11 C 76/2013

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa svědka, žalobkyně a žalovaného zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , se sídlem adresa proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO , se sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , narozený dne datum , bytem adresa svědka, žalobkyně a žalovaného o vydání věci,

I. Žaloba v hlavní intervenční věci o vydání veškerých věcí tvořících letní bobovou dráhu [anonymizováno] blíže specifikovaných ve výroku IV. tohoto rozsudku se zamítá.

II. V hlavní intervenční věci je žalobkyně [právnická osoba] povinna zaplatit žalované 1. [právnická osoba] na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované 1. Mgr. [jméno] [příjmení].

III. V hlavní intervenční věci je žalobkyně [právnická osoba] povinna zaplatit žalovanému 2. [celé jméno žalovaného] na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen vydat žalobkyni [právnická osoba] veškeré věci tvořící letní bobovou dráhu [anonymizováno], kterými jsou: -) konstrukce dráhy do 1 m výšky – 591 m, -) konstrukce dráhy do 2 m výšky – 23 m, -) konstrukce dráhy do 3 m výšky – 5 m, -) konstrukce dráhy do 4 m výšky – 5 m, -) oboustranné lávky a sítě nad 1 m výšky – 323 m, -) brzdný pás, 1 ks, -) spodní konstrukce točny jednopatrová, 1 ks, -) spodní konstrukce točny dvoupatrová, 1 ks, -) spodní konstrukce mostu přes vinohrad, 2 ks, -) poloautomatické garážování bobů, 1 ks, -) selektivní brzdný systém, 1 ks, -) kabelový kanál – nerez – 185 m, -) vlek – tažné zařízení bobů, 1 ks, -) konstrukce vleku do 1 m výšky – 179 m, -) konstrukce vleku do 2 m výšky – 4 m, -) konstrukce vleku do 3 m výšky – 5 m, -) oboustranné zábradlí do 1 m výšky – 40 m, -) mezistanice vleku, 1 ks, -) dvoumístný bob, 23 ks, -) odstředivá brzda na zadní osu, 46 ks, -) bezpečnostní paket bobu, 23 ks, -) lanová svorka bobu, 23 ks, a které se nacházejí v [katastrální uzemí] na pozemcích p. [číslo] to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit žalobkyni [právnická osoba] na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou ze dne [datum], která byla zdejšímu soudu doručena dne [datum], se žalovaná 1. – původní žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému 2. povinnost vydat veškeré věci tvořící letní bobovou dráhu [příjmení] – [anonymizováno] – [anonymizováno], které v žalobě specifikovala a které se nacházejí v [katastrální uzemí] na pozemcích specifikovaných v podané žalobě a ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný 2. vystupuje jako vlastník letní bobové dráhy, kterou si jako kupující a objednatel nechal zhotovit a na jejíž pořízení čerpal dotace. Na dodání bobové dráhy byla uzavřena dne [datum] kupní smlouva č. [rok] [číslo] s kupujícím [celé jméno svědka], [IČO], součástí této kupní smlouvy byly všeobecné dodací podmínky. Dráha byla instalována na specifikovaných pozemcích v [katastrální uzemí], na základě smlouvy a předávacího protokolu ze dne [datum] byly dodány specifikované segmenty dráhy. Kupujícímu [celé jméno svědka] byla vyfakturována fakturou [číslo] nezaplacená část kupní ceny, kdy v ustanovení článku 3 odst. 5 všeobecných dodacích podmínek byla sjednána tzv. výhrada vlastnického práva. Kupující [celé jméno svědka] následně předmět smlouvy, tedy bobovou dráhu, dodal na základě smlouvy o dílo č. [rok] ze dne [datum] včetně jejího dodatku [číslo] ze dne [datum] společnosti [právnická osoba], [IČO], která následně převedla tyto věci na žalovaného 2. Žalovaný 2. měl být od počátku realizace projektu letní bobové dráhy v [obec]„ něco jako společník“ [celé jméno svědka], bylo mu tedy známo ujednání o výhradě vlastnického práva, a v době nabytí věcí od [právnická osoba] věděl, že nemůže k předmětným věcem nabýt vlastnické právo. Žalovaný 2. byl vyzván dne [datum], aby vydal bobovou dráhu z titulu výhrady vlastnictví.

2. Žalobou ze dne [datum], která byla zdejšímu soudu doručena téhož dne, se žalobkyně domáhala uplatnění hlavní intervence ve smyslu ust. § 91a OSŘ, a to proti oběma účastníkům řízení vedeného Okresním soudem v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka], tato žaloba byla zapsána pod sp. zn. soudu [spisová značka]. Žalobkyně uvedla, že vlastnické právo k souboru movitých věcí tvořící letní bobovou dráhu nabyl originárním způsobem ve veřejné dražbě dobrovolné okamžikem udělení příklepu dne [datum], a to poté, co žalovaný 2., tj. [celé jméno žalovaného], soubor movitých věcí prodal [celé jméno svědka], který věc dal do veřejné dražby dobrovolné. Žalobkyně namítala, že výhrada vlastnického práva, která má být dle žalované 1 součástí všeobecných dodacích podmínek, nesplňuje zákonné náležitosti, neboť předmět kupní smlouvy není dostatečně konkrétně vymezen a výhrada vlastnictví, je tedy v příkrém rozporu s dobrými mravy a odporuje podstatě a smyslu zákona, a toto ujednání je tedy neplatné. Žalobkyně dále uvedla, že má za to, že žádný z následujících vlastníků vyjma původního kupujícího [celé jméno svědka] o výhradě vlastnictví nevěděl ani vědět nemohl.

3. Usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byly věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] spojeny ke společnému řízení, kdy řízení je nadále vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Pro účely dalšího řízení bylo rovněž výslovně uvedeno, že žalobkyně – hlavní intervent [právnická osoba] bude označován jako žalobkyně, původní žalobkyně [právnická osoba] bude žalovanou 1. a původně žalovaný [celé jméno žalovaného] bude označován jako žalovaný 2.

4. Žalovaná 1. ke své žalobě ze dne [datum] předložil výtisk z internetové stránky [webová adresa] ze dne [datum], s prohlášením tehdejšího starosty [územní celek] pana [celé jméno žalovaného], kde uvedl, že je jediným vlastníkem a provozovatelem bobové dráhy.

5. Dále bylo předloženo sdělení Regionální rady regionu soudržnosti [anonymizováno] adresované Ing. [jméno] [příjmení] (jednateli žalovaného 1.) ze dne [datum] ve věci stížnosti na nečinnost ve věci závažného porušení pravidel pro přidělování dotací z [příjmení] [anonymizováno] příjemce pana [celé jméno žalovaného].

6. Z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že stavební úřad zakázal užívání stavby bobové dráhy [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec].

7. Z kupní smlouvy č. [rok] [číslo] uzavřené mezi kupujícím [celé jméno svědka], [IČO] a prodávajícím [právnická osoba], [IČO], soud zjistil, že byla uzavřena následná kupní smlouva o dodávce a instalaci bobové dráhy dne [datum] s předávacím protokolem ze dne [datum]. Dále byly předloženy všeobecné dodací podmínky, které jsou parafované dvěma podpisy.

8. Ze smlouvy o dílo č. [rok] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], [IČO], jako objednatelem a zhotovitelem [celé jméno svědka], [IČO], soud zjistil, že strany se dohodly, že zhotovitel provede pro objednatele přípravné a doplňkové práce na stavbě bobové dráhy, mj. byla sjednána cena díla i platební podmínky a k této smlouvě byl dne [datum] uzavřen dodatek [číslo].

9. Mezi [celé jméno žalovaného], [IČO], [celé jméno svědka], a [jméno] [příjmení] byla sjednána smlouva o tichém společenství, která byla podepsána všemi účastníky dne [datum]. Mezi stejnými účastníky byla dne [osobní údaje žalobkyně] [číslo] uzavřena smlouva o poskytnutí financí, kdy příjemcem byl pan [celé jméno žalovaného].

10. Dne [datum] byla uzavřena dohoda o spolupráci při výstavbě bobové dráhy [obec] mezi investory [celé jméno žalovaného], [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení] a dodavatelem Ing. [jméno] [příjmení] a jeho firmou [právnická osoba]

11. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] č. [rok] uzavřené mezi objednatelem [celé jméno žalovaného], [IČO], a zhotovitelem [právnická osoba], [IČO], soud zjistil, že zhotovitel měl pro objednatele provést vybudování letní bobové dráhy dle dokumentace, mj. byla sjednána cena díla a platební podmínky a dílo bylo předáno dle závěrečného protokolu dne [datum], a to bez závad a nedodělků. Žalovaný 2. dále předložil svazek faktur, výdajových pokladních dokladů a částečný výpis z účtu.

12. Z příjmových pokladních dokladů [anonymizováno] [právnická osoba] s.r.o. ze dne [datum], [datum], [osobní údaje žalobkyně] [číslo] a [osobní údaje žalobkyně] [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] uhradila částku celkem [částka] jako doplatek dražby [číslo] [spisová značka], z potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby [číslo] [spisová značka] vyhotovené dle § 31 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, dražebníka [anonymizováno] [právnická osoba] s.r.o., navrhovatele dražby [celé jméno svědka], [IČO] a vydražitele [osobní údaje žalobkyně] soud zjistil, že dne [datum] v 9:00 hodin se konala veřejná dražba dobrovolná, předmětem dražby bylo„ sportovní zařízení“, byla uhrazena cena dosažená vydražením a potvrzení bylo vydáno dne [osobní údaje žalobkyně] [číslo] ředitelkou [právnická osoba] [příjmení].

13. Z dražební vyhlášky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo] [spisová značka] vyhotovené dle § 20 zákona o veřejných dražbách byla vyhlášena veřejná dražba dobrovolná navrhovatele dražby [celé jméno svědka], s místem konání dražby dne [datum] v 9:00 hodin s předmětem dražby pod názvem„ sportovní zařízení“, kdy se jedná o bobovou dráhu [anonymizováno] – [anonymizováno] tvořenou zejména z pojezdové dráhy a třiceti kusů vozů, ukotvení pomocí ocelových noh, křížových traverz a ochranných sítí, součástí předmětu dražby je transportní systém vleku [anonymizováno], brzdící pás a selektivní brzdy, to vše v obci [obec] u [obec], kdy bobová dráha je dražena včetně technologie s dřevostavbou – garážování.

14. Z protokolu o provedené dražbě [číslo] [spisová značka] vyhotoveného dle § 27 zákona o veřejných dražbách ze dne [datum], [anonymizováno] [právnická osoba] s.r.o. soud zjistil, že dne [datum] se konala dražba souboru movitých věcí„ sportovní zařízení“, popis a stav předmětu dražby se shodoval s výše uvedenou dražební vyhláškou.

15. Usnesením Krajského soudu v Brně č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek žalovaného 2. [celé jméno žalovaného] a na jeho majetek prohlášen konkurz, insolvenčním správcem byl ustanoven JUDr. PhDr. [jméno] [příjmení].

16. Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že ke dni [datum] ani ke dni [datum] nebyl předmět tohoto řízení pojat do majetkové podstaty dlužníka a insolvenční řízení tedy netvoří překážku pro projednání a rozhodnutí této věci.

17. Ze spisu Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. [spisová značka] soud zejména zjistil, že [celé jméno žalovaného], [IČO], se v tomto řízení domáhal určení vlastnictví k letní bobové dráze v [obec], a to vůči [celé jméno svědka], [IČO], a [osobní údaje žalobkyně] kdy v žalobě uvedl, že dne [datum] uzavřel s [celé jméno svědka] smlouvu o budoucí kupní smlouvě, v níž se zavázal, uzavřít kupní smlouvu k bobové dráze [obec], neboť měl vůči němu finanční závazek. Dne [datum] byla mezi ním a [celé jméno svědka] uzavřena kupní smlouva, kdy důvodem mělo být zajištění závazku. Žalovaný [celé jméno svědka] kupní cenu neuhradil, žalobce ji po něm nevymáhal, neboť kupní smlouvu považoval pouze za zajišťovací institut. Podle toho se žalobce také choval, jako jediná osoba bobovou dráhu provozoval, účtoval o ní před příslušným finančním úřadem, což ani jeden ze žalovaných nečinil. Ve dnech [datum] a [osobní údaje žalobkyně] [číslo] byla u žalobce provedena kontrola [anonymizováno] inspektorátem práce pro [územní celek], a to v provozovně označené jako“ [anonymizováno] [obec] u koupaliště”. Protokol podle žalobce prokazuje, že jako vlastník vystupoval pouze on, a to téměř rok poté, co bobovou dráhu údajně koupil [celé jméno svědka]. Následně se žalobce v roce [rok] od Ing. [obec] dozvěděl, že [celé jméno svědka] dne [datum] prostřednictvím veřejné dražby dobrovolné bobovou dráhu převedl na jím ovládanou společnost [právnická osoba] za částku [částka], tedy za částku o [částka] nižší, než byla cena v “ zajišťovací” kupní smlouvě. Z protokolu o výsledku kontroly [anonymizováno] inspektorátu práce pro [územní celek] a [územní celek] ze dne [osobní údaje žalobkyně] [číslo] soud zjistil, že ve dnech [datum] a [osobní údaje žalobkyně] [číslo] byla u žalobce [celé jméno žalovaného] provedena kontrola v provozovně označené jako“ [anonymizováno] [obec] u koupaliště”, za kontrolovanou osobu se kontroly zúčastnil osobně [celé jméno žalovaného]. Z protokolu vyplývá mimo jiné to, že v době kontroly na pracovišti pracovaly 2 osoby, a to [jméno] [příjmení] na základě pracovní smlouvy a [jméno] [příjmení] na základě dohody o provedení práce. Z dohody o skončení pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že měla být uzavřena mezi zaměstnavatelem [celé jméno žalovaného] a zaměstnancem [celé jméno svědka], kdy na základě této dohody měl ke dni [datum] skončit pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem založený pracovní smlouvou ze dne [datum]. Tato dohoda je podepsána pouze zaměstnavatelem [celé jméno žalovaného], podpis [celé jméno svědka] se na ní nenachází. Z usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že tímto usnesením bylo řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2. [právnická osoba] zastaveno pro překážku věci zahájené, kterou v tomto případě tvoří spor probíhající u Okresního soudu v Břeclav pod sp. zn. [spisová značka]. Z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že byla zamítnuta žaloba [celé jméno žalovaného] proti žalovanému [celé jméno svědka] o určení, zda [celé jméno žalovaného] je vlastníkem letní bobové dráhy, a to z důvodu toho, že na straně žalovaného nebyla dána pasivní věcná legitimace, neboť ten netvrdil, že je vlastníkem předmětu řízení a nebyl zjištěn ani naléhavý právní zájem žalobce na určovací žalobě.

18. Dotazem na Okresní soud ve [obec] a Městský soud v Brně bylo zjištěno, že ani u jednoho soudu není a nebylo vedeno řízení o neplatnost dražby navrhovatele [celé jméno svědka].

19. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [celé jméno žalovaného], [IČO], jako prodávající prodal kupujícímu [celé jméno svědka], [IČO], jako výlučný vlastník souboru movitých věcí bobovou dráhu v obci [obec] včetně technologie s dřevostavbou a kupující ji přijal do svého výlučného vlastnictví, podpisem smlouvy došlo k předání jejího předmětu.

20. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že dražebník [anonymizováno] [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ dražebník“), má v živnostenském rejstříku zapsán předmět podnikání mj. provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách jako živnost ohlašovací vázanou od [datum], dále provádění veřejných dražeb dobrovolných i nedobrovolných jako živnost koncesovanou od [datum], přičemž jako provozovna k provádění dražeb je v živnostenském rejstříku zapsána adresa [adresa], a to od stejného data. Nalézacímu soudu je z úřední činnosti známo, že tato společnost je mj. dražebníkem i v insolvenčních řízeních v obvodu působnosti Krajského soudu v Brně.

21. Z obchodního rejstříku Krajského soudu v Brně soud zjistil, že dražební [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], s předmětem podnikání mj. provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách a provádění veřejných dražeb a) dobrovolných, b) nedobrovolných, zastoupená jediným jednatelem Mgr. [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum], která je rovněž jediným společníkem.

22. Z kupní smlouvy ze dne [datum], na níž byl téhož dne úředně ověřen podpis prodávajícího notářem v [obec] JUDr. [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], tj. žalovaný 2., jako prodávající, prodal panu [celé jméno svědka], narozenému [datum], jako kupujícímu, soubor movitých věcí označených jako bobová dráha [anonymizováno] – [anonymizováno], která je tvořena zejména z pojezdové dráhy, 30 ks vozů, ukotvení pomocí ocelových nov, křížových traverz, ochranných sítí a transportního systému vleku [příjmení], brzdícího pásu a selektivních brzd, vše nacházející se na pozemcích parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], včetně technologie s dřevostavbou – garážování. Prodávající prodal bobovou dráhu kupujícímu za dojednanou kupní cenu ve výši [částka] bez DPH, který ji přijal do svého vlastnictví. Strany si sjednaly, aby z kupní ceny byla započtena pohledávka kupujícího vůči prodávajícímu, prodávající prohlásil, že se nijak nezbavil svého práva s bobovou dráhou neomezeně nakládat, nedal ji nikomu do nájmu ani do zástavy, vyjma zástavy kupujícímu na zajištění jeho pohledávky za prodávajícím, která vznikla zápisem do rejstříku zástav dne [datum] pod běžným číslem zápisu [číslo]. Vlastnické právo kupujícího nastalo okamžikem podpisu kupní smlouvy. Žalovaný 2. [celé jméno žalovaného] podepsal téhož dne kvitanci, kterou bylo stvrzeno, že mu byla řádně a včas zaplacena celá kupní cena panem [celé jméno svědka] za prodej bobové dráhy ve výši [částka], tj. částka [částka] kupní ceny a [částka] DPH, čímž byl celý závazek [celé jméno svědka] z titulu uzavřené kupní smlouvy splněn a on nemá vůči němu žádných dalších pohledávek. Podpis [celé jméno žalovaného] byl úředně ověřen JUDr. [jméno] [příjmení], notářem.

23. Za potvrzení notáře JUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento notář potvrdil, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě mezi [celé jméno žalovaného] a [celé jméno svědka] o budoucím převodu souboru movitých věcí označených jako bobová dráha. Dále pak notář potvrdil, že dne [datum] byly úředně uznány za vlastní podpisy [celé jméno žalovaného] na kvitanci pro [celé jméno svědka] a na kupní smlouvě na bobovou dráhu.

24. Soud dále provedl důkaz rozhodnutím [stát. instituce], stavební úřad ze dne [datum], ze kterého zjistil, že žalovanému 2., jako stavebníkovi, podnikající pod [IČO], se sídlem [adresa svědka, žalobkyně a žalovaného], stojící na pozemcích parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], přičemž rozhodnutí správního orgánu se vztahuje i na žalovaného 2. jako fyzickou osobu.

25. Soud dále provedl důkaz smlouvou o provedení dražby dobrovolné [číslo] uzavřenou mezi [anonymizováno] [právnická osoba] s.r.o., jako dražebníkem, a [celé jméno svědka], jako navrhovatelem, dne [datum], jejímž předmětem bylo úplatné provedení dražby dobrovolné dle zákona o veřejných dražbách [číslo] Sb. Cena předmětu dražby byla odhadnuta dražebníkem na částku [částka] bez DPH, strany se dohodly, že výše nejnižšího podání bude činit [částka] včetně DPH a minimální příhoz bude ve výši [částka] Cena dosažená vydražením musí být uhrazena do 90 dnů od skončení dražby. Z dražební vyhlášky [číslo] [spisová značka] vyhotovené podle § 20 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, bylo zjištěno, že dražebník vyhlásil konání veřejné dražby dobrovolné navrhovatele [celé jméno svědka] dne [datum], místo konání dražby stanovil na den [datum] v aukční síni – sídlem [anonymizováno] na adrese [adresa], a zahájení dražby bude provedeno prohlášením licitátora v 9:00 hodin. Předmětem dražby je soubor movitých věcí ve vlastnictví [celé jméno svědka] pod názvem„ sportovní zařízení“. Z popisu a stavu předmětu dražby soud zjistil, že se jedná o bobovou dráhu [anonymizováno] – [anonymizováno] tvořenou zejména z pojezdové dráhy a 30 ks vozů. Ukotvení pomocí ocelových noh, křížových traverz a ochranných sítí. Dále je součástí předmětu dražby transportní systému vleků [anonymizováno], brzdící pás a selektivní brzdy, vše se nachází v obci [obec] a [katastrální uzemí], [územní celek]. Bobová dráha je dražena včetně technologie s novostavbou – garážování. Předmět dražby přejde na vydražitele ve stavu, jak stojí a leží. Prohlídka předmětu dražby byla stanovena na [datum] v 11:00 hodin u bobové dráhy v obci [obec] u [obec] Cena předmětu dražby činila [částka] bez DPH, nejnižší podání [částka], minimální příhoz [částka] a dražební jistota byla stanovena na částku [částka].

26. Za potvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků vyplněného [celé jméno žalovaného] dne [datum] pro účely řízení vedeného u Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] v tomto potvrzení neuvádí mezi osobním majetkem předmětnou bobovou dráhu. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] vystupující v tomto řízení jako žalovaný 1 byl osvobozen od placení soudního poplatku za odvolání.

27. Z výdajových pokladních dokladů ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že v uvedených dnech měl [celé jméno svědka] předat [celé jméno žalovaného] pokaždé částku [částka], kdy jako účel platby je uvedeno smlouva o úvěru ze dne [datum].

28. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek žalovaného 2. a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Insolvenčním správcem byl ustanoven JUDr. PhDr. [jméno] [příjmení], [IČO]. Ze zprávy insolvenčního správce ze dne [datum] soud zjistil, že dlužník uplatňuje své vlastnické právo k předmětné bobové dráze, avšak podle názoru správce vlastnické právo přešlo na [právnická osoba], [IČO], jako vydražitele ve veřejné dražbě, insolvenční správce se ale zaměří na objasnění okolností souvisejících s převodem. Ze soupisu majetkové podstaty dlužníka - žalovaného 2 soud zjistil, že shora uvedený insolvenční správce předmětnou bobovou dráhu do soupisu nezahrnul.

29. Ze spisu zdejšího soudu [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyní je v této věci [právnická osoba], [IČO], a žalovaným [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], jako fyzická osoba. Žaloba byla podána u soudu [datum] a žalobkyně se jí domáhá vyloučení movitých věcí tvořících předmětnou bobovou dráhu, přičemž tyto věci jsou označeny zcela shodně, jako v žalobě na uplatnění hlavní intervence ze dne [datum], tedy tak, jak žalobkyně jednotlivé věci označila předtím, než žalobkyně podáním ze dne [datum] navrhla změnu žaloby, která byla připuštěna usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žaloba je odůvodněna tím, že soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pověřený provedením exekuce na základě pověření vydaného Okresním soudem v Břeclav ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla nařízena exekuce na základě pravomocných a vykonatelných rozhodnutí (směnečného platebního rozkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vydaného Krajským soudem v Brně, rozsudku téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), k uspokojení pohledávky oprávněného [příjmení] [jméno] [příjmení] proti povinnému - žalovanému 2 zahrnul do soupisu movitých věcí povinného ze dne [datum] předmětnou bobovou dráhu, jak je popsána v této vylučovací žalobě. [právnická osoba] v žalobě dále uvádí, že tyto věci jsou jejím výlučným vlastnictvím a nikoliv vlastnictvím povinného, když žalobkyně vlastnické právo nabyla skrze veřejnou dražbu dobrovolnou, která se konala dne [datum] v 9:00 hod v aukční síni dražebníka [anonymizováno] společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO]. V souladu s ustanovením § 30 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, došlo k nabytí vlastnického práva k předmětnému souboru věcí žalobkyní okamžikem udělení příklepu. Dále žalobkyně uvádí, že vlastnické právo k uvedeným movitým věcem nabyla dříve, než bylo příslušným soudem nařízeno předběžné opatření, jež zakázalo povinnému s tímto majetkem jakkoli disponovat, a které exekutor v protokolu o soupisu výslovně cituje. Navíc žalobkyni existence tohoto předběžného opatření nebyla známa a tímto předběžným opatřením jí nebyla uložena žádná povinnost. Výkonem rozhodnutí je tedy postihován soubor věcí, k němuž má žalobkyně právo nepřipouštějící exekuci. Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala exekutora, aby tyto věci ze soupisu dobrovolně vyškrtnul. Soudní exekutor však svým usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] návrh žalobkyně zamítl. Toto usnesení bylo doručeno do datové schránky zástupce žalovaného až dne [datum]. Proto se žalobkyně domáhá vyloučení předmětných movitých věcí z exekuce a dále požaduje, aby jí žalovaný nahradil náklady řízení. Z protokolu o soupisu sp. zn. [číslo jednací] soud zjistil, že soupis provedl dne [datum] Mgr. [jméno] [příjmení], exekutorský kandidát, pověřený soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], v příkazu odkazuje na usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo [celé jméno žalovaného], [IČO], zakázáno, aby prodal, daroval, pronajal, vložil jako vklad do obchodní společnosti, zastavil či jiným způsobem zatížil letní bobovou dráhu [anonymizováno], jež je instalována na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] dále na souboru na ně navazujících pozemků, jež se všechny nacházejí v kú. [obec] u [obec], jak je zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce]. Do soupisu byly zahrnuty movité věci tvořící soubor letní bobové dráhy [anonymizováno], které jsou ve vlastnictví povinného pod těmito čísly položek soupisu: 1 - konstrukce dráha do 1 m výšky - 582 m, 1 ks; 2 - konstrukce dráhy do 2 m výšky - 139 m, 1 ks; 3 - konstrukce dráhy do 3 m výšky - 69 m, 1 ks; 4 - konstrukce dráhy do 4 m výšky - 35 m, 1 ks; 5 - oboustranné lávky a sítě nad 1 m výšky - 323 m, 1 ks; 6 - brzdný pás, 1 ks; 7 - spodní konstrukce točny jednopatrová, 1 ks; 8 - spodní konstrukce točny dvoupatrová, 1 ks; 9 - spodní konstrukce mostu přes vinohrad, 1 ks; 10 - poloautomatické garážování bobů, 1 ks; 11 - selektivní brzdný systém, 1 ks; 12 - kabelový kanál - nerez - 185 m, 1 ks; 13 - vlek - tažné zařízení bobů, 1 ks; 14 - oboustranné zábradlí do 1m výšky - 40 m, 1 ks; 15 - mezistanice vleku, 1 ks; 16 - dvoumístný bob, 23 ks; 17 - odstředivá brzda na střední osu, 46 ks; 18 - odstředivá brzda na zadní osu, 46 ks; 19 - bezpečností paket bobu, 23 ks; 20 - lanová svorka bobu, 23 ks. Z návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se obrátila na soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], exekutorský úřad [obec], s žádostí o vyškrtnutí věcí zahrnutých do výše uvedeného soupisu, kterou odůvodňuje obdobně, jako samotnou žalobu. Uvádí, že protokol o soupisu se k rukám žalobkyně dostal až dne [datum]. Z usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že exekutor návrh [právnická osoba] na vyškrtnutí věcí ze soupisu zamítl. Uvedl, že označení vydražených věci v potvrzení o nabytí vlastnictví k předmětu dražby je neurčité, neboť soubor movitých věcí byl dražen pod názvem“ sportovní zařízení”, a takové potvrzení tedy nedokládá nabytí vlastnického práva k položkám [číslo] soupisu. Dále exekutor uvádí, že podle navrhovatelky věci v dražbě prodal povinný, ale z potvrzení o nabytí vlastnického práva plyne, že navrhovatelem dražby byl [celé jméno svědka]. Dále exekutor uvádí, že z obsahu exekučního spisu, konkrétně z inspekční zprávy ze dne [datum], [číslo] vydané [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], kde zákazníkem, který si objednal roční kontrolu prostředku lidové zábavy (bobové dráhy v [obec]) je [celé jméno žalovaného], [IČO]. Ze sdělení povinného označené jako doplnění monitorovacího zařízení ze září [rok] adresované Úřadu regionální rady regionu soudržnosti jihovýchod plyne, že povinný v této době vystupuje jako provozovatel dráhy v projektu“ První bobová dráha na [anonymizována dvě slova]. Ze zprávy o revizi elektrického zařízení ze dne [datum] opět plyne, že jako provozovatel vystupoval opět povinný [celé jméno žalovaného]. Dále exekutor odkazuje opět na výše uvedené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum], kterým bylo zakázáno povinnému s předmětnou letní bobovou dráhou nakládat. Dále soud z obsahu spisu zjistil, že řízení bylo usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], přerušeno podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) OSŘ, do pravomocného skončení řízení vedené u zdejšího soudu pod spisovou značkou [spisová značka].

30. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] při jednání soudu dne [datum] soud zjistil, že důvodem prodeje byla skutečnost, že svědek společně se svým známým [jméno] [příjmení] půjčovali do projektu bobové dráhy finanční prostředky. Tyto půjčky nebyly spláceny a nevypadalo to, že by vůbec splaceny měly být. Proto se svědek dohodl s [celé jméno žalovaného], že mu bobovou dráhu odprodá. Smlouva byla uzavřena v kanceláři notáře [příjmení], který tuto smlouvu připravoval. Finanční prostředky půjčovali na začátku budování bobové dráhy, protože tyto prostředky měly představovat tzv. vlastní zdroje pro účely získání úvěru u České spořitelny. Šlo celkem o částku asi [anonymizována dvě slova]. Kč, kterou poskytli [celé jméno žalovaného] na účet u České spořitelny, a to zčásti převodem z účtu svědka u České spořitelny a zčásti v hotovosti. Půjčená částka měla být vrácena poté, co pan [celé jméno žalovaného] získá dotaci z EU. Svědek ale zjistil, že dotace byla skutečně vyplacena, avšak nebyla použita k tomu, aby jim byly vráceny jejich prostředky, ale byla použita k úhradě dluhu u České spořitelny. Svědek se začal o projekt více zajímat, [celé jméno žalovaného] spolupracoval s [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení], od kterých svědek zjistil, že dluží asi [anonymizována dvě slova]. Kč. Svědek s [jméno] [příjmení] poskytli další finanční prostředky, aby zabezpečili fungování bobové dráhy, a následně řešil situaci své pohledávky, jak již uvedl. Kolik následně ještě do projektu vložili, svědek nebyl schopen přesně říct, rozhodně ale splatili zbytek úvěru u České spořitelny, šlo o částku kolem [anonymizována dvě slova]. Kč, kdy toto proběhlo platbou z účtu svědka přímo na úvěrový účet České spořitelny, nebo na účet pana [celé jméno žalovaného]. Financování probíhalo na základě smluv o úvěru nebo možná o půjčce, které uzavírali s [celé jméno žalovaného]. Těch smluv bylo hodně, ke konci už ani žádné smlouvy neuzavírali, protože bylo zřejmé, že [celé jméno žalovaného] nemá, jak dluhy splatit. Investice do bobové dráhy prováděli ke konci s tím, že byli dohodnuti, že bobovou dráhu od [celé jméno žalovaného] koupí a budou ji provozovat sami. Svědek se na fungování bobové dráhy začal podílet už předtím, než podepsal kupní smlouvu s [celé jméno žalovaného]. Svědek jezdil pravidelně na bobovou dráhu, sledoval jsem finanční toky, hlídal, aby byly hrazeny nutné platby, jako je zdravotní a sociální pojištění, úhrady elektřiny apod. Dohlížel také na to, aby se neztrácely peníze z tržeb, což se v minulosti stávalo. V té době byla role [celé jméno žalovaného] v tomto projektu spíše jen formální. V minulosti provoz za něj řídili pan [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení], když přišel svědek, oni tam zůstali, ale svědek na ně dohlížel a řídil je. Pokud jde o koupi bobové dráhy svědkem, byly uzavřeny dvě smlouvy, kdy ta druhá nahrazovala první. Rozdíl byl v kupní ceně, v první smlouvě byla cena vyšší, ve druhé nižší. Důvodem snížení kupní ceny byla skutečnost, že svědek zjistil, že bobová dráha není zkolaudovaná. Svědek poté, co začal na bobové dráze pracovat, zajistil provedení kontroly z hlediska bezpečnosti certifikační autoritou. Když pak zjistil, že bobová dráha není zkolaudovaná, ihned její provoz zastavil, a to zejména s ohledem na případnou náhradu škody v případě nějakého úrazu. O tom, že bobová dráha není zkolaudovaná, se svědek dozvěděl z místních novin. Nepamatuje si, kdy to bylo. Není také schopen říci, kdy se začal podílet na provozování bobové dráhy, kdy byla uzavřena kupní smlouva a jak dlouho po jejím uzavření provoz ukončil. Na bobové dráze byl asi dvě sezóny, tedy jeden a půl roku nebo dva roky. Dále svědek uvedl, že mu spolupracovníkem Ing. [obec], jistým panem [příjmení], bylo vyhrožováno a Ing. [anonymizováno] byl vyzýván k úhradě všech dluhů [celé jméno žalovaného], i když s nimi svědek neměl nic společného. Tehdy svědek pochopil, že provozování bobové dráhy není pro něj, ale protože byl začátek sezóny, v provozování bobové dráhy svědek pokračoval. Když sezóna skončila, [celé jméno žalovaného] se dostal do exekuce a následně insolvence. Svědek se tomu snažil zabránit. Následně [celé jméno žalovaného] prohlásil, že je vlastníkem bobové dráhy a exekutor zahrnul bobovou dráhu do soupisu a poté přijel, aby některé součásti odvezl. Svědek u toho nebyl, nikdo jej o tom nevyrozuměl. Byl tam Ing. [obec] a dokonce i televize. Exekutor odvezl některé důležité součásti, jako je několik vozíků a několik podstatných součástí bobové dráhy. Svědek následně dostal soupis těchto součástí. Svědek ale zjistil, že některé další součásti, které nejsou uvedeny v exekučním spisu a na bobové dráze se nenacházejí, demontoval Ing. [obec]. Na místě bobové dráhy zůstaly prakticky pouze pevně nainstalované konstrukce, jejichž demontáž by byla dražší než výtěžek z materiálu. Část bobové dráhy, a to konkrétně několik vozíků má svědek uloženy ve skladu. V současné době je vlastníkem bobové dráhy společnost [právnická osoba], která ji koupila v dražbě. V té době byl svědek předsedou představenstva a akcionářem buď jediným, nebo s manželkou. Úvaha byla taková, že s ohledem na nátlak ze strany pana [příjmení] svědek nechtěl bobovou dráhu nadále provozovat, a chtěl ji se ziskem prodat a vypořádat se s panem [příjmení]. Plán B bylo, že pokud se nepodaří bobovou dráhu prodat, koupí ji společnost [právnická osoba] a pan [příjmení] získá na bobové dráze 50% podíl tím, že dostane 50 % akcií. Jestli se toto následně uskutečnilo, si svědek není úplně jistý. Pro dražbu se rozhodli s ohledem na plán prodat bobovou dráhu se ziskem, aby z toho aspoň něco bylo. Dražební společnost si vybrali na doporučení advokátní kanceláře. Dražební vyhláška byla vyvěšena i na obecním úřadě v [obec], kde tou dobou byl pan [celé jméno žalovaného] starostou. Musel tedy o dražbě vědět. Když se do dražby nikdo nepřihlásil, koupila bobovou dráhu žalobkyně. Pokud jde o cenu uvedenou v dražební vyhlášce, tuto stanovila dražební společnost na základě nějakého odhadu, říkali si, že atraktivní cena přiláká větší počet účastníků a bude větší šance dosáhnout v dražbě vyšší ceny. Svědek v současné době nemá formálně žádný vztah k žalobkyni, nevlastní žádné akcie, nevykonává ve společnosti žádnou funkci, ani není zaměstnanec. Svědek své akcie prostřednictvím advokátní kanceláře prodal. K úhradě kupní ceny za bobovou dráhu [celé jméno žalovaného] svědek uvedl, že úhrada proběhla zčásti započtením pohledávek a zčásti úhradou v hotovosti. Je pravda, že pohledávky svědka za [celé jméno žalovaného] v době koupě byly určitě přes [anonymizováno] mil. Kč, rozhodně ale nedošlo k tomu, že by úhrada kupní ceny proběhla výlučně započtením. Nějakou hotovost svědek panu [celé jméno žalovaného] předal, kolik to bylo, si ale nepamatuje. Není ani schopen říci, v jakém poměru byly jednotlivé typy úhrad. Po předložení smlouvy o budoucí kupní smlouvě ze dne [datum] a nedatované kupní smlouvy s ověřeným podpisem prodávajícího dne [datum] svědek uvedl, že k těm smlouvám není schopen nic dalšího říct. Nepamatuje si, proč byla v první smlouvě cena [anonymizováno] mil. Kč a následně [anonymizováno] mil. Kč a odkázal na to, co již uvedl. Poté, co bylo soudem svědkovi připomenuto, že problémy s panem [příjmení] měly nastat až v době, kdy byl již vlastníkem bobové dráhy (sám uváděl, že jeho vlastnictví nikdo nezpochybňoval) a dále, že uvedl, že ihned po zjištění, že bobová dráha není zkolaudovaná, ukončil její provozování, tedy tyto problémy, které nastaly až poté, co se stal, jak sám uvedl, vlastníkem bobové dráhy, těžko mohou odůvodňovat snížení kupní ceny z částky [anonymizováno] mil. Kč na [anonymizováno] mil. Kč, svědek uvedl, že ví o tom, že po právní stránce byl v celé věci zmatek, bylo to způsobeno tím, že chtěl ušetřit na právních službách. Nic to ale nemění na tom, že se stal vlastníkem bobové dráhy, provozoval ji a následně v dražbě prodal. Vše je to způsobeno také jeho nezkušeností. Dále svědek uvedl, že věděl o tom, že [celé jméno žalovaného] měl získat bobovou dráhu od společnosti [právnická osoba], která zaštiťovala všechny dodavatele. Smlouvu, na základě které měl [celé jméno žalovaného] bobovou dráhu nabýt, svědek nikdy neviděl. Svědek dále uvedl, že neví o tom, že by [celé jméno žalovaného] dlužil společnosti [právnická osoba], věděl o dluhu vůči Ing. [anonymizováno], který byl z titulu nějaké záruky, podle svědka to nesouviselo s úhradou za dodání technologie. Po připomenutí toho, co svědek vypovídal v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], jak je zachyceno v protokolu o hlavním líčení ze dne [datum], svědek uvedl, že pokud jde o stavební povolení, tak když bobovou dráhu kupoval, ptal se na stavebním úřadě, jestli je vše v pořádku, jestli je stavba postavena v souladu s předpisy, a pan [příjmení], se kterým se svědek zná, mu řekl, že v této oblasti nejsou předpisy jasné, ale že je vše v pořádku. O tom, že je problém, se svědek dozvěděl až následně.

31. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že asi v roce [rok] nebo [rok] svědek dostal nápad postavit bobovou dráhu v [obec]. Obrátil se na žalovanou 1. a Ing. [anonymizováno]. Svědek věděl, že tento projekt je nad jeho možnosti, proto oslovil [jméno] [příjmení] a následně i [celé jméno žalovaného]. Na začátku s [příjmení] a [celé jméno žalovaného] uzavřeli smlouvu o společenství, kde se dohodli na tom, jaký bude mít každý z nich podíl. Následně svědek uzavřel smlouvu o dílo se společností [právnická osoba] – žalovanou 1. Smlouva byla na svědka, ale splácet měl pan [celé jméno žalovaného] z úvěru, který si vzal u České spořitelny. Svědek ví o tom, že žalované 1. nebylo uhrazeno všechno, zbývala uhradit jedna faktura. Svědek přesně neví, o jakou částku šlo, ale bylo to v [anonymizováno] milionů Kč. Svědek ví o tom, že ve smlouvě o dílo bylo ujednání, že do úplného zaplacení ceny zůstává vlastníkem žalovaná 1. Takovouto doložku měly tehdy všechny firmy, které jim dodávaly technologie, např. i pokud šlo o turnikety. Vzhledem k tomu, že neuhradili plnou cenu, měla zůstat vlastníkem žalovaná 1. Potom do celé věci vstoupila [právnická osoba] [ulice], jakou roli hrála, svědek neví. On se staral o stavbu, papírování vyřizoval pan [celé jméno žalovaného]. Pokud si pamatuje, svědek bobovou dráhu na nikoho nepřeváděl. [celé jméno žalovaného] věděl o tom, že žalovaná 1. je vlastníkem až do úplné úhrady ceny, předtím než podepisoval smlouvu, všechno s ním konzultoval, on tu smlouvu viděl. Dále uvedl, že byl z bobovky vyhozen. Bylo to tak, že na začátku, když se sháněly peníze, přivedl [jméno] [příjmení] [celé jméno svědka], který jim půjčil peníze, a to [částka]. Tuto půjčku si vzal svědek, a byla zajištěná domem jeho sestry. Když svědka pak [celé jméno svědka] z bobovky vyhodil, byl z toho v šoku, chtěl vrátit peníze, které do bobovky dal. Na to mu [celé jméno svědka] řekl, že jej dá do insolvence, ale že zastavený dům a pozemky mu vrátí. To se ale nestalo, peníze mu žádné nevrátil a nechal si i dům a pozemky. O tom, jak se měl [celé jméno svědka] stát vlastníkem bobovky, svědek nic neví. Pokud jde o to, zda [celé jméno svědka] věděl o smlouvě, kterou svědek uzavřel s žalovanou 1., příp. dalších, takto svědek neví. Svědek mu je neukazoval. Poté, co byla svědkovi předložena k nahlédnutí smlouva o dílo [číslo] ze dne [datum] a dodatek k této smlouvě ze dne [datum], svědek uvedl, že smlouvu i dodatek podepsal. Proč byla smlouva uzavírána, svědek neví, nerozuměl tomu. To, že je potřeba takovou smlouvu uzavřít, mu řekl pan [celé jméno žalovaného], svědek se v papírování nevyzná. Proto, když svědkovi řekl, že má takovou smlouvu podepsat, svědek ji podepsal. Svědek neřešil, jaké má tato smlouva dopady. To, že by touto smlouvou, resp. dodatkem, mělo být vlastnické právo převedeno na [anonymizováno] [ulice], si neuvědomoval. Pokud jde o financování celého projektu, věděli, že technologie bude stát asi [anonymizováno] milionů Kč, zbytek budou náklady na přípravné a zemní práce, kdy celkem mělo jít o částku cca [anonymizováno] milionů Kč. Financování bylo zajištěno tak, že svědek ze svých prostředků a z půjčky od pana [celé jméno svědka] poskytl [anonymizováno] miliony Kč, pan [příjmení] neměl peníze, takže jeho vklad byl v řádu [anonymizováno] tisíc Kč. Pan [celé jméno žalovaného] říkal, že vlastní peníze do projektu dávat nechce, takže zbytek řešili dvěma úvěry u České spořitelny. Tyto úvěry si bral pan [celé jméno žalovaného]. Byly zajištěny jednak svědkovými nemovitostmi a dále směnkou pana [příjmení] [jméno] na [anonymizováno] miliony Kč. Jeden úvěr byl [částka] milionů Kč, u toho druhého si výši svědek nepamatuje. Svědek ví o tom, že pan [celé jméno žalovaného] čerpal na projekt také dotace, ty byly ve výši jednoho úvěru, bylo to vymyšlené tak, že z dotace bude tento úvěr uhrazen. Pokud jde o splácení úvěru, tak když se bobovka v květnu [rok] nebo [rok] zprovoznila, přes léto fungovala, takže úvěr se splácel. Svědek si půjčoval i peníze od rodiny, aby úvěr řádně spláceli. V zimě, když skončila sezóna, začaly být problémy, a v tu chvíli jej z bobové dráhy vyhodili. Pokud jde o splácení žalované 1., tak ta je upomínala o úhradu zbývající ceny, oni se ale rozhodli, že nejprve budou splácet úvěr u České spořitelny, a pak také ještě další nezaplacené práce, jako dřevostavby a některé betonářské práce a ostatní technologie (např. turnikety). Ke splácení společnosti [právnická osoba] se nedostali. Žalovaná vůči svědkovi uplatňuje nárok na úhradu zbývající ceny bobové dráhy, a to v jeho insolvenčním řízení, kam svoji pohledávku přihlásili. Nikdo jiný se svědkem ohledně řešení bobové dráhy nejednal. Poté, co byla svědkovi předestřena plná moc ze dne [datum], kterou byl svědek [celé jméno žalovaného] zmocněn ke všem jednáním ohledně bobovky, svědek uvedl, že si na tu plnou moc pamatuje, zmocnil jej [celé jméno žalovaného] k tomu, aby svědek mohl dělat všechny věci na stavbě bobové dráhy. Plná moc byla sepsána proto, aby svědek mohl komunikovat s ostatními dodavateli. Na otázku, proč by svědek potřeboval plnou moc, když smlouvu s žalovanou 1. měl uzavřenou on a nikoliv [celé jméno žalovaného], svědek nebyl schopen odpovědět. Pokud jde o případné další převody bobové dráhy, dozvěděl se o tom pouze z doslechu, svědek sám pouze jednou na internetu našel informace, že bobová dráha je v dražbě a jako buď dražebník, nebo vydražitel zde vystupoval pan [celé jméno svědka]. Když tuto informaci našel, informoval o tom Ing. [anonymizováno], a ptal se ho, jestli o tom něco ví. Ten svědkovi řekl, že o tom nic neví. Nic dalšího se svědek nedověděl. Svědek od té doby, co jej vyhodili z bobovky, nemluvil ani se [celé jméno žalovaného], ani s [příjmení]. Oba se mu vyhýbají. Na informaci o dražbě, přišel svědek tak, že si hledal informace o [celé jméno svědka], který měl jeho peníze i nemovitosti. Chtěl zjistit, co je to za člověka. Když zadal [celé jméno svědka] dražba, vyskočila informace o dražbě bobové dráhy. Svědek neví, jestli v té době měla dražba teprve proběhnout nebo už bylo po ní. Svědek chtěl řešit vlastnictví bobové dráhy s pány [celé jméno žalovaného] a [příjmení]. Ti s ním ale nekomunikovali, [celé jméno svědka] jej poslal do insolvence a insolvenční správce řekl, že už je všechno v jeho režii. Tím to pro svědka skončilo. Informaci o dražbě svědek našel až poté, co jej z bobovky vyhodili.

32. Z připojeného trestního spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti:

33. Ze smlouvy o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu [anonymizována tři slova] pro projekt První bobová dráha na [anonymizována dvě slova] uzavřené mezi Regionální radou regionu soudržnosti jihovýchod jako poskytovatelem a [celé jméno žalovaného] jako příjemcem ze dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že podle článku V bodu 18 nesmí příjemce majetek pořízený z poskytnuté dotace po dobu realizace projektu a po dobu udržitelnosti projektu převést na jinou osobu bez předchozího písemného souhlasu poskytovatele. Ze článku V bodu 1 pak soud zjistil, že doba udržitelnosti projektu činí [anonymizováno] let ode dne ukončení realizace projektu. Dodatkem [číslo] ke smlouvě o poskytnutí dotace ze dne [datum] bylo změněno datum ukončení projektu, a to tak, že nově činilo [datum].

34. Z dopisu regionální rady regionu soudržnosti jihovýchod ze dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že v průběhu roku [rok] byly ze strany příjemce dotace [celé jméno žalovaného] předloženy účetní doklady o tom, že bobová dráha je zahrnuta do jeho majetku. Současně bylo doloženo, že [celé jméno svědka] je zaměstnancem příjemce dotace.

35. Z přehledu dlouhodobého majetku [celé jméno žalovaného] ke dni [datum] soud zjistil, že v majetku [celé jméno žalovaného] je položka bobová [anonymizováno] kolo [příjmení] [jméno] datum pořízení [datum] vstupní cena [částka] odepsáno [částka], zůstatková cena [částka].

36. Z dopisu Regionální rady regionu soudržnosti [anonymizováno] ze dne [datum] adresované žalovanému 2 soud mimo jiné zjistil, že dne [datum] rada obdržela kopii smlouvy ze dne [datum] uzavřenou mezi žalovaným 2 a [celé jméno svědka], jejímž předmětem je prodej bobové dráhy v [obec]. Toto je považováno za podstatné porušení podmínek poskytnutí dotace a je navrhováno zrušení smlouvy k projektu.

37. Z protokolu o výslechu žalovaného 2. jako obviněného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný 2. vypověděl, že někdy v roce [rok] nebo [rok] se na něj obrátil známý [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení], kteří přišli s návrhem na postavení bobové dráhy v obci [obec], kde byl žalovaný 2. tehdy starostou. Přišli za ním, protože byl starostou a také proto, že v té době už dlouhodobě podnikal. Chtěli po něm, aby převzal výstavbu, protože oni by nedostali žádné dotace z Evropské unie, se kterými počítali. Tehdejší dotační programy byly nastaveny tak, že žadatel dotaci musel mít nějakou podnikatelskou minulost, což oni neměli. Dohodli se tedy, že stavba bude fakticky vedena na žalovaného 2. a oni dva výstavbu prakticky zajistí, zajistí i financování prostřednictvím [příjmení], banky a [příjmení] navíc nabídl svého známého [celé jméno svědka] s tím, že peníze určitě na výstavbu půjčí. Předtím žalovaný 2. [celé jméno svědka] neznal, myslel si, že je kamarád [příjmení]. To, jaké částky a v jakých termínech mu [celé jméno svědka] půjčoval, si již žalovaný 2. nepamatuje, část půjčených peněz byla vrácena a následně žalovanému 2. opět formou půjčky poskytnuta. V roce [rok] mu [celé jméno svědka] řekl, že by bylo vhodné veškeré poskytnuté finanční prostředky formálně sepsat jako jednorázovou půjčku ve formě notářského zápisu. Říkal, že chce mít nějakou jistotu zaplacení. Proto dne [datum] podepsali u notáře [příjmení] dohodu o uznání dluhu s doložkou přímé vykonatelnosti, kde žalovaný prohlásil, že si od [celé jméno svědka] dne [datum] vypůjčil částku [částka] a zavazuje se tuto částku zaplatit do [datum]. Veškeré podklady chystal [celé jméno svědka], žalovaný to jen podepsal. Peníze nedostal jednorázově, ale ke dni [datum] to skutečně byl tak vysoký dluh na více půjčkách. Následně bylo v závislosti na této půjčce vloženo na katastr nemovitostí zástavní právo k domu žalovaného, a to ve prospěch [právnická osoba] s.r.o. Jak došlo ke změně věřitele, si žalovaný již nepamatuje. Žalovaný věděl, že nebude schopen splatit dlužnou částku v termínu, ale [celé jméno svědka] chtěl mít jistotu, že ho nikdo se splatností pohledávky nepředběhne a řekl, že to po žalovaném 2. nebude vymáhat do doby, dokud se mu nepodaří zprovoznit dráhu. Poté budou dluh hradit z výnosu provozu. V červenci [rok] byla dráha zprovozněna, o její provoz se staral [jméno] [příjmení] a dle dohody část výnosu vkládal [celé jméno svědka] na jím určený účet. Dne [datum] jako budoucí prodávající uzavřel s [celé jméno svědka] jako budoucím kupujícím smlouvu o budoucí kupní smlouvě, ve které se žalovaný 2. zavázal, že nejpozději do [datum] uzavře s [celé jméno svědka] kupní smlouvu o převodu bohové dráhy za cenu [částka] plus DPH. Tato smlouva byla opět uzavřena na nátlak [celé jméno svědka]. V době sepisu této smlouvy o smlouvě budoucí měl žalovaný 2. vůči [celé jméno svědka] finanční závazek ve výši [částka]. Žádný jiný závazek vůči [celé jméno svědka] nebo jím vlastněným společnostem neměl. V roce [rok] [celé jméno svědka] s ohledem na skutečnost, že žalovaný 2. dosud svůj finanční závazek vůči němu nesplatil, projevil zájem o zajištění závazku a rovněž také o zajištění závazku z výše uvedené smlouvy o budoucí kupní smlouvě. Pod jeho nátlakem tedy žalovaný 2. jako prodávající a [celé jméno svědka] jako kupující uzavřeli [datum] kupní smlouvu, kdy předmětem koupě byla právě bobová dráha. Při sepisu smlouvy žalovanému [celé jméno svědka] sdělil, že důvodem sepisu smlouvy je zajištění jeho finanční pohledávky za žalovaným 2. a dále zajištění jeho povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí. Z tohoto důvodu byla v předmětné kupní smlouvě stanovena kupní cena pouze na částku [částka], tj. o [číslo] nižší, než byla kupní cena dohodnutá ve smlouvě o budoucí smlouvě kupní. Tento rozdíl [celé jméno svědka] při podpisu smlouvy označil jako smluvní pokutu pro případ, že by žalovaný 2. řádnou kupní smlouvu odmítl, v termínu stanoveném ve smlouvě o smlouvě budoucí, podepsat. Žalovaný 2. byl v té době fakticky v postavení, že jej [celé jméno svědka] ovládal, a nebyl mu tak schopen jakkoliv odporovat. Kupní cenu [celé jméno svědka] dosud neuhradil, žalovaný 2. pak z toho důvodu, že kupní smlouvu považoval pouze za druh zajišťovacího institutu po [celé jméno svědka], doplacení kupní ceny nepožadoval. Až v roce [rok] se žalovaný při jednání na finančním úřadu v [obec] dozvěděl, že současně se smlouvou podepsal i kvitanci prokazující úhradu kupní ceny. Současně zjistil, že [celé jméno svědka] na finančním úřadě uvedl, že k úhradě došlo zápočtem, což není pravda, neboť v roce [rok] postoupil svoji pohledávku za žalovaným 2. společnosti [právnická osoba], která ji po žalovaném 2. exekučně vymáhá.

38. Z protokolu o výslechu svědka před finančním úřadem pro Jihomoravský kraj ze dne [datum] soud zjistil, že [celé jméno svědka] před finančním úřadem vypověděl, že bobovou dráhu koupil od [celé jméno žalovaného], a to kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] u notáře JUDr. [příjmení] v [obec]. Kdo smlouvu připravoval, si svědek nepamatuje, kupní cena byla uhrazena započtením pohledávek, datem započtení měl být den podpisu smlouvy. Jednalo se o pohledávky, které vznikly v souvislosti s budováním bobové dráhy. Kupní cena byla uhrazena v plné výši. Svědek uvedl, že je toto schopen doložit. Svědek se stal vlastníkem bobové dráhy [datum]. K předání bobové dráhy mělo dojít asi před [anonymizováno] roky, svědek se na to již nevzpomíná. Kupní cena byla stanovena dohodou.

39. Dle ust. § 2 písm. a) zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen„ zákon o dražbách“) se pro účely tohoto zákona rozumí dražbou veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek a při němž na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání.

40. Dle ust. § 2 odst. e) zákona o dražbách je dražebníkem osoba, která organizuje dražbu a má k tomu příslušné oprávnění (§ 6 odst. 1) jde-li o majetek územních samosprávných celků nebo majetek státu, může být dražebníkem i územní samosprávný celek nebo příslušný orgán státní správy.

41. Dle ust. § 6 odst. 1 věta první zákona o dražbách dražebníkem může být fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, obchodní společnost nebo družstvo, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a bylo jí uděleno příslušné oprávnění k provozování živnosti.

42. Dle ust. § 11 zákona o dražbách osoby a věci musí být označovány způsobem vylučujícím jejich záměnu.

43. Dle ust. § 12 zákona o dražbách místo, datum a čas zahájení dražby musí být určeny tak, aby nebyla omezena možnost účasti při dražbě (odst. 1). Způsob úhrady ceny, podmínky předání předmětu dražby vydražiteli a minimální příhoz musí být stanoveny s ohledem na zvláštnosti a hodnotu předmětu dražby; nesmí být stanoveny za účelem omezení zájmu o účast na dražbě (odst. 2).

44. Dle ust. § 17 dražbou dobrovolnou je dražba prováděná na návrh vlastníka. Návrh může podat i více osob, a to i tehdy, nejsou-li spoluvlastníky předmětu dražby (odst. 1). Předmětem dražby může být věc, podnik nebo jeho část nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a převoditelné majetkové právo, bylo-li navrženo jejich vydražení a splňují-li podmínky stanovené tímto zákonem (odst. 3). [příjmení] se rozumí též osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit, likvidátor a insolvenční správce (odst. 4).

45. Dle ust. § 24 odst. 3 zákona o dražbách každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

46. Dle ust. § 30 odst. 1 zákona o dražbách uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu.

47. Dle ust. § 91a o. s. ř. kdo si činí nárok zcela nebo částečně na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami, může až do pravomocného skončení tohoto řízení podat žalobu proti těmto účastníkům.

48. Dle ust. § 126 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje.

49. Podle ustanovení § 39 ObčZ je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

50. Podle ustanovení § 443 odst. 1 ObchZ kupující nabývá vlastnického práva ke zboží, jakmile je mu dodané zboží předáno.

51. Podle ustanovení § 444 ObchZ si strany mohou písemně dojednat, že kupující nabude vlastnické právo před dobou uvedenou v § 443, jestliže předmětem koupě je zboží jednotlivě určené nebo zboží určené podle druhu a v době přechodu vlastnického práva bude dostatečně označeno k odlišení od jiného zboží, a to způsobem sjednaným mezi stranami, jinak bez zbytečného odkladu sděleným kupujícímu.

52. Podle ustanovení § 445 ObchZ si strany mohou smluvit, že kupující nabude vlastnického práva ke zboží později, než je stanoveno v § 443. Nevyplývá-li z obsahu této výhrady vlastnického práva nic jiného, má se za to, že kupující má nabýt vlastnického práva teprve úplným zaplacením kupní ceny.

53. Podle ustanovení § 446 ObchZ kupující nabývá vlastnické právo i v případě, kdy prodávající není vlastníkem prodávaného zboží, ledaže v době, kdy kupující měl vlastnické právo nabýt, věděl nebo vědět měl a mohl, že prodávající není vlastníkem a že není ani oprávněn zbožím nakládat za účelem jeho prodeje.

54. Podle ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) InsZ, ve znění účinném před novelou č. 64/2017 Sb., se se zahájením insolvenčního řízení spojují takové účinky, že mimo jiné výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

55. Pro úplnost soud uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v § 3028 odst. 2 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, podle dosavadních předpisů.

56. Dle čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb. pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

57. Zdejší soud ve věci rozhodoval v minulosti již dvakrát, a to nejprve rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým vyhověl žalobě v hlavní intervenční věci a žalovaným 1. a 2. uložil povinnost vydat žalobkyni předmětnou bobovou dráhu. Své rozhodnutí soud založil na závěru, že žalobkyně nabyla předmětnou bobovou dráhu originárním způsobem ve veřejné dobrovolné dražbě, které podle soudu proběhla v souladu se zákonem o veřejných dražbách. K odvolání žalovaného byl tento rozsudek usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby vyzval žalobce k odstranění vad žaloby (co do označení věcí, které mají tvořit bobovou dráhu), k doplnění žalobních tvrzení ohledně nabytí vlastnického práva v dražbě podle zákona č. 26/2000 Sb. a ohledně držby předmětné bobové dráhy žalovanými a následně, aby zdejší soud o věci znovu rozhodl. Zdejší soud následně o věci znovu rozhodl, a to rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým opět vyhověl žalobě v hlavní intervenční věci. Setrval na svém závěru, že veřejná dražba dobrovolná byla provedena v souladu se zákonem, a příklepem tedy došlo k nabytí vlastnického práva k předmětné bobové dráze žalobkyní. Za situace, kdy navíc bylo zjištěno, že u příslušného soudu není vedeno řízení o neplatnost dražby předmětné bobové dráhy, a dále, že předmětná bobová dráha byla pojata exekutorem do soupisu movitých věcí, jako majetek žalovaného 2., bylo namístě žalobě vyhovět, aniž by bylo třeba se zabývat převodem vlastnického práva k bobové dráze. Žalovaný 1. podal i proti druhému rozsudku zdejšího soudu ve věci odvolání a Krajský soud v Brně usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek zdejšího soudu opět zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud ve svém rozhodnutí uzavřel, že v projednávané věci dražebník nepostupoval s běžnou opatrností při prokazování vlastnictví navrhovatele dražby s ohledem na konkrétní okolnosti věci a k nabytí vlastnictví vydražitelem by tak nemohlo dojít za předpokladu, že navrhovatel dražby nebyl vlastníkem předmětu dražby. Smlouva o koupi movité věci (souboru movitých věcí), na základě které měl vlastnické právo k bobové dráze nabýt [celé jméno svědka], nebyla datována a ověřen byl pouze podpis prodávajícího legalizační doložkou (uznal jej za vlastní). Není z ní tedy zřejmé datum jejího uzavření (podle tvrzení žalobce v jeho žalobě to mělo být datum [datum], tedy datum legalizace podpisu prodávajícího). Vázala-li písemná smlouva bez data (datum podpisu nejen kupujícího, ale i prodávajícího se z ní nepodává) zaplacení kupní ceny (s DPH celkem [částka]) na uplynutí lhůty od jejího uzavření, s možností odstoupení při jejím nezaplacení, nebylo z ní zřejmé, do kdy má být kupní cena zaplacena. Současně smlouva obsahuje prohlášení, že její předmět byl dán dříve do zástavy kupujícímu na zajištění jeho pohledávky (v neuvedené výši) za prodávajícím, vzniklé zápisem do Rejstříku zástav [datum]. Prodejem předmětu kupní smlouvy by tak nejen vznikla kupujícímu povinnost zaplatit uvedenou kupní cenu, ale současně by se jeho pohledávka proti prodávajícímu (splynutím zástavního věřitele a zástavního dlužníka) stala nezajištěnou. Smlouva sice hovoří o možnosti započíst si vzájemné pohledávky, neuvádí ale jaké a projev vůle směřující k započtení neobsahuje. Za situace, kdy k podání návrhu kupujícím na provedení dražby (podle obsahu smlouvy o provedení dražby byl návrh podán uzavřením této smlouvy [datum]) došlo pouhé cca 2 měsíce od legalizace podpisu prodávajícího na kupní smlouvě (jiné datum uzavření kupní smlouvy z ní nelze dovodit) s dohodnutou kupní cenou [částka] (s DPH), a navrhovatel dražby se dohodl s dražebníkem na nejnižším podání pouhých [částka], tedy s rizikem ztráty (vedle zajištění své pohledávky) za tyto cca 2 měsíce částky téměř [částka], byla-li by věc vydražena za nejnižší podání (což se nakonec také stalo), měl mít dražebník s ohledem na důsledky plynoucí ze zákona ve vztahu k nabytí vlastnictví v dražbě (i od nevlastníka) při dodržení běžné opatrnosti při prokazování vlastnictví navrhovatele dražby vyšší nároky, než pouhé předložení takové smlouvy. Nejméně tak měl požadovat doložení, že skutečně byla zaplacena kupní cena, aby vyloučil pochybnosti plynoucí ze samotné smlouvy a uvedených okolností týkajících se navržení dražby, že kupní smlouva (ne) měla zakrývat jiný právní úkon, který mohl být případně i neplatný (např. propadnou zástavu – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). To ostatně následně také tvrdil převodce (zde žalovaný 2.) v žalobě, kterou proti nabyvateli dle kupní smlouvy [celé jméno svědka] podal u soudu (viz rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Nepostupoval-li tak, nemůže být dle názoru odvolacího soudu opodstatněn závěr, že vydražitel nabyl vlastnictví k předmětu dražby, i kdyby navrhovatel dražby vlastníkem nebyl. Okolnost, zda nedatovaná kupní smlouva je platná a navrhovatel dražby na jejím základě nabyl vlastnictví, je tak pro posouzení věci (aktivní věcné legitimace žalobce) významná. Odvolací soud tedy uložil zdejšímu soudu, aby s ohledem na výše uvedené závěry posoudil, zda smlouva uzavřená mezi žalovaným 2. a žalobcem o koupi bobové dráhy byla platná či nikoli, a zda na jejím základě [celé jméno svědka] vlastnictví bobové dráhy, která byla posléze předmětem dražby, nabyl. Dále uložil zdejšímu soudu posoudit, podle jakého předpisu je třeba s ohledem na postavení účastníků smlouvy při jejím uzavírání smlouvu posuzovat, tedy zda podle občanského či obchodního zákoníku. Zároveň pak se měl zdejší soud zabývat předchozími nabývacími tituly pro žalovaného 2. a podmínkami, za nichž mohl předmětem kupní smlouvy disponovat, a nebyl-li žalovaný 2. na jejich základě vlastníkem, zda mohl [celé jméno svědka] případně nabýt vlastnictví od nevlastníka. Odvolací soud tak uzavřel, že nedojde-li ke změně výše uvedeného skutkového stavu, dovodit nabytí vlastnictví žalobcem originárním způsobem v dražbě tak bude možné pouze v případě, že [celé jméno svědka] vlastníkem bobové dráhy v době dražby byl, kdy jedině by jednání jeho a osoby v té době jemu blízké (žalobce) nesměřovalo k zakrytí dřívějších nezákonných převodů vlastnického práva.

58. Soud v řízení provedl kromě výše uvedených důkazů i další důkazy, které jsou patrné z protokolů o jednotlivých jednáních. Pokud na jednotlivé provedené důkazy není v odůvodnění odkazováno, nezjistil z nich soud nic podstatného pro rozhodnutí věci. Po provedeném dokazování při jednání dne [datum] účastníci výslovně uvedli, že nemají žádné další návrhy na doplnění dokazování.

59. K otázce převodu vlastnického práva k bobové dráze z žalovaného 2. na [celé jméno svědka] soud z provedeného dokazování učinil tato skutková zjištění:

60. Kupní smlouva uzavřená mezi [celé jméno žalovaného], tedy žalovaným 2., jako prodávajícím a [celé jméno svědka] jako kupujícím neobsahuje údaj o datu jejího uzavření a není z ní zřejmé, kdy ji její účastníci podepsali. Obsahuje pouze ověřovací doložku vystavenou JUDr. [jméno] [příjmení], notářem v [obec], ze dne [datum], podle níž uvedeného dne [celé jméno žalovaného] podpis na listině se nacházející za vlastní. Podle textu smlouvy prodávající [celé jméno žalovaného] prohlásil, že je výlučným vlastníkem souboru movitých věcí označeného jako bobová dráha [anonymizováno], mimo jiné včetně transportního systému vleku [anonymizováno], nacházejícího se na označených pozemcích v [katastrální uzemí], které prodává [celé jméno svědka] za kupní cenu ve výši [částka] bez DPH a ke kupní ceně bude připočtena sazba DPH platná ke dni uzavření smlouvy. Kupní cena bude zaplacena nejpozději do 30 dnů od uzavření kupní smlouvy s právem na odstoupení od smlouvy při jejím nezaplacení ani v dodatečné přiměřené lhůtě prodávajícím kupujícímu písemně poskytnuté. Účastníci se současně dohodli, že je přípustné, aby na srážku z kupní ceny byla započtena pohledávka kupujícího vůči prodávajícímu blíže neoznačená, a prodávající prohlásil, že se nezbavil žádným právním úkonem svého práva s převáděnou bobovou dráhou neomezeně nakládat, nedal ji nikomu do nájmu ani do zástavy, vyjma toho, že ji dal do zástavy kupujícímu [celé jméno svědka] na zajištění jeho pohledávky za prodávajícím vzniklé zápisem do rejstříku zástav [datum] pod běžným číslem zápisu [číslo]. Účastníci smlouvy dále v textu smlouvy stvrdili, že převáděnou bobovou dráhu si předali téhož (tedy v textu smlouvy blíže neoznačeného) dne již před sepisem smlouvy a kupující ji převzal, a dohodli se, že vlastnické právo k převáděné bobové dráze„ pro kupujícího… nastane“ okamžikem podpisu kupní smlouvy (zjištěno z uvedené nedatované kupní smlouvy). Oba účastníci smlouvy při jejím uzavírání vystupovali jako podnikatelé a byli označení identifikačními čísly. Tyto skutečnosti soud zjistil z předmětné kupní smlouvy.

61. Kvitancí (opět nedatovanou) obsahující stejnou ověřovací doložku o legalizaci (uznání podpisu za vlastní [celé jméno žalovaného] dne [datum] u notáře JUDr. [jméno] [příjmení]) [celé jméno žalovaného] potvrdil, že mu byla řádně a včas zaplacena celá kupní cena [celé jméno svědka] za prodej bobové dráhy ve výši [částka], z toho [částka] kupní cena a [částka] DPH (zjištěno z uvedené kvitance bez data).

62. Pokud jde o okolnosti uzavření kupní smlouvy mezi [celé jméno svědka] a žalovaným 2. soud provedl důkaz výpovědí svědka [celé jméno svědka], která však nepřinesla nic podstatného. Předně soud považuje výpověď svědky [celé jméno svědka] za nevěrohodnou. Svědek si opakovaně protiřečí. Například, když zároveň uvádí, že důvodem snížení kupní ceny v kupní smlouvě oproti smlouvě o smlouvě budoucí kupní byla skutečnost, že bobová dráha nebyla zkolaudovaná, a zároveň uvádí, že bobovou dráhu sám provozoval a provoz ukončil ihned, jak se dozvěděl, že není zkolaudovaná. Zároveň uváděl, že zajistil kontrolu certifikační autoritou, přitom z dokladů citovaných níže plyne, že při kontrole vystupoval jako provozovatel žalovaný 2. Svědek také nebyl schopen konkrétně uvést, jakým způsobem byla uhrazena kupní cena za bobovou dráhu, a nebyl schopen logicky vysvětlit, proč krátce po koupi přistoupil k veřejné dražbě dobrovolné. Ani v současné době nebyl svědek schopen popsat, jakým způsobem konkrétně mělo dojít k úhradě kupní ceny. A to přesto, že svědek nepochybně věděl, k jakým otázkám bude vypovídat, když na úhradu kupní ceny byl opakovaně dotazován mimo jiné i v trestním řízení vedeném vůči žalovanému 2., a měl tak možnost se před jednáním připravit. Nebyl schopen identifikovat ani pohledávky, které měl použít k započtení. 63. [celé jméno svědka] jako navrhovatel uzavřel s [anonymizováno] společností [právnická osoba] se sídlem ve [obec], jako dražebníkem (dále„ dražebník“), dne [datum] smlouvu o provedení dražby dobrovolné [číslo] jejímž předmětem bylo úplatné provedení dražby dobrovolné předmětu, jenž není ve smlouvě žádným způsobem označen, nepočítaje v to konstatování v článku III smlouvy, že„ na předmětu dražby neváznou žádná práva ani závazky“. Účastníci smlouvy si ujednali, že obvyklá cena předmětu dražby v místě a čase byla odhadnuta na základě odborného posouzení dražebníkem a činí [částka] + 20 % DPH, že výše nejnižšího podání bude činit [částka] včetně 20 % DPH, že minimální příhoz bude činit [částka], že výše fixní odměny bude [částka] + DPH, bude neměnná bez ohledu na výslednou cenu dosaženou vydražením, a že vydražitel je povinen uhradit cenu dosaženou vydražením do 90 dnů od skončení dražby, přičemž pro vydražitele bude dražba provedena bezúplatně (zjištěno ze smlouvy o provedení dražby dobrovolné [číslo] z [datum]).

64. Téhož dne byla vydána dražební vyhláška [číslo] [spisová značka], kterou dražebník vyhlásil konání veřejné dražby dobrovolné předmětu dražby, jenž je popsán v dražební vyhlášce způsobem jako ve shora označené kupní smlouvě, a bylo stanoveno konání dražby [datum] v aukční síni v sídle dražebníka ve [obec], [ulice a číslo]. Ve vyhlášce bylo uvedeno, že předmětem dražby je soubor movitých věcí ve vlastnictví [celé jméno svědka], byl stanoven jediný termín prohlídky předmětu dražby na [datum] v 11.00 hodin u bobové dráhy v obci [obec] u [obec]. Bylo uvedeno, že na předmětu dražby neváznou žádná práva ani závazky, byla uvedena odhadnutá cena předmětu dražby na základě odborného posouzení dražebníkem [částka] + 20 % DPH, nejnižší podání [částka] včetně 20 % DPH a minimální příhoz [částka] a byly uvedeny další podmínky týkající se dražební jistoty, způsobu úhrady ceny a podmínek odevzdání předmětu dražby (zjištěno z dražební vyhlášky [číslo] [spisová značka] z [datum rozhodnutí]).

65. Z protokolu o provedené dražbě [číslo] [spisová značka] z [datum rozhodnutí] soud zjistil, že veřejná dražba dobrovolná se konala uvedeného dne se zahájením prohlášením licitátora v 9.00 hodin a ukončením dražby v 9.15 hodin v sídle dražebníka a že vydražitelem byla společnost [právnická osoba] (tedy žalobce), zastoupená předsedou představenstva [celé jméno svědka] (tedy současně navrhovatelem dražby). Cena dosažená vydražením činila částku [částka], tedy nejnižší podání. Ze seznamu účastníků dražby soud zjistil, že účastníkem dražby byla kromě vydražitele - společnosti [právnická osoba], se sídlem ve [obec], [ulice a číslo] (žalobce), zastoupené akcionářem [celé jméno svědka], již jen [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r. o., se sídlem ve [obec], [ulice a číslo], zastoupená [celé jméno svědka], jednatelkou.

66. Dražebník potvrdil nabytí vlastnictví předmětu dražby vydražiteli potvrzením ze [osobní údaje žalobkyně] [číslo], jímž potvrdil též uhrazení ceny dosažené vydražením ve výši [částka] složením dražební jistoty ve výši [částka] před započetím dražby a úhradou částek po [částka] [datum], [datum] a [osobní údaje žalobkyně] [číslo] a částky [částka] [osobní údaje žalobkyně] [číslo] (zjištěno z potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby [číslo] [spisová značka] ze [osobní údaje žalobkyně] [číslo]).

67. Úplnými výpisy z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně soud zjistil, že společnost [právnická osoba] v roce [rok] měla sídlo ve [obec], [ulice a číslo], že jejím předsedou představenstva byl [celé jméno svědka], [datum narození], jenž byl rovněž jediným akcionářem, předsedkyní dozorčí rady byla [celé jméno svědka], [datum narození], a členkami dozorčí rady [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení]. V roce [rok] pak společnost [právnická osoba] měla rovněž sídlo ve [obec], [ulice a číslo], její jednatelkou a jediným společníkem byla [celé jméno svědka], [datum narození].

68. Podle výpisu z centrální evidence obyvatel měl [celé jméno svědka] na adrese [adresa svědka a žalobkyně], evidován trvalý pobyt v době od [datum] do [datum] a ode dne [datum] dosud. Jeho matkou je [jméno] [příjmení], [datum narození], která na adrese [adresa svědka a žalobkyně], má evidován trvalý pobyt od [datum] dosud, a jeho manželkou je od [datum] [celé jméno svědka], [datum narození], s evidovaným trvalým pobytem na adrese ve [obec], [ulice a číslo], od [datum].

69. Výpisem dražebníků evidovaných u [příjmení] dražebníků pořízeným z internetu ([webová adresa]) z [datum], včetně detailu dražebníků, soud zjistil, že v roce [rok] (v době provádění předmětné dražby v této věci) byly evidovány v okrese [obec] jako dražebníci oprávnění k provádění veřejných dražeb dobrovolných [územní celek], se sídlem v [obec a číslo] (od [datum]) a společnost [právnická osoba], se sídlem v [obec], [ulice a číslo] (od [datum]).

70. Z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalobce [celé jméno žalovaného] se proti [celé jméno svědka] domáhal žalobou určení vlastnictví k předmětné bobové dráze na základě tvrzení, že je jejím provozovatelem, že dráhu mu dodala stavební společnost na základě smlouvy o dílo z [datum] a že ji považuje za své vlastnictví nepřetržitě od převzetí z rukou dodavatele. Kupní smlouva z [datum] byla uzavřena z důvodu zajištění jeho finančního závazku vůči [celé jméno svědka] ve výši [částka], o něž projevil [celé jméno svědka] zájem. Kupní cenu mu neuhradil a [celé jméno žalovaného] ji po něm nevyžadoval, neboť se jednalo o zajištění závazku a nikoli kupní smlouvu. V březnu [rok] se dozvěděl, že [celé jméno svědka] [datum] dobrovolnou dražbou předmět sporu převedl na společnost [právnická osoba] Žaloba byla zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, věcně se tedy předmětem sporu soud nezabýval. Protokolem o výsledku kontroly provedené Oblastním inspektorátem práce pro [územní celek] a [územní celek] ze dne [osobní údaje žalobkyně] [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný [celé jméno žalovaného] i po uzavření kupní smlouvy dne [datum] i po provedení výše uvedené dražby [datum] vystupoval jako provozovatel předmětné bobové dráhy, když k zabezpečení provozu zaměstnával dvě osoby, jednu na pracovní smlouvu a druhou na dohodu o provedení práce. To že žalovaný 2. vystupoval i po konání výše uvedené dražby jako provozovatel bobové dráhy plyne i z výše uvedeného rozhodnutí [stát. instituce], stavebního úřadu ze dne [datum], kterým bylo žalovanému 2 zakázáno užívání stavby bobové dráhy. Z výše uvedeného usnesení exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] plyne, že žalovaný 2. vystupoval jako provozovatel bobové dráhy i dubnu [rok] (revize elektrického zařízení), v srpnu [rok] (inspekce ze strany [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]) a v září [rok] (sdělení adresované Úřadu regionální rady regionu soudržnosti [anonymizováno]). V únoru [rok] pak s žalovaným 2. jako s vlastníkem bobové dráhy jedná Krajský soud v Brně ve věci [spisová značka], když mu zakazuje nakládat s bobovou dráhou.

71. Ze smlouvy o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že žalovaný 2 nesměl převést vlastnické právo k bobové dráze po dobu [anonymizováno] let od ukončení projektu, tedy do [datum].

72. Snad jediným důkazem, ze kterého plyne, že žalovaný 2. se po uzavření předmětné kupní smlouvy nepovažoval za vlastníka bobové dráhy, může být výše uvedené prohlášení o majetkových poměrech ze dne [datum] vyhotovené žalovaným 2. pro účely žádosti o osvobození od placení soudních poplatku. Tento prakticky osamocený důkaz nemůže odůvodnit závěr soudu o tom, že žalovaný 2. se po uzavření předmětné smlouvy nechoval jako vlastník předmětné bobové dráhy, neboť je zde velké množství důkazů, ze kterých plyne, že se žalovaný 2. jako vlastník bobové dráhy i po uzavření smlouvy choval. Jedním z takových důkazů je přehled dlouhodobého majetku [celé jméno žalovaného] ke dni [datum] zmiňovaný výše.

73. K otázce převodu vlastnického práva k bobové dráze z žalovaného 2. na [celé jméno svědka] soud dospěl za shora zjištěného skutkového stavu k těmto právním závěrům:

74. Žalovaný 2. a [celé jméno svědka] při uzavírání výše uvedené nedatované kupní smlouvy vystupovali jako podnikatelé, neboť byli označeni identifikačními čísly a předmět převodu (bobová dráha) je zjevně určena k podnikání, proto se tento vztah ve smyslu ustanovení § 261 odst. 1 ObchZ řídí obchodním zákoníkem. Pokud jde o samotnou kupní smlouvu, považuje ji soud za neplatnou ve smyslu ustanovení § 39 obč. zák., neboť obchází ustanovení týkající se zástavního práva, případně ustanovení o zajišťovacím převodu práva. Z provedeného dokazování totiž plyne, že důvodem uzavření předmětné kupní smlouvy nebyla vůle obou stran, aby přešlo vlastnické právo z žalovaného 2 na [celé jméno svědka], ale zajištění a případně úhrada pohledávek [celé jméno svědka] za žalovaným 2. To, že smlouva a kvitance neodpovídají skutečnosti lze dovodit již ze samotného textu. Obě listiny jsou nedatovány, na obou je ověřen pouze podpis žalovaného 2., a to tak, že před notářem žalovaný 2. uznal podpis za vlastní. Samotné ověření tedy nedokládá uzavření smlouvy, neboť neprokazuje, kdy žalovaný 2. listiny podepsal. Pokud k podpisu obou listin mělo dojít dne [datum] u notáře JUDr. [příjmení], který podle [celé jméno svědka] i žalovaného 2. smlouvu připravoval, je s podivem, že na smlouvě chybí datum uzavření smlouvy a legalizace nepotvrzuje podpis smlouvy žalovaným 2. před notářem, přestože k podpisu před notářem mělo dojít. Nabízí se úvaha, že tato konstrukce měla umožnit podle potřeby posouvat datum uzavření smlouvy a také datum nabytí vlastnického práva k bobové dráze [celé jméno svědka] zpět do minulosti. Dalším zjištěním vedoucím k závěru, že kupní smlouva neodpovídá skutečnosti, tedy není pravdivá, je to, že účastníci si ve stejný den, stejný čas a na stejném místě na jedné straně ujednali, že kupní cena [částka] bude uhrazena nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy, sjednali si právo prodávajícího odstoupit od kupní smlouvy v případě prodlení s úhradou kupní ceny a také smluvní pokutu (viz kupní smlouva) a na straně druhé žalovaný 2. současně prohlásil, že mu byla řádně a včas zaplacena celá kupní cena za prodej bobové dráhy. Strany si tak v jeden okamžik sjednali, že kupní cena bude uhrazena ve výše uvedené lhůtě a přitom dle kvitance měla být kupní cena“ zaplacena” prakticky při podpisu. Jistě by bylo možné si představit, že teprve, až žalovaný 2 podepsal kupní smlouvu, [celé jméno svědka]“ zaplatil” žalovanému 2 kupní cenu [částka] a ihned poté žalovaný 2 podepsal kvitanci, avšak tento postup je značně nepravděpodobný, a to, že k němu došlo, je zpochybněno dalšími provedenými důkazy. Sám [celé jméno svědka] uvedl, že kupní cenu v plném rozsahu nezaplatil, ale k její úhradě došlo z části zápočtem a z části předáním finančních prostředků žalovanému 2. Tento způsob sice odpovídá smluvnímu ujednání, kdy smlouva výslovně uvádí, že se připouští, aby na srážku kupní ceny byla započtena pohledávka kupujícího vůči prodávajícímu, avšak výše uvedená kvitance o započtení vůbec nehovoří a uvádí, že celá kupní cena byla zaplacena. Ze samotné kvitance lze tedy dovozovat, že žalovanému byla kupní cena„ zaplacena“, tedy vyplacena v penězích. Toto však ani netvrdí žádný z účastníků smlouvy. Pokud [celé jméno svědka] tvrdil, že kupní cena byla uhrazena z části zápočtem jeho pohledávek za žalovaným 2. a z části zaplacením v penězích, toto tvrzení bylo pouze obecné, [celé jméno svědka] netvrdil, jaké konkrétní pohledávky za žalovaným měl k zápočtu použít, kdy učinil právní úkon, kterým mělo dojít k započtení, zda šlo o jednostranný právní úkon či dohodu. Z uvedeného pak soud dovozuje, že k úhradě kupní ceny za prodej bobové dráhy nedošlo. To nasvědčuje tvrzení žalovaného 2, že kupní smlouva měla sloužit jako zajišťovací instrument ve vztahu k pohledávkám [celé jméno svědka] za žalovaným 2. Tomuto závěru nasvědčuje i zjištění, že i po uzavření předmětné kupní smlouvy (a dokonce i po provedení dražby) žalovaný 2. i nadále vystupoval jako provozovatel bobové dráhy a naopak nebylo zjištěno, že by se [celé jméno svědka] uchopil držby bobové dráhy a jako její vlastník se na venek choval (např. vystupoval před úřady). Navíc žalovaný 2. dobře věděl, že po dobu udržitelnosti nesmí převést vlastnické právo k bobové dráze, což opět podporuje jeho tvrzení, že účelem smlouvy bylo pouze zajištění. Kupní smlouva tak obcházela ujednání o zástavním právu, případně o zajišťovacím převodu práva, vůle účastníků tak nesměřovala k přímému převodu vlastnického práva, jak bylo smlouvou deklarováno. Proto je podle ustanovení § 39 obč. zák. absolutně neplatná. [celé jméno svědka] tak v době výše uvedené dražby nebyl vlastníkem předmětné bobové dráhy, proto se ani žalobkyně nemohla v důsledku dražby stát vlastnicí bobové dráhy, neboť podle přesvědčení soudu účelem dražby mělo být zhojení případné neplatnosti kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným 2. a [celé jméno svědka]. Pokud jde o následky dražby za těchto podmínek, odkazuje soud na výše uvedené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum], v něm uvedená skutková zjištění i právní závěry, se kterými se soud zcela ztotožňuje a na které v plném rozsahu odkazuje. Z tak uvedených zjištění a precizně odůvodněných právních závěrů plyne, že jsou dány důvodné pochybnosti o tom, že předmětná dražba sledovala zájem obrátit se na blíže neurčitý okruh zájemců a zájem na přechodu vlastnictví k věci na (kteréhokoli) zájemce, jenž učiní nejvyšší podání, a nikoli pouze zájem na legalizaci nabytí vlastnictví, a to jeho nabytím originárním způsobem osobou navrhovateli dražby blízkou. Je totiž nelogické, aby osoba blízká navrhovateli dražby (jejíž ekonomickou újmu pociťuje navrhovatel dražby jako újmu vlastní) v případě skutečného zájmu o nabytí vlastnictví předmětu dražby riskovala nárůst ceny, kterou bude muset zaplatit, v důsledku příhozů prováděných při dražbě ostatními účastníky dražby, či nabytí vlastnictví předmětu dražby jiným účastníkem dražby (když v případě jejího zájmu o nabytí předmětu dražby od navrhovatele dražby – osoby blízké - mohlo k převodu vlastnictví dojít jiným, méně nákladným – z hlediska odměny placené dražebníkovi, způsobem). Uvedené skutečnosti by samy o sobě jednotlivě k takovému závěru sice nevedly, ale ve svém souhrnu jej opodstatňují. Jestliže tedy soud dospěl k závěru, že [celé jméno svědka] na základě shora uvedené kupní smlouvy uzavřené s žalovaným 2. vlastnictví k přeměně bobové dráze řádně nenabyl, a s ohledem na skutečnost, že provedeným dokazování nebyl zjištěn jiný důvod konání veřejné dražby, než právě legalizace nezákonně“ nabytého” vlastnictví (na doporučení advokáta [celé jméno svědka]), lze uzavřít, že na základě předmětné veřejné dražby nedošlo k nabytí vlastnického práva k bobové dráze žalobkyní, a to z důvodů podrobně popsaných ve zmiňovaném usnesení odvolacího soudu, na které zdejší soud odkazuje.

75. Poté, co soud dospěl k závěru o tom, že žalobkyně se nestala za shora popsaných okolností vlastnicí bobové dráhy, zabýval se v souladu s pokynem odvolacího soudu nabývacími tituly žalovaného 2. a jeho předchůdců. K tomu učinil z provedeného dokazování tato skutková zjištění:

76. S nápadem na vybudování bobové dráhy přišel jako první svědek [celé jméno svědka]. Kontaktoval žalovanou 1, se kterou dne [datum] uzavřel kupní smlouvu č. [rok] [číslo], jejímž předmětem byla dodávka a instalace bobové dráhy. Součástí smlouvy byly Všeobecné dodací podmínky firmy [jméno] [příjmení] [jméno] & [anonymizována dvě slova] a společnosti [právnická osoba] (dále též jen“ podmínky”), které obě strany podepsaly. V článku III bod 5 podmínek si strany ujednaly výhradu vlastnického práva, kdy vlastnické právo k veškerému dodanému zboží zůstává dodavateli, dokud odběratel neuhradí veškeré, i v budoucnu teprve vznikající závazky - bez ohledu na právní původ - z obchodního vztahu mezi stranami, včetně úroků, nákladů a výloh (zjištěno z uvedené kupní smlouvy a podmínek).

77. Dne [datum] byla bobová dráha předána [celé jméno svědka] a dne [datum] byla žalovanou 1. žalovanému 2. fakturou [číslo] vyúčtována konečná cena bobové dráhy v četně montáže, kdy tato činila [částka] bez DPH, po zohlednění dosud provedených úhrad ve výši [částka] bez DPH tak k úhradě zbývala částka [částka] bez DPH, přičemž daň činila [částka], celkem tedy zbývala k úhradě i s DPH částka [částka]. Faktura byla splatná dne [datum] (zjištěno z předávacího protokolu, podmínek a uvedené faktury).

78. Mezitím ale [celé jméno svědka], jako zhotovitel, uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], jako objednatelem, smlouvu o dílo č. [rok], kterou se [celé jméno svědka] zavázal pro objednatele provést přípravné a doplňkové práce na díle“ výstavba lední bobové dráhy” dle dokumentace pro provádění stavby, za cenu maximálně [údaj o čase] Kč včetně DPH. Následně dodatkem ze dne [datum] bylo dílo rozšířeno i o dodávku technologie dráhy a celková cena nově činila [částka] včetně DPH (zjištěno ze smlouvy o dílo a dodatku ze dne [datum]).

79. Dne [datum] uzavřel žalovaný 2. (zastoupený [celé jméno svědka]), jako objednatel, se společností [právnická osoba], jako dodavatelem, smlouvu o dílo č. [rok], kterou se dodavatel zavázal provést výstavbu letní bobové dráhy dle dokumentace pro provádění stavby a žalovaný 2. se zavázal uhradit cenu ve výši [anonymizováno], [částka] včetně DPH. Dne [datum] bylo dílo předáno žalovanému 2. bez vad a nedodělků (zjištěno ze smlouvy o dílo a předávacího protokolu).

80. Zároveň však z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná 1 uzavřela také dne [datum] prakticky identickou kupní smlouvu označenou také č. [rok] [číslo], jako je výše uvedená smlouva uzavřená s [celé jméno svědka], avšak jako kupující byl uveden žalovaný 2., zastoupený [celé jméno svědka], kdy na adresu posledně uvedeného měly být doručovány i písemnosti. Jako osoby oprávněné jednat za kupujícího ve věcech smluvních jsou uvedeni [celé jméno svědka] [celé jméno žalovaného], k rozhodování ve věcech technických a ve věcech realizace a převzetí díla jsou uvedeni [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení] (zjištěno z této smlouvy).

81. Dále pak žalovaná 1 uzavřela taktéž dne [datum] téměř identickou smlouvu označenou také č. [rok] [číslo], jako je výše uvedená smlouva uzavřená s [celé jméno svědka], avšak jako kupující byla uvedená [právnická osoba], [IČO]. Jediný rozdíl oproti ostatním smlouvám je výše nákladů na inženýrskou činnost. Jako osoba oprávněná jednat za kupujícího ve věcech smluvních je uveden jednatel kupující [jméno] [příjmení], k rozhodování ve věcech technických s právem odsouhlasení faktur a ve věcech realizace a převzetí díla je uveden [celé jméno svědka] (zjištěno z této smlouvy).

82. Dále soud provedeným dokazováním zjistil, že žalovaná 1. vyfakturovala fakturami ze dne [datum] [číslo] (resp. ze dne [datum] [číslo]), ze dne [datum] [číslo] (resp. ze dne [datum] [číslo]) a ze dne [datum] [číslo] (resp. ze dne [datum] [číslo]) [celé jméno svědka] dle kupní smlouvy č. [rok] [číslo] ze dne [datum] zálohy na kupní cenu v celkové výši [částka] včetně DPH, kdy tyto zálohy byly žalované 1 uhrazeny (bez DPH jde o částku [částka]). Následně žalovaná 1 vyúčtovala [celé jméno svědka] fakturou ze dne [datum] [číslo] konečnou cenu bobové dráhy, kdy doplatek po započtení záloh činil [částka] včetně DPH. Na tuto fakturu [celé jméno svědka] uhradil postupně již jen [částka]. Celou kupní cenu tak neuhradil (zjištěno z uvedených faktur a ze souhlasného tvrzení žalované 1. a svědka [celé jméno svědka]).

83. Zároveň bylo provedeným dokazováním zjištěno, že dne [datum] žalovaný 2., jako podnikatel, a [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení], jako tiší společníci, uzavřeli smlouvu o tichém společenství, kdy předmětem tichého společenství měl být podíl tichých společníků na pracovní a výdělečné činnosti podnikatele při provozování bobové dráhy, pohostinské a rekreační činnosti ve sportovním areálu [územní celek]. Podnikatelé měli podle smlouvy vložit do výše uvedených aktivit podnikatele částku [částka] a dále částku [částka] Smlouva byla uzavřena na období do [datum]. Po ukončení smlouvy měl činit podíl každého z tichých společníků na podnikání 50 % (zjištěno ze smlouvy o tichém společenství).

84. Dne [osobní údaje žalobkyně] [číslo] uzavřeli [celé jméno svědka] [anonymizována dvě slova], jako dárci, a žalovaný 2, jako příjemce, smlouvu o poskytnutí financí, podle které dárce přenechává příjemci částku [částka], s tím, že příjemce ji použije jako vlastní zdroj na financování výstavby“ [anonymizováno] bobové dráhy na [anonymizována dvě slova] (zjištěno ze smlouvy o poskytnutí financí).

85. Dále soud zjistil, že dne [datum] uzavřeli [celé jméno žalovaného], [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení], jako investor na straně jedné a Ing. [jméno] [příjmení] a žalovaná 1, jako dodavatel na straně druhé, dohodu o spolupráci při výstavbě bobové dráhy [anonymizována dvě slova] [obec]. V čl. II dohody je konstatováno, že dodavatel uzavřel se [právnická osoba] stavební kupní smlouvu č. [rok] [číslo] na dodávku a montáž technologie, přičemž tato smlouva nahrazuje obdobnou smlouvu stejného čísla mezi dodavatelem a panem [celé jméno žalovaného] (zjištěno z dohody o spolupráci).

86. Z těchto dílčích zjištění pak podle soudu vyplývá závěr, že jak [celé jméno svědka], tak i společnost x [právnická osoba] a žalovaný 1 věděli o výhradě vlastnického práva obsažené ve smlouvě uzavřené mezi žalovanou 1 a [celé jméno svědka], respektive v obchodních podmínkách. Jednak [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] a žalovaný 2 postupovali při budování bobové dráhy společně (viz smlouva o tichém společenství i smlouva o spolupráci). [právnická osoba] byla pouze nastrčená společnost, která prošla soutěží na dodavatele bobové dráhy, aby byly splněny podmínky pro poskytnutí dotace, ve skutečnosti však dodavatelem zůstala žalovaná 1. Toto je patrné mimo jiné z toho, že ve výše uvedené kupní smlouvě ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou 1. a [právnická osoba] je uvedeno, že za tuto společnost ve věcech technických s právem odsouhlasení faktur a ve věcech realizace a převzetí díla jedná [celé jméno svědka]. S [celé jméno svědka], [právnická osoba] i s [celé jméno žalovaného] žalovaná 1. uzavřela prakticky shodnou kupní smlouvu, která odkazuje na obchodní podmínky obsahující výhradu vlastnického práva. Společný postup těchto subjektů, který byl mezi nimi dohodnut a realizován zjevně s ohledem na poskytnuté dotace, je patrný i z toho, že nejprve žalovaná 1. dodala technologii bobové dráhy [celé jméno svědka], ten kompletní bobovou dráhu dodal společnosti [právnická osoba] a teprve tato společnost dodala bobovou dráhu žalovanému 2. Finanční prostředky pak putovaly opačným směrem, kdy [celé jméno svědka] platil skutečnému dodavateli bobové dráhy žalované 1., jak bylo uvedeno výše. S ohledem na skutečnost, že tato konstrukce vyžadovala spolupráci všech zúčastněných a vzájemné kontakty, je zřejmé, že všichni účastníci minimálně mohli a měli vědět, že žalované 1. nebyla uhrazena celá kupní cena. Zároveň také [celé jméno svědka], [právnická osoba] a žalovaný 2. mohli a měli vědět, o podmínkách smlouvy uzavřené mezi žalovanou 1. a [celé jméno svědka], a tedy i o v obchodních podmínkách sjednané výhradě vlastnického práva, neboť prakticky shodná smlouva byla uzavřena mezi žalovanou 1. a těmito subjekty, byť následně byla realizována pouze smlouva uzavřená mezi žalovanou 1. a [celé jméno svědka].

87. K otázce nabývacích titulů žalovaného 2. a jeho předchůdců pak soud za shora zjištěného skutkového stavu dospěl k těmto právním závěrům.

88. Shora zmiňovanou kupní smlouvou ve spojení s všeobecnými dodacími podmínkami bylo mezi žalovanou 1 a [celé jméno svědka] ujednáno, že vlastnické právo dodávané bobové dráze přejde z prodávající (žalované 1.) na kupujícího ([celé jméno svědka]) až po úplné úhradě kupní ceny. Tímto byla mezi stranami platně sjednána výhrada vlastnického práva ve smyslu § 445 ObchZ. Vzhledem k tomu, že [celé jméno svědka] celou kupní cenu neuhradil, nestal se tak vlastníkem předmětné bobové dráhy, když vlastnické právo zůstalo žalované 1. Pokud jde o následný převod mezi [celé jméno svědka] a společností [právnická osoba] mohlo by na základě výše uvedené smlouvy dojít k převodu práva na posledně uvedenou společnost ve smyslu § 446 ObchZ, ledaže v době, kdy [právnická osoba] měla vlastnické právo nabýt, věděla nebo vědět měla a mohla, že [celé jméno svědka] není vlastníkem a že není ani oprávněn zbožím nakládat za účelem jeho prodeje. S ohledem na shora uvedený závěr soudu o tom, že jak [právnická osoba], tak i žalovaný 2. minimálně museli vědět o výhradě vlastnického práva sjednané mezi žalovanou 1 a [celé jméno svědka], a také o tom, že není zcela uhrazena kupní cena žalované 1, museli také vědět, že [celé jméno svědka] není vlastníkem předmětné bobové dráhy. Za této situace tedy k nabytí vlastnického práva společností [právnická osoba] od [celé jméno svědka] na základě smlouvy o dílo č. [rok] ze dne [datum], resp. dodatku k této smlouvě ze dne [datum], nemohlo dojít. Obdobná právní situace je i v případě následného převodu vlastnického práva mezi společností [právnická osoba] a žalovaným 2 na základě smlouvy o dílo ze dne [datum]. Také žalovaný 2. věděl, nebo minimálně vědět měl a mohl, o výhradě vlastnického práva sjednané mezi žalovanou 1. a [celé jméno svědka] (minimálně z kupní smlouvy uzavřené mezi ním a žalovanou 1., která je prakticky shodného znění jako smlouva uzavřená mezi žalovanou 1 a [celé jméno svědka] a obsahuje také odkaz na obchodní podmínky obsahující výhradu vlastnického práva). Musel také vědět o tom, že kupní cena nebyla žalované 1 v plném rozsahu uhrazena. Musel tedy vědět, že společnost [právnická osoba] se nemohla stát vlastníkem předmětné bobové dráhy. Proto se žalovaný 2 nemohl ve smyslu ustanovení § 446 ObchZ stát vlastníkem předmětné bobové dráhy.

89. K pasivní legitimaci žalovaného 2. soud učinil z provedeného dokazování tato skutková zjištění.

90. Žalovaná 1. uplatnila vůči žalovanému 2. nárok na vydání věci v tomto řízení žalobou, která byla doručena soudu [datum]. Exekuce na majetek žalovaného 2 k uspokojení pohledávky Ing. [jméno] [příjmení] byla nařízena usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Soubor věcí tvořících předmětnou bobovou dráhu, byť označený odlišně oproti tomu, jak je označen v tomto řízení v době rozhodování soudu, byl dne [datum] zahrnut exekutorem do soupisu movitých věcí povinného. Nicméně při jednání soudu v této věci dne [datum] žalobkyně i žalovaná 1 shodně uvedly, že předmět řízení (soubor věcí tvořících bobovou dráhu) v této věci je shodný s předmětem řízení ve všech souvisejících řízeních zejména s předmětem řízení ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], a že neexistuje žádná jiná hromadná věc, resp. soubor movitých věcí, která by se dala označit jako letní bobová dráha v [obec]. Dne [datum] podala žalobkyně x [právnická osoba] u zdejšího soudu shora uvedenou žalobu, jíž se vůči Ing. [jméno] [příjmení] (mimo jiné jednateli [právnická osoba]) domáhá vyloučení souboru věcí tvořících předmětnou bobovou dráhu z exekuce vedené proti žalovanému 2. Řízení o vylučovací žalobě bylo přerušeno do skončení tohoto řízení. Následně byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], zjištěn úpadek žalovaného 2., na jeho majetek byl prohlášen konkurs a byl ustanoven insolvenční správce JUDr. PhDr. [jméno] [příjmení]. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne [datum] v 15:04 hod a nabylo právní moci dne [datum]. Soubor věcí tvořících předmět tohoto řízení - bobovou dráhu - nebyl ke dni rozhodování soudu insolvenčním správcem žalovaného 2. zahrnut do soupisu majetkové podstaty úpadce - žalovaného 2.

91. K otázce pasivní legitimace žalovaného 2. pak soud za shora zjištěného skutkového stavu dospěl k těmto právním závěrům.

92. Zjištěním úpadku žalovaného 2. dne [datum] došlo ve smyslu ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) InsZ došlo k tomu, v exekučním řízení vedeném na majetek žalovaného 2. nelze po dobu trvání účinků úpadku pokračovat, přičemž právě v rámci exekučního řízení vůči žalovanému 2. byla předmětná bobová dráha exekutorem zahrnuta do soupisu majetkové podstaty dlužníka. Na druhou stranu ve vztahu k řízení o vydání věci se účinky úpadku neprojevily, neboť insolvenční správce na rozdíl od exekutora předmětnou bobovou dráhu do majetkové podstaty úpadce nezahrnul. S ohledem na skutečnost, že ohledně bobové dráhy, bylo z hlediska časové posloupnosti nejprve zahájeno řízení o vydání věci mezi žalovanou 1. a žalovaným 2., následně byla zahájena exekuce na majetek žalovaného 2. a předmětná bobová dráha byla zahrnuta do soupisu movitých věcí povinného, následně byla podána žalovanou 1. vůči Ing. [jméno] [příjmení] žaloba na vyloučení bobové dráhy z exekuce, poté žalobkyní uplatněna hlavní intervence v řízení o žalobě o vydání věci a následně došlo k úpadku žalovaného 2., přičemž insolvenční správce předmětnou bobovou dráhu do majetkové podstaty úpadce nezahrnul, má soud za to, že v současné době zde není jiná možnost, jak vyřešit spor o vlastnické právo k předmětné bobové dráze, než právě v rámci tohoto řízení. Ke stejnému závěru dospěl nepochybně i odvolací soud, z jehož posledního zrušujícího usnesení plyne, že má za to, že pasivní věcná legitimace u žalovaných (žalovaného 2.) je dána, a to i přes shora zjištěný skutkový stav (zahrnutí bobové dráhy do soupisu movitých věcí dlužníka exekutorem), který se od doby rozhodování nijak nezměnil. Podle přesvědčení zdejšího soudu s ohledem na účinky úpadku není možné, aby se všichni potenciální vlastníci domáhali vydání věci po exekutorovi, neboť exekuční řízení je upozaděno na úkor řízení insolvenčního.

93. K postupu žalované 1. při realizaci výhrady vlastnického práva soud uvádí následující.

94. Z informací získaných z aplikace ISIR – detailu insolvenčního řízení svědka [celé jméno svědka] soud mimo jiné zjistil, že žalovaná 1 v tomto řízení uplatnila vůči dlužníkovi pohledávku z titulu neuhrazené kupní ceny z kupní smlouvy č. [rok] [číslo] ze dne [datum], kdy celková výše přihlášené pohledávky činila [částka]. Přihláška pohledávky byla doručena insolvenčnímu soudu dne [datum]. Tato pohledávka byla dlužníkem i insolvenčním správcem popřena co do částky [částka] a zjištěna co do výše [částka]. Žaloba na určení popřené pohledávky nebyla podána, proto insolvenční soud usnesením ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [anonymizováno], přihlášku žalované 1 odmítl co do výše [částka]. Následně insolvenční soud usnesením ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], rozhodl, že do insolvenčního řízení na místo žalované 1 vstupuje nabyvatel přihlášené pohledávky [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], když tuto pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. To, že žalovaná 1 v insolvenčním řízení vůči [celé jméno svědka] uplatnila pohledávku z titulu neuhrazené kupní ceny za předmětnou bobovou dráhu, vyplynulo i z výpovědi [celé jméno svědka] v tomto řízení.

95. Z obsahu samotné žaloby a z dopisu ze dne [datum] adresovaného žalovanému 2., který žalovaná 1 připojila k původní žalobě, plyne, že následně uplatnila nárok na vydání bobové dráhy z titulu výhrady vlastnického práva.

96. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] [rok] civ., sjednal-li prodávající s kupujícím výhradu vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 445 ObchZ a porušil-li kupující závazek zaplatit řádně a včas sjednanou kupní cenu, stojí prodávající před volbou, zda od kupní smlouvy odstoupí a bude požadovat vrácení věcí, k nimž uplatnil výhradu vlastnického práva, nebo zda ve smluvním vztahu s kupujícím nadále setrvá a bude vymáhat úhradu kupní ceny. Uplatnění jednoho z těchto práv vylučuje uplatnění druhého. Prodávající, který nejprve žádal zaplacení kupní ceny, však může takto provedenou volbu změnit a poté uplatnit právo na vydání věci; v obráceném pořadí změna volby možná není.

97. V poměrech projednávané věci je z postupu žalované 1. zřejmé, že poté, co se nejprve zjevně bezúspěšně domáhala po [celé jméno svědka] úhrady zbývající části kupní ceny, rozhodla se realizovat výhradu vlastnického práva. Za situace, kdy [celé jméno svědka] předmětnou bobovou dráhu již nemá v držení, obrátila se podle přesvědčení soudu s žádostí o vydání věci na žalovaného 2., který vystupoval jako vlastník bobové dráhy. Dopis ze dne [datum] nelze považovat za odstoupení od smlouvy ve smyslu posledně citovaného judikátu, neboť není činěno vůči osobě, které se výhrada vlastnického práva týká. V dopise zmíněná výhrada vlastnického práva má pouze odůvodnit závěr, že [celé jméno svědka] nebyl vlastníkem předmětné bobové dráhy a vlastnické právo k této bobové dráze tak na své právní nástupce nemohl převést. Přesto však soud považuje podání žaloby v této věci žalovanou 1. za změnu volby ve smyslu judikátu Nejvyššího soudu ČR, neboť celá žaloba žalované 1. je založena na uplatnění výhrady vlastnického práva. Přestože v řízení žalovaná 1. nedoložila, že by formálně odstoupila od kupní smlouvy uzavřené s [celé jméno svědka], v řízení bylo mimo jiné samotným výslechem svědka [celé jméno svědka] zjištěno, že o tom, že se žalovaná 1. domáhá vydání bobové dráhy z titulu výhrady vlastnického práva, [celé jméno svědka] ví. Soud je přesvědčen, že tak došlo ke konkludentnímu uplatnění výhrady vlastnického práva vůči [celé jméno svědka]. S tímto závěrem se pak pojí závěr, že žalovaná 1 (resp. její právní nástupce) nemůže již nadále uplatňovat vůči [celé jméno svědka] svůj nárok na úhradu zbývající části kupní ceny a naopak by měla učinit adekvátní kroky reagující na toto odstoupení od smlouvy.

98. O náhradě nákladů řízení, jak o hlavní intervenční věci, tak v původní žalobě, rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ.

99. V hlavní intervenční věci měli plný úspěch žalovaná 1 a žalovaný 2, proto je jim žalobkyně povinna nahradit náklady řízení, které jim vznikly. Náklady žalované 1 v hlavní intervenční věci (po spojení s řízením o původní žalobě) jsou tvořeny odměnou advokáta za [anonymizováno] úkonů právní služby, kdy odměna za jeden úkon činí dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen„ AT“) [částka] (§ 9 odst. 1, § 12 odst. 3 – jsou zde spojená dvě řízení a § 7 bod 5 AT) a paušální náhrada [částka] za jeden úkon - převzetí právního zastoupení ze dne [datum] (spojení věcí), účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast na jednání u odvolacího soudu dne [datum], podání ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], (§ 13 odst. 3, § 11 odst. 1, písm. a), písm. d), písm. g) AT, přičemž za účast u jednání dne [datum], [datum], které přesáhlo 2 hodiny náleží advokátovi odměna ve dvojnásobné výši (§ 11 odst. 1 písm. g AT), což činí [částka]. Ve vztahu k dalšímu úkonu právní služby přísluší advokátu žalované 1. odměna v poloviční výši, tedy [částka], za jeden úkon právní pomoci, za podání odvolání ze dne [datum] (§ 11 odst. 2 písm. c) AT) což s paušální částkou náhrad hotových výdajů [částka] činí [částka] za uvedený úkon. Celkem tedy odměna činí [částka]. Dále jsou náklady žalované 1 představovány jízdným jejího zástupce: za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět uskutečněnou osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], ujeto tam i zpět celkem 276 km při průměrné spotřebě 6.5 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky číslo 328/2014 Sb., [účinnost]), jízdné činí celkem částku [částka], za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět uskutečněnou osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], ujeto tam i zpět celkem 276 km při průměrné spotřebě 6.5 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky číslo 385/2015 Sb., účinné od 1. 1. 2016), jízdné činí celkem částku [částka], za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět uskutečněnou osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], ujeto tam i zpět celkem 276 km při průměrné spotřebě 5,1 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky číslo 463/2017 Sb., účinné od 1. 1. 2018), jízdné činí celkem částku [částka], za cestu na jednání k odvolacímu soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět uskutečněnou osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] ujeto tam i zpět celkem 180 km při průměrné spotřebě 5,1 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky číslo 358/2019 Sb., účinné od 1. 1. 2020), jízdné činí celkem částku [částka], za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] a [datum] z [obec] do [obec] a zpět uskutečněné osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], ujeto tam i zpět za dvě cesty celkem 552 km, (jedna cesta tam i zpět 276 km) při průměrné spotřebě 5,1 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky číslo 589/2020 Sb., účinné od 1. 1. 2021), jízdné činí celkem za obě jízdy částku [částka], za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět uskutečněnou osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], ujeto tam i zpět celkem 276 km při průměrné spotřebě 5,1 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky číslo 511/2021 Sb., účinné od 1. 1. 2022), jízdné činí celkem částku [částka], za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět uskutečněnou osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], ujeto tam i zpět celkem 276 km při průměrné spotřebě 5,1 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr (předložen doklad o nákupu pohonných hmot) a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky číslo 511/2021 Sb., účinné od 1. 1. 2022), jízdné činí celkem částku [částka], kdy celkové jízdné činí [částka].

100. Dále jsou náklady žalované 1 tvořeny náhradou za promeškaný čas jejího zástupce strávený cestami na výše uvedená jednání a zpět, celkem za [anonymizována dvě slova] půlhodiny, (jedna cesta z [obec] do [obec] a zpět činí [anonymizováno] půlhodin) tj. ve výši [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. a v náhradě za promeškaný čas žalované 1. strávený cestou na jednání odvolacího soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět, celkem za [anonymizováno] půlhodiny, tj. ve výši [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t., celkem tedy náhrada za promeškaný čas činí [částka].

101. Dále je důvodným nákladem žalované 1. v tomto řízení soudní poplatek za odvolání proti rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve výši [částka] a za odvolání proti rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve výši [částka], neboť v obou případech byla žalovaná 1) v odvolacím řízení plně úspěšná, neboť předmětné rozsudky byly v obou případech zrušeny. Celkem tedy za soudní poplatky [částka].

102. Celkové náklady žalované 1 v řízení o hlavní intervenci činí částku [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka]), čemuž přísluší advokátu žalované 1. z částky [částka] náhrada DPH, jíž je plátcem (§ 137 odst. 3 písm. a) OSŘ) v sazbě 21 %, tedy v částce [částka], což činí celkem včetně DPH částku [částka]. Vzhledem k tomu, že řízení probíhalo o dvou žalobách (o původní žalobě a o hlavní intervenci) na náklady týkající se hlavní intervence je třeba započíst polovinu z uvedené částky, tedy částku [částka]. Tuto částku je tedy neúspěšná žalobkyně uhradit zcela úspěšné žalované 1.

103. Náklady žalovaného 2 v hlavní intervenční věci (po spojení s řízením o původní žalobě) jsou tvořeny odměnou advokáta za [anonymizováno] úkony právní služby, kdy odměna za jeden úkon činí dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen„ AT“) [částka] (§ 9 odst. 1, § 12 odst. 3 – jsou zde spojená dvě řízení a § 7 bod 5 AT) a paušální náhrada [částka] za jeden úkon – převzetí právního zastoupení v souvislosti se spojením věcí, podání ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum] (§ 13 odst. 3, § 11 odst. 1, písm. a), písm. d), písm. g), což činí [částka]. Zástupce žalovaného 2 v řízení již další úkony právní služby neučinil, neboť k datu [datum] došlo k ukončení zastoupení. Advokát žalovaného 2 není dle registru ekonomických subjektů plátcem daně DPH. Vzhledem k tomu, že řízení probíhalo o dvou žalobách (o původní žalobě a o hlavní intervenci) na náklady týkající se hlavní intervence je třeba započíst polovinu z uvedené částky, tedy částku [částka]. Tuto částku je tedy neúspěšná žalobkyně uhradit v řízení o hlavní intervenci zcela úspěšnému žalovanému 2.

104. V řízení o původní žalobě byla zcela úspěšná původní žalobkyně [právnická osoba] a zcela neúspěšný žalovaný [celé jméno žalovaného], který je povinen uhradit žalobkyni účelně vynaložené náklady tohoto řízení. Náklady žalobkyně jsou tvořeny jednak náklady původního řízení před spojením věcí, a polovinou výše uvedených nákladů po spojení věcí. Náklady žalobkyně vynaložené před spojením věcí jsou tvořeny odměnou advokáta za [anonymizováno] úkony právní služby z tarifní hodnoty [částka] po [částka] (§ 9 odst. 1, § 7 bod 4) a [anonymizováno] náhradami hotových výdajů po [anonymizováno] – převzetí zastoupení ze dne [datum] a návrh ve věci samé což činí [částka]. Dále je důvodným nákladem žalobkyně v tomto řízení zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši [částka] Celkem tak náklady žalobkyně před spojením věcí činí [částka], k čemuž přísluší advokátu žalobkyně z částky [částka] náhrada DPH, jíž je plátcem (§ 137 odst. 3 písm. a) OSŘ v sazbě 21 %, tedy v částce [částka], což vše celkem činí [částka]. Po připočtení výše uvedené poloviny nákladů společného řízení ve výši [částka], tak celkové náklady žalobkyně [právnická osoba] v řízení o původní žalobě činí částku [částka]. Proto soud uložil žalovanému [celé jméno žalovaného] zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení posledně uvedenou částku.