11 C 322/2019

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou v právní věci manžela: ; celé jméno žalobce, narozený dne datum trvale bytem adresa žalobce a žalované, fakticky bytem adresa žalobce, zastoupeného anonymizováno jméno příjmení, advokátem, příjmení ulice a číslo, PSČ, obec a manželky: ; anonymizováno celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalované, zastoupené anonymizováno jméno příjmení, advokátem, příjmení ulice a číslo, PSČ, obec o rozvod manželství

I. Manželství manželů celé jméno žalobce a anonymizováno celé jméno žalované, roz. příjmení, uzavřené dne datum před anonymizována tři slova územní celek, okres, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem, který byl soudu předložen dne datum se manžel domáhal rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne datum před anonymizována tři slova územní celek anonymizována dvě slova. K odůvodnění návrhu uvedl, že má za to, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Uvedl, že jako každé jiné manželství, měli s manželkou drobné rozepře a spory, které vyplývaly ze společného soužití. Tyto spory však postupně vedly k vážnějším konfliktům, které se začaly projevovat již mnoho let zpátky, načež postupně docházelo k citovému odcizení se, opuštění intimního soužití, přičemž před více než 7 lety přestali vést manželé společnou domácnost. Manželé též navštěvovali poradnu a snažili se jejich manželství zachránit i za pomoci odborníků, avšak bezúspěšně. S ohledem na uvedené, dle manžela, je zřejmé, že manželství neplní žádnou ze svých jak zákonných, tak společenských funkcí, a je pouze svazkem formálním, ve kterém manžel nemá zájem setrvávat.

2. Manželka, se k návrhu na rozvod manželství, písemně nevyjádřila. Na ústním jednání, které bylo nařízeno na den datum, sdělila, že s rozvodem souhlasí.

3. Na ústním jednání v termínu shora soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici, vyslechl oba manžele jako účastníky řízení. Z těchto důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

4. Z oddacího listu manželů bylo zjištěno, že manželství bylo uzavřeno dne datum před anonymizována tři slova územní celek, obec – anonymizováno. Bylo zjištěno, že u obou manželů se jednalo o manželství první, oba jsou národnosti české a státní příslušnosti ČR. Poslední společné bydliště manželů bylo pod adresou adresa žalobce a žalované, okres okres. Z manželství se dne datum narodily dcery jméno a jméno příjmení, které jsou nezletilé. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 8. 4. 2021, č.j. 13 Co 244/2020 – 232, který nabyl právní moci dne 26. 4. 2021, byly obě nezletilé dcery svěřeny do střídavé péče rodičů s tím, že v péči matky jsou od pondělí 8 hodin do středy 8 hodin každého kalendářního týdne a v péči otce od středy 8 hodin do pátku 8 hodin každého kalendářního týdne, v péči matky od pátku sudého kalendářního týdne v 8 hodin do následujícího pondělí lichého kalendářního týdne v 8 hodin, a v péči otce od pátku lichého kalendářního týdne v 8 hodin do následujícího pondělí sudého kalendářního týdne v 8 hodin. Dále otec byl zavázán povinností přispívat na výživu nezletilé jméno a nezletilé jméno s účinností pro dobu po rozvodu částkou částka měsíčně na každou z nich, a matka byla zavázaná na výživu nezletilé jméno a jméno s účinností pro dobu po rozvodu přispívat částkou částka měsíčně na každou z nich. Ze zprávy kolizního opatrovníka nezletilých, stát. instituce, která byla vyžádána soudem v souladu s ustanovením § 755 odst. 2, písm. a) o. z., bylo zjištěno, že tomuto nejsou známy žádné skutečnosti, které by měly bránit v rozvodu manželství. Měl za to, že za dané situaci není zájem nezletilých na trvání manželství rodičů.

5. Manžel, slyšen jako účastník řízení, uvedl, že asi v roce 2011 odešel ze společné domácnosti. V té době obě nezletilé dcery nastupovaly do 1. třídy základní školy. Už delší dobu před tímto odchodem bylo manželství problémové. S manželkou se nebyli schopni shodnout například na trávení volného času, plánování společného života, měli i problémy v partnerském vztahu. Připustil, že si našel přítelkyni, se kterou žije do současné doby, a tato byla také důvodem jeho odchodu ze společné domácnosti s manželkou. Vzhledem k době, po kterou s manželkou spolu nežijí, uvedl, že obnovení soužití mezi nimi není možné a rozvrat manželství označil za definitivní.

6. Manželka, rovněž slyšena jako účastnice řízení, uvedla, že podle ní bylo manželství harmonické, žádné neshody v plánování společného života neměli, každý rok jezdili na jimi plánované dovolené, neměli žádné zásadní problémy ve vztahu. Podle ní příčinou rozvratu manželství byla milenka manžela. Z počátku tuto situaci chtěli řešit, manžel sliboval, že vše urovná, a ona se snažila být trpělivou. Tyto problémy se snažili řešit zhruba rok a půl. Po této době se rozhodla a požádala manžela, aby se odstěhoval. Měla za to, že k odstěhování došlo v roce 2013. V roce 2011 manžel navázal známost s jinou ženou. Obnovení soužití s manželem vyloučila, a podle ní rozvrat manželství je definitivní.

7. Dle § 3028 odst. 2 o. z., soud v tomto řízení postupoval dle tohoto zákona účinného od 1. 1. 2014.

8. Dle § 755 odst. 1 o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelže očekávat jeho obnovení.

9. Dle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

10. Po zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení občanského zákoníku, dospěl soud k závěru, že návrh na rozvod je důvodný, manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití do budoucna. Účastníci spolu nežijí intimně, nevedou společnou domácnost, a to minimálně od roku 2013. Manželé k sobě ztratili citové vazby a v manželství již nehodlají déle setrvávat. S ohledem na zcela kategoricky odmítavé postoje manželů k eventuálnímu jejich usmíření, nelze ani do budoucna důvodně očekávat obrat k lepšímu. Za tohoto stavu tedy dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozvod uvedené v citovaném paragrafu občanského zákoníku a manželství účastníků rozvedl. Pokud se jedná o příčiny rozvratu manželství, každý z manželů je vidí jinak. Soud vychází z toho, co manželé jako příčiny rozvratu označili ve svých účastnických výpovědích. Manžel jako příčiny rozvratu označil to, že si s manželkou přestali rozumět, nebyli schopni se shodnout např. na trávení volného času, na plánování společného života a měli problémy v partnerském vztahu. V důsledku těchto problémů navázal známost s jinou ženou a odstěhoval se z domu. Manželka uvedla, že manželství bylo harmonické a jedinou příčinou rozvratu je mimomanželská známost manžela. Zůstalo tedy otevřené, zda známost manžela s jinou ženou byla příčinou rozvratu, či důsledkem krize manželství, ale bylo jednoznačně prokázáno, že manželství účastníků je dlouhodobě rozvráceno a soudu nezbylo nic jiného, než toto manželství rozvést.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky opírá soud o ustanovení § 23 z. ř. s., dle kterého bylo-li možné zahájit řízení bez návrhů a v řízení ve statusových věcech manželstvích a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení dle výsledku řízení. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno – . Toto právo odvolání nemá ten z účastníků, který se jej výslovně po vyhlášení rozsudku vzdal. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat na příště jen své dřívější příjmení (§ 859 o. z.). Oba účastníci jsou povinni do 15 dnů od právní moci rozsudku dostavit se na příslušný obecní úřad pověřený vedením matrik zápisu nastalých změn do občanských průkazů.