11 C 97/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Šestákovou ve věci žalobce: ; anonymizována dvě slova obec , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem v ČR bytem adresa žalovaného , nyní neznámého pobytu zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení , jako opatrovníkem sídlem adresa o zaplacení 245 415,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 245 415,85 Kč spolu s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 245 415,85 Kč od 22. 11. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 47 119 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou k soudu dne 15. 5. 2020 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit mu částku 245 415,85 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný byl ve dnech od 29. 8. 2018 do 4. 9. 2018 hospitalizován ve zdravotnickém zařízení žalobce, přičemž v rámci tohoto pobytu mu byla ze strany žalobce poskytována zdravotní péče. Poskytnutá zdravotní péče byla vyčíslena na částku ve výši 245 415,85 Kč. Při převzetí žalovaného k hospitalizaci byl z jeho strany žalobci předložen evropský zdravotní průkaz pojištěnce vydaný Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky. Následně však žalobce zjistil, že pojištění žalovaného u výše uvedené pojišťovny zaniklo ke dni 24. 4. 2018, a to z důvodu ukončení pracovního poměru v České republice. V době hospitalizace tak žalovaný, jakožto cizí státní příslušník, neměl sjednáno zdravotní pojištění, ze kterého se předmětné zdravotní služby hradí. Vzhledem k tomu, že žalovaný neměl v době, kdy mu byla žalobcem poskytnuta zdravotní péče, sjednané zdravotní pojištění, je povinen zdravotní služby uhradit ze svého. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyzval žalobce žalovaného fakturou [číslo] ze dne 7. 11. 2018 k úhradě částky ve výši 245 415,85 Kč za poskytnuté zdravotní služby, se splatností dne 21. 11. 2018. Zásilku obsahující fakturu si žalovaný převzal osobně dne 13. 11. 2018. Žalovaný však na uvedenou částku ničeho neuhradil, proto jej žalobce vyzval k úhradě dlužné částky, a to upomínkou ze dne 17. 12. 2018. Na tuto výzvu však žalovaný nijak nereagoval a dlužnou částku nezaplatil. Co se týká doložení poskytnuté péče, žalobce uvádí, že je poskytovatelem zdravotní péče ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Z ustanovení § 51 odst. 1 tohoto zákona, tak žalobci vyplývá povinnost mlčenlivosti o poskytnuté péči. Přestože si je žalobce vědom své důkazní povinnosti, skutečnost poskytnutí zdravotní péče tak za současné situace nemá možnost prokázat. Prokázání doložené péče bude možné pouze při udělení souhlasu pacienta (žalovaného) k nahlédnutí do zdravotnické dokumentace dle ustanovení § 51 odst. 2 písm. b) zákona o zdravotních službách. Případně dává žalobce soudu ke zvážení možnost nahlédnutí do zdravotnické dokumentace soudním znalcem ve smyslu ustanovení § 51 odst. 3 téhož zákona. Žalobce uvedl, že je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví. Provoz žalobce není financován ze státního rozpočtu. Základním zdrojem financování žalobce jsou příjmy získané za poskytovanou léčebnou péči od zdravotních pojišťoven. V případě, kdy jsou zdravotní služby poskytované osobě bez zdravotního pojištění, je žalobce nucen nést veškeré náklady za tuto poskytnutou péči z vlastních zdrojů, neboť zdravotní pojišťovna ji neuhradí. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto žalobce požaduje zaplacení poskytnuté zdravotní péče po žalovaném, neboť ten neměl v rozhodné době sjednáno zdravotní pojištění, ze kterého se předmětné zdravotní služby hradí. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem si žalobce, kromě jistiny ve výši shora, nárokuje také zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky, tedy od 22. 11. 2018 do zaplacení.

2. Soud nejdříve zkoumal svoji mezinárodní příslušnost. Tato vyplývá dle článku 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, dle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalovaná pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak v případě poskytování služeb na území členského státu, kde služby, dle smlouvy, byly nebo měly být poskytnuty.

3. Na ústním jednání, které bylo ve věci nařízeno, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici a ze kterých zjistil následující skutkový stav.

4. Z kopie evropského zdravotního průkazu pojištěnce bylo zjištěno, že byl vydán Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a byl vydán na jméno žalovaného. Z emailové zprávy z 28. ledna 2020, kterou podávala referentka agendy náhradních certifikátů z kanceláře zdravotního pojištění, bylo zjištěno, že žalovaný v období, kdy byl hospitalizován ve zdravotním zařízení žalobce, nebyl pojištěn. Z tohoto důvodu zdravotní pojišťovna nevydala žalobci náhradní doklad o zdravotním pojištění žalovaného. Žalobce proto dne 7. 11. 2018 vystavil fakturu – daňový doklad [číslo] na žalovaného a vyzval žalovaného k úhradě zdravotních výkonů, které [anonymizována dvě slova] [obec] - [obec] v době jeho hospitalizace provedla. Jednalo se celkem o částku 245 415,85 Kč. Faktura byla splatná k datu 21. 11. 2018. Dalším listinným důkazem, který měl soud k dispozici, byla výzva žalobce dle § 142a o. s. ř. ze dne 17. 12. 2018, kterou žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky vyčíslené výše označenou fakturou a zároveň jej upozornil, že pokud tato dlužná úhrada nebude uhrazena do 14 dnů od zaslání dané upomínky, celá záležitost bude řešena prostřednictvím soudu. Soudu byl předložen doklad o doručení této výzvy žalovanému (doručenka). Z této bylo zjištěno, že tuto upomínku převzal žalovaný osobně dne 13. 11. 2018.

5. Dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

6. Z provedeného dokazování, podřazením pod citované zákonné ustanovení, má soud za prokázáno, že žaloba je důvodnou. Bylo prokázáno, že žalovaný byl hospitalizován ve zdravotnickém zařízení žalobce a v této souvislosti mu byla poskytována zdravotní péče. Bylo zjištěno, že žalovaný, jako cizinec, neměl sjednáno zdravotní pojištění, ze kterého se tyto předmětné zdravotní služby měly hradit. Z tohoto důvodu žalobce žalovanému vyúčtoval zdravotní péči fakturou, která byla konstatována výše. Žalovaný tuto dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobce, která mu byla řádně do vlastních rukou doručena. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky a vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobci, přiznal soud žalobci v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o. z., úroky z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodňuje soud ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě náklady zcela úspěšného žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 12 271 Kč a nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení se skládají ze tří úkonů právní služby á 9 300 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, přičemž úkony právní služby spočívají v převzetí a přípravě právního zastoupení, podané žalobě a účasti právního zástupce žalobce u ústního jednání soudu v termínu 21. 1. 2021. Ke každému úkonu právní služby náleží jeden režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky a náklady právního zastoupení jsou dále navýšeny o 21% DPH ve výši 6 048 Kč, neboť právní zástupce žalobce osvědčil, že je jejím plátcem (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Náklady řízení úspěšného žalobce dosahují výše 47 119 Kč, k jejichž úhradě soud zavázal neúspěšného žalovaného.

8. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.