11 C 7/2022

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Dobišarovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , se sídlem adresa o zaplacení 96.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 96.000 Kč s úrokem z prodlení 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 41.279,15 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].

1. Žalobce se domáhal vydání bezdůvodného obohacení, které dle jeho tvrzení vzniklo žalované užíváním nemovitosti, kterou žalobce vlastní v podílu [číslo]. Druhý spoluvlastník o velikosti podílu [číslo] nemovitostí – pozemku parc. č. st. 30, jehož součástí je rodinný dům [adresa], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k.ú. [obec], je [celé jméno svědkyně]. Předmětnou nemovitost užívá žalovaná se svojí rodinou už několik let zpětně od doby, kdy byl ještě spoluvlastníkem nemovitostí [celé jméno svědka]. Ten souhlasil, aby si v domě žalovaná pouze uskladnila nábytek po nezbytnou dobu, než si zajistí řádné bydlení. [celé jméno svědka] převedl darovací smlouvou ze dne [datum] svůj podíl na nemovitostech na žalobce. Za užívání nemovitostí žalovaná neplatí a vzniká jí tak bezdůvodné obohacení, které žalobce vypočítal za dva roky zpětně. Obvyklá cena za užívání přesahuje částku 16.000 Kč měsíčně, částka, která odpovídá podílu žalobce je 4.000 Kč měsíčně, za období od [datum] do [datum] to činí 96.000 Kč. Výzva k zaplacení byla žalované doručena dne [datum], lhůta pro zaplacení činila 30 dnů, splatnost nastala [datum]. Žalovaná nezaplatila. Od [datum] požadoval žalobce z částky 96.000 Kč i zákonný úrok z prodlení. Dále žalobce tvrdil, že se již domáhal po spoluvlastnici vydání bezdůvodného obohacení, spor probíhal u zdejšího soudu a žaloba byla zamítnuta právě z důvodu nedostatku pasivní legitimace.

2. Žalovaná se bránila tvrzením, že nemovitosti neužívá na úkor žalobce, nedošlo k bezdůvodnému obohacení. Nemovitosti užívá na základě souhlasu [celé jméno svědkyně], a to po dohodě s ostatními spoluvlastníky, neužívá je nad rámec podílu [celé jméno svědkyně] a žádným způsobem žalobci nebrání, aby nemovitost také užíval. Namítla nedostatek své pasivní věcné legitimace.

3. Z připojených spisů zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] soud zjistil, že v prvém případě se žalobce domáhal uložení povinnosti [celé jméno svědkyně] uzavřít s ním nájemní smlouvu o pronájmu předmětného domu, žaloba byla zamítnuta. Pod druhou zmíněnou spisovou značkou vedl žalobce spor s [celé jméno svědkyně] o vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětného domu, z důvodu nezaplacení soudního poplatku bylo řízení zastaveno. Ve třetím případě se [celé jméno svědkyně] domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, pro zpětvzetí žaloby bylo řízení zastaveno.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalobce je spoluvlastníkem pozemku parc. č. st. 30, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [adresa], a to v podílu [číslo], vlastnicí podílu [číslo] je [celé jméno svědkyně], bytem [adresa svědkyně], podíl [číslo] [celé jméno svědkyně], podíl [číslo] [jméno] [příjmení], podíl [číslo] [celé jméno svědka]. Posledně jmenovaný nabyl podíl na nemovitostech kupní smlouvou ze dne [datum] od Ing. [jméno] [příjmení], jak bylo z této kupní smlouvy zjištěno.

5. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že po smrti otce byl rovněž spoluvlastníkem předmětné nemovitosti, žalovaná mu telefonovala a ptala se, zda by si mohla v domě uložit nábytek. Dům byl prázdný, tak jí to svědek dovolil. Od té doby tam zůstala i ona, neptala se, jestli tam může bydlet. Svědek to ale žádným způsobem neřešil. Asi před čtyřmi lety přepsal svůj podíl na žalobce. V jakém rozsahu dům žalovaná užívá, to svědek neví, v domě jsou čtyři obyvatelné místnosti. Po žalované nikdy nic nepožadoval, ona se tam nastěhovala a on to neřešil. Se sourozenci se nestýká, jeho se nikdo na užívání domu neptal. Do domu chodil do doby, než žalovaná vyměnila zámky, s tím nic nedělal, přestal tam chodit.

6. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že se sourozenci se dohodli, že žalovaná bude v domě bydlet. Konkrétně se dohodla se sestrami [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno svědkyně] a bratrem [celé jméno svědka]. Není pravda, že by on nesouhlasil s nastěhováním a že povolil jen umístění nábytku. Sešli se a on souhlasil. Je také nelogické, aby si žalovaná dala nábytek někam jinam, než kde by bydlela. Dohodli se i s dalším spoluvlastníkem, panem [celé jméno svědka], dohoda byla ústní. Dům nikdo neužíval, nikdo o něj neměl zájem, museli tam jezdit větrat, protože zdi byly mokré, plesnivé. Byli rádi, že tam žalovaná bude bydlet a dům udržovat. [příjmení] tam i něco investovat, opravit, udržuje zahradu. Žalobce tam má slepice, měl tam i ovce, a to i na pozemku, který je ve výlučném vlastnictví svědkyně, chodí po celém pozemku, je tam nízký plot a v plotě branka. Žalovaná neužívá celý dům, užívá tři místnosti a koupelnu, místnost vedle koupelny je volná, na dům navazuje hospodářská část, tu žalovaná nevyužívá, je to prázdné. Se žalobcem se nestýkají, dřív se stýkali. Jak začalo dohadování kolem domu, přestali se stýkat i s bratrem [jméno]. 7. [jméno] [celé jméno svědkyně] vypověděla, že ona jako spoluvlastnice domu souhlasila s tím, aby žalovaná v domě bydlela a souhlasili s tím i ostatní spoluvlastníci. Byli na hřbitově, potom se sešli v domě, seděli na dvoře a bavili se o tom, že v domě bude bydlet žalovaná. Žalovaná se do domu nastěhovala, se žalobcem se navštěvovali, on jezdil kamionem a ona se starala o slepice, uvařila, uklidila a pomáhala i jeho nemocné manželce například odvézt k lékaři. Sedávali společně se sourozenci na dvoře, všechno bylo v pořádku. Dům je hodně starý, potřebuje opravy, žalovaná, co mohla, nechala opravit a opravy také hradila. Bydlela tam s dcerou, ta se potom odstěhovala a žalovaná tam bydlí sama.

8. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že byl osloven některým ze spoluvlastníků, aby pomohl, protože většinový podíl na domě koupil nějaký překupník, rodina nechtěla o dům přijít. Dům užívali všichni a bylo dohodnuto, že ho bude užívat žalovaná a bude ho udržovat. Žalovaná užívala dvě místnosti vepředu, vzadu byla místnost volná. V domě se pohyboval i žalobce v době, kdy tam neměl žádný vlastnický podíl. O způsobu užívání domu se nehlasovalo, mluvili o tom s [celé jméno svědkyně], její sestrou z [obec] ([jméno] [anonymizováno]) a z [obec] ([jméno] [celé jméno svědkyně]). Jak se k tomu vyjádřil [celé jméno svědka], to svědkovi není známo. Osobně se s ním nesetkal.

9. Podle § 2991 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 1115 o. z., osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

11. Podle § 1126 odst. 1, 2 o. z., každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

12. Podle § 1127 o. z., z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně 13. Podle § 1128 odst. 1, 2 a 3 o. z., o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel. Není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědomen, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

14. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1519/2021, na které žalobce odkazuje, dopadá na případ, kdy spoluvlastník věci bez dohody s ostatními spoluvlastníky, bez rozhodnutí většinového spoluvlastníka či soudu přenechá do užívání celou věc. V daném případě však bylo z výpovědi svědků zjištěno, že ještě v době, kdy žalobce nebyl spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, se spoluvlastníci dohodli na užívání domu žalovanou, a to z praktického důvodu, neboť prázdný dům chátral. [příjmení] bylo možno daný vztah posoudit jako nájemní, musel by z jejího obsahu vyplývat závazek přenechat věc druhé straně k dočasnému užívání za úplatu. To však dohodnuto nebylo. Soud proto dospěl k závěru, že se jednalo o rozhodnutí spoluvlastníků v rámci běžné správy společné věci o způsobu jejího užívání. S ohledem na výpovědi svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně] má soud za to, že i [celé jméno svědka] souhlasil s užíváním nemovitostí žalovanou, byť to ve výpovědi popřel. Sám však uvedl, že věděl, že se žalovaná do domu nastěhovala a nijak to neřešil, nenamítal tedy neplatnost rozhodnutí většiny. Dále z výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně] vyplynulo, že žalovaná neužívá nemovitost celou, tedy i podíl žalobce, nevzniká jí tak na úkor žalobce bezdůvodné obohacení. Žalobce ve výpovědi uvedl, že chtěl, aby mu druhá spoluvlastnice vyplatila jeho podíl, nebo aby se žalovaná z domu odstěhovala. Na druhou stranu mu vadilo, že by svůj podíl dostal vyplacený a nemovitosti by byly prodány, když v [obec] jsou vysoké ceny za pozemky. Tyto jeho rozporné výroky nesvědčí o jeho snaze o uspořádání vztahů tak, aby nedocházelo v budoucnu k dalším sporům Nic mu pro spravedlivé a bezkonfliktní uspořádání vztahů nebrání v tom, aby se domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Jak je výše uvedeno, žalované bezdůvodné obohacení nevzniklo a žaloba byla proto zamítnuta.

15. Podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (o. s. ř.), má žalovaná právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají z odměny zástupce za šest úkonů právní pomoci (převzetí a příprava, odpor proti platebnímu rozkazu, písemné vyjádření k věci, účast u tří jednání soudu) v hodnotě úkonu 4.940 Kč dle § 7 a 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Ke každému úkonu náleží paušální náhrada 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 citované vyhlášky. Náhrada promeškaného času cestou k jednání dne [datum] a [datum] z [obec] do [obec] a zpět, celkem 4 půlhodiny a cestou k jednání dne [datum] ze [obec] do [obec] a zpět celkem 6 půlhodin, tj. 10 x 100 Kč dle § 14 odst. 1, 3 citované vyhlášky. Cestovné k prvním dvěma jednáním podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. činí 681,95 Kč (2 x 50 km, průměrná spotřeba 4,5 l [číslo] km, cena paliva 47,10 Kč - § 4 písm. c), paušální náhrada 4,7 Kč/km - § 1 písm. b)). Cestovné ke třetímu jednání podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. činí [číslo], 675 Kč (ze [obec] do [obec] a zpět, 150 km, průměrná spotřeba 4,5 l [číslo] km, cena paliva 44,10 Kč - § 4 písm. c), paušální náhrada 5,20 Kč/km - § 1 písm. b)). Cestovné bylo počítáno pouze ve výši vyčíslené zástupcem žalované, a to ve výši 1.675 Kč. K nákladům ve výši 34.115 Kč je třeba připočítat daň z přidané hodnoty ve výši 7.164,15 Kč, celkové náklady 41.279,15 Kč žalobce zaplatí žalované k rukám jejího zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, 160 odst. 1 o. s. ř.).