11 C 290/2019

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce, narozený dne datum bytem adresa původní účastnice a žalobce zastoupeného anonymizováno jméno příjmení, advokátkou AK sídlem adresa, obec proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupené anonymizováno jméno příjmení, advokátem příjmení ulice a číslo, obec o určení vlastnického práva

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc. číslo – ostatní plocha a pozemku parc. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu adresa, vše k. ú. a územní celek, zapsaných na list vlastnictví u stát. instituce, stát. instituce.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 31 036,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou k soudu dne datum se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc. číslo – ostatní plocha, a pozemku parc. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu adresa, vše v k. ú., územní celek, zapsaných na list vlastnictví u stát. instituce, stát. instituce. K odůvodnění žaloby uvedl, že někdy v roce rok se dostal do finanční tísně. Vznikly mu dluhy z podnikání a následně na něj byla podána exekuce. Společně se svou manželkou začali tuto situaci řešit. V té době se jednalo přibližně o částku ve výši 300 000 Kč. Peníze začali shánět prostřednictvím banky. V daném období se na žalobce a jeho manželku obrátil soused a dlouhodobý známý jméno příjmení, který se o jejich potížích dozvěděl a nabídl žalobci a jeho manželce, že jim pomůže a uvedenou částku jim zapůjčí jeho přítelkyně celé jméno žalované. Za to požadoval jako zástavu nemovitost. Výhoda nabídky ze strany pana příjmení spočívala v tom, že žalobce nebude muset hradit vysoké úroky a poplatky za sjednání úvěru. Žalobce se tedy s manželkou dohodli, že nabídku půjčky od celé jméno žalované příjmou. První jednání ohledně předmětné půjčky proběhlo na zahradě pana příjmení, kterého se účastnil pan příjmení, jeho manželka (žalobce), právník anonymizováno jméno příjmení. Zde žalobce s manželkou předali podklady, osobní údaje, údaje k předmětné nemovitosti a dohodli si, že jim družka jméno příjmení, celé jméno žalované, poskytne půjčku, a manželé celé jméno žalobce poskytnutou půjčku zajistí zástavou nemovitosti. Dne datum se manželé celé jméno žalobce, pan příjmení a paní celé jméno žalované sešli v kanceláři anonymizováno jméno příjmení, advokáta. Tam jim byly předloženy dokumenty, které žalobce podepsal. Vzhledem k tomu, že na něj všichni naléhali, tak listiny ani nečetl a vlastně ve skutečnosti ani neví, co mu bylo k podpisu předloženo. Až do vzniku problému s finančním úřadem měl žalobce za to, že podepisuje smlouvu o půjčce a zástavní smlouvu. Až v důsledku výzvy finančního úřadu k úhradě daně žalobce zjistil, že ve skutečnosti došlo k převodu nemovitosti na celé jméno žalované. Žalobce neměl ani uvedené listiny v držení, ty mu při podpisu nebyly předány. Až po dané výzvě se obrátil na katastrální úřad a odtud si vyžádal jejich kopie. Z těchto zjistil, že došlo k podpisu kupní smlouvy o převodu nemovitých věcí, a to dne datum, a nemovitosti byly údajně prodány za kupní cenu 950 000 Kč. Žalobce nikdy neobdržel žádné finanční prostředky, které jsou v kupní smlouvě uvedeny, vyjma toho, co bylo uhrazeno na účet soudní exekutorky anonymizováno jméno příjmení ve výši 58 421 Kč a soudního exekutora anonymizováno jméno příjmení, a to částka 198 997 Kč. Kupní cena nebyla nikdy uhrazena, a to ani v hotovosti, ani nebyla žalobci poslána na účet. Žalobce pak následně zjistil, že nemovitosti byly kupní smlouvou o převodu nemovitých věcí ze dne datum, převedeny na celé jméno původní účastnice, a to za kupní cenu ve výši 3 400 000 Kč, kdy údajným novým vlastníkem se na základě této smlouvy stala dcera pana příjmení, celé jméno původní účastnice. Na pořízení těchto nemovitostí si paní celé jméno původní účastnice vzala úvěr u právnická osoba, a nemovitosti jsou tak zatíženy zástavním právem smluvním do celkové výše 3 570 000 Kč O tom, že žalobce nebyl vůbec srozuměn s tím, že by mělo dojít k prodeji nemovitostí, když měl za to, že jde toliko o zástavu, svědčí i rozdíl ve výši kupní ceny, která měla být uhrazena. Kupní smlouvou ze dne datum jsou nemovitosti převáděny za částku 950 000 Kč, tedy za cenu, která neodpovídá a ani se neblíží skutečné tržní ceně nemovitostí, a následně hned dne datum, tedy za necelé 4 měsíce, je stejná nemovitost převáděna za kupní cenu 3,5 milionu. Z uvedeného vyplývá, že ze strany pana příjmení a následně i celé jméno žalované, celé jméno původní účastnice, se jednalo o účelové jednání a kupní cena nebyla nikdy uhrazena. Paní celé jméno žalované nebo paní celé jméno původní účastnice nikdy neprojevily zájem předmětné nemovitosti převzít či užívat, tedy nikdy se nechovaly jako vlastnice. Paní celé jméno původní účastnice nemovitost ani nikdy neviděla. Vzhledem k tomu, že se v případě jak první, tak druhé kupující, jedná o osoby si blízké, kdy jsou jejich vztahy propojeny přes pana příjmení, a vzhledem k dalšímu postoji obou kupujících, je zřejmé, že kupní smlouva v tomto případě byla toliko zastřený právní úkon, kdy všichni zúčastnění využili tísně žalobce a jeho nevědomosti, a nemovitosti zcizili, aniž by byla uhrazena kupní cena.

2. Původně žaloba byla podána proti žalované celé jméno původní účastnice. Podáním doručeným soudu dne datum navrhl žalobce záměnu v osobě žalované, neboť po podání žaloby došlo ke změně majitele předmětných nemovitostí, neboť s právními účinky vkladu ke dni datum se majitelkou předmětných nemovitostí stala opět celé jméno žalované, datum narození. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo rozhodnuto, a to v souladu s ustanovením § 107a odst. 1, 2 o.s.ř., že na místo původní žalované celé jméno původní účastnice, bude v řízení na straně žalované pokračováno s celé jméno žalované, narozenou datum.

3. Z písemného vyjádření žalované ze dne datum bylo zjištěno, že s žalobou nesouhlasí, navrhuje její zamítnutí. Namítla, že s žalobcem dne datum uzavřela řádnou kupní smlouvu, na základě které ji žalobce prodal předmětné nemovité věci. Kupní cena za prodej nemovitosti byla sjednána dohodou a v souladu s kupní smlouvou řádně zaplacena, což žalobce potvrdil výslovně v kupní smlouvě. Potvrdila, že prodej nemovitosti byl ze strany žalobce motivován jeho nedobrou finanční situací a jeho akutní potřebou získání finančních prostředků. V době realizace obchodu se účastníci dobře znali, neboť byly prakticky sousedé a velmi dobře spolu vycházeli. Žalovaná měla v té době volné finanční prostředky, a proto žalobci nabídla, že od něj nemovitosti koupí, přičemž žalobce si z kupní ceny vyřeší své závazky a v domě bude moci ještě nějaký čas bydlet, než si zajistí náhradní bydlení. S tímto žalobce souhlasil a dohodli se na kupní ceně ve výši 950 000 Kč, která odpovídala tehdejšímu stavu domu i tehdejším cenám, samozřejmě i s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o rychlý prodej, celá kupní cena se hradila de facto předem a existovalo zde riziko možného objevení se nových exekucí žalobce. Účastníci se dohodli, že veškerou smluvní dokumentaci a související úkony s realizací obchodu, zajistí advokát anonymizováno jméno příjmení. Ten tak připravil nejdříve smlouvu o smlouvě budoucí kupní, kterou účastníci uzavřeli dne datum a při jejím podpisu žalovaná žalobci uhradila hotově zálohu na kupní cenu ve výši 350 000 Kč. Na nemovitostech již v té době vázly 2 exekuce, které bránily přímému podpisu kupní smlouvy. Zbývající část kupní ceny pak měla být uhrazena tím způsobem, že žalovaná bezezbytku vyplatí obě exekuce na základě přesného vyčíslení pohledávek obou soudních exekutorů před podpisem samotné kupní smlouvy a při podpisu pak žalovaná měla doplatit zbylou část kupní ceny v hotovosti. Následně tak advokát anonymizováno příjmení zajistil vyčíslení obou exekucí, a to pohledávky soudní exekutorky anonymizováno jméno příjmení pod sp. zn. spisová značka ve výši 58 421 Kč a pohledávky soudního exekutora anonymizováno jméno příjmení pod sp. zn. spisová značka ve výši 198 997 Kč, které pak žalovaná ze svých prostředků a v podstatě na svoje riziko vyplatila před podpisem kupní smlouvy. Dne datum se pak účastníci sešli v advokátní kanceláři anonymizováno příjmení, kde uzavřeli jím připravenou kupní smlouvu, a žalovaná uhradila žalobci v hotovosti doplatek kupní ceny ve výši 342 582 Kč. Následujícího dne byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí a vklad byl proveden pod číslo jednací dne datum rozhodnutí. Žalobce spolu s kupní smlouvou podepsal i návrh na vklad. Potvrdila, že po nabytí vlastnického práva k nemovitostem, tyto dále prodala celé jméno původní účastnice, která je dcerou jejího přítele jméno příjmení. Důvodem převodu byla snaha slečny celé jméno původní účastnice o osamostatnění a založení rodiny. Proto si tato vyřídila hypoteční úvěr a měla představu, že poté, co se žalobce se svojí rodinou odstěhuje, přestěhuje se do domu se svým přítelem a založí rodinu. Bohužel žalobce se z nemovitosti odmítal jak vystěhovat, tak uzavřít nájemní smlouvu, na základě které by slečně celé jméno původní účastnice alespoň hradil pravidelné nájemné, a proto se nakonec dohodla s žalovanou, že žalovaná nemovitosti koupí zpět a problém se žalobcem vyřeší sama. Žalovaná si rovněž vyřídila hypoteční úvěr, kterým vyplatila úvěr slečny celé jméno původní účastnice a nemovitosti koupila zpět. Žalovaná opakovaně žalobce i jeho manželku vyzývala k vyklizení nemovitosti a vystěhování, na což žalobce reagoval nikoliv vystěhováním a vyklizením, nýbrž podáním žaloby na určení vlastnického práva a trestním oznámením. Dle jejího mínění žalobce podanou žalobou jen zneužívá práva a napadá zcela jasný a uzavřený obchodní případ. K tomuto zjištění došel i policejní orgán, který trestní oznámení žalobce odložil pro zjevnou nedůvodnost. Jestliže žalobce tvrdí, že nikdy žádné finanční prostředky neobdržel, jakož že podepsal smlouvu, kterou si ani nepřečetl, pak se jedná o zcela účelová a nepravdivá a ničím podložená tvrzení. Kupní smlouva je už ve svém záhlaví označena jako„ kupní smlouva o převodu nemovitých věcí“, a to ještě zvětšeným fontem. Toto stejné označení se pak objevuje na každé stránce smlouvy v záhlaví nad čarou. Už jen z těchto na první pohled zcela zjevných označení smlouvy, může žalobce těžko tvrdit, že se domníval, že uzavírá nějakou smlouvu o půjčce či cokoliv jiného. Veškeré smlouvy připravoval advokát anonymizováno příjmení, který s účastníky prošel obsah kupní smlouvy a vysvětloval její jednotlivé náležitosti. Po podpisu samotné kupní smlouvy došlo také k podpisu návrhu na vklad, což je bezesporu listina, která může být těžko spojována s půjčkou či jiným právním úkonem než s převodem nemovitostí. Tvrzení žalobce o tom, že o převodu vlastnického práva k nemovitostem nevěděl a dozvěděl se až v roce 2019, neobstojí ani z toho důvodu, že jako účastníku u vkladového řízení u katastrálního úřadu byl žalobce informován nejprve o vyznačení plomby na nemovitostech, jednak musel od katastrálního úřadu obdržet i písemné vyrozumění o provedeném vkladu. Žalované se tak nechce věřit to, že k úhradě daně z nabytí nemovitých věcí byl žalobce vyzván správcem daně až v roce 2019, neboť v této době by již tato daňová povinnost byla zřejmě promlčena.

4. Na ústním jednání soudu dne datum soud dal žalobci poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., kterým jej mimo jiné vyzval k doplnění skutkových tvrzení v žalobě o tom, v čem spatřuje naléhavý právní zájem na určení vlastnictví. Žalobce ve svém písemném podání ze dne s datum uvedl, že bez tohoto určení by bylo ohroženo právo žalobce, který tvrdí, že je vlastníkem nemovitostí, ale není jako vlastník v katastru nemovitosti zapsán.

5. Na ústních jednáních, která byla ve věci nařízena, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici, vyslechl řadu svědků. Ze všech těchto důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu datum bylo zjištěno, že žalovaná celé jméno žalované je vedena jako výlučná vlastnice pozemku p. číslo – ostatní plocha, a pozemku p. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, vše zapsáno v anonymizována tři slova stát. instituce, Katastrální pracoviště Brno-venkov pro k. ú. obec, územní celek na list vlastnictví.

7. Z kupní smlouvy o převodu nemovitých věcí, která byla uzavřena dne datum mezi prodávajícím – žalobcem a kupující – žalovanou, bylo zjištěno, že tyto předmětné nemovité věci žalobce prodal žalované jako kupující za kupní cenu 950 000 Kč (článek IV. Smlouvy). Pokud se jedná o úhradu kupní ceny, z článku IV. 1 odst. 2, bylo zjištěno, že část kupní ceny ve výši 350 000 Kč byla uhrazena v hotovosti při podpisu smlouvy o smlouvě budoucí kupní dne datum, část kupní ceny ve výši 58 421 Kč byla uhrazena po podpisu smlouvy o smlouvě budoucí na účet soudní exekutorky anonymizováno jméno příjmení, č. ú. bankovní účet, vedený u právnická osoba, k úhradě exekuce vedené pod sp. zn. spisová značka, část kupní ceny ve výši 198 997 Kč byla uhrazena po podpisu smlouvy o smlouvě budoucí na účet soudního exekutora anonymizováno jméno příjmení, č. ú. bankovní účet, vedený u právnická osoba, k úhradě exekuce vedené pod sp. zn. spisová značka, a zbývající část kupní ceny ve výši 342 582 Kč byla uhrazena v hotovosti při podpisu této smlouvy. Z článku IV. odst 3. této smlouvy bylo zjištěno, že prodávající svým podpisem stvrdil, že kupní cena byla ke dni podpisu této smlouvy uhrazena v plné výši a po částech tak, jak jsou uvedeny v předchozím odstavci smlouvy. Kupní smlouva byla na první straně nahoře (záhlaví smlouvy) výrazně označena jako„ kupní smlouva o převodu nemovitých věcí“. Na každé straně této smlouvy bylo zjištěno, že se v pravém horním rohu nachází opět označení„ kupní smlouva o převodu nemovitých věcí“. Pravost podpisů na této smlouvě jak prodávajícího, tak kupujícího, ověřil dne datum anonymizováno jméno příjmení.

8. Vzhledem k tomu, že žaloba byla původně podána vůči celé jméno původní účastnice jako žalované, byla soudu předložena i kupní smlouva o převodu předmětných nemovitých věcí uzavřená mezi prodávající celé jméno žalované a kupující celé jméno původní účastnice dne datum, ze které bylo zjištěno, že předmětné nemovité věci koupila slečna celé jméno původní účastnice od žalované za kupní cenu 3 400 000 Kč. V souvislosti s právním nástupnictvím na straně žalované byl soudu předložen výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu datum, ze kterého bylo ověřeno, že výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí je k tomuto datu žalovaná celé jméno žalované, která tyto nemovité věci koupila od slečny celé jméno původní účastnice na základě kupní smlouvy ze dne datum.

9. Z usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (sp. zn. exekutora spisová značka) bylo zjištěno, že tímto usnesením byla nařízena exekuce na majetek povinných (jméno anonymizováno a příjmení příjmení), přičemž se jednalo o uspokojení pohledávky oprávněného (právnická osoba) ve výši 47 952,82 Kč s příslušenstvím, kromě jiného kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 203, 92 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 347,01 Kč a nákladů předcházejícího řízení ve výši 21 192 Kč a pro náklady exekuce, které měly být dále vyčísleny. Provedením exekuce byla pověřena anonymizováno jméno příjmení, soudní exekutorka, Exekutorský úřad okres.

10. Z policejního spisu sp. zn. anonymizováno číslo příjmení bylo zjištěno, že v rámci tohoto trestního řízení byly vedeny úkony trestního řízení ve věci příjmení a spol., porušování domovní svobody obec vůči žalobci pro přečin porušování domovní svobody podle ustanovení § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku tím, že dne datum v 9 hodin 10 minut oznámila příjmení příjmení na linku 158 vniknutí, neoprávněné setrvání a výměnu zámku v prostorách rodinného domu adresa na ulici ulice v obci obec. Šetřením bylo zjištěno, že v 9.00 hod. dne datum vešel bez svolení oznamovatelky jméno příjmení s dalšími asi 10 muži do uvedené nemovitosti, kde dával příkazy, co mají dělat, kdy toto se týkalo výměny zámku, kdy nezjištěným způsobem mimo jiné překonali zámek dveří pokoje jejich syna, kdy odmítali nemovitost na výzvy obyvatelů opustit a setrvávali tak zde proti jejich vůli. Poškozením zámku vznikla poškozeným škoda a vznikla škoda na jejich právech.

11. Manželka žalobce na policii oznámila možný podvod s předmětnou nemovitostí, toto řízení bylo vedeno anonymizována dvě slova obec pod sp. zn. anonymizováno číslo rok číslo. Soudu byl předložen protokol o trestním oznámení z datum, v rámci kterého manželka žalobce popsala situaci, ve které se spolu s žalobcem ocitla v roce rok, uvedla, že dluhy, které měli, tehdy přerostly až do exekučních řízení na osobu žalobce. V té době chtěli získat půjčku u bankovního ústavu a pomoc jim tehdy nabídl soused a známý jméno příjmení s tím, že jeho přítelkyně jim může zapůjčit 300 000 Kč, které měl žalobce uhradit v rámci exekuce. Jako zástavu za tuto půjčku chtěla dům adresa v obec. V listopadu či prosinci roku rok či rok uvedla, že ona, žalobce, příjmení a jeho přítelkyně, jeli k právnímu zástupci pana příjmení. Zde jim právní zástupce předložil prodejní smlouvu na dům žalobce. Cena domu zde byla uvedená 900 000 Kč, nikde se v ní nepsalo o hrazení manželova dluhu ve výši 300 000 Kč. Tázala se na cenu nemovitosti a příjmení jí sdělil, že„ ono se tam něco musí napsat a aby nebyly vysoké daně, tak se tam dala právě částka 900 000 Kč jako symbolická“. příjmení dohodu ohledně úhrady exekucí dodržel a exekuční výměr za manžela uhradil. Až následně v souvislosti se daňovým výměrem zjistili, že žalobce podepsal kupní smlouvu, nikoliv smlouvu zástavní a smlouvu o půjčce.

12. Z výslechu svědka příjmení jméno příjmení bylo zjištěno, že měl původně plnou moc k zastupování, kterou mu udělila žalovaná a která mu zadala vypracovat podklady pro převod nemovitých věcí, které byly v obec a jejichž vlastníkem byl žalobce. Pamatoval si, že na těchto nemovitých věci vázly exekuce, takže před tímto převodem bylo třeba zjistit výše závazků žalobce, které byly předmětem exekučních řízení a poté, co tyto exekuce budou vyřízeny, mohl být uskutečněn převod. Nejdříve tedy vznesl dotazy na exekutory ohledně výše pohledávek žalobce, které dosahovaly bezmála 300 000 Kč. Byl dále dohodnut způsob, jak vše vyřešit tak, aby obě smluvní strany měly zajištěny svá práva, takže byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní. Následně došlo k vyplacení exekucí a byla uzavřena samotná kupní smlouva. Věděl, že kupní cena byla 950 000 Kč, ale vzhledem k tomu, že už nemá k dispozici samotnou písemnou kupní smlouvu, nevěděl přesně, jak byl vyplacen zbytek kupní ceny, ale myslel si, že fyzickým převodem mezi účastníky. Sám dostal zadání, které směřovalo k převodu nemovitostí, o jiné smlouvě nemluvili. K uzavření kupní smlouvy došlo v obec, kam přijel ověřit podpisy. Uzavření smlouvy byla přítomna paní celé jméno žalované, její přítel pan příjmení, možná i dcera pana příjmení a byl přítomen žalobce. Zdůraznil, že když uzavírá nebo zprostředkovává uzavírání smlouvy, tak smluvní strany mají možnost se seznámit s obsahem smlouvy, smlouvu si přečíst, nadpis smluv je vždy na úvodní stránce uveden velkým písmem. Pokud se jedná o dalším ujednání, ty základní, jako například předmět prodeje, koupě, cena, ještě je vyznačuje tučným písmem. Nepamatoval si, zda podpisu smlouvy byla přítomna i manželka žalobce. Uvedl, že tuto ani nezná. Zdůraznil, že žalobce se svou manželkou nikdy nebyli v jeho advokátní kanceláři, tehdy měl sídlo v obec, na ulici ulice a číslo. Účastníci tohoto řízení byli pro něj čistě klienti. Pokud se jedná o jeho vztah s panem příjmení, k tomu uvedl, že to byl původně klient anonymizováno příjmení, která byla tchyní jeho bývalého kolegy doktora jméno. V momentě, kdy tento odešel na státní zastupitelství, převzal jeho klienta pana příjmení, a toto byl první případ, který pro něj vyřizoval. Exekuce, které měly být vyplaceny, byly vypsány na LV předmětných nemovitých věcí. Dostal poštou plnou moc od žalobce, aby se mohl kontaktovat s příslušnými exekutory. O tom, jaké jsou pohledávky v rámci exekučních řízení, žalobce informoval prostřednictvím žalované a pana příjmení. Dostal plnou moc od žalobce k tomu, aby zjistil výši pohledávek z exekučních řízení. Žalovaná se v rámci smlouvy zavázala tyto exekuce vyplatit. Sám zpracovával smlouvu o smlouvě budoucí, při jejíž podpisu nebyl přítomen. Předání nějakých peněz v souvislosti s výše označenou kupní smlouvu přítomen nebyl. Předpokládal, že si to strany mezi sebou vyřeší. Většinou při podpisu kupních smluv dává každému z účastníků této smlouvy příslušnou smlouvu, a měl za to, že to bylo i v daném případě. Pamatoval si rovněž, že hořela lhůta ohledně vyřízení exekuce, neboť tam je vyčíslení výše pohledávky k určitému dni. Přesný obsah smlouvy o smlouvě budoucí si nepamatoval, zdůraznil, že byla uzavřena proto, aby po jejím uzavření byly vyplaceny exekuce a po jejich vyplacení uzavřena kupní smlouva. Při podpisu kupní smlouvy si měl žalobce možnost kupní smlouvu přečíst, uzavírání smlouvy, ověřování podpisů, mohlo trvat zhruba 20 minut. Než napíše doložku, smluvní strany mají možnost seznámit s obsahem smlouvy. Později jej žalobce, ani jeho manželka, ani právní zástupkyně žalobce, nekontaktovali. V daném případě slova půjčka ani zástava nikdy nepadla.

13. Z výpovědi svědkyně příjmení příjmení, manželky žalobce, bylo zjištěno, že se její manžel dostal do finančních problémů v souvislosti s podnikáním. Vzhledem k tomu, že neplatil řádně zdravotní a sociální pojištění, vznikaly dluhy, které se navyšovaly, a dlužná částka dosáhla kolem 300 000 Kč. Tuto situaci chtěli řešit. Zažádala si o finanční pomoc, a to půjčku u právnická osoba 2. Jednala tehdy s majitelem firmy panem příjmení, který pro ni vyhledal nejvýhodnější banku s tím, že by získala půjčku a nemovitost žalobce v obec by musela být v této souvislosti zastavena. K vyřízení této záležitosti nedošlo, neboť se o tom zmínila před panem příjmení a ten ji nabídl půjčku. Půjčka od pana příjmení pro ně nepředstavovala vysoké náklady, a proto byla výhodnou. příjmení jim sdělil, že jeho družka paní celé jméno žalované prodala byt a má k dispozici nějakou hotovost, která by jim mohla být zapůjčena. Dohodli se tedy na tom, že jim dá půjčku a oni zastaví žalobcův dům. Nikdy neuvažovali o tom, že by uzavřeli kupní smlouvu na žalobcův dům. K podpisu smlouvy došlo v roce rok, a v podstatě asi do roku rok nevěděli o tom, že byla uzavřena kupní smlouva. Připustila, že z finančního úřadu dostávali opakovaně, možná 3×, upomínku v souvislosti s poplatkem za přepis, ale to si přesně nepamatuje. O tom mluvila s panem příjmení a ten jí řekl, že to vyřídí, ať mu upomínky hodí do schránky, což také učinila. Dál se o tyto nestarala. Někdy v červnu nebo v červenci rok byli na zahradě v obec u pana příjmení. Kromě ní a jejího manžela tam byli přítomni pan příjmení a paní celé jméno žalované. Následně přijel na mopedu právní zástupce, který jim předložil návrh smlouvy o půjčce a návrh zástavní smlouvy tak, aby se s nimi seznámili. Přítomný právní zástupce vypisoval informace z jejich občanských průkazů, ale tehdy nic nepodepisovali. Předmětnou kupní smlouvu podepsali až v kanceláři tohoto právního zástupce. Asi měsíc poté pro ně přijel příjmení, ať přijdou do advokátní kanceláře. Jeli vozem a ve voze seděla ještě žalovaná. Šli do advokátní kanceláře. Před kanceláří právního zástupce byla ještě konferenční místnost a na stole tam bylo plno papírů. Smlouvu už viděli, takže neměli potřebu nic řešit, smlouvu manžel podepsal. Pamatovala si, že právní zástupce často odbíhal a následně přinesl ještě velkou knihu, kam ještě něco zapisoval. Měla pocit, že v advokátní kanceláři již tyto papíry neprohlíželi. Při podpisu smlouvy byla přítomna ona, žalobce, žalovaná, pan příjmení a právní zástupce. Předpokládala, že exekuce byly vyplaceny, panu příjmení předávala 2 obálky, kde byly podklady pro vedená exekuční řízení. Pokud se jedná o kupní cenu uvedenou ve smlouvě, pamatovala si, že na té zahradě si v návrhu smlouvy o půjčce přečetla cenu nemovitosti 850 000 Kč. Ptala se na to pana příjmení a ten jí řekl, že nemovitost musí být uvedena v určité odhadní ceně a že tam je uvedena částka nejnižší tak, abychom nehradili zbytečné poplatky. Od pana příjmení ani od žalované nikdy nedostali vyplacenu žádnou finanční hotovost. V advokátní kanceláři žádné listiny do ruky nedostali, listiny si vzal do ruky pan příjmení a možná nějaké doklady zůstaly v držení právního zástupce. V nemovitosti v obec bydlí nepřetržitě. Bydlí tam ona s manželem a 2 synové. Nikdy neuvažovali o prodeji nemovitosti. Na finančním úřadě řešili poplatky s převodem nemovitostí, tehdy začali řešit i nedoplatky na dani z nemovitostí, které splácí formou poskytnutého splátkového kalendáře. Nikdo poté, co došlo k uzavření smlouvy, ať už žalovaná nebo pan příjmení, neprojevil zájem o to, nastěhovat se do předmětné nemovité věci. Připustila, že od roku 2015 do současné doby měla jednu exekuci, a to pro nedoplatek na zdravotním pojištění asi 185 000 Kč. Ten už byl uhrazen. Podmínky půjčky od pana příjmení nebyla schopna přesně identifikovat. Svědkyně uvedla, že jí nabídl peníze na půjčku, ale nikdy nebylo řečeno, zda úročnou či bezúročnou, sama se na to neptala. S panem příjmení se v souvislosti s půjčkou dohodli, že jí budou splácet. Že se nebude jednat o pravidelné platby, ale vzhledem k tomu, že v té době začaly docházet už další upomínky, tak nezačali nic splácet a ničeho na půjčce neuhradili. Po podpisu smlouvy se ani neptali, zda dostanou nějaké vyhotovení uzavřené smlouvy. Tehdy, vzhledem k přátelským vztahům s panem příjmení, jí to nepřišlo nestandardní. V obec žádnou kupní smlouvu nepodepisovali. Možná byla řeč o smlouvě budoucí, možná tu tam podepsali.

14. Z výpovědí svědka jméno příjmení bylo zjištěno, že s žalobcem se zná od roku 2000 a s žalovanou je v družském vztahu. Pamatoval si, že za ním přišla manželka žalobce s tím, že se dostali s manželem do problémů, že mají exekuce, že už je dům v rámci exekučního řízení prodáván a ptala se jej, zda by jim nepůjčil peníze. Slíbil to, ale s tím, že dům odkoupí. Co se týká kupní ceny, byla dohodnuta částka 950 000 Kč, a co se týká vyplacení této kupní ceny, zčásti byly vyplaceny exekuce a zbytek byl žalobci předán při podpisu kupní smlouvy v obec, anonymizována čtyři slova, kde měl dům. Dodal, že ještě před uzavřením kupní smlouvy, žalobci poskytl půjčku 350 000 Kč, neboť se nacházeli ve finančních problémech. Pokud se jedná o půjčku ve výši 350 000 Kč, tak měl k dispozici žalobcem podepsanou směnku, kterou roztrhali, neboť se žalobce už garantoval uzavřenou kupní smlouvou. Částku 350 000 Kč však žalobci poskytl navíc, nejednalo se o část kupní ceny za předmětnou nemovitost. V kupní smlouvě bylo uvedeno 950 000 Kč kupní ceny za dům žalobce proto, aby se neplatila tak vysoká daň, takže v podstatě žalobci a jeho rodině poskytli částku 1 300 000 Kč. Prvním krokem k jejich dohodě bylo to, že přijeli do anonymizována dvě slova příjmení na ulici ulice v obec. Dohodli se na postupu. Žalobce musel právnímu zástupci dát plnou moc kvůli exekucím, aby mohl jednat. Poté byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí. Po jejím uzavření poskytl peněžní prostředky spolu se svou přítelkyní tak, aby mohly být vyplaceny exekuce, což nějakou dobu trvalo. A potom přišla na řadu kupní smlouva, která byla podepsána, a to, jak uváděl, v obec. U podpisu kupní smlouvy byl přítomen žalobce, jeho manželka, přijel doktor příjmení. Pamatoval si, že přijel na skútru. Přijel s návrhy smluv a velkou knihou. Obsah návrhu kupních smluv byl prakticky totožný s předběžnými smlouvami. Následně došlo podpisu kupních smluv a ověřování podpisů. Poté si smlouvy vzal právní zástupce a odvezl je, neboť bylo potřeba předložit tyto katastru ke vkladu. Poté, co odjel, se s žalobcem a jeho manželkou dorovnali. Vyplatili jim rozdíl mezi kupní cenou ve výši 950 000 Kč a vyplacenými exekucemi. Částku si již nepamatoval. Před podpisem kupní smlouvy se měli možnost s obsahem seznámit a obsah kupní smlouvy byl všem znám už předem. V žádném případě s žalobcem, popřípadě s jeho manželkou, neřešili otázku uzavření smlouvy o půjčce a v té souvislosti zástavní smlouvy. Vždy hovořili o uzavření kupní smlouvy a nikdy by nepřipustili uzavření smlouvy jiné. Na výši kupní ceny se dohodli, dům byl vybydlený. Pamatoval si, že na kupní cenu dali návrh a žalobce s manželkou jej akceptovali. Pokud by tomu tak nebylo, tak by rozhodně kupní smlouvu nepodepsali. Kupní cena byla uhrazena způsobem uvedeným v písemné kupní smlouvě. Vyklizení nemovitosti s žalobcem a jeho rodinou nijak neřešili. Po dohodě je nechali v domě bydlet, aby měli čas, neboť mají nemocného syna. Chtěli, aby s nimi uzavřeli nájemní smlouvu, což se však nepodařilo. Po celou domu v domě bydleli zdarma. Až poté, kdy je vyzvali, aby odešli, tak na ně manželka žalobce podala trestní oznámení a tuto žalobu. Po podpisu kupní smlouvy si žalobce a jeho manželka odnášeli 1 výtisk kupní smlouvy. Jedna smlouva zůstala žalované. Pamatoval si na upomínky finančního úřadu. Manželka žalobce za ním pořád chodila, aby zaplatili převodní daň. Tehdy jí řekl, že žádnou převodní daň platit nebude. Zbytek kupní ceny byl žalobci vyplacen u nich na dvorku po uzavření smlouvy. Při podpisu smlouvy o smlouvě budoucí žalobci nebyly dány žádné peníze. Ty peníze byly poskytnuty anonymizováno příjmení, který jimi potom vyplácel exekuce žalobce. Finanční prostředky na vyplacení exekucí žalobce příjmení příjmení dali oni. Nepamatoval si, zda je předávali fyzicky, či zaslali na účet. Na dvorku v obec v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy, byla žalobci vyplacena částka 692 582 Kč. Byly to peníze jeho přítelkyně, žalované a z firmy anonymizováno. Nepamatoval si, že by on osobně v té době měl nějaké exekuce. To, že má v občanském průkazu úřední adresu, vzniklo tím, že prodal dům v obec a sám neuvedl aktuální adresu. Takže dostal do občanského průkazu úřední adresu a nechal si ji tam. K dotazům právní zástupkyně žalobce svědek uvedl, že pokud hovořil o půjčce ve výši 350 000 Kč, tuto poskytl paní příjmení a to v roce 2013 nebo 2014. Poskytl jí v hotovosti. Peníze nešly na účet, protože měli exekuce a nechtěla, aby to žalobce věděl. Zbývající část kupní ceny za předmětnou nemovitou věc rovněž nešla na účet. Dohodli se tak, a žalobce s manželkou to nechtěli.

15. Byla slyšena rovněž svědkyně jméno příjmení, k jejíž výpovědi však soud nepřihlédl, neboť o předmětu sporu jí nebylo ničeho podstatného známo. Připustila, že asi před 5 lety ji oslovila paní příjmení, manželka žalobce a požádala ji, vzhledem k tomu, že mají nějaké finanční problémy, zda by jí mohla půjčit. Pamatovala si, že se jednalo o dluhy ze zdravotního a sociálního pojištění. O uzavření kupní smlouvy nic nevěděla.

16. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení se soud rovněž nic podstatného nedozvěděl. Tato uvedla, že nebyla přítomna jednání mezi účastníky ohledně převodu předmětné nemovité věci. Obsah uzavřené kupní smlouvy mezi účastníky v podstatě nezná, nezná ani cenu, za kterou žalovaná předmětnou nemovitost od žalobce koupila. Nemovitost si sama koupila proto, že v ní chtěla bydlet. Nemovitosti v době, kdy jí kupovala, neznala. Sama nikdy žalobce a jeho rodinu nevyzývala k tomu, aby předmětnou nemovitou věc vyklidili tak, aby jí mohla užívat. To řešil její otec. Kupní cenu za nemovitost za ni platil otec, takže k výši se vyjádřit nemohla. Uvedla, že na kupní cenu nemovitosti, byla uzavřena smlouva o hypotečním úvěru, ale výši hypotéky nezná. Splátky této hypotéky hradí její otec.

17. Z potvrzení, které vystavil dne datum jméno příjmení, jednatel společnosti příjmení anonymizována dvě slova bylo zjištěno, že tento potvrdil, že manželka žalobce v měsících květen až červenec 2015 u jejich firmy byla vedena jako zájemkyně o půjčku. Jako zástava u české bankovní instituce měla sloužit nemovitost v obec číslo. Se jmenovanou řešili vhodnou banku na osobních schůzkách na centrále právnická osoba anonymizováno, ale k uzavření půjčky nedošlo, a to proto, že jmenovaná využila nabídky blízké osoby a finanční situaci řešila jinak. Dle tehdejších propočtů byla půjčka u banky průchozí, manželka žalobce všechna kritéria splňovala.

18. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

19. Z provedeného dokazování, podřazením pod citované zákonné ustanovení, má soud za prokázané, že žalobce měl naléhavý právní zájem na určení, že se předmětná nemovitost nachází v jeho výlučném vlastnictví. Žalovaná je zapsána v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník předmětné nemovité věci, proto žalobce má naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva, neboť takové rozhodnutí soudu je podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitostí. Bez rozhodnutí soudu, v daném případě, nelze změnu zápisu v katastru nemovitostí provést.

20. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že žaloba není důvodnou. Bylo prokázáno, že žalobce s žalovanou dne datum uzavřel řádnou kupní smlouvu, na základě které žalobce žalované prodal nemovité věci, a to pozemek zast. p. číslo jehož součástí je stavba adresa a pozemek ostatní plocha p. číslo to vše v k.ú. obec, zapsaných na list vlastnictví u stát. instituce, stát. instituce. Bylo prokázáno, že kupní cena za prodej nemovitostí byla sjednána dohodou prodávajícího a kupující, a ze článku IV. odst. 3 předmětné kupní smlouvy, bylo zjištěno, že prodávající svým podpisem stvrdil, že kupní cena byla ke dni podpisu této smlouvy uhrazena v plné výši po částech tak, jak jsou uvedeny v předchozím odstavci smlouvy. Bylo rovněž prokázáno, že žalobce se nacházel v nelehké finanční situaci, akutně potřeboval finanční prostředky tak, aby mohl uhradit své exekuce. Stěžejní v tomto směru byla svědecká výpověď anonymizováno jméno příjmení, advokáta, který sepisoval kupní smlouvu a připravoval všechny potřebné dokumenty k jejímu uzavření. Sám uvedl, že rozhodně nikdy nebyla řeč o žádné smlouvě o půjčce, a v té souvislosti smlouvě zástavní, že jediným zadáním, které měl zpracovat, byla kupní smlouva. Uvedl, že žalobce měl dostatek času se s obsahem smlouvy seznámit. Ostatně na samotném písemném zpracování kupní smlouvu je nadpis - kupní smlouva o převodu nemovitých věcí - uveden tučně, nelze si tohoto nadpisu nevšimnout a dokonce na každé další stránce je drobným písmem v horní části opět uvedeno„ kupní smlouva o převodu nemovitých věcí“. Pokud žalobce tvrdil, že o tom, že uzavřel kupní smlouvu se žalovanou, nevěděl, že si ji nepřečetl, což potvrzovala i jeho manželka jako svědkyně, stěží lze tomuto uvěřit, a soud má tato tvrzení žalobce i jeho manželky za tvrzení účelová. To, že byla uzavřena kupní smlouva a že nikdy nebylo úmyslem žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o půjčce a v té souvislosti smlouvu zástavní, potvrdil i svědek jméno příjmení. Nicméně jedná se o osobu, která je ve velmi blízkém vztahu se žalovanou, takže jeho výpověď může být přinejmenším zkreslená. Nicméně soud rozhodně považuje za stěžejní důkaz jednak kupní smlouvu ze dne datum, jejíž text je zcela jednoznačný a zároveň svědeckou výpověď anonymizováno jméno příjmení, advokáta, který doklady k uzavření kupní smlouvy i samotnou kupní smlouvu připravoval. Bylo také prokázáno, že uzavření kupní smlouvy předcházelo uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, což potvrdily obě strany sporu, takže pokud žalobce tvrdil, že se dostatečně neseznámil s obsahem kupní smlouvy, rozhodně zhruba měsíc a půl před touto kupní smlouvou uzavřel smlouvu o budoucí kupní smlouvě, jejíž text byl určitě rozhodně jednoznačný, a na základě této smlouvy o budoucí kupní smlouvě došlo také k vyplacení exekucí žalobce za pomocí anonymizováno příjmení. Rovněž žalobce podepsal návrh na vklad do katastru nemovitostí, jehož obsah je jednoznačný. Když v průběhu řízení žalobce prohlásil, že textu tohoto návrhu na vklad do katastru nemovitostí, neporozuměl, lze o tomto jeho prohlášení pochybovat a brát jej jako účelové. Soud uzavírá, že žalobce neprokázal, že neměl v úmyslu uzavřít kupní smlouvu na předmětné nemovité věci, že jeho úmyslem bylo uzavřít smlouvu o půjčce a v té souvislosti smlouvu zástavní se žalovanou a z tohoto důvodu byla žaloba zamítnuta.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodňuje soud ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého úspěšná žalovaná má nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování, bránění práva proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. V daném případě náklady zcela úspěšné žalované spočívaly v nákladech právního zastoupení. Jedná se o 7 úkonů právní služby á 3 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, přičemž tyto úkony právní služby spočívají v převzetí a přípravě právního zastoupení, písemných vyjádřeních ve věci samé ze dne datum a datum a účastech právního zástupce žalobce na ústním jednání dne datum, datum, které se počítá za 2 úkony, neboť přesáhlo 2 hodiny a u ústního jednání dne datum Poslední (8.) půl úkon ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. g) citované vyhlášky, spočívá v účasti právního zástupce žalované u ústního jednání, kde byl vyhlášen rozsudek. Ke každému úkonu právní služby náleží 1 režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění a náklady právního zastoupení jsou navýšeny o 21 % DPH ve výši 5 386,50 Kč, neboť právní zástupce žalované osvědčil, že je jejím plátcem (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem náklady řízení úspěšné žalované dosáhly výše 31 036,50 Kč, k jejichž úhradě soud zavázal neúspěšného žalobce. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.