11 C 33/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci žalobců: ; a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně ; b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně ; c) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně všichni zastoupeni Mgr. jméno příjmení , advokátkou AK sídlem adresa , okres část obce proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného, žalobce a žalobkyně zastoupeného jméno příjmení , bytem adresa jako obecnou zmocněnkyní o zaplacení 535.500 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobci a) – c) domáhali po žalovaném zaplacení částky ve výši 535.500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky ve výši 450.000 Kč od 14.2.2020 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, podanou k soudu dne 13. 2. 2020, se žalobci a) – c) domáhali po žalovaném zaplacení částky 450 000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedli, že žalobci a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku parc. [číslo] o výměře [číslo] m², zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí pozemku je stavba – [adresa žalovaného, žalobce a žalobkyně], objekt bydlení a pozemek parc. [číslo] o výměře [číslo] m², zahrada, to vše vymezeno na [list vlastnictví], v k. ú. [obec], u [Katastrální úřad], [Katastrální pracoviště]. Každému z nich náleží ideální 1/4 na společných věcech. Současný právní stav mezi spoluvlastníky byl založen usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 8. 8. 2018, č. j. 21 D 161/2014-209, který nabyl právní mocí ke dni 5. 9. 2018, a byl rozhodnutím o pozůstalosti po zesnulé [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], zemřelé dne [datum], manželce žalobce a matce žalobkyně b) a c), a žalovaného. Předmětné nemovitosti byly až do smrti zesnulé v jejím výlučném vlastnictví. Předmětné nemovitosti získala zesnulá darem od svých rodičů na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Krátce poté, co získala vlastnické právo k předmětným nemovitostem, pustil se její druh, žalobce a), do opravy předmětných nemovitostí. Svépomocí je postupně upravoval a zveleboval až do roku 2005, kdy se mohla celá rodina [příjmení], a to i s žalovaným, nastěhovat do těchto nemovitostí, přičemž rekonstrukce předmětných nemovitostí ze strany žalobce a) nadále pokračovala až do smrti zůstavitelky. Po náhlém úmrtí zůstavitelky se situace v širším okruhu rodiny účastníků sporu značně vyostřila. Žalovaný nesl ztrátu své matky velmi těžce, přičemž situaci řešil nadměrnou konzumací alkoholu a marihuany. Komunikace s ním se následně stala velmi obtížnou, přičemž nastalé situaci nepřidalo ani to, že se často vracel domů ve velmi podroušeném stavu, přičemž jednou se dokonce snažil vyvolat incident s panem [celé jméno žalobce], spočívající ve výzvě k souboji, který žalobce a) striktně odmítl. Postupné zhoršování atmosféry a množící se incidenty donutily žalobce a) ke konci měsíce června roku 2014 k rozhodnutí opustit spolu s dcerami předmětné nemovitosti a odstěhovat se do nájemního bydlení, a to zejména v zájmu ochrany jeho v té době nezletilých dcer. Od dané chvíle tak byly předmětné nemovitosti ve výlučném užívání žalovaného a sloužily k uspokojování bytových potřeb pouze jemu, přičemž ten následně vyměnil klíče umožňující přístup do předmětných nemovitostí. Žalobci, jako vlastníci celkového souhrnného spoluvlastnického podílu o velikosti 3/4 na předmětných nemovitostech, neměli od této chvíle z vlastnictví svých spoluvlastnických podílů žádný prospěch. Z důvodů vlekoucího se dědického řízení, které bylo přerušováno paralelními spory, nemohl být nárok na vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalobců uplatněn dříve než touto žalobou. Žalovaný je pro žalobce de facto nekontaktní. Jelikož žalovaný, jako vlastník spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/4 na předmětných nemovitostech, dlouhodobě užívá předmětné nemovitosti jako celek, a to bez zpřístupnění jejich užívání zbylým spoluvlastníkům, dopouští se bezdůvodného obohacení a vzniká mu zákonná povinnost takové bezdůvodné obohacení vydat žalobcům. Žalovaný se bezdůvodně obohatil na úkor žalobců o celkovou částku ve výši 450 000 Kč. Tato částka představuje 3/4 běžného nájemného, jenž bylo možné získat pronájmem předmětných nemovitostí v období od července 2014 do ledna 2020, kdy se žalovaný bezdůvodně obohacoval na úkor žalobců extenzivním užívání předmětných nemovitostí. Výše běžného nájemného pro potřeby výpočtu byla stanovena v souladu s odborným vyjádřením z oboru realit, jako nájemné, které je požadováno za pronájem typově podobných nemovitostí, které se nacházejí ve stejný čas v okolí předmětných nemovitostí. Výše běžného nájemného byla dle tohoto odborného vyjádření stanovena za měsíce červenec 2014 až prosinec 2017 v rozmezí 10 - 11 000 Kč měsíčně za užívání předmětných nemovitostí, jako celku. Poměrná část nájemného ve výši 3/4 připadající na žalovaného, tedy na dolní hranici tohoto rozmezí činí měsíčně částku 7 500 Kč, za celkem 30 měsíců se jedná o celkovou částku 225 000 Kč. S ohledem na nárůst cen nemovitostí následně narostla výše běžného nájemného za roky 2018 a následující, na 12 000 Kč měsíčně za užívání předmětných nemovitostí jako celku. Poměrná část nájemného ve výši 3/4 připadající na žalovaného tedy za toto období činí měsíčně částku; 7 500 Kč a za celkem 25 měsíců od (měsíce ledna 2018 do měsíce ledna 2020, včetně), se jedná o celkovou částku 225 000 Kč. V součtu tedy nárokovaných 450 000 Kč. Na ústním jednání soudu dne 20. 4. 2021 žalobci rozšířili žalobu o 85 500 Kč, neboť požadovali po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení za období od 15. 2. 2020 do 20. 4. 2021. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 31. 5. 22021, č. j. 11C 33/2020-148, které nabylo právní moci dne 30. 6. 2021, byla tato změna žaloby, tedy její rozšíření, připuštěna. V žalobě žalobci zdůraznili, že se rozhodli nárokovat výši nájemného v nižší cenové sféře stanovené odborným vyjádřením, jelikož jejich cílem nebylo získat majetkový prospěch na úkor žalovaného, ale pouhé napravení majetkových křivd, které jim byly a v současnosti stále jsou působeny. Zdůraznili rovněž, že před podáním žaloby se pokusili o smírné řešení, naposledy předžalobní výzvou ze dne 5. 11. 2019, na kterou, ačkoliv ji žalovaný převzal, nikdy nereagoval.

2. Žalovaný, ve svém písemném vyjádření ze dne 7. 2. 2021, žalobu neuznal, a to ani z části či do základu. Připustil, že je spoluvlastníkem ideální 1/4 předmětných nemovitých věcí tak, jak byly uvedeny v žalobě. Tuto ideální 1/4 nabyl jako dědic po své matce, zůstavitelce [jméno] [celé jméno žalobkyně], které tyto nemovitosti darovali v roce 2000 její rodiče. Zdůraznil, že u Okresního soudu Brno-venkov je vedeno soudní řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k těmto nemovitým věcem, a to pod sp. zn. 14 C 32/2020. Žalovaný měl zájem vypořádat spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem již v rámci dědického řízení. Zájem projevil poté, co se žalobci v červenci 2014 odstěhovali do [obec], a následně se vyjádřili, že o bydlení v domě už nemají zájem, (jak vyšlo později najevo, žalobce si po smrti své manželky koupil nemovitost ve [obec]). Na rozdíl od žalobců, žalovaný vždy měl a má k domu po své matce vztah a po smrti své matky je jediný, kdo se o dům staral a stará. Proto také byl v dědickém řízení, které trvalo téměř 5 let, notářem určen jako správce nemovitostí, protože byl jediný, kdo v domě bydlel, o dům se staral, po žalobcích musel čerpat septik, čistil okapy, zajišťoval a financoval topení v domě, řešil stavebně technické závady domu tak, aby dům nezchátral. Žalovaný žalobce nikdy v užívání jejich podílů na předmětných nemovitostech neomezoval, ani jim v jejich užívání nebránil. Předmětné nemovitosti užíval už za života své matky, jako její syn a stejným způsobem ji užíval a užívá poté, co jeho matka tragicky zemřela. Užívá 1 pokoj v domě, kde má své vlastní zařízení a v obvyklém rozsahu nezbytné příslušenství. Stejně tak žalobci užívali předmětné nemovitosti již za života zůstavitelky jako její rodinní příslušníci, jak je užívali za jejího života, tak je užívali i po smrti zůstavitelky. Vždycky měli a nadále mají možnost užívat předmětné nemovitosti ve stejném rozsahu. Žalobci však o to z vlastního rozhodnutí zájem nemají. To, že se žalobce a) rozhodl po smrti zůstavitelky, po skončení školního roku 2013 2014, přestěhovat spolu se žalobkyněmi do [obec], bylo svobodným a dlouho dopředu promyšleným rozhodnutím žalobce a): za a) již za života zůstavitelky udržoval žalobce milenecký poměr se svou poslední tehdejší milenkou – vdovou paní [jméno] [příjmení] ze [obec], (obec ležící v těsné blízkosti [obec]), a právě kvůli ní chtěl ještě za života zůstavitelky odejít od rodiny a z domu v [obec a číslo], se odstěhovat k ní, respektive do její blízkosti. Za b) – dalším důvodem jeho odstěhování se, byla snaha žalobce zabránit kontaktům nezletilé žalobkyně [celé jméno žalobkyně] s rodinou zůstavitelky, na které malá [jméno] velmi lpěla a kterou po smrti své matky velmi postrádala. Od roku 2014 probíhalo u Okresního soudu Brno-venkov a následně u Krajského soudu v Brně soudní řízení o úpravu styku nezletilé žalobkyně [celé jméno žalobkyně] s její babičku [jméno] [příjmení], když nakonec Krajský soud v Brně v odvolacím řízení styk povolil. Třetím důvodem bylo, že osudová tragická smrt zůstavitelky už zůstane v [obec] obecně známou skutečností, trvale spojenou s domem [adresa] a rodinou žalovaného a žalobců. Celá vesnice vnímala, co se stalo a z hojného počtu [místopisné označení] občanů, kteří se zúčastnili pohřbu zůstavitelky v místním kostele, žalobci [celé jméno žalobce] při obvyklých kondolencích pozůstalým nikdo ani ruku nepodal. Za d) dle názoru žalovaného, dům taky nepříjemně připomíná žalobci a) i žalobkyni b) události, které se zde [datum] udály a jitří jejich svědomí ([jméno] [celé jméno žalobkyně] zemřela za podezřelých okolností – byla nalezena [způsob smrti] v [obec a číslo] na [označení dne]). Skutečnost, že se žalobci, jako spoluvlastníci domu v [obec a číslo], z domu odstěhovali z vlastního rozhodnutí, nezakládá automatickou povinnost spoluvlastníka, který v domě zůstává bydlet, platit nájem spoluvlastníkům, kteří se rozhodli odstěhovat. Žalovaný uvedl, že nemovitosti užívá po právu v rozsahu svého spoluvlastnického podílu tak, jak jej užíval za života své matky. Je svobodný, žije skromně, nepotřebuje víc prostoru, objektivně nemá potřebu užívat podíly ostatních spoluvlastníků a ani tak nečiní. Nemůže přesvědčovat ostatní spoluvlastníky, aby v domě bydleli, když nechtějí. Zdůraznil, že nikdy neužíval a neužívá nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického práva a nebránil žalobcům užívat nemovitosti podle spoluvlastnických podílů, které žalobci vlastní. Žalobci pouze nerealizovali svá vlastnická práva, aniž by existovala překážka, která by jim v tom bránila, a proto nemohlo užívání části nemovitostí žalovaným v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu vést k bezdůvodnému obohacení na jeho straně.

3. Na ústních jednáních, která byla ve věci nařízena, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici, výslechem svědka, výslechem účastníků řízení. Na prvním ústním jednání ve věci dal žalobcům poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., nechť doplní svá skutková tvrzení o přesné informace, které se týkají jejich tvrzení o tom, že jim žalovaný brání v užívání nemovitostí, zejména od kdy jim brání v užívání nemovitostí, jakým způsobem jim brání, kdy přesně žalovaný vyměnil zámek, tedy kdy se to stalo, zda projevili (po svém odstěhování) zájem o užívání předmětných nemovitostí, zda aktuálně o to mají zájem, kdy konkrétně vyzývali žalovaného k tomu, aby jim předmětnou nemovitost zpřístupnil, aby nemovitost mohli užívat, aby jim předal klíče od nemovitosti a jakým způsobem ho vyzývali. Poučil je zároveň o tom, že k těmto tvrzením musí označit, popřípadě předložit důkazy.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav.

5. Z usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 8. 8. 2018, č. j. 21 D 161/2014-209, bylo zjištěno, že žalobci a), b), c) a žalovaný nabyli do podílového spoluvlastnictví každý ideální 1/4 nemovité věci, zapsané u [Katastrální úřad], [Katastrální pracoviště], na LV [číslo] pro k. ú. a [obec], a to pozemek [parcelní číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba označená [adresa] – objekt bydlení, a pozemek [parcelní číslo] – zahrada. Tomuto odpovídal zápis v katastru nemovitostí, což bylo ověřeno z výpisu z katastru nemovitostí, prokazující stav evidovaný k datu 7. 1. 2019, k. ú. [obec], [obec], okres [okres], z [list vlastnictví], kdy všichni čtyři účastníci tohoto řízení jsou zapsáni jako podíloví spoluvlastníci předmětných nemovitých věcí, každý k ideální 1/4 předmětných nemovitých věcí.

6. Z výzvy ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vydání movitých věcí a vydání bezdůvodného obohacení ze dne 5. 11. 2019, bylo zjištěno, že žalovaný byl právní zástupkyní žalobců vyzýván, kromě jiného, k vydání bezdůvodného obohacení, představující obvyklé nájemné v celkové výši 472 500 Kč za období od července 2014 do října 2019. Soudu byl předložen i doklad o doručení výzvy žalovanému (dodejka), kterou žalovaný převzal dne 13. 11. 2019.

7. Z potvrzení o tržní hodnotě nemovitosti a o aktuální výši nájemného nemovitostí z 15. 1. 2020, zpracované realitní kanceláří [právnická osoba], bylo zjištěno, že pokud se jedná o aktuální výši nájemného za předmětné nemovitosti, tato činí ke dni vystavení potvrzení 12 000 Kč plus zálohy na služby a energie za měsíc. Pokud se jedná o výši nájemného daných nemovitostí v roce 2014 – 2017, činila 10 - 11 000 Kč plus zálohy a v roce 2018 - 2019 došlo vývojem trhu ke zvyšování cen nájemného o cca 20 % z původních cen nájemného. Nicméně je to samozřejmě odvislé na nakládání s nemovitostí a rovněž s ohledem na její aktuální technický stav a provedení.

8. Žalovaný předložil úřední záznam o podání vysvětlení, sepsaný Policií ČR, Krajským ředitelstvím Policie Jihomoravského kraje, Územního odboru Brno - z [datum], které učinil žalobce a) z důvodu odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele ve věci [celé jméno žalobkyně], sebevražda, [obec]. Žalobce a) k věci uvedl, že se [jméno] [celé jméno žalobkyně] jsou manželé a společně vychovávají 3 děti. [Označení dne] probíhal standardně, po obědě jeli s manželkou nakupovat, následně připravovali občerstvení a nic nenasvědčovalo tomu, že by chtěla manželka ukončit život. Po půlnoci odešel před dům zavolat své přítelkyni [jméno] [příjmení] ze [obec], se kterou se seznámil před půl rokem. Manželka o uvedeném poměru věděla a začali řešit další fungování rodiny. [příjmení] [jméno] problém neřešili. Když telefonoval, přišla za ním manželka, ptala se ho, komu telefonuje a on jí sdělil, že přítelkyni. Poté se vrátil domů, sedl na sedačku do obývacího pokoje, díval se na televizi. Za chvíli uslyšel klepání na vstupní dveře. Šel otevřít. Manželka mu sdělila, že si zabouchla klíče. Když se následně manželka delší dobu nevracela, šel se podívat před dům, kam šla, a když otevřel vstupní dveře před dům, tak uviděl, jak [způsob smrti manželky]. Ihned ji nadzvedl, zavolal na dceru [jméno], která také byla v obývacím pokoji, aby přinesla z kuchyně nůž a zavolala na linku 155. Jako důvod, proč si manželka vzala život, označil žalobce a) jeho poměr s [jméno] [příjmení]. Tento protokol předložil žalovaný k jeho tvrzení, že sebevražda manželky žalobce a) jeho matky byla důvodem, proč se žalobce a) s dcerami odstěhoval. To potvrdila i přítelkyně žalobce a), která na policii podávala vysvětlení dne 28. 1. 2015. Potvrdila, že s žalobcem a) navázala známost v červenci 2013, a vzhledem k tomu, že si žalobce a) s manželkou nerozuměl, uvažoval o odchodu od ní. Uvedla, že z telefonu žalobce a) ji jednou volala i jeho manželka, přítelkyně žalobce jí sdělila, ať si problémy s manželem vyřeší, že nemá zájem rozbíjet rodinu. Manželka žalobce a) mluvila o tom, že když jí odvede manžela, musí počítat i s tím, že bude mít na starosti jejich děti, protože ona to nezvládne. Rozhodně popřela, že by žalobce a) usiloval o získání nějakého finančního nebo materiálního prospěchu ze smrti své manželky a potvrdila, že žalobce a) z jejich domu v [obec] asi po půl roce odešel, protože už tam nemohl dále vydržet, nevycházel s rodinou od své manželky. K dalšímu důvodu žalobce a) proč se z [obec] odstěhovat, žalovaný předložil zprávu Krizového centra pro děti a dospívající, [ulice a číslo], [obec], kde probíhala asistovaná setkání nezletilé [celé jméno žalobkyně] s babičkou – matkou jeho zemřelé manželky. Žalobce a) totiž nechtěl, aby se matka jeho zemřelé manželky, tedy babička nezletilé [jméno], s touto kontaktovala. Podle žalobce a) matka jeho zemřelé manželky nezletilou [jméno] ovlivňuje proti němu„ pomlouvá ho“ a [jméno]„ navádí“. Prarodiče negovali, že by nezletilou [jméno] ovlivňovali.

9. Žalobce soudu předložil žádost o změnu zákazníka, přepis ze stávajícího zákazníka na nového, kterou chtěl podat u [právnická osoba] za účelem přepisu odběratele z jeho osoby na osobu žalovaného. Dokladoval tím, že se na přepisech energie, v souvislosti s jeho odstěhováním z [obec], chtěl se žalovaným dohodnout. K tomu předložil rovněž doklad pro změnu smlouvy na dodávku vody z [datum], který vyplnil jako stávající odběratel vody v [obec a číslo] s tím, že chtěl odběr vody přepsat na žalovaného. Tento, jako nový odběratel, tuto žádost mu nepodepsal. Naopak žalovaný uváděl, že žalobce odběr elektrické energie odhlásil z [obec] a on musel uzavřít s dodavatelem elektrické energie novou smlouvu a musel provést montáž jističů a revizi odběrného zařízení v rodinném domku v [obec] [číslo]. Toto dokladoval fakturou [číslo] vystavenou společností [právnická osoba], energetické systémy, přičemž odběratelem byla paní [příjmení] [jméno], babička žalovaného. Žalovaný soudu předložil výzvu realitní kanceláře – [jméno] [příjmení], která byla na něj adresovaná a ze které bylo zjištěno, že tato měla v držení klíče od nemovitosti [adresa žalovaného, žalobce a žalobkyně], které získala od žalobců proto, že tito měli zájem prodat své podíly na předmětné nemovitosti. Nabídla žalovanému k projednání záležitosti týkající se jeho nemovitosti a nemovitosti žalobců s tím, že je možné nemovitost prodat celou za 2,5 milionu, nebo může žalovaný odkoupit spoluvlastnické podíly žalobců za 1 900 000 Kč, a dále navrhla žalovanému ve prospěch žalobců úhradu nájemného ve výši 30 000 Kč za měsíc. Z protokolu o převzetí a předání ze dne 9. 5. 2019 bylo zjištěno, že realitní makléřka [jméno] [příjmení] převzala od žalobce a) klíče od nemovitosti [adresa žalovaného, žalobce a žalobkyně] za účelem realizace prohlídek této nemovitosti. Soudu byly předloženy i plné moci, které žalobci udělili realitní makléřce [jméno] [příjmení] ohledně vyřízení všech záležitostí kolem nemovitosti v [adresa]. Z emailové zprávy, kterou adresovala [titul] [jméno] [příjmení], zájemce, realitní makléřce [jméno] [příjmení] 22. 4. 2020, bylo zjištěno, že tato projevila po prohlídce nemovitosti o její koupi zájem s tím, že by ideální 3/4 podílu na této nemovitosti byla ochotna koupit za 2 200 000 Kč.

10. Ze zjištění aktuální, v místě obvyklé, ceny nemovitosti – posudek [číslo], který byl zpracován realitní makléřkou [jméno] [příjmení] ohledně předmětných nemovitostí k datu 9. 5. 2014 bylo zjištěno, že tato stanovila cenu předmětných nemovitostí vzhledem ke stavu, velikosti a funkčního využití nemovitosti, k lokalitě, právním vztahům, možnosti připojení na inženýrské sítě a situaci na trhu v oblasti obdobných realit, ve výši 760 000 Kč. Dne [datum] došlo k předání předmětné nemovitosti prodávajícími kupujícím [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří od žalobců a) – c) koupili 3/4 podíl na předmětných nemovitostech. Pokud se jedná o zjištění stavu nemovitosti, k tomu bylo uvedeno v poznámce, že nemovitost je ve velmi zdevastovaném stavu neudržovaná. Ve všech místnostech je plíseň. Není vytápěná, místy zdevastovaná zcela. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 23. 9. 2021 z [list vlastnictví], k. ú., [obec], okres [okres] bylo zjištěno, že podílovými spoluvlastníky předmětné nemovité věci jsou manželé [příjmení], kteří vlastní ideální 3/4 předmětných nemovitých věcí a žalovaný, který vlastní 1/4 těchto nemovitých věcí. Nabývacím titulem pro manžele [příjmení] je kupní smlouva z [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum], přičemž zápis byl proveden dne [datum].

11. Ke stavu předmětných nemovitostí předložil žalovaný, rovněž žalobci, fotografie, které jsou součástí spisu. Soud se k těmto blíže, v rámci odůvodnění tohoto rozsudku, nevyjadřuje, vzhledem k právnímu zhodnocení věci, které následuje níže v odůvodnění tohoto rozsudku. Z tohoto důvodu tyto fotografie, důkazy, které řeší otázku stavu předmětných nemovitých věcí, soud považuje za irelevantní.

12. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce ji požádal v době, kdy pracovala jako certifikovaný makléř druhého stupně u [právnická osoba], o odborné posouzení nemovité věci, které potřeboval do dědického řízení. Bylo to někdy v prosinci 2013 a do května 2014 zpracovala odhad. Se žalovaným se poprvé potkala 27. 9. 2019. Navštívila jej v předmětných nemovitých věcech. Předala mu kopii plných mocí, kterými ji žalobci pověřili k jednání se žalovaným ohledně nemovité věci, a nabídla mu možnost odkupu 3/4 předmětné nemovitosti od žalobců. Předložila mu i seznam věcí, které byly osobními věcmi žalobce a které se nacházely v domě s tím, že žalobce tyto věci chce vydat. V té době zdokumentovala stav nemovité věci, pořídila fotografie. Stav předmětné nemovitosti byl podle ní žalostný. Nepořádek byl kolem domu, na pozemku nebylo možno zaparkovat. Byla zničena fasáda a byly patrné neumělé zásahy do fasády. Podíl ze 3/4 žalobců na předmětných nemovitých věcech prodala za kupní cenu ve výši 2 950 000 Kč plus provize. Podle ní, pokud by se nemovitost nacházela v dobrém stavu, bylo by ji možno prodat za cenu vyšší, za cenu cca 6 milionu Kč. Vzhledem k tomu, že chodila do nemovitosti, měla od ní klíče. Klíče od nemovitosti měla k dispozici od jejich předání žalobci, tedy od 9. 5. 2019 do prodeje předmětné nemovitosti. Asi za 2 - 3 měsíce poté, kdy od žalobců dostala klíče, žalovaný vyměnil vložky v zámku, takže od té doby se do vstupních dveří nedostala. Nebylo jí známo, že by do nemovitosti byl možný vstup odjinud. Prohlídky nemovitosti dělala za účasti, ale i bez účasti žalovaného. V souvislosti s její první návštěvou u žalovaného dne 27. 9. 2019 jedním z bodů, které řešili, byl i nájemní vztah, placení nájemného žalovaným ostatním spoluvlastníkům žalobců. Na nájmu se nedohodli. Věděla, že žalobce s dcerami se odstěhoval hodně brzy poté, co zpracovala ocenění nemovitosti pro dědické řízení. Věděla, že se z nemovitosti odstěhovali kvůli velmi špatným vztahům, hlavně s matkou zemřelé manželky – babičkou. Věděla o tom, že byly vedeny i nějaké soudní spory s babičkou ohledně dětí – nezletilé žalobkyně. Zdůraznila, že první návštěva v nemovitosti proběhla v roce 2014, kdy zpracovávala ocenění nemovitosti pro dědické řízení a druhá až v roce 2019. Mezi první a druhou návštěvou nemovitosti rozhodně nikde nic na nemovitosti nebylo zhodnoceno. Ve fasádě se nacházejí tepelné mosty. Dům není řádně vytápěn, plíseň se nachází všude. Pokud se jedná o parkovací stání před domem, to už tam není, neexistuje. Pokud se jedná o bazén, který byl na zahradě funkční a zahradu zhodnocoval, tento je zničený. Zahrada je neudržovaná. Podle ní v domě nebylo uklizeno několik let.

13. Z výpovědi žalobce a), jako účastníka řízení, bylo zjištěno, že koncem června 2014 se z předmětného domu s dcerami vystěhoval. Proč tak učinil, bylo chování žalovaného, který se choval nevhodně. Bál se o dcery. Žalovaný chodil často v podnapilém stavu, způsoboval v domě nepořádek, rozhazoval po domě jeho majetek, dokonce když odešel, nechal dům otevřený. Dalším důvodem bylo chování jeho tchýně, kdy tato, když si stěžoval na chování žalovaného, mu řekla, že si na to musí zvyknout, že bydlí v jejím domě. Dokonce starší dceři, když nebyl doma, vyprávěla, jaký je její otec, a napadala jej. Skutečné důvody odstěhování bylo chování žalovaného a jeho tchýně. Od té doby co se odstěhoval, dům s dcerami neužíval, ani jej užívat nechtěl, ani žalovaného nevyzýval k tomu, aby jim užívání domu umožnil. Když se z domu odstěhovali, tak klíče od domu měli. Po nějaké době v létě 2017 přišli do domu, tehdy klíče nepotřeboval. Zavolal žalovaného, který vyšel před dům a něco řešili. Tehdy mu žalovaný předal klíče nové. Tyto pak předal paní [příjmení], která jejich podíly na domě prodávala. Fyzicky v domě byl od odstěhování v červnu 2014 až v den, kdy dům předával novým spoluvlastníkům. Od té doby, kdy se z domu odstěhoval, se o stav domu nezajímal, a ani nikdo jej nekontaktoval za účelem seznámení jeho osoby s například úpravami, které by bylo třeba v domě provést. Sám se pokoušel žalovaného kontaktovat. Měl na něj emailovou adresu, telefonní číslo, to však nefungovalo. Požádal starší dceru, aby mu přinesla od babičky nové kontakty na žalovaného. Přinesla mu staré telefonní číslo, které měl a které nefungovalo. Konfliktní způsob chování žalovaného se snažil vyřešit sám. Nestalo se, že by z důvodu nevhodného chování žalovaného volal policii nebo tato záležitost byla řešena před přestupkovou komisí. Vztahy v rodině po smrti ženy byly normální. Konflikty začaly až později v souvislosti s tím, že jej žalovaný udal u babičky, že měl milenky. Neměl důvod informovat žalovaného, že se hodlal z domu natrvalo odstěhovat. Byl dospělý. Žalovaný se na 2 měsíce v lednu, únoru, také odstěhoval a následně se vrátil. Byl dospělý, neřešilo to s ním. V roce 2017, kdy navštívil žalovaného a převzal klíč od nového zámku, žalovanému sdělil, že má v úmyslu jejich podíly na domě prodat. Neřekl mu konkrétně přes jakou realitní kancelář. On sám mu tehdy řekl, že má kupce, že by od nás podíly chtěl odkoupit sám, že má našetřené peníze. Dále se o tom nebavili.

14. Z výpovědí žalobkyně b), jako účastnice řízení, bylo zjištěno, že pro ni hlavním důvodem, proč chtěla z domu odejít, byly problémy s babičkou, matkou její matky. Ta jí neustále říkala, že taťka je vrah. Že má milenek na každém prstu 10, že je lhář. Vymýšlela nějaké důvody maminčiny smrti. Bylo to psychicky vyčerpávající. Ve škole se nebyla schopna soustředit, měla strach zvednout telefon. Asi 2 roky po odstěhování, chtěla problémy s babičkou urovnat. Nepodařilo se jí to. Od té doby s žalovaným spolu nevycházeli, hádali se. Jednalo se o klasické sourozenecké hádky. Zdůraznila však, že hlavním důvodem jejího odstěhování byla babička, ne vztahy se žalovaným. Uvedla rovněž, že nemá pocit, že by jim žalovaný v přístupu do domu bránil, když byli s otcem v roce 2017 u domu. Zdůraznila, že do domu se vrátit nechtěla. Nechtěla se vrátit jednak kvůli problémům s babičkou a jednak také proto, že má už svůj život někde jinde. Babička bydlela od jejich domu tak 10-15 minut pěšky. Nebydlela přímo v sousedství.

15. Z výpovědi žalovaného, jako účastníka řízení, bylo zjištěno, že v květnu 2014 se žalobci odstěhovali. Řekl, že zmizeli, aniž by řekli, že mají v úmyslu se odstěhovat. Vrátil se ze školy a dům byl prázdný. Připustil, že jednou se opil a že shodil popelnice. Bylo to však pouze jednou. Jinak nepije. Připustil rovněž, že žalobce neměl rád. V dětství mu ubližoval a bil jej. Následně se s žalobcem bavil o tom, proč se odstěhovali a bylo to právě chování babičky. Závadné chování babičky vůči žalobci a jeho dcerám podle žalovaného začalo až po smrti matky. Uvedl, že žalobci přišli do [obec] v roce 2017. Tehdy žalobci předal klíč od domu. Vyzýval jej, ať jde dál, aby si vzal věci, které jsou jejich. Do domu však jít nechtěli a říkali, že v domě straší. Tehdy mu žalobce řekl, že mají v plánu podíl na domě prodat. Tehdy měl zájem podíly koupit, nicméně za cenu, která byla stanovena v roce 2014. Připustil, že je mu známo, že od té doby do roku 2017 ceny nemovitostí stouply, ale on se o dům po celou dobu staral. Do domu se žalobci nechtěli vrátit, pokud by se chtěli vrátit, on sám nebyl proti. Údržbu, opravy domu, prováděl. Na těchto se žalobce nechtěl podílet, zakazoval mu opravy domu s tím, že dům prodá. V době, když žila jeho matka, pokud se jedná o vztah jeho a žalobce, bylo to tak, že žalobce na něj útočil, měl větší sílu a on se spíše bránil. Bylo to vždy i proto, že neuposlechl nějakého příkazu a žalobce jej takto potrestal. Připustil, že žalobce jej vyzýval k tomu, aby platil nájem. Jednalo se o částku 30 000 Kč, přičemž v [obec] se pohybovala výše nájmu 4 - 5 000 Kč za pokoj. Navíc 1/4 domu je jeho. Na odkoupení domu měl zájem za 600 000 Kč, což byla částka, která byla určena odhadcem v rámci dědického řízení. S nájmem 30 000 Kč měsíčně nesouhlasil. Uvedl, že vstup do domu je možný dvěma hlavními dveřmi. Jsou tam ještě jedny dveře z garáže, ale těmi vstup není možný. Když se žalobci stěhovali, byly od každých dveří 3 klíče. Když se odstěhovali, byl jen 1 klíč ve dveřích a od druhých měl pocit, že byly klíče 2.

16. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce zná od roku 1997. V té v době k nim přišel s igelitkou a vlastnil auto„ žiguly“ za 4 000 Kč. Do roku 2004 žalobce a jejich dcera bydleli v jejím domě. Za užívání prostor v jejich domě ničím nepřispívali. Následně dceři dali rodinný domek. Proto žalobce s dcerou nechali u nich bydlet po tu dobu, co domek opravovali. Žalobce se z domu v [obec] odstěhoval kvůli své milence asi v červnu 2014. Po smrti své dcery do domu nechodila. Pracovala v mateřské školce, kam chodila vnučka [jméno], se kterou se tam vídala. Po smrti její dcery začalo vycházet najevo, jak se žalobce doma choval, a proto do domu nechodila. Uvedla, že bydlí rovněž v [obec], a to asi půl kilometru od domu účastníků řízení. Věděla, že pokud se jedná o vztahy žalobce k žalovanému, jejímu vnukovi, žalobce se k tomuto nikdy nechoval hezky. Říkaly jí to učitelky ve školce, do které chodil a kam ho žalobce vodil. Říkaly, že žalobce na žalovaného křičel, nadával mu a nechápaly, že ona k žalobci má kladný vztah. Nechápe, jak žalobce může po žalovaném chtít za nájemné předmětného domu 450 000 Kč, což byla částka uvedená v předvolání k jednání. Když se z domu odstěhoval, žalovaného nechal v domě s odpojenou elektřinou. Žalobce jí dělal problémy ohledně jejího styku s nezletilou [jméno], úpravu styku provedl až soud. Zpočátku se s [jméno] stýkaly prostřednictvím asistovaných kontaktů, následně k ní mohla chodit první víkend v měsíci, když si pro ni jezdili. Z těchto problémů, a to asi rok poté, dostala mozkovou příhodu, manžel rok po ní začal mít zdravotní problémy. Z její strany k žádným útokům vůči žalobci nedocházelo. Nebyla sama nikdy svědkem žádných konfliktů mezi účastníky, neboť k nim nechodila. Podle svědkyně jako jediný důvod, proč se žalobce z [obec] odstěhoval, byla jeho milenka. Zdůraznila, že už v lednu toho roku, kdy se odstěhovali z [obec], jí kamarádka sdělila, že její vnučka [jméno] bude chodit do školy v [obec]. Z toho byla překvapená. Takže už v lednu žalobce věděl, že se budou stěhovat. Zdůraznila, že po žalobci nechtěla, aby svůj podíl na domě v [obec a číslo] převedl na ni. Chtěla, vzhledem k jeho chování, aby svůj podíl přepsal na své dcery a jejího vnuka, aby dům zůstal vnoučatům.

17. Dle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož paragrafu, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, co za něho byly plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Dle ustanovení § 1115 odst. 1 o.z., osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Dle ustanovení § 1117 o.z., každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Dle ustanovení § 1122 odst. 1 o.z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

19. V případě, že některý ze spoluvlastníků neužívá, či nemůže užívat společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu bez toho, že by mezi ním a druhým spoluvlastníkem byla uzavřena nájemní či jiná tomu odpovídající smlouva, spočívá obohacení druhého spoluvlastníka v užívání většího rozsahu předmětu spoluvlastnictví, který neodpovídá jeho spoluvlastnickému podílu, a to bez placení úhrady za užívání tohoto podílu. Vzhledem k tomu, že spoluvlastník, který věc užívá nad rozsah svého spoluvlastnického podílu, není schopen takto spotřebované plnění v podobě výkonu práva nájmu vrátit, musí poskytnout peněžitou náhradu, jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vydáno. V tomto směru lze odkázat na rozsudky Nejvyššího soudu, například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 355/2005.

20. V daném případě žalobci tvrdili, že žalovaný užívá nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu, oni se v červnu 2014 odstěhovali a následně vyměnil klíče, umožňující přístup do předmětných nemovitostí, takže jim v užívání těchto nemovitostí brání.

21. Soud se tedy především zabýval tím, zda v období od června 2014 do 20. 4. 2021 žalovaný žalobcům a) – c) skutečně bránil v užívání předmětných nemovitostí, zda z užívání těchto nemovitostí byly skutečně vyloučeni, a dospěl k závěru, že není pravdou, že by žalovaný žalobcům bránil v užívání předmětných nemovitostí ve výše označeném období. Žalobci se z domu v červnu 2014 odstěhovali zcela dobrovolně. Žalobce a) uvedl, že to bylo i pro chování žalovaného. Žalobci a) a b) shodně uvedli, že to bylo z důvodu chování zejména matky manželky žalobce a) a babičky žalobkyně b) po smrti její dcery, manželky žalobce a) a matky žalobkyně b). Žalobce a) dokonce v rámci trestního řízení, v rámci jednoho z vysvětlení, připustil, že v blízkosti svého aktuálního bydliště bydlí jeho přítelkyně, tedy soud má za to, že dalším důvodem, proč se z [obec] odstěhoval do současného bydliště, bylo také to, že chtěl být v blízkosti své současné přítelkyně. Bylo prokázáno rovněž to, že žalobci měli klíče od domu, a když došlo k výměně zámku, tak jim sám žalovaný v roce 2017 předával klíče od domu tak, aby mohli do domu vejít. Žalobci oba potvrdili, že nikdy žalovaného nevyzývali k tomu, aby jim umožnil užívání domu a oba potvrdili to, že se do [obec], do domu, který se nacházel v jejich podílovém spoluvlastnictví, ani nikdy nechtěli vrátit. Soud má tedy za to, že v rámci důkazního řízení bylo prokázáno, že žalobci a) – c) své vlastnické právo k předmětnému domu v [obec] nevykonávali dobrovolně, sami z vlastní vůle a iniciativy se tohoto vzdali, jak bylo konstatováno výše, nikdy jim v užívání a ve výkonu vlastnických práv k tomuto domu nebylo bráněno. Za tohoto stavu nelze učinit závěr, že se žalovaný na úkor žalobců bezdůvodně obohatil, a z tohoto důvodu byla žaloba, jako nedůvodná, zamítnuta. V tomto směru je třeba odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 283/2020, dle kterého podstata podílového spoluvlastnictví spočívá v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, přičemž jde o tzv. ideální podíl, nikoliv o reálné vymezení, vztahujících se k určité části společné věci. Brání-li přímo jeden ze spoluvlastníků jinému v užívání společné věci, anebo pokud fakticky existující poměry neumožňují některému ze spoluvlastníků realizaci práva užívat společnou věc v rozsahu určeném jeho podílem, lze usuzovat na vznik bezdůvodného obohacení. Jinými slovy řečeno, pro povinnost spoluvlastníka, (který užíval nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu), vydat ostatním spoluvlastníkům, oč se takto obohatil, není bez dalšího rozhodující, zda druhý spoluvlastník neužíval nemovitost dobrovolně. Oproti tomu se v těchto vztazích jeví významným, znemožnil-li nadužívající spoluvlastník přístup k nemovitosti a její užívání, například uzamčením stavby či oplocením pozemku. Soud rovněž odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 725/2008.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodňuje soud ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že úspěšný žalovaný žádné náklady řízení neúčtoval, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.