení u příslušného stavebního úřadu a do šesti měsíců ode dne nabytí právní moci stavebního povolení provést výstavbu rodinného domu a do SJM žalobců převést právo stavby, jehož součástí bude rodinný dům včetně přípojek vodovodu a kanalizace, el. a plynového vedení za kupní cenu 3.079.659,75 Kč včetně DPH. Na základě této smlouvy žalobci uhradili žalovanému zálohu 500.000 Kč. Ve smlouvě žalovaný prohlásil, že nemá žádné závazky vůči státu na daních a poplatcích a že není proti němu vedeno správní, soudní či jiné řízení včetně exekučního či insolvenčního, které by mohlo ve svém důsledku ohrozit, omezit či zcela vyloučit nerušený výkon práva stavby. Dle čl. 5 odst. 5.6. smlouvy mohou žalobci od smlouvy odstoupit, pokud nenastane Den D nejpozději do [datum] (tj. den trvání práva stavby žalovaného). Dne D se myslí 75. den ode dne, kdy bude dokončenému domu přiděleno číslo popisné. Žalobci po podpisu smluv žádali o informace ve věci vyřizování stavebního povolení, chtěli ověřit, že bude žádost do [datum] podána. Na žádosti žalovaný nereagoval. Až dne [datum] oslovil žalovaný žalobce s tím, aby podepsali žádost o výjimku ve věci rozestupu sousedních staveb, tj. jejich budoucího domu a domu sousedů na pozemku parc. [číslo] kde žalovaný realizoval výstavbu domu. Žalobci oslovili svoji právní zástupkyni, která požádala žalovaného o doložení příslušných listin. Na tuto žádost žalovaný reagoval e-mailem ze dne [datum], zaslal požadované listiny a sdělil, že předmětné řízení na stavebním úřadě probíhá a čeká se na doložení žalobci podepsané výjimky na rozestup staveb. Žalobci však zjistili rozporné informace, žalovaný předložil potvrzení o odeslání žádosti o stavební povolení datovou schránkou dne [datum], ale následně z doložených listin vyplynulo, že žádost byla podána osobně [datum] na podatelnu úřadu. Následně žalobci zjistili, že žádné stavební řízení neprobíhá, neboť žalovaný vzal žádost po jejím podání vzápětí zpět, protože neměla požadované přílohy. Na žádost o vysvětlení žalovaný potvrdil, že žádné řízení neprobíhá. Po opakovaných urgencích doložil žalovaný [datum] pochybný dokument, který nebylo možno považovat za předmětný souhlas, proto se žalobci spojili s manželi [příjmení], kteří sdělili žalobcům, že žádný souhlas s výjimkou nepodepsali, ani podepisovat nebudou, s ohledem na spory se žalovaným, který neplní své závazky ohledně jejich domu. Následně žalobci zjistili, že na žalovaného je vedena exekuce od [datum] ze strany příslušného správce daně, tj. Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, pro pohledávku 533.514,86 Kč, jak vyplývá z výpisu z KN pro k.ú. [obec] u [obec]. S ohledem na výše uvedená zjištění žalobci zaslali dne [datum] odstoupení od smlouvy a žádali vrácení zálohy. Důvodem odstoupení jsou skutečnosti: 1) stále nebyla podána žádost o vydání stavebního povolení, 2) žalobci byli opakovaně uváděni žalovaným v omyl a byly jim poskytovány nepravdivé informace, 3) bylo zřejmé, že žádosti o výjimku ohledně rozestupu staveb nemůže být vyhověno pro nesouhlas souseda, a tedy nemůže být vydáno stavební povolení na dům žalobců, 4) bylo zjevné, že žalovaný nemůže svůj závazek ze smlouvy splnit, 5) žalovaný má dluhy a byla na něj pár dnů po podpisu smlouvy zahájena exekuce. Žalovaný reagoval na odstoupení od smlouvy e-mailem ze dne [datum], kde začal tvrdit, že předmětná výjimka ohledně rozestupu staveb již nově není nutná a že žádost o stavební povolení závisí na jakémsi stanovisku ohledně plotu a trval na poskytnutí součinnosti žalobců. Přesto však dále chtěl podpis žádosti o výjimku ohledně rozestupu. Žalobci následně zjistili, že u sousedních staveb, které prováděl žalovaný, proběhla kontrola ze strany stavebního úřadu a byly zjištěny závažné nedostatky, domy byly stavěny buď bez stavebního povolení, nebo v rozporu s ním. Žalobci se pokusili řešit věc smírně a dne [datum] se uskutečnilo jednání v [obec] v kanceláři zástupkyně manželů [příjmení], Mgr. [příjmení]. Rámcově bylo dohodnuto, že bude připravena dohoda o narovnání, na základě které zanikne smlouva, zanikne právo stavby a budou vypořádány vzájemné finanční nároky. Zástupkyně žalobců zaslala dne [datum] návrh dohody a až po urgencích dne [datum] sdělil zástupce žalovaného, že má ještě obdržet od žalovaného podklady a žádal o strpení. Od té doby nereaguje. Mezi tím žalobci obdrželi oznámení MÚ [obec] o zahájení řízení o nařízení odstranění stavby na pozemku parc. [číslo] kde žalovaný provádí stavbu bez stavebního povolení. Dále bylo zjištěno, že proti žalovanému je vedeno další řízení u zdejšího soudu o zaplacení, mj. i ze strany manželů [příjmení]. Lze shrnout, že prakticky veškeré projekty, domy, které žalovaný v k.ú. [část obce] staví, jsou zcela v rozporu s právními předpisy i stavebními povoleními. Žalovaný má spory s dalšími vlastníky sousedních pozemků a je tak zřejmé, že není schopen svůj závazek z předmětné smlouvy splnit. Proto žalobci zaslali dne [datum] předžalobní výzvu, kde trvali na odstoupení a vrácení zálohy. Výzvu opakovali ještě dne [datum], kde poukázali na další exekuci zahájenou [datum] pro částku 332.295,86 Kč, jak dokládá výpis z KN pro k.ú. [obec] ve Slezsku. Vzápětí po odeslání výzev bylo žalobcům doručeno rozhodnutí o zamítnutí jejich žádosti o stavební povolení domu na pozemku parc. [číslo] důvodem bylo nedodržení zákonné hranice rozestupu mezi domy. Je tedy prokazatelné, že ze strany žalovaného ani nemůže být závazek ze smlouvy splněn, což musel žalovaný při podpisu smlouvy vědět. Je otázkou, zda není smlouva podle § 580, § 583 a § 584 o. z., neplatná. Dále žalobci z ust. § 2001, § 2002 a § 2006 o. z., odvozovali své právo odstoupit od smlouvy. Požadují vrátit zálohu 500.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum], tj. den po odeslání předžalobní výzvy. K námitkám žalovaného žalobci uvedli, že odstoupení od smlouvy poslali nejdříve právnímu zástupci žalovaného [příjmení] [příjmení], na tomto základě probíhala vzájemná komunikace a pokusy o mimosoudní narovnání. Následně odstoupení a výzvu k vrácení zálohy dopisem datovaným dne [datum] zaslali poštou doporučeně. V dopise uvedli i další zjištěné důvody pro odstoupení. Co se týká tvrzení o vzájemné pohledávce, o tom se žalobci dovídají až u jednání soudu a je otázkou, proč žalovaný cokoli objednával, když neměl stavební povolení. Žádnou z položek nezdokumentoval a žalobci mohou předložit fotografii, ze které je zřejmé, že se tam žádný stavební materiál nenachází, naopak, je tam nepořádek z okolních staveb, které prováděl žalovaný. Žalovaný nikdy ve svých přípisech netrval na smlouvě a nezpochybňoval odstoupení od smlouvy, naopak snažili se jednat o dohodě o narovnání. Tvrzení, že žalobce ještě může dostát závazku ze smlouvy, nemůže obstát, není reálné, že by během dvou měsíců bez stavebního povolení žalovaný stavbu provedl, a pokud ano, o její kvalitě lze důvodně pochybovat. Pokud žalovaný tvrdí, že mu žalobci neposkytli součinnost, když nepodepsali žádost o výjimku v rozestupu sousedních staveb, tuto žádost by museli podepsat i sousedé [příjmení], kteří odmítli souhlas dát a se žalovaným se soudí.

2. Žalovaný neuznal nárok žalobců. Tvrdil, že odstoupení nebylo platně učiněno, neboť nebyla dodržena sjednaná forma a nebylo řádně podle smlouvy doručeno. Žalobci neprojevili jasnou a srozumitelnou vůli odstoupit od smlouvy. Kromě toho nebyly dány důvody odstoupení. V podání ze dne [datum] namítal, že pokud by přesto nárok žalobců byl dán, má žalovaný k započtení svůj nárok z plnění ze smlouvy a pracuje na tom, aby mohl co nejlépe dotvrdit a prokázat výši těchto nároků. U jednání dne [datum] potom žalovaný uvedl, že jeho nárok se skládá z částek: 300.000 Kč nosné konstrukce, 160.000 Kč stropy, 120.000 Kč konstrukce střechy, 250.000 Kč krytina střechy, 58.000 Kč projekt, 20.000 Kč úprava projektu, celkem 908.000 Kč. Dále tvrdil, že stále běží lhůta ke splnění závazku žalovaného, je reálné, aby stavba byla provedena, je připravena ve formě kovových dílců, které lze rychle poskládat. V době uzavření smlouvy byla veškerá prohlášení žalovaného pravdivá, není tedy pravda, že by uvedl žalobce v omyl. Je skutečností, že v současné době probíhají řízení o povolení staveb prováděných žalovaným na okolních pozemcích. Žalovaný nebyl schopen dostát závazku, neboť žalobci mu neposkytli součinnost v tom, že nedali souhlas k podání žádosti o výjimku v rozestupu mezi stavbami, který žalovaný pro podání žádosti o stavební povolení potřeboval.

3. Ze smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný, [právnická osoba], [IČO] se sídlem [PSČ] [obec], [ulice a číslo], zastoupená [jméno] [příjmení], předsedou představenstva, e-mail: [email], jako budoucí prodávající, a žalobci, manželé [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně], jako budoucí kupující, uzavřeli smlouvu o budoucí smlouvě o převodu práva stavby k parc. [číslo] o výměře 633 m2 v [katastrální uzemí], [územní celek]. Právem stavby se rozumí právo stavby jednoho rodinného domu (včetně přípojek vodovodu a kanalizace, el. a plynového vedení) zatěžující Předmětný pozemek ve prospěch budoucího prodávajícího jako stavebníka. V čl. 1 odst. 1.3. mimo jiné žalovaný prohlásil, nemá žádné závazky vůči státu na daních či poplatcích a že proti němu není vedeno žádné správní, soudní či jiné řízení včetně exekučního či insolvenčního, které by mohlo ve svém důsledku ohrozit, omezit či zcela vyloučit nerušený výkon práva stavby, nerušené plnění této smlouvy, nebo jehož výsledek by mohl mít vliv na platnost a účinnost této smlouvy. V čl. 1 odst. 1.4. žalovaný prohlásil, že na předmětném pozemku provede a dokončí dle podmínek územního rozhodnutí, stavebního povolení výstavbu rodinného domu, který bude součástí práva stavby. V čl. 2 odst. 2.1. se žalovaný zavázal, že dokončí výstavbu rodinného domu do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci stavebního povolení, tato lhůta se prodlužuje o dobu trvání překážky na straně žalovaného, která nastala nezávisle na vůli žalovaného z důvodu vyšší moci a o dobu, po kterou byli kupující v prodlení s úhradou splatné zálohy či doplatku kupní ceny převodu. Žalovaný se dále zavázal podat žádost o stavební povolení u příslušného stavebního úřadu nejpozději do 2 měsíců od podpisu této smlouvy. Podle čl. 5 odst. 5.4. smlouvy jsou žalobci oprávněni od smlouvy odstoupit za předpokladu, že závazek žalovaného uvedený v čl. 2 odst. 2.1. nebude z důvodu na straně žalovaného splněn ani v dodatečné lhůtě 30 dnů po uplynutí sjednané lhůty nebo bude-li proti žalovanému zahájeno exekuční řízení, výkon rozhodnutí, které by mohlo ve svém důsledku ohrozit, omezit či zcela vyloučit nerušený výkon práva stavby, nerušené plnění této smlouvy. V čl. 6 je pak uveden způsob smluvních sdělení (s výjimkami tam uvedenými) doporučeným dopisem na adresu smluvní strany uvedenou v záhlaví smlouvy. Sdělení se považuje za doručené v případě, že bude zasláno doporučenou poštou na adresu druhé smluvní strany a za den doručení se považuje třetí pracovní den po odeslání, pokud nedošlo k doručení dříve.

4. Z e-mailové komunikace mezi účastníky řízení a jejich právními zástupci, zejména z dopisu ze dne [datum] a ze dne [datum] adresovaném tehdejšímu zástupci žalovaného, Mgr. [příjmení], vyplývá, že žalobci odstoupili od smlouvy z důvodu porušení smluvních povinností ze strany žalovaného, když ve smlouvou stanoveném termínu nepodal žádost o vydání stavebního povolení na předmět díla, současně vyzvali k vrácení zálohy 500.000 Kč. Žalobce se několikrát bez odpovědi dotazoval na stav žádosti o stavební povolení a z adresy [email] mu bylo dne [datum] v 15:59 hod. zasláno potvrzení o odeslání žádosti o vydání společného povolení na RD [anonymizováno] parc. [číslo] přílohou byl detail datové schránky o odeslání žádosti z datové schránky uživatele [jméno] [příjmení] v 15:56 hod. Následně dne [datum] byla zástupkyni žalobců dle průvodního dopisu zaslána projektová dokumentace a také žádost o vydání stavebního povolení. Na to zástupkyně téhož dne odpovídá, že jí byla doložena žádost o stavební povolení s podacím razítkem úřadu [datum] a s ohledem na tyto nejasnosti a nesoučinnost žalovaného záležitost ověřili a zjistili, že žádná žádost k dnešnímu dni ([datum]) nebyla podána, žádné stavební řízení o vydání předmětného stavebního povolení neprobíhá. V dopise advokátky Mgr. [příjmení] ze dne [datum] adresovaném zástupkyni žalobců se uvádí, že ve věci jejích klientů, manželů [příjmení], nejen, že nebyl splněn závazek ze smlouvy k dokončení výstavby RD na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] do [datum], ale zástupce [anonymizováno] nebyl schopen jakkoli reagovat na výtky ze strany stavebního úřadu při kontrole stavby. Stavba RD na pozemku manželů [příjmení] není prováděna včas ani řádně. Ze strany zástupců stran bylo jednáno o termínu schůzky k vyřešení vzájemných vztahů a zástupci komunikovali ve věci dohody o narovnání.

5. Dopisem ze dne [datum], dle podacího lístku na poštu podaným [datum] doporučeně na adresu sídla žalovaného, žalobci odstoupení od smlouvy zopakovali a uvedli v něm konkrétní důvody odstoupení, mimo jiné to, že žalovaný nesplnil podmínku smlouvy ze dne [datum] podat do dvou měsíců od podpisu smlouvy žádost o vydání stavebního povolení. Dále je v dopise uvedeno, že žalobci zjistili, že na žalovaného je vedena exekuce pro pohledávku ve výši 533.514,86 Kč a od [datum] nová exekuce pro pohledávku ve výši 332.295,86 Kč. Žádost o stavební povolení ve vztahu k pozemku žalobců byla zamítnuta a aktuálně jsou vedena řízení o odstranění staveb na sousedních pozemcích, parc. [číslo] kde žalovaný provádí stavbu v rozporu s vydaným opatřením stavebního úřadu nebo bez stavebního povolení. Současně žalobci v dopise z [datum] žalovaného vyzvali k vrácení zálohy 500.000 Kč.

6. Z výpisu z listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] ve Slezsku a listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] u [obec] vyplývá, že na nemovitostech ve vlastnictví žalovaného bylo zřízeno zástavní právo pro neuhrazené pohledávky ve výši 533.514,86 Kč a 332.295,86 Kč vůči České republice, Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, a to rozhodnutím správce daně z [datum] a [datum] a dále bylo zahájeno exekuční řízení k návrhu oprávněného [právnická osoba], [IČO], podanému dne [datum].

7. Městský úřad Holešov vydal dne [datum] oznámení o zahájení řízení o nařízení odstranění stavby na pozemku parc. [číslo] dne [datum] oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [část obce] (č. j. [příjmení] [číslo] SÚ/Sa, č. j. [příjmení] [číslo] SÚ/Sa a č.j. [příjmení] [číslo] SÚ/Sa), oznámení jsou adresována žalovanému. Ohledně stavby na pozemku parc. [číslo] se uvádí, že stavba byla zahájena bez vydaného opatření stavebního úřadu, ohledně dalších dvou staveb úřad uvádí, že jsou prováděna v rozporu s vydaným opatřením stavebního úřadu.

8. Z rozhodnutí [stát. instituce], Odbor územního plánování a stavebního řádu, č. j. [příjmení] [číslo] SÚ/Sa, soud zjistil, že dne [datum] podal žalovaný žádost o vydání společného povolení stavby: Novostavba rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], a že žádost byla na základě předložených dokladů zamítnuta, neboť záměr stavby je v rozporu s § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využití území. Vzdálenost mezi navrhovaným domem na pozemku parc. [číslo] již rozestavěným domem na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] je pouze 5,75 m oproti zákonnému požadavku 7 m.

9. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že strany uzavřely dne [datum] smlouvu ve smyslu § 1785 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), která je svým obsahem současně smlouvou o dílo dle § 2586 o. z. Předmětem smlouvy bylo zřízení práva stavby žalovaného na pozemku parc. [číslo] v k.ú., [část obce], závazek žalovaného vystavět na předmětném pozemku ve stanovené lhůtě rodinný dům v souladu se stavebním povolením a právo stavby, jehož součástí je rodinný dům, převést na žalobce za dohodnutou kupní cenu. Součástí smlouvy je i závazek žalovaného podat žádost o vydání stavebního povolení na předmětnou stavbu do dvou měsíců ode dne podpisu smlouvy. Žalovaný ve vztahu vystupuje jako podnikatel ve smyslu § 420 a násl. o. z., žalobci jsou v tomto vztahu spotřebiteli (§ 419 o. z.). Žalovaný nesplnil podmínku smlouvy podat ve sjednané lhůtě u příslušného stavebního úřadu žádost o vydání stavebního povolení. Jeho tvrzení, že nemohl splnit lhůtu pro nesoučinnost žalobců, nemůže obstát. Z rozhodnutí [stát. instituce], Odbor územního plánování a stavebního řádu, č. j. [příjmení] [číslo] SÚ/Sa, vyplývá, že žádost o vydání společného stavebního povolení (podaná ovšem již po dohodnuté lhůtě) byla zamítnuta pro nedodržení zákonné podmínky rozestupu mezi stavbami. Je věcí žalovaného, jakožto podnikatele a odborníka v předmětu své činnosti, aby v rámci připravenosti stavby zohlednil zákonné požadavky na výstavbu, kterou prováděl i na sousedních pozemcích, tedy bylo v jeho moci zajistit, aby byly dodrženy zákonné předpoklady pro výstavbu a podmínky pro podání úspěšné žádosti o vydání stavebního povolení. Namísto toho požadoval po žalobcích podpis žádosti o výjimku, která by bez součinnosti sousedů z pozemku parc. [číslo] (kteří mají se žalovaným spory pro nedodržení smlouvy) neměla význam. Podstatné ale je, že žalovaný ve lhůtě dvou měsíců od uzavření smlouvy nepodal žádnou žádost o vydání stavebního povolení na výstavbu domu, který byl předmětem smlouvy ze dne [datum]. Na urgence ze strany žalobce doložil žalovaný výpis detailu datové schránky předsedy představenstva žalovaného, podle kterého byla údajně žádost o vydání stavebního povolení zaslána stavebnímu úřadu [datum], z další korespondence stran však bylo zjištěno, že stavebnímu úřadu byla doručena na podatelnu (tedy osobně) žádost až [datum], kterou vzápětí bral žalovaný zpět. I z dalších zjištění vyplývá, že žalovaný neměl předmětnou stavbu připravenou, stejným lajdáckým způsobem prováděl stavby sousedních domů, bez povolení nebo v rozporu s ním, jak vyplývá ze shora uvedených rozhodnutí [stát. instituce]. V této souvislosti zhodnotil soud jako ryze účelové tvrzení žalovaného o jeho pohledávce, kterou hodlal započíst proti nároku žalobců. Nelze uvěřit, že žalovaný skutečně připravoval výstavbu domu, pro kterou doposud nepodal ani žádost o její povolení. Lze tedy uzavřít, že žalobci platně v souladu s článkem 5 odst. 5.4. odstoupili od smlouvy ze dne [datum] pro porušení povinností žalovaného, který nepodal ve sjednané lhůtě žádost o vydání stavebního povolení. Navíc je skutečností, že prohlášení žalovaného v čl. 1 odst. 1.3. smlouvy se nezakládá na pravdě, žalovaný v době podpisu smlouvy musel vědět o svých dluzích vůči státu, pro které bylo příslušným finančním úřadem zřízeno zástavní právo na nemovitostech žalovaného, což je dalším důvodem pro odstoupení od smlouvy dle jejího článku 5 odst. 5.

4. Dopisem ze dne [datum] zaslaným doporučeně na adresu žalovaného žalobci dodrželi také formu tohoto úkonu dle článku 6 odst. 6.1. smlouvy a toto odstoupení se považuje za doručené třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení s vrácením zálohy 500.000 Kč. Proto byl zavázán k zaplacení žalované částky se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) od [datum] do zaplacení. Za dobu od [datum] do [datum] byla žaloba v úroku z prodlení zamítnuta.

10. Podle § 142 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (o. s. ř.), přiznal soud žalobcům náhradu nákladů řízení v plné výši, neboť žaloba byla zamítnuta ve zcela nepatrné části ohledně příslušenství nároku.

11. Náklady žalobců sestávají z odměny zástupkyně 98.880 Kč (dvanáct úkonů právní služby po 8.240 Kč - § 7, § 11, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výloh 12 x 300 Kč, tj. 3.600 Kč (§ 13 odst. 1, 3 cit. vyhlášky), cestovného 3.329 Kč (540 km, průměrná spotřeba paliva dle technického průkazu 5,7 l [číslo] km, cena paliva dle § 4 písm. b) vyhl. č. 589/2020 Sb., paušál 4,40 Kč/km dle § 1 písm. b) cit. vyhl.), náhrady ztráty času cestou k jednání 12 x 100 Kč, tj. 1.200 Kč (§ 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a soudní poplatek 25.000 Kč Celkem je žalovaný na náhradě nákladů řízení povinen zaplatit žalobcům 132.009 Kč k rukám jejich zástupkyně v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).