11 C 316/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného s adresou pro doručování adresa žalovaného o zaplacení 110 366 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 75.677 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 19.330 Kč, s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky ve výši 95.007 Kč, od 24. 6. 2022 do zaplacení, částky ve výši 15.359,85 Kč, úroku ve výši 64,83 % ročně z částky ve výši 80.225,10 Kč, od 24. 6. 2022 do 17. 7. 2022, ve výši 3.333,84 Kč, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky ve výši 80.225,10 Kč, od 18. 7. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 24. 6. 2022 dosáhne částky ve výši 222.523 Kč.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 12.547,60 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou, podanou k soudu dne 6. 12. 2022, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit mu částku 110 366 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že mezi žalobcem, jako věřitelem a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 24. 2. 2022. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 81 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 25. 2. 2022. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru, sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,83 % ročně, splácet v 36 měsíčních splátkách á 5 323 Kč, splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2022, vše dle splátkového kalendáře. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaný tuto smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobce předem poskytnut. Smlouva obsahovala dodatek, který tento způsob uzavření smlouvy upravuje. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na emailovou adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Součástí všech splátek byla, vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 172 Kč. Žalobce žalovanému oznámil schválení úvěru oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jeho přílohu tvořil splátkový kalendář. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Volné zdroje žalovaného ke splácení byly zjištěny jako dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích Solus a NRKI. Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobci uhrazena pouze splátka ve výši 5 323 Kč dne 15. 3. 2022. Před zesplatněním celého úvěru vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, a to za prodlení se splátkami 2 až 3 delší než 30 dnů, ve výši 2× 499 Kč. Dále vzniklo žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč, a to za prodlení se splátkami 2, 3 delší než 15 dnů, ve výši 2× 200 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu se bodem 6.3 smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky číslo 2 splatné dne 18. 4. 2022. K datu 22. 6. 2022 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Dle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru, veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši 93 093,05 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodu 6.5 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění, a to ve výši 0,1 % za každý den prodlení, tedy ode dne 24. 6. 2022 až do úplného zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, na ústní jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 4. 5. 2023, se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř., když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav.

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že tento měl být žalovaným podepsán [datum], a to jedinečným kódem [číslo] Touto smlouvou se měl žalobce zavázat poskytnout ve prospěch žalovaného bezúčelový úvěr ve výši 81 000 Kč a žalovaný se měl zavázat zaplatit žalobci částku celkem 185 436 Kč, a to v 36 měsíčních splátkách á 5 323 Kč s tím, že tyto bude hradit nejpozději ke každému 18. dni kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba měla být dohodnuta na 64,83 % ročně. Z bodu 6.1 smlouvy bylo zjištěno, že jestliže se klienti ocitnou v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části v délce 30 dnů, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Z bodu 6.2 smlouvy vyplynulo, že poskytovatel má vůči klientům právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení s jejich úhradou v délce 15 dnů, částku ve výši 200 Kč. Z bodu 6.3 smlouvy bylo zjištěno, že jestliže se klienti ocitnou v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části v délce 65 dnů, je poskytovatel oprávněn odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy a automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Z bodu 6.5 smlouvy dále vyplynulo, že jestliže klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího úplného zaplacení. Dalším důkazem bylo oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] kterým měl být návrh žalovaného na uzavření smlouvy akceptován. Tento byl podepsán 28. 2. 2022. Součástí tohoto oznámení byl splátkový kalendář.

4. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že z účtů u [právnická osoba], [bankovní účet] dne [datum], byla odečtena platba ve výši 81 000 Kč na [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo]. Z tohoto dokladu neměl soud za prokázané, že finanční částka, která představuje úvěr, byla skutečně vyplacena žalovanému. V tomto směru soud dal žalobci poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., s tím, že právní zástupce žalobce účasten u ústního jednání požádal soud o to, aby si vyžádal zprávu [právnická osoba]. Z této zprávy bylo zjištěno, že se jedná o běžný účet žalovaného a dne 28. 2. 2022 na tento účet byla z protiúčtu [bankovní účet] připsána částka 81 000 Kč.

5. K návrhu smlouvy o úvěru byl předložen dodatek číslo 1, který měl být žalovaným podepsán [datum] opět jedinečným kódem, jako návrh smlouvy. Předmětem tohoto dodatku byla žádost žalovaného o uzavření smlouvy prostřednictvím prostředku komunikace na dálku. V rámci tohoto dodatku byl popsán proces uzavření smlouvy, podmínky čerpání úvěru a předpoklady pro výpočet RPSN. Vzhledem k tomu, že soud neměl za prokázané z listinných důkazů, které byly konstatovány výše, že úvěrová smlouva mezi účastníky byla uzavřena, opět dal právnímu zástupci žalobce, přítomnému u ústního jednání, poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., nechť k prokázání, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, předloží důkazy. Kromě dodatku číslo 1 soudu byla, jako důkaz, předložena listina označená„ důkaz o odeslání 1 Kč“, obsahující číslo smlouvy [číslo], číslo účtu žalovaného, [variabilní symbol] s tím, že dne [datum] na protiúčet [bankovní účet], pod variabilním symbolem shora, byla odeslána platba ve výši 1 Kč. Zároveň byla soudu předložena SMS zpráva z [datum] adresovaná žalobcem na žalovaného s textem„ pojištěná půjčka: vážený kliente, na Váš běžný účet jsme odeslali platbu ve výši 1 Kč. Variabilní symbol této platby použijte jako podpisový kód pro odpovědní SMS na tuto zprávu ve tvaru: souhlasím jméno, příjmení, podpisový kód. Tímto z Vaší strany dojde k podpisu těchto dokumentů: návrh smlouvy, přílohy č. 1 ke smlouvě, přihláška do pojištění, dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru, prohlášení klienta, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, formulář hodnocení klienta, čestné prohlášení politicky exponované osoby, souhlas se zpracováním osobních údajů – přehled, další souhlasy.“. Dalším důkazem byla listina označená jako důkaz o přijaté SMS s textem: dne [datum] v [údaj o čase] hod. byla doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru ve tvaru„ souhlasím [celé jméno žalovaného] [číslo] z tel. čísla [číslo]. Další listinou mající dokladovat uzavření smlouvy mezi účastníky byla listina nazvaná„ základní informace o klientovi“, kde bylo uvedeno číslo smlouvy, [telefonní číslo] emailová adresa, číslo účtu klienta, datum žádosti a datum podpisu a datum vyplacení. Soudu byla předložena i kopie občanského průkazu žalovaného.

6. K prověřování úvěruschopnosti žalovaného bylo předloženo hodnocení klienta sepsané dne [datum], ve kterém bylo uvedeno, že žalovaný požádal o částku 250 000 Kč s tím, že celková výše úvěru schválená dosáhla výše 81 000 Kč. Byl zde uveden pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 24 497 Kč s tím, že je zaměstnán u [právnická osoba], a to od 1. 7. 2021 na hlavní pracovní poměr. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou a není ve výpovědi. K poměrům rodinným bylo uvedeno, že je svobodný. Pokud se jedná o výdaje, bylo uvedeno, že u žalovaného bylo počítáno se životním minimem 3 860 Kč a výdaji na bydlení ve výši 3 384 Kč. Další výdaje zde popsány nebyly. Vzdělání žalovaného bylo střední s maturitou a u formy bydlení bylo označeno, že bydlí v pronájmu. Soudu dále byl předložen předsmluvní formulář, který měl být žalovaným podepsán rovněž [datum] opět jedinečným kódem. V tomto formuláři se žalovaný seznámil s údaji o věřiteli, popisem základních vlastností spotřebitelského úvěru, s podmínkami čerpání a jaké budou náklady spotřebitelského úvěru a s dalšími důležitými právními aspekty úvěru.

7. Pokud se jedná o prověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobcem, bylo soudu předloženo rozšířené vyhledávání z internetového bankovnictví u [právnická osoba], ze kterého bylo zjištěno, že mzda žalovaného 10. 2. 2022 činila částku 23 564 Kč, 14. 1. 2022 částku 25 316 Kč, 10. 12. 2021 částku 24 616 Kč a 11. 11. 2021 částku 26 454 Kč. Dále soudu bylo předloženo prohlášení klienta a scoring s tím, že žalovaný byl zařazen do kategorie I (nízké body do interní score card, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně odmítán.). Soudu byl předložen i výpis ze záznamu z registru Solus.

8. Soudu byly předloženy výzva k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru sepsaná na žalovaného dne 19. 5. 2022, výzva k zaplacení sepsaná na žalovaného 20. 6. 2022, oznámení o zesplatnění úvěru zasílané žalovanému dne 22. 6. 2022, kterým bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 95 007 Kč.

9. Dle § 2395 o.z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Žalobce v řízení tvrdil, že mezi ním a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž žalobce poskytl žalovanému dne 28. 2. 2022 úvěr ve výši 81 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit spolu s úrokem. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředku komunikace na dálku. V souladu s ustanovením § 1820 a násl. o.z., není vyloučeno uzavírat smlouvy prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, tzv. distančním způsobem, i v tomto případě však musí žalobce v řízení unést důkazní břemeno o tom, že smlouva byla řádně uzavřena, to je, že 1 smluvní strana učinila návrh na uzavření smlouvy, druhou smluvní stranou byl tento návrh přijat a strany si tak dohodly obsah smlouvy. Přestože žalobce popsal v žalobě způsob uzavření smlouvy a tento zároveň vyplývá ze žalobcem předložených listinných důkazů, žalobce svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy žádným důkazem nedoložil. Nelze tak mít za prokázané, že by mezi účastníky řízení byla, způsobem popsaným v žalobě, uzavřena smlouva o úvěru.

12. Na jednání dne 30. 3. 2023 bylo přítomnému právnímu zástupci žalobce dáno poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., na který ve lhůtě, která mu byla dána, reagoval a předložil důkazy o prokázání, že mezi účastníky byla úvěrová smlouva uzavřena tak, jak byly konstatovány výše. Nicméně soud má za to, že provedenými důkazy tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobcem a žalovaným nebylo prokázáno, tudíž žalobce nese nepříznivé následky neunesení důkazního břemene v tomto směru. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobcem a žalovaným byla výše označeného dne, případně kdykoliv jindy, uzavřena tvrzená smlouva o úvěru, nebyla prokázána žádná tvrzení žalobce shora uvedená o tom, jakým postupem měla být tato smlouva uzavřena elektronickými prostředky. Nebylo prokázáno ani to, že by se žalobce s žalovaným dohodli na dalších skutečnostech, které žalobce tvrdí, například na datu splatnosti, výši splátek, nákladech či jiných platbách. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, je třeba dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoliv smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 o.z. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však v řízení nebyla prokázána. Předložená úvěrová smlouva neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoliv způsobem, na podmínky obsažené v úvěrové smlouvě, přistoupil, a to ani na základě poučení soudu předložených důkazů, a to důkazů odeslání 1 Kč, záznamu o přijetí SMS, či text zaslané SMS. Nebylo prokázáno, že by žalobce nebo žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvu vázáni, pokud bude nabídka přijata, jak je vyžadováno § 1731 a § 1732 odst. 1 o.z. Nemohlo tudíž být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne, jakým konkrétním způsobem, jakoukoliv nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu ustanovení § 1740 o.z. Pro uzavření tvrzené smlouvy může být ve smyslu § 1820 a násl. o.z., použito prostředku komunikace na dálku, což znamená, že při jednání smluvních stran používá podnikatel výhradně alespoň 1 komunikační prostředek, který umožní uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, když žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu v projednávané věci.

13. Pokud žalobce argumentoval § 562 o.z., podle něhož je písemná forma zachována i při právním jednáním učiněném elektrickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení obsahu a určení jednající osoby, pak v řízení nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem žalobce či žalovaný měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o.z., se má za to, že záznamy údajů právních jednání elektronického systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Nic takového však v řízení rovněž nebylo prokázáno, nebylo zjištěno, že by o právních jednání byly učiněny jakýkoliv záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či postupně a zda byly chráněny proti změnám.

14. Za tohoto stavu mohl soud dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky vůbec uzavřena a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému tedy nemohla vzniknout povinnost vrátit dohodnutou částku v ujednané lhůtě ani platit žalobci jakýkoliv poplatek, úrok, smluvní pokutu či jiné plnění.

15. V řízení však bylo prokázáno, že žalobce převedl na účet žalovaného částku ve výši 81 000 Kč. Tato částka byla na účet žalovaného řádně připsána. Žalovaný tedy přijal tuto částku, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod, tudíž na jeho straně došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z § 2993 o.z., vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaný, který obdržel od žalobce částku 81 000 Kč a zaplatil na tento závazek 5 323 Kč, je povinen zaplatit částku 75 677 Kč, což je zůstatek částky, kterou od žalobce prokazatelně obdržel. Ve zbytku soud žalobu, jako nedůvodnou, zamítl. Žalobu soud zamítl i pokud se jedná o příslušenství pohledávky spočívající v zákonném úroku z prodlení. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, číslo 33 Cdo 3675/2021, dle kterého spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistiny vrátit a již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran. Zdůraznil, že splatnost jistiny na základě rozhodnutí soudu nenastala, zatím tedy nemohl vzniknout nárok žalobce na zákonný úrok z prodlení“. Soud si je vědom, že důvodem částečného zamítnutí žaloby není neplatnost úvěrové smlouvy z důvodu nedostatečného zjišťování úvěruschopnosti žalovaného, ale to, že žalobce neprokázal uzavření úvěrové smlouvy. Nicméně, pokud by se žalobci podařilo prokázat, že úvěrová smlouva byla uzavřena, soud by opět žalobu zčásti zamítl a věc by posoudil jako bezdůvodné obohacení žalovaného, a to z toho důvodu, že by smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti úvěrujícím.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodňuje soud ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pokud by byl žalobce zcela úspěšný, měl by nárok na náhradu nákladů řízení, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 519 Kč a nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení se skládají ze 4 úkonů právní služby á 5 540 Kč, které spočívaly v převzetí a přípravě právního zastoupení, žalobě a účastech právního zástupce žalobce na 2 ústních jednáních soudu. Náklady právního zastoupení by byly dále navýšeny o 4 režijní paušály á 300 Kč a 21 % DPH ve výši 4 905,60 Kč, neboť právní zástupkyně žalobce osvědčila, že je jejím plátcem (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem by pak náklady řízení zcela úspěšného žalobce dosáhly výše 33 784,60 Kč. Vzhledem k tomu, že byl úspěšný pouze zčásti, má nárok na 37,14 % z této částky, což je částka ve výši 12 547,60 Kč, k jejíž úhradě soud zavázal žalovaného.

17. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.