11 C 322/2019

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou v právní věci manžela: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum trvale bytem adresa žalobce a žalované , fakticky bytem adresa žalobce , zastoupeného anonymizováno jméno příjmení , advokátem, příjmení ulice a číslo , PSČ , obec a manželky: ; anonymizováno celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalované , zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátem, příjmení ulice a číslo , PSČ , obec o rozvod manželství

I. Manželství manželů [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] [celé jméno žalované], roz. [příjmení], uzavřené dne [datum] před [anonymizována tři slova] [územní celek], [okres], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem, který byl soudu předložen dne [datum] se manžel domáhal rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] před [anonymizována tři slova] [územní celek] [anonymizována dvě slova]. K odůvodnění návrhu uvedl, že má za to, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Uvedl, že jako každé jiné manželství, měli s manželkou drobné rozepře a spory, které vyplývaly ze společného soužití. Tyto spory však postupně vedly k vážnějším konfliktům, které se začaly projevovat již mnoho let zpátky, načež postupně docházelo k citovému odcizení se, opuštění intimního soužití, přičemž před více než 7 lety přestali vést manželé společnou domácnost. Manželé též navštěvovali poradnu a snažili se jejich manželství zachránit i za pomoci odborníků, avšak bezúspěšně. S ohledem na uvedené, dle manžela, je zřejmé, že manželství neplní žádnou ze svých jak zákonných, tak společenských funkcí, a je pouze svazkem formálním, ve kterém manžel nemá zájem setrvávat.

2. Manželka, se k návrhu na rozvod manželství, písemně nevyjádřila. Na ústním jednání, které bylo nařízeno na den [datum], sdělila, že s rozvodem souhlasí.

3. Na ústním jednání v termínu shora soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici, vyslechl oba manžele jako účastníky řízení. Z těchto důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

4. Z oddacího listu manželů bylo zjištěno, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [anonymizována tři slova] [územní celek], [obec] – [anonymizováno]. Bylo zjištěno, že u obou manželů se jednalo o manželství první, oba jsou národnosti české a státní příslušnosti ČR. Poslední společné bydliště manželů bylo pod adresou [adresa žalobce a žalované], okres [okres]. Z manželství se dne [datum] narodily dcery [jméno] a [jméno] [příjmení], které jsou nezletilé. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 8. 4. 2021, č.j. 13 Co 244/2020 – 232, který nabyl právní moci dne 26. 4. 2021, byly obě nezletilé dcery svěřeny do střídavé péče rodičů s tím, že v péči matky jsou od pondělí 8 hodin do středy 8 hodin každého kalendářního týdne a v péči otce od středy 8 hodin do pátku 8 hodin každého kalendářního týdne, v péči matky od pátku sudého kalendářního týdne v 8 hodin do následujícího pondělí lichého kalendářního týdne v 8 hodin, a v péči otce od pátku lichého kalendářního týdne v 8 hodin do následujícího pondělí sudého kalendářního týdne v 8 hodin. Dále otec byl zavázán povinností přispívat na výživu nezletilé [jméno] a nezletilé [jméno] s účinností pro dobu po rozvodu částkou [částka] měsíčně na každou z nich, a matka byla zavázaná na výživu nezletilé [jméno] a [jméno] s účinností pro dobu po rozvodu přispívat částkou [částka] měsíčně na každou z nich. Ze zprávy kolizního opatrovníka nezletilých, [stát. instituce], která byla vyžádána soudem v souladu s ustanovením § 755 odst. 2, písm. a) o. z., bylo zjištěno, že tomuto nejsou známy žádné skutečnosti, které by měly bránit v rozvodu manželství. Měl za to, že za dané situaci není zájem nezletilých na trvání manželství rodičů.

5. Manžel, slyšen jako účastník řízení, uvedl, že asi v roce 2011 odešel ze společné domácnosti. V té době obě nezletilé dcery nastupovaly do 1. třídy základní školy. Už delší dobu před tímto odchodem bylo manželství problémové. S manželkou se nebyli schopni shodnout například na trávení volného času, plánování společného života, měli i problémy v partnerském vztahu. Připustil, že si našel přítelkyni, se kterou žije do současné doby, a tato byla také důvodem jeho odchodu ze společné domácnosti s manželkou. Vzhledem k době, po kterou s manželkou spolu nežijí, uvedl, že obnovení soužití mezi nimi není možné a rozvrat manželství označil za definitivní.

6. Manželka, rovněž slyšena jako účastnice řízení, uvedla, že podle ní bylo manželství harmonické, žádné neshody v plánování společného života neměli, každý rok jezdili na jimi plánované dovolené, neměli žádné zásadní problémy ve vztahu. Podle ní příčinou rozvratu manželství byla milenka manžela. Z počátku tuto situaci chtěli řešit, manžel sliboval, že vše urovná, a ona se snažila být trpělivou. Tyto problémy se snažili řešit zhruba rok a půl. Po této době se rozhodla a požádala manžela, aby se odstěhoval. Měla za to, že k odstěhování došlo v roce 2013. V roce 2011 manžel navázal známost s jinou ženou. Obnovení soužití s manželem vyloučila, a podle ní rozvrat manželství je definitivní.

7. Dle § 3028 odst. 2 o. z., soud v tomto řízení postupoval dle tohoto zákona účinného od 1. 1. 2014.

8. Dle § 755 odst. 1 o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelže očekávat jeho obnovení.

9. Dle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

10. Po zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení občanského zákoníku, dospěl soud k závěru, že návrh na rozvod je důvodný, manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití do budoucna. Účastníci spolu nežijí intimně, nevedou společnou domácnost, a to minimálně od roku 2013. Manželé k sobě ztratili citové vazby a v manželství již nehodlají déle setrvávat. S ohledem na zcela kategoricky odmítavé postoje manželů k eventuálnímu jejich usmíření, nelze ani do budoucna důvodně očekávat obrat k lepšímu. Za tohoto stavu tedy dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozvod uvedené v citovaném paragrafu občanského zákoníku a manželství účastníků rozvedl. Pokud se jedná o příčiny rozvratu manželství, každý z manželů je vidí jinak. Soud vychází z toho, co manželé jako příčiny rozvratu označili ve svých účastnických výpovědích. Manžel jako příčiny rozvratu označil to, že si s manželkou přestali rozumět, nebyli schopni se shodnout např. na trávení volného času, na plánování společného života a měli problémy v partnerském vztahu. V důsledku těchto problémů navázal známost s jinou ženou a odstěhoval se z domu. Manželka uvedla, že manželství bylo harmonické a jedinou příčinou rozvratu je mimomanželská známost manžela. Zůstalo tedy otevřené, zda známost manžela s jinou ženou byla příčinou rozvratu, či důsledkem krize manželství, ale bylo jednoznačně prokázáno, že manželství účastníků je dlouhodobě rozvráceno a soudu nezbylo nic jiného, než toto manželství rozvést.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky opírá soud o ustanovení § 23 z. ř. s., dle kterého bylo-li možné zahájit řízení bez návrhů a v řízení ve statusových věcech manželstvích a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení dle výsledku řízení.