11 C 340/2010

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Dobišarovou ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o určení vlastnického práva,

I. U r č u je se, že [jméno] [příjmení], [rodné číslo], zemřelý dne [datum], byl ke dni úmrtí podílovým spoluvlastníkem s podílem ideální 1/2 domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 311 m ², vše v [katastrální uzemí] [anonymizováno], obci [obec] a části [územní celek] [anonymizováno], a výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře 21 m ², parc. č. 1972 [číslo] – orná půda o výměře [číslo] m ² a parc. [číslo] – orná půda o výměře [číslo] m ², vše v [katastrální uzemí] [anonymizováno].

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi 875,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi 3.875,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>Pokračování -2- 11 C 340/2010</b> Žalobkyně tvrdila, že dne 28.3.2009 zemřel její strýc [jméno] [příjmení], nar. 18.1.1922, který pořídil dne 18.1.1993 závěť, dle které měla nabýt veškerý jeho majetek, vyjma pozemku PK p. [číslo] v k.ú. [část obce]. Dědictví bylo projednáno zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], usnesení ze dne 23.6.2006 nabylo právní moci 18.7.2009 a bylo jím potvrzeno nabytí dědictví žalobkyni jako jediné dědičce. V řízení však nemohly být projednány nemovitosti, neboť ty darovací smlouvou ze dne 12.1.2006 uzavřenou formou notářského zápisu NZ [číslo] a [spisová značka] převedl všechny do vlastnictví žalované. Jednalo se o spoluvlastnický podíl ve výši ½ k domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] k pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, vše v [katastrální uzemí] [anonymizováno] a dále o vlastnictví k pozemkům PK parc. [číslo] PK parc. [číslo] rovněž v [katastrální uzemí] [anonymizováno]. Jednalo se rodinný majetek prarodičů žalobkyně. Protože došlo ke změně číslování parcel, je dnes pozemek PK parc. [číslo] v katastru nemovitostí veden jako parc. [číslo] – orná půda, a pozemek PK parc. [číslo] veden jako dva pozemky, a to parc. [číslo] – ostatní plocha, a parc. č. 1972 [číslo] – orná půda. Zdravotní stav [jméno] [příjmení] nebyl již delší dobu před jeho smrtí dobrý. V roce 2004 prodělal cévní mozkovou příhodu, trpěl psychickými potížemi, které vyústily do vážné duševní poruchy. V roce 2005 byl vyšetřen v psychiatrické ambulanci a byla stanovena diagnóza – vaskulární demence – těžká porucha, v listopadu mu bylo přiznáno zvýšení důchodu pro bezmocnost a v prosinci byl opakovaně hospitalizován. Žalovaná využila této jeho slabosti a dne 12.1.2006 odvezla strýce žalobkyně k notáři a tam ho nechala podepsat darovací smlouvu, na základě které jí daroval veškeré nemovitosti, které jsou předmětem žaloby. Krátce na to nechala strýce umístit do péče charitativní organizace [anonymizováno] a následně od 21.4.2006 byl umístěn v Domově důchodců [obec], kde pobýval až do své smrti [datum]. Vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] trpěl v době podpisu darovací smlouvy vážnou duševní poruchou, je tato smlouva absolutně neplatná a jmenovaný byl v době své smrti vlastníkem předmětných nemovitostí. O tom, že si [jméno] [příjmení] nebyl vědom následků svého počínání, svědčí i fakt, že nemovitosti daroval manželce svého synovce, nikoli synovci přímo. Naléhavý právní zájem na určení, že [jméno] [příjmení] byl ke dni své smrti vlastníkem předmětných nemovitostí má žalobkyně jako jediná závětní dědička, neboť tyto nemovitosti měla děděním nabýt do svého vlastnictví. Žalovaná popírala, že by [jméno] [příjmení] byl v době sepisu darovací smlouvy nemocný. Posudek Doc. MUDr. [celé jméno znalce], CSc. nepovažuje za hodnověrný důkaz, neboť byl vypracován na objednávku žalobkyně. [jméno] [příjmení] byl až do své smrti naprosto soběstačný,, bez dohledu, s právem volně opouštět Domov seniorů, byl komunikativní, orientovaný v čase a prostoru a bez omezení v nakládání s vlastními prostředky. Pokud byl hospitalizován, bylo to pro fyzické potíže, nikoli psychické. Zpráva MUDr. [příjmení] není objektivní, neboť vycházela z informací poskytnutých žalobkyní, která ale o [jméno] [příjmení] nepečovala a nemohla informace o něm zodpovědně poskytnout., navíc ze zprávy není zřejmé, že by lékařka jmenovaného osobně vyšetřila. Když žalobkyně zprávu MUDr. [příjmení] znala, mohla ještě za života [jméno] [příjmení] podat návrh na zbavení způsobilosti k právním úkonům, ale neudělala to, protože si byla vědoma toho, že by návrh nebyl úspěšný. Dále žalovaná namítala, že žalobkyně neprokázala naléhavý právní zájem na určovací žalobě. <b>Pokračování -3- 11 C 340/2010 - 361</b> Podle § 80 o.s.ř. Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobkyně jako závětní dědička má, když podle závěti ze dne 18.1.1993 [jméno] [příjmení] odkázal žalobkyni veškerý nemovitý i movitý majetek, vyjma jednoho pozemku, ohledně kterého ale soud nemůže předvídat výsledek dědického řízení. Proto dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem žalobkyně je dán ohledně celého předmětu řízení. Ve smyslu § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí dosavadními právními předpisy a tím je zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31.12.2013 (dále jen obč. zák.). Podle § 34 obč. zák. Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Podle § 38 obč. zák. 1) Neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům. 2) Rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou. Z provedených důkazů soud učinil následující zjištění. Podle závěti ze dne 18.1.1993 [jméno] [příjmení] odkázal žalobkyni veškerý nemovitý i movitý majetek, vyjma jednoho pozemku – p. [číslo] v k.ú. [část obce]. Notářským zápisem ze dne [datum], NZ [číslo], byla uzavřena darovací smlouva mezi [jméno] [příjmení], [rodné číslo], jako dárcem a žalovanou jako obdarovanou. Předmětem daru byly nemovitosti – id. ½ objektu bydlení [adresa] na pozemku p. [číslo] tohoto pozemku ([list vlastnictví] pro k.ú. [část obce]), dále pozemky p. [číslo] ([list vlastnictví] v k.ú. [část obce]) Skutečnost, že dnešní číslování pozemku p. [číslo] se rovná p. [číslo] pozemku p. [číslo] se rovnají pozemky p. [číslo] 1972 [číslo] potvrzuje výpis z katastru nemovitostí – porovnání parcel ze dne 27.10.2006. Dle sdělení notáře, který pořizoval zápis o darovací smlouvě, a jeho záznamu [spisová značka], o sepis smlouvy požádali oba její účastníci. Z výpisu z listu vlastnictví [číslo] [číslo] pro k.ú. [část obce] bylo zjištěno, že uvedená darovací smlouva byla nabývacím titulem pro žalovanou k ideální jedné polovině domu [adresa] a pozemku p. [číslo] dále nabývacím titulem k pozemkům p. [číslo] 1972 [číslo]. Z úmrtního listu založeného v připojeném spise [spisová značka] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], [rodné číslo], zemřel dne [datum] a usnesením ze dne 23.6.2009, č.j. [číslo jednací] bylo potvrzeno nabytí dědictví v hodnotě 46.605,70 Kč, po [jméno] [příjmení], závětní dědičce - žalobkyni. Z připojeného spisu zdejšího soudu [spisová značka] vyplývá pouze to, že [jméno] [příjmení] (manžel žalované) požadoval po žalobkyni, jakožto jediné dědičce po [jméno] [příjmení], náhradu nákladů spojených s pohřbem zemřelého a zřízením pamětní desky. Lékařské zprávy a výpovědi svědků byly podkladem pro vypracování znaleckých posudků. Žádnou výpověď svědka soud neshledal nevěrohodnou, každý popsal své vlastní vnímání situací, které při kontaktu se zemřelým [jméno] [příjmení] zažil. Svědkyně [příjmení] [příjmení] potvrdila, že zprávu ze dne 2.11.2005 vypracovala, tedy [jméno] [příjmení] vyšetřila, k nálezu dospěla téměř bezprostředně po jeho hospitalizaci a <b>Pokračování -4- 11 C 340/2010</b> jednalo se o těžký stav demence, prognóza nepříznivá. Nejsou léky, které by dovedly takového pacienta k úplnému uzdravení. Ze závěru zprávy vyplývá, že zdravotní stav posuzovaného se bude zhoršovat. Projevy tohoto onemocnění se mohou měnit v závislosti na momentální situaci, ale většinou se zhoršují. Pokud je pacient v klidu, jeho okolí nemusí jeho chorobu rozeznat, pacient se chová přiměřeně situaci, ve které se nachází. Vyšetření, která byla popsána v propouštěcí zprávě vyplývá, že se pacientovi snižovalo okysličení mozku, a jeho demenci a zhoršování stavu tak nemůže nikdo vyloučit. Informace o pacientovi měla lékařka od doprovodu (žalobkyně) a od pacienta samotného. Nebyl správně orientován, nevěděl, kolikátého je, jeho odpovědi byly nepřiměřené, jednoslovné, myšlení nesouvislé, nerozuměl situaci. Při závěru své zprávy lékařka vycházela z vyšetření a z obsahu propouštěcí zprávy neurologického oddělení nemocnice [obec]. Znalec [celé jméno znalce] podal ve věci posudek, nejprve písemný, poté ústní ujednání soudu a nakonec v doplňujícím posudku hodnotil všechny skutečnosti zjištěné v průběhu řízení, které by mohly mít význam z hlediska posouzení psychického stavu [jméno] [příjmení] v rozhodném období. Dospěl přitom k závěru, že v době podepsání darovací smlouvy 12.1.2006 trpěl [jméno] [příjmení] závažnou duševní poruchou, a to vaskulární demencí těžkého stupně, v důsledku čeho nebyl schopen adekvátně posoudit smysl a následky darovací smlouvy. Následek centrální mozkové příhody je celkové zhoršení psychiky, nástup demence je skoro pravidlo, pokud byla příhoda většího rozsahu. Vývoj stavu potom odpovídá zprávě MUDr. [příjmení] z roku 2005. U lehké formy demence není naprostá ztráta paměti nebo celková dezorientace, postižení se projevuje v jemnější oblasti, kterou nazýváme vyššími city, což jsou etické, estetické, sociální a morální aspekty cítění. Někteří svědkové popsali, že stav [jméno] [příjmení] se postupně zlepšoval, což ovšem nevylučuje závěr, že v době podpisu předmětné smlouvy nebyl schopen adekvátně zhodnotit smysl a důsledky svého jednání. Laik nemůže posoudit přítomnost demence a její stupeň při běžném komunikačním kontaktu. Pro laika tato porucha poznatelná není. Znalec současně vyloučil, že by se po určitou dobu toto onemocnění neprojevovalo vůbec. Mohlo docházet ke kolísání, tj. zlepšení či zhoršení projevů. Dále znalec doplnil posudek po zohlednění skutečností vyplývajících ze všech důkazů, včetně podpisů [jméno] [příjmení] z doby před a po mozkové příhodě, uvedl, že charakter posuzovaných podpisů svědčí o psychomotorické poruše a má z psychiatrického hlediska zásadní význam a potvrdil svůj závěr posudku v tom, že jmenovaný trpěl těžkou demencí vaskulárního typu a v době podpisu darovací smlouvy nebyl schopen samostatně jednat a rozpoznat důsledky svého jednání. V rozporu s tímto závěrem [celé jméno znalce] není ani posudek [celé jméno znalce]. Znalec vycházel ze zdravotní dokumentace [jméno] [příjmení], z informací ze spisu, které měly z hledisky psychiatrického význam a jednoznačně uvedl, že z psychopatologického hlediska byla schopnost posuzovaného samostatně jednat a rozpoznat důsledky svého jednání ke dni podpisu darovací smlouvy [datum] minimálně značně snížená. O nedobrém zdravotním stavu [jméno] [příjmení] svědčí podpůrně přehled vykázané zdravotní péče a zpráva Zdravotní pojišťovny MV ČR, že jmenovaný byl dopravován k vyšetření zdravotní záchrannou službou, o jeho nedobré orientaci svědčí údaje o nejbližších příbuzných, které poskytl do chorobopisu z 8.10.2004 a z 2.1.2006. Jiné důkazy ve věci provedené nebyly pro posouzení věci rozhodné. Protože soud dospěl k závěru, že zejména znaleckým dokazováním a výpovědí MUDr. [příjmení] bylo bezpečně zjištěno, že [jméno] [příjmení] nemohl v důsledku popsaného onemocnění posoudit následky svého jednání v době podpisu darovací smlouvy [datum], je smlouva absolutně neplatná podle § 38 odst. 2 obč. zák. Soud proto vyslovil, že [jméno] [příjmení] byl ke dni své smrti vlastníkem nemovitostí, které měly být předmětem darovací smlouvy. <b>Pokračování -5- 11 C 340/2010 - 362</b> O nákladech řízení rozhodl soud za použití § 150 o.s.ř., neboť nebylo zjištěno, že by situaci, ve které se účastnice řízení ocitly, žalovaná jakkoli zavinila. Ze znaleckého dokazování vyplynulo, že jako laik nemohla rozpoznat psychickou poruchu dárce, [jméno] [příjmení], který svým jednáním současný stav věci přivodil. Proto žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že nebude žádné straně přiznána náhrada nákladů řízení, jsou obě účastnice povinny hradit náklady státu rovným dílem. Na svědečné a znalečném bylo celkem vyplaceno 23.751 Kč. Každá z účastnic tedy má hradit 11.875,50 Kč. Žalobkyně na zálohách zaplatila 11.000 Kč, žalovaná 8.000 Kč, proto žalobkyně doplatí 875,50 Kč a žalovaná 3.875,50 Kč.