11 C 54/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Dobišarovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10.830 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9.110,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a s úrokem 23,72 % ročně od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4.023,49 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 11.897,57 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části o 1.719,49 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 1.536,76 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo]. Návrhem doručeným soudu dne [datum] požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 10.830 Kč příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], se žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu nazvanou Smlouva o půjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit předchůdci žalobce úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.100 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 6.000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední platbu na pohledávku žalovaný uhradil dne [datum] s tím, že na celkový dluh zaplatil pouze částku 14.270 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 11.830 Kč sestávající z dlužné jistiny 9.110,51 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 2.719,49 Kč. Ode dne postoupení pohledávky na žalobce žalovaný na svůj dluh uhradil ještě částku 1.000 Kč, která byla započtena na dlužnou úhradu za služby. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému ke dni [datum] peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč formou peněžité půjčky a žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s touto půjčkou úrok 2.100 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč. Celková dlužná částka, kterou měl žalovaný na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce (půjčka, úrok, poplatky) činila 26.100 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal splatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 450 Kč se splatností prvé splátky nejpozději do 7. kalendářního od data uzavření smlouvy. Úroková sazba byla by ve smlouvě sjednána ve výši 23,72 % ročně a vyplývá z bodu 1.2 Smluvních podmínek. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobce se stal věřitelem pohledávek ze smlouvy o zápůjčce [číslo]. Z výzvy k plnění ze dne [datum], ve spojení s podacím lístkem, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení pohledávky v celkové výši 27.630,46 Kč. Podle ust. § 657 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ust. § 517 odst. 1, 2 obč. zák., který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle ust. § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle ust. § 41 obč. zák., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce ve smyslu ust. § 657 obč. zák., přičemž předchůdce žalobce ze smlouvy plnil a žalovanému půjčil finanční částku 15.000 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti ani později půjčku žalobci v úplnosti nevrátil. Jelikož i postoupení pohledávky na žalobce bylo prokázáno, soud shledal žalobu v rozsahu nesplacené půjčky, tj. ve výši 9.110,51 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 11.897,57 Kč, společně se sjednaným 23,72% úrokem, jako důvodnou a uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalovanému uhradit tyto částky žalobci a současně uložil žalovanému též povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení má pak oporu v ustanovení § 517 odst. 1, 2 obč. zák., neboť žalovaný se ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci. Co se týče nároku žalobce na zaplacení poplatku v celkové výši 1.719,49 Kč, pak tento soud výrokem II. zamítl. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce podle ust. § 657 a násl. obč. zák.. Podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák., lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité půjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v [obec] ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a [název soudu] v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003, přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatek) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatku), nad rámec sjednaného úroku, tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem, a proto žalobě v části týkající se tohoto poplatku nemohl vyhovět (§ 39 obč. zák.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní pomoci po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále 21% DPH z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení by tak činila 2.252 Kč. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 68,24 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci činí částku 1.536,76 Kč. Soud pro úplnost uvádí, že hmotně právně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních předpisů.