11 C 288/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem datum , PSČ obec o zaplacení 41 726,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 24.378,71 Kč spolu s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky ve výši 24.378,71 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 17.347,91 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 20,23 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.129,08 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky ve výši 41.726,62 Kč od 4. 6. 2022 do 3. 2. 2023, 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky ve výši 17.347,91 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení, 11,68 % úroku ročně z částky ve výši 37.111,47 Kč od 4. 6. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit mu částku 41 726,62 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce na konsolidaci [číslo] na jejímž základě banka poskytla žalované úvěr ve výši 40 000 Kč Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy učiněného ze strany žalované, který banka bez výhrad akceptovala. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaná se zavázala splácet bance úvěr způsobem uvedeným ve smlouvě a podmínkami, které tvořily její nedílnou součást. Žalovaná byla dle smlouvy povinna splácet poskytnutou půjčku v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 1 581 Kč, přičemž první splátka byla splatnou dne [datum] a každá další vždy k 25. dni v měsíci. Splátky měly být dle smlouvy hrazeny formou inkasa z účtu žalované číslo [bankovní účet], přičemž žalovaná byla povinna zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. Mezi bankou a žalovanou bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků. Úroková sazba úroku z úvěru ve výši 11,68 % ročně odpovídá výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých klientům bankami ke dni uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala hradit další případné platby dle smlouvy, respektive aktuálního sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, banka jí upozornila, aby tento stav napravila. Následně v důsledku trvajícího porušení povinnosti žalované ze smlouvy, zejména z důvodu nesplácení úvěru v pravidelných termínech a ve splátkách v dohodnuté výši, banka pohledávku žalované s účinností ke dni [datum] zesplatnila. Bance tak vzniklo oprávnění požadovat po žalované okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy. Zároveň banka uplatnila své právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum], ve kterém byla rovněž vyzvána k zaplacení zůstatku úvěru a upozorněna na možnost vymáhání dané pohledávky. Dne [datum] byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi bankou žalobcem dne [datum] postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tedy k [datum], celkem 45 875,93 Kč. Ode dne postoupení pohledávky do dne sepisu žaloby nebylo žalovanou ničeho uhrazeno. Žalobce proto nadále žádá úhradu úroku z úvěru ve výši 11,68 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 37 111,47 Kč od [datum] do zaplacení. V souladu se smlouvou žalobce dále žádá zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 41 726,60 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 37 111,47 Kč, dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 4 615,15 Kč. Žalobce požaduje zaplacení jistiny ve výši shora, kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny úvěru do [datum] ve výši 20,23 Kč, kapitalizovaného úroku z jistiny úvěru do [datum] ve výši 4 129,08 Kč, poplatku a smluvní pokuty ve výši 4 615,15 Kč, smluvního úroku 11,68 % ročně z jistiny úvěru ve výši 37 111,47 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 11,75 % z částky ve výši 41 726,62 Kč. Naposledy byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou právního zástupce žalobce, odeslanou žalované doporučeně dne [datum].

2. Zdejší soud v dané věci vydal dne 11. 4. 2023, pod č. j. EPR 49489/2023-6, elektronický platební rozkaz, který se však žalované nepodařil řádně doručit. Soud proto dříve vydaný elektronický platební rozkaz dle § 172 odst. 3 o.s.ř., ve spojení s § 174a odst. 3 o.s.ř., zrušil a v dané věci nařídil ústní jednání.

3. Na ústních jednáních, která byla ve věci nařízena, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř., když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav.

4. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb, která měla být uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], jako bankou a žalovanou jako klientkou, bylo zjištěno, že banka se touto smlouvou ve prospěch žalované jako klientky zavázala k poskytování bankovních služeb dle své aktuální nabídky. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná měla požádat právního předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], dne [datum] o poskytnutí půjčky ve výši 40 000 Kč s tím, že se v tomto návrhu měla zavázat k úhradě této částky formou pravidelných měsíčních splátek á 1 521 Kč, mělo být dohodnuto celkem 60 měsíčních splátek, tedy celková částka splatná klientkou dosáhla výše 90 117,29 Kč. Zápůjční úroková sazba měla být dohodnuta ve výši 38,9 % ročně. Účel a čerpání půjčky byl uveden v návrhu pod odst. 3 s tím, že částka 40 000 Kč měla sloužit na předčasné splacení závazku spotřebitelské půjčky u společnosti [právnická osoba], v původní výši 30 000 Kč s tím, že účelová část půjčky určená na konsolidaci tohoto závazku činila 30 000 Kč a závazku spotřebitelské půjčky u společnosti [právnická osoba], s původní výší úvěru 10 000 Kč a účelová část půjčky určená na konsolidaci tohoto závazku byla rovněž ve výši 10 000 Kč. [příjmení] a žalovaná se měly dohodnout na tom, že prostředky na splácení konsolidovaného závazku v celkové výši 30 000 Kč budou druhý kalendářní den ode dne nabytí účinnosti smlouvy převedeny na účet žalované číslo [bankovní účet] a budou na tomto běžném účtu blokovány s tím, že žalovaná měla zmocnit banku, aby částku, odpovídající dosud nesplacené části závazku a ostatního příslušenství, poukázala ve prospěch účtu pro splacení těchto závazků. Návrh nebyl žalovanou podepsán, neboť se jednalo o návrh podaný elektronicky, v rámci internetového bankovnictví bylo uvedeno číslo mobilního telefonu, kód potvrzovací SMS a jméno a příjmení žalované. Originální podpis žalované chyběl. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce návrh žalované akceptoval a zavázal se půjčku žalované vyplatit. Z výpisů z účtů žalované číslo [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že [datum] byla připsána na tento účet částka 30 000 Kč a částka 10 000 Kč, u kterých bylo uvedeno„ čerpání půjčky“.

5. Soudu byl předložen sazebník poplatků platný v době rozhodné, všeobecné obchodní podmínky i produktové obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], pro půjčky.

6. Soudu byla předložena poslední výzva právního předchůdce žalobce ze dne [datum], adresovaná na žalovanou s tím, že byla upozorněna na nedoplatek se splátkami úvěru – půjčky, který k datu [datum] činil 5 770,87 Kč. Dalším listinným důkazem bylo oznámení o zesplatnění půjčky a výzva k úhradě závazku ze dne [datum], které bylo adresováno na žalovanou.

7. Další listinné důkazy se týkaly aktivní legitimace žalobce, jednalo se o smlouvu o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi postupitelem, společností [právnická osoba] a postupníkem, žalobcem dne [datum], která soudu byla předložena spolu s přílohou [číslo] k této smlouvě, ze které bylo ověřeno, že i pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena. Soudu bylo předloženo rovněž potvrzení o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávek adresované na žalovanou dne [datum].

8. Dalším listinným důkazem byla předžalobní výzva právního zástupce žalobce adresovaná na žalovanou, a to ze dne [datum] včetně dokladu o jejím doručování žalované (podací lístek).

9. Další listinné důkazy byly v souvislosti s poučením soudu předloženy žalobcem a týkaly se prověřování úvěruschopnosti žalované před tím, než měla být uzavřena výše označená smlouva o půjčce. Soud tyto v rámci odůvodnění rozsudku neuvádí, a to z toho důvodu, že dle mínění soudu nebylo prokázáno, že smlouva o půjčce mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla skutečně uzavřena. Tato zjištění odůvodňuje soud níže.

10. Dle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Žalobce v řízení tvrdil, že mezi jeho právním předchůdcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž poskytl právní předchůdce žalobce žalované půjčku ve výši 40 000 Kč, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku s tím, že smlouva je vyhotovena v elektronické podobě a je smluvními stranami elektronicky podepsána. V souladu s ustanovením § 1820 a násl. o.z., není vyloučeno uzavírat smlouvy prostřednictvím prostředku komunikace na dálku tzv. distančním způsobem, i v tomto případě však musí žalobce v řízení unést důkazní břemeno o tom, že smlouva byla řádně uzavřena, to je, že jedna smluvní strana učinila návrh na uzavření smlouvy, druhou smluvní stranou byl tento návrh přijat a strany si tak dohodly obsah smlouvy. Z žalobcem předložených listinných důkazů však uzavření smlouvy o půjčce nelze dovodit. Přestože žalobce popsal v žalobě způsob uzavření smlouvy a tento zároveň vyplývá z předložených listin, návrhu na půjčku pro konsolidaci, i předložených podmínek právního předchůdce žalobce, žalobce svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy žádným důkazem nedoložil. Listinné důkazy, které byly žalobcem předloženy soudu, nemohou uzavření smlouvy prokázat. Nelze tak mít za prokázané, že by mezi účastníky byla způsobem popsaným v žalobě uzavřena smlouva o půjčce.

12. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne [datum], případně kdykoliv jindy, uzavřena tvrzená smlouva o úvěru, nebyla prokázána žádná tvrzení žalobce shora uvedená o tom, jakým postupem měla být tato smlouva uzavřena elektronickými prostředky. Nebylo prokázáno ani to, že by se právní předchůdce žalobce s žalovanou dohodli na dalších skutečnostech, které žalobce tvrdí, například na datu splatnosti, výši poplatků, nákladech, úrocích, či jiných platbách. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, je třeba dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoliv smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § [číslo] odst. 1 a § 1725 o.z. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však v řízení nebyla prokázána. Předložený návrh na uzavření smlouvy o půjčce neobsahuje podpis žalované a nebylo zjištěno, že by žalovaná jakýmkoliv způsobem na podmínky obsažené v tomto návrhu přistoupila. Nebylo prokázáno, že by žalovaná učinila právní jednání směřující k uzavření smlouvy, který by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a nebylo ani zjištěno, že by žalovaná projevila vůli být nějakou smlouvou vázána, pokud bude nabídka přijata, jak je vyžadováno § 1731 a § 1732 odst. 1 o.z. Nemohlo tudíž být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem, jakoukoliv nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 o.z. Pro uzavření tvrzené smlouvy může být ve smyslu § 1820 a násl. o.z. použito prostředků komunikace na dálku, což znamená, že při jednání smluvních stran používá podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožní uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokázání uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu i v projednávané věci.

13. Pokud žalobce argumentoval § 562 o.z., podle něhož je písemná forma zachována i při právním jednání, učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení obsahu a určení jednající osoby, pak v řízení nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem žalovaná měla učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Dle § 562 odst. 2 o.z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Nic takového však v řízení rovněž nebylo prokázáno, nebylo zjištěno, že by o právních jednání byly učiněny jakékoliv záznamy o elektronickém systému, ani jakým způsobem si tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematický či postupně a zda byly chráněny proti změnám.

14. Za tohoto stavu mohl soud dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o půjčce nebyla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou vůbec uzavřena a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalované tedy nemohla vzniknout povinnost vrátit dohodnutou částku v ujednané lhůtě a ani platit žalobci jakékoliv poplatky, úroky, smluvní pokuty či jiná plnění.

15. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce převedl na účet žalované celkem částku 40 000 Kč, která na účet žalované skutečně byla připsána. Žalovaná tedy přijala tuto částku, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod, tudíž na její straně došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z § 2993 o.z. vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaná, která obdržela od žalobce 40 000 Kč a zaplatila na tento závazek částku 15 621,29 Kč, je povinna zaplatit částku 24 378,71 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobci, přiznal soud žalobci příslušenství pohledávky, a to ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 o.z. úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodňuje soud ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla úspěšnou stejně jako žalobce, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

17. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.