11 C 90/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem trvale ulice a číslo , PSČ obec – část obce , toho času adresa zastoupená opatrovníkem jméno příjmení , datum narození bytem adresa o určení obsahu smlouvy, resp. nahrazení projevu vůle žalované uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene I. Soud nahrazuje souhlas žalované s touto smlouvou: <b>SMLOUVA o zřízení věcného břemene č.: [jméno] [číslo]</b> <b>[celé jméno žalované]</b> <b>bytem: [adresa], [PSČ] [obec]</b> <b>RČ (dat. nar.): [číslo]</b> <b>vlastnický podíl: 1/1</b> (dále jen„ Povinná“) zastoupená: [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], jako opatrovníkem na straně jedné <b>a</b> <b>[právnická osoba]</b> se sídlem: [adresa], [PSČ] [obec] [IČO] DIČ: CZ [PSČ] 400 zapsána: v OR vedeném Krajským soudem v Brně, spisová značka B [číslo] zastoupená: [titul] [jméno] [příjmení], [označení funkce], na základě Pověření ze dne 10.01.2017 bankovní spojení: [právnická osoba], pobočka [obec] číslo účtu: [bankovní účet] (dále jen„ Oprávněná“) na straně druhé (Povinná a Oprávněná společně rovněž jako„ Smluvní strany“) uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto: <b>Smlouvu o zřízení věcného břemene</b> č.: [jméno] [číslo] (dále jen„ Smlouva“) k provedení (v souladu s ) ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění, a § 1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník <b>Článek I. - Úvodní ujednání</b> 1.

1. Oprávněná je provozovatelem distribuční soustavy (dále jen„ PDS“) na území vymezeném licencí. Distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu. PDS má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, přičemž zřízení tohoto věcného břemene je ze strany Oprávněné jedním ze zákonem daných předpokladů pro plnění této povinnosti. 1.

2. Povinná prohlašuje, že je jediným a výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [obec], okres [okres] (dále jen„ Pozemek“) 1.3. [Katastrální úřad], [Katastrální pracoviště] eviduje předmětný Pozemek zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí]. 1.

4. Pozemek se nachází na území vymezeném licencí, v němž Oprávněná provozuje distribuční soustavu. Oprávněná má povinnost zřídit věcné břemeno umožňující zřídit a provozovat ve smyslu § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona na Pozemku zařízení distribuční soustavy. 1.

5. Distribuční soustava je liniovou stavbou ve smyslu § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a nejedná se tak o součást pozemku. <b>Článek II. - Předmět Smlouvy</b> 2.

1. Předmětem Smlouvy je zřízení a vymezení věcného břemene podle § 25 odst. 4 energetického zákona a to jako osobní služebnost ve prospěch PDS dle tohoto zákona (dále též jen„ věcné břemeno“). Obsah věcného břemene je specifikován v článku III. této Smlouvy na Pozemku ve prospěch Oprávněné v rozsahu uvedeném ve Smlouvě a vyplývajícím z příslušných ustanovení energetického zákona. <b>Článek III. - Specifikace věcného břemene</b> 3.

1. Smluvní strany se dohodly, že Povinná, jako vlastník Pozemku, zřizuje k Pozemku ve prospěch Oprávněné právo věcného břemene podle § 25 odst. 4 energetického zákona, když jeho obsah a rozsah jeho výkonu je blíže uveden v příslušných ustanovení energetického zákona. 3.

2. Smluvní strany berou na vědomí, že se změnou vlastníka Pozemku přechází i práva a povinnosti vyplývající z věcného břemene na nabyvatele Pozemku. 3.

3. Oprávněná je vlastníkem a provozovatelem stavby„ [obec], obnova NN“. Smluvní strany se za účelem umístění distribuční soustavy - nového zemního kabelového vedení NN, přípojkové skříně SS100 (dále jen„ distribuční soustava“) na Pozemku a za účelem jejího provozování dohodly na zřízení věcného břemene, jehož obsahem je právo Oprávněné zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na Pozemku. Věcné břemeno zahrnuje též právo Oprávněné provádět na distribuční soustavě úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení její výkonnosti, včetně jejího odstranění. 3.

4. Rozsah věcného břemene vymezuje: Geometrický plán č.: [číslo] [číslo] zhotovený [právnická osoba], který ověřil (a) [titul] [jméno] [příjmení] dne 14.10.2020 pod č.: [číslo] a za [Katastrální úřad], [Katastrální pracoviště] potvrdil (a) [jméno] [příjmení] dne 21.10.2020 pod č.: [číslo] Citovaný geometrický plán je přílohou a nedílnou součástí této Smlouvy. 3.

5. Povinná z věcného břemene bere na vědomí, že distribuční soustava je chráněna ochrannými pásmy dle energetického zákona. Ochranné pásmo slouží k zajištění spolehlivého provozu distribuční soustavy a k ochraně života, zdraví a majetku osob. 3.

6. Povinná z věcného břemene je povinna strpět výkon práva Oprávněné vyplývající z této smlouvy a energetického zákona a zdržet se veškeré činnosti, co vede k ohrožení součásti distribuční soustavy a omezení výkonu tohoto práva Oprávněné. 3.

7. Věcné břemeno zřízené touto Smlouvou se sjednává jako časově neomezené a zaniká v případech stanovených zákonem. <b>Článek IV. - Další práva</b> 4.1 Oprávněná z věcného břemene má ve vztahu k Pozemku dále oprávnění ve smyslu ustanovení § 25 odst. 3 písm. f) a g) energetického zákona, především pak právo vstupovat a vjíždět na Pozemek v souvislosti s realizací práv vyplývajících jí z věcného břemene podle čl.3 této Smlouvy. 4.2 Oprávněná je povinna při výkonu oprávnění popsaných shora postupovat coby PDS striktně ve smyslu § 25 odst. 8 energetického zákona, tj. co nejvíce šetřit práva Povinné a vstup na Pozemek ji bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinna uvést Pozemek do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání Pozemku a bezprostředně oznámit tuto skutečnost Povinné. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinna na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. <b>Článek V. - Cena a platební podmínky</b> 5.1 Věcné břemeno podle této Smlouvy se zřizuje úplatně. 5.2 Jednorázová náhrada za zřízení věcného břemene se sjednává ve výši 2000 - Kč (slovy: dvatisíce korun českých). 5.3 Oprávněná se zavazuje ve lhůtě 60 dnů od doručení vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí dle Smlouvy, uhradit Povinné výše uvedenou jednorázovou úplatu, která odpovídá hodnotě zřizovaného práva. <b>Článek VI. - Vklad věcného břemene do veřejného seznamu</b> 6.1 Smluvní strany se dohodly, že návrh na zahájení řízení o zápisu práva věcného břemene zřizovanému touto Smlouvou k Pozemku do katastru nemovitostí bude podán příslušnému katastrálnímu úřadu Oprávněnou. Správní poplatek za návrh na zahájení řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí uhradí Oprávněná. 6.2 Věcné břemeno podle této Smlouvy vzniká v souladu s ustanovením občanského zákoníku zápisem do veřejného seznamu (katastr nemovitostí). Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu. <b>Článek VII. - Ostatní ujednání</b> 7.1 Smluvní strany se zavazují, že pokud příslušný katastrální úřad vyzve účastníky k odstranění případných nedostatků návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu, případně listiny, na základě které má být právo zapsáno, vyvinou potřebnou součinnost k jejich odstranění ve stanovené lhůtě. 7.2 V případě, že příslušný katastrální úřad v řízení o povolení vkladu řízení zastaví či zamítne, Smluvní strany se zavazují poté uzavřít ve lhůtě do 30 - ti kalendářních dní ode dne doručení rozhodnutí katastrálního úřadu o zastavení či zamítnutí vkladu oběma Smluvním stranám novou Smlouvu s totožným obsahem za stejných cenových podmínek, ve které budou odstraněny všechny nedostatky, které bránily povolení vkladu práva dle této smlouvy, bude-li to možné. <b>Článek VIII. – Ochrana osobních údajů:</b> 8.1 V tomto článku jsou uvedeny základní informace o zpracování osobních údajů Povinné Oprávněnou. Podrobné informace jsou dostupné na [webová adresa] v sekci Ochrana osobních údajů. 8.2 Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné pro účely přípravy, uzavření a plnění této Smlouvy. 8.3 Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné ke splnění zákonné povinnosti Oprávněné vyplývající zejména ze zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. 8.4 Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné na základě oprávněného zájmu Oprávněné pro účely vnitřní evidence a kontroly, ochrany právních nároků a provozních potřeb. Proti takovému zpracování má Povinná právo podat námitku. 8.5 Podpisem této Smlouvy Povinná potvrzuje, že se seznámila s informacemi uvedenými v tomto článku a dalšími informacemi o zpracování osobních údajů dostupnými na [webová adresa] v sekci Ochrana osobních údajů, a to včetně práv, které Povinné náleží. <b>Článek IX. - Závěrečná ujednání</b> 9.1 Smlouva nabývá účinnosti okamžikem jejího uzavření. Pro případ, že Smlouva není uzavírána za přítomnosti obou Smluvních stran, platí, že Smlouva nebude uzavřena, pokud ji Povinná či Oprávněná podepíší s jakoukoliv změnou či odchylkou, byť nepodstatnou, nebo dodatkem, ledaže druhá Smluvní strana takovou změnu či odchylku nebo dodatek následně schválí. 9.2 Smlouva může být měněna nebo doplňována pouze formou vzestupně číslovaných písemných dodatků podepsaných oběma Smluvními stranami. 9.3 Smlouva a právní vztahy z ní vyplývající se řídí právním řádem České republiky. 9.4 Na právní vztahy vyplývající nebo související s touto Smlouvou a v ní nebo v energetickém zákoně výslovně neupravené se přiměřeně uplatní ustanovení občanského zákoníku. 9.5 Smlouva je sepsána v 3 stejnopisech, z nichž po jednom obdrží Povinná a Oprávněná a jeden stejnopis bude Oprávněnou použit pro účely příslušného řízení o zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí. 9.6 Smluvní strany prohlašují, že si Smlouvu před jejím podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemné dohodě, podle jejich pravé a svobodné vůle, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni, pod nátlakem ani za nápadně nevýhodných podmínek, což stvrzují svými podpisy. Smluvní strany prohlašují, že Smlouva představuje úplnou dohodu o veškerých jejích náležitostech a neexistují náležitosti, které by smluvní strany neujednaly. Součástí tohoto rozsudku je geometrický plán [číslo] zhotovený [právnická osoba]. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, podanou k soudu dne 20. 4. 2022, se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by soud nahradil souhlas žalované se smlouvou o zřízení věcného břemene tak, jak je přesně uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná je, mimo jiné, jediným a výlučným vlastníkem nemovitosti – pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], [obec], okres [okres]. Žalobce s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni. V této smlouvě se dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem„ [obec], obnova NN“. Obecní úřad – stavební úřad [obec], vydal dne 21. 7. 2020 kolaudační souhlas s užíváním stavby. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby: [číslo] dne 30. 6. 2020. Následně opakovaně vyzval žalobce, respektive mandatář žalobce, žalovanou ke splnění jejího závazku, tedy uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaná na zásilku žalobce nereagovala. Žalobce tak byl nucen podat tuto žalobu na nahrazení projevu vůle žalované rozhodnutím soudu tak, aby žalobce po právní moci rozhodnutí ve věci mohl sám, podat návrh do katastru nemovitostí ke vkladu práva odpovídajícímu věcnému břemeni.

2. Žalovaná, se k žalobě písemně nevyjádřila, nicméně soud zjistil, že se jedná o osobu omezenou ve způsobilosti k právním úkonům, a to rozsudkem Městského soudu Brno, ze dne 28. 11. 2016, č. j. 22 P 385/95-562, přičemž omezení svéprávnosti žalované bylo rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov, ze dne 4. 6. 2020, č. j. P 133/2017-681, prodlouženo o 5 let. Opatrovníkem žalované, jako osoby omezené ve způsobilosti k právním úkonům, byl usnesením Městského soudu v Brně ustanoven [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem shora, tedy otec žalované, který ji ve všech záležitostech zastupuje. Tento se písemně nevyjádřil, na ústním jednání soudu uvedl, že s žalobou souhlasí.

3. Na ústním jednání v termínu 19. 1. 2023 soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Nahlížením do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaná je výlučným vlastníkem předmětného pozemku. Soudu byla předložena smlouva [číslo] o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, kterou žalobce uzavřel s žalovanou, která byla zastoupena rovněž opatrovníkem shora, dne [datum] spolu se situačním plánem projektovaného vedení, který tvořil nedílnou součást smlouvy o smlouvě budoucí. Dále soudu byl předložen zápis o předání a převzetí budovy nebo stavby ze dne 30. 6. 2020, kolaudační souhlas s užíváním stavby vydaný [Obecní úřad] – stavebním úřadem, dne 21. 7. 2020 a geometrický plán [číslo], který byl vyhotoven [právnická osoba]. Soudu bylo předloženo rovněž čestné prohlášení mandatáře o nemožnosti vypořádat danou smlouvu s žalovanou, sepsaný dne 11. 6. 2021. Posledním listinným důkazem byla předžalobní výzva k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene adresovaná na žalovanou dne 24. 6. 2021, včetně dokladu o jejím doručování žalované.

4. Podle § 1785 o.z., smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Podle § 1786 o.z., zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co jí k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Podle § 1787 odst. 1 o.z., nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Podle odst. 2, obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

5. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že návrh žalobce je důvodný. V daném případě smlouva o smlouvě budoucí obsahovala přesné znění budoucí smlouvy, nebylo tedy nutné, aby soud určoval obsah budoucí smlouvy ve smyslu ustanovení § 1782 odst. 2 o.z. Nutnost předmětné budoucí smlouvy vyplývá i z ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, podle kterého by dokonce žalobkyně (v případě nečinnosti žalovaného) mohla podat k příslušnému vyvlastňovacímu úřadu návrh na zřízení věcného břemene, neboť předmětná stavba a související věcné břemeno je ve veřejném zájmu. V tomto řízení bylo současně prokázáno, že byla splněna podmínka, na základě které začala běžet lhůta k uzavření smlouvy, když bylo prokázáno, že byla dokončena a předána předmětná stavba. Jelikož žalovaná na výzvu žalobce k uzavření sjednané budoucí smlouvy nereagovala, soud, za užití shora citovaných zákonných ustanovení, nahradil projev vůle žalované uzavřít sjednanou budoucí smlouvu tak, jak je uvedeno ve výroku I., kdy nedílnou součástí rozsudku je předmětný geometrický plán vymezující rozsah věcného břemene.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšný žalobce měl právo na náhradu nákladů řízení, ale těchto se vzdal právě vzhledem k tomu, že předžalobní výzvu za účelem mimosoudní vyřízení celé záležitosti před tím, než byla podána žaloba k soudu, adresoval přímo k rukám žalované, která je osobou omezenou ve způsobilosti k právním úkonům a nikoliv jejímu opatrovníkovi, který z pověření soudu ve všech těchto právních jednáních zastupuje. Rovněž všechny předchozí písemnosti, tedy i písemnosti mandatáře, který vyzýval k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, byly adresovány přímo žalované, nikoliv k rukám jejího stálého opatrovníka. Z tohoto důvodu se žalobce nároku na náhradu nákladů řízení vzdal, takže soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.