111 C 81/2013

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Dobišarovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně , Slovenská republika zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa o zaplacení 16.800.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 8.894.656 Kč s úrokem z prodlení 5,5 % z částky 15.800.000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 8.894.656 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 1.437.513,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi na náhradě nákladů řízení 1.304 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádnému z účastníků se povinnost zaplatit soudní poplatek ze žaloby neukládá.

1. Žalobce, původně správce konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], se po omezení návrhu a částečném zastavení řízení usnesením č. j. 111 C 81/2013-136, domáhal zaplacení částky 16.800.000 Kč s úrokem 3.223.219,61 Kč a s úrokem z prodlení 5,5 % ročně z částky [číslo] od [datum] a ve výši 8,75 % z částky 1.000.000 Kč od [datum] do zaplacení. Tvrdil, že mezi úpadcem [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ úpadce“) a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o půjčce, první na 20.565.003 Sk. Ta byla poskytnuta dvěma platbami, první dne [datum] ve výši 10.694.000 Kč na účet notářské úschovy JUDr. [jméno] [příjmení], notářky ve [obec], a druhá dne [datum] ve výši 5.106.000 Kč ve prospěch [právnická osoba] [obec] s.r.o. se sídlem ve [obec]. Ústní smlouvu potvrdily strany písemně dne [datum] a dohodly úrok ve výši běžného úroku banky z jistiny půjčky a splatnost půjčky včetně úroků do [datum]. Dne [datum] byla mezi úpadcem a žalovaným uzavřena druhá smlouva o půjčce na částku 1.000.000 Kč poskytnutou žalovanému, se splatností do [datum]. Žalovaný [datum] a [datum] uzavřel se [právnická osoba] [obec] s.r.o. dvě smlouvy o převodu nemovitostí v k.ú. [obec] a technologického vybavení těchto nemovitostí. Jednatelem společností – úpadce i žalovaného, byl v té době [celé jméno svědka]. Kupní cena za nemovitosti a technologii ve výši 10.694.000 Kč měla být složena na účet notářky JUDr. [jméno] [příjmení], částka ve výši 5.106.000 Kč na účet [právnická osoba] [obec] s.r.o. Částku 1.000.000 Kč složil úpadce na účet žalovaného dne [datum]. Žalobce tak eviduje pohledávku za žalovaným ve výši 16.800.000 Kč s příslušenstvím. Podle výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] je žalovaný vlastníkem nemovitostí zakoupených v roce 2008. Správce konkurzní podstaty úpadce vyzval žalovaného dopisem ze dne [datum] k vrácení půjčených peněz do sedmi dnů ode dne doručení. V průběhu řízení správce postoupil pohledávku současnému žalobci smlouvou ze dne [datum]. Námitka promlčení je nedůvodná, od počátku žalobce tvrdí, že se jednalo o ústní smlouvy o půjčce, které byly následně písemně potvrzeny. Peníze byly poskytnuty za účelem koupě čerpací stanice.

2. Soud I. stupně rozsudkem ze dne 30. 8. 2019, č. j. [číslo jednací] ve výroku I. vyhověl žalobě do výše 8.894.656 Kč s úrokem z prodlení 5,5 % z částky 15.800.000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 8.894.656 Kč od [datum] do zaplacení.

3. Ve zbytku byla žaloba výrokem II. rozsudku zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (III.), žalovanému byla uložena povinnost zaplatit soudní poplatek 444.730 Kč (IV.) a oběma stranám byla uložena povinnost zaplatit na nákladech řízení státu 652 Kč (V. a VI.).

4. Odvolací soud k odvolání žalovaného zrušil rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. a v závislých výrocích III. – VI. a vrátil věc k dalšímu řízení. Soudu I. stupně uložil povinnost nejprve posoudit, jaké právo se na danou věc bude aplikovat.

5. Podle § 123 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, vznik a existence právních poměrů a skutečnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně volby práva, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení tohoto zákona se použije i pro právní poměry vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jestliže jsou trvalé dlouhodobé povahy a dochází v nich k opětovným nebo trvajícím jednáním účastníků a skutečnostem pro ně významným po dni nabytí jeho účinnosti, pokud jde o taková jednání a skutečnosti.

6. Podle § 4 zák. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (ZMPS) pokud není stanoveno nebo k rozumnému uspořádání vztahů nezbytno něco jiného, řídí se platnost právního úkonu, jakož i následky jeho neplatnosti týmž právním řádem jako účinky právního úkonu; pokud však jde o formu, postačí, bylo-li učiněno zadost právu místa, kde došlo k projevu vůle, vyjma, že by právní řád, jímž se řídí smlouva, předepisoval písemnou formu úkonu jako podmínku jeho platnosti.

7. Podle § 9 odst. 1 ZMPS, účastníci smlouvy mohou si zvolit právo, jímž se mají řídit jejich vzájemné majetkové vztahy; mohou tak učinit i mlčky, není-li vzhledem k okolnostem o projevené vůli pochybnost.

8. Žalobce tvrdí, že byla uzavřena smlouva o půjčce mezi úpadcem a žalovaným, a že podle jejich dohody se vzájemné vztahy řídí ust. § 657 občanského zákoníku a ostatními platnými právními předpisy SR. Listinu nazvanou smlouva o půjčce, datovanou dnem [datum] podepsal jednatel úpadce i žalovaného, [celé jméno svědka], který uvedl ve své svědecké výpovědi, že listinu nechal vyhotovit pro účetnictví společnosti úpadce a podepsal ji. Soud vyšel z tvrzení žalobce, že došlo k volbě práva a právní vztah mezi žalobcem a žalovaným se řídí ve smyslu § 9 odst. 1 ZMPS slovenským právem.

9. Z listinných důkazů byla učiněna následující zjištění. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o splátkovém úvěru mezi věřitelem [anonymizováno] bankou, akciovou společností, se sídlem [adresa], IČO 00 686 930, a dlužníkem [právnická osoba] (úpadcem). Za dlužníka smlouvu podepsali tehdejší jednatelé [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka]. Výše úvěru činila [číslo] Slovenských korun a jako účel poskytnutí úvěru je ve smlouvě uveden nákup čerpací stanice v České republice, v [katastrální uzemí], [list vlastnictví]. Podmínkou poskytnutí úvěru je ve smlouvě uvedeno, že věřitel obdrží originál kupní smlouvy uzavřené mezi x [právnická osoba], [IČO], Česká republika, jako prodávajícím, a [právnická osoba] (žalovaným), jako kupujícím, předmětem smlouvy je prodej nemovitostí v k.ú. [obec], LV [číslo] za cenu 9.800.000 Kč. Dále věřitel obdrží originál kupní smlouvy, jejímž předmětem je prodej movitého majetku – technologického vybavení nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] za cenu 7.140.000 Kč. Věřitel obdrží řádně vyplněný přeshraniční příkaz, kde jako příjemce části kupní ceny bude uvedena notářka JUDr. [jméno] [příjmení], a přeshraniční příkaz, podle kterého část kupní ceny 6.246.000 Kč bude poukázána na účet č. [bankovní účet]. Na tento účet podle debetního avíza ze dne [datum] byla z účtu úpadce vedeného u x [právnická osoba] poukázána částka 6.561.210 Sk, dle tehdejšího kurzu jako ekvivalent částky 5.106.000 Kč. Majitelem účtu byla společnost [právnická osoba] Podle debetního avíza k zahraniční platbě ze dne [datum] byla na účet JUDr. [jméno] [příjmení] poukázána částka 14.003.793 Sk, v přepočtu 10.694.000 Kč, a to rovněž z účtu úpadce. Podle výpisu z podnikatelského účtu úpadce částka 14.003.793 Sk z účtu dne [datum] odešla. Smlouva o správě majetku uzavřená dne [datum] mezi [právnická osoba] s.r.o., jako složitelem, a [právnická osoba] [obec] s.r.o., jako oprávněným, a notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], jako správcem svěřeného majetku, hovoří o tom, že účastníci smlouvy, žalovaný a [právnická osoba] [obec], uzavřeli smlouvu o převodu nemovitostí v k.ú. [obec] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] za cenu 9.800.000 Kč, a technologického vybavení nemovitostí za cenu 6.000.000 Kč. Za žalovaného smlouvu podepsali tehdejší jednatelé [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení]. Ve smlouvě o správě majetku je vyjmenován předmět převodu vlastnictví, který odpovídá předmětu kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi prodávajícím [právnická osoba] a kupujícím [právnická osoba], a z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] vyplývá, že vlastníkem nemovitostí je žalovaný. Analytická karta účtu společnosti [právnická osoba] pro období [datum] – [datum] eviduje půjčku [právnická osoba] s.r.o. ze dne [datum] - 14.003.793 Sk a ze dne [datum] – 6.561.210 Sk.

10. Svědkyně [celé jméno svědkyně], která pracovala pro žalovaného od roku 2008 jako externí účetní, uvedla, že žalovaný nakupoval na [anonymizováno] nemovitosti, i když tato společnost peníze na účtu neměla, a na její dotaz, z čeho bude zaplacena kupní cena, jí Ing. [celé jméno svědka] sdělil, že jsou to jeho peníze. Svědek [celé jméno svědka], který byl jednatelem ve společnosti úpadce i ve společnosti žalovaného, uvedl, že na úpadce dostal od [právnická osoba] úvěr 20.000.000 Sk, který pak poskytl žalovanému jako půjčku na nákup nemovitostí - čerpací stanice ve [obec]. Listina z [datum] nazvaná smlouvou o půjčce byla zřejmě vyhotovena jako doklad pro účetnictví, nepovažoval to jako 100 % vlastník společnosti [právnická osoba] a poloviční vlastník společnosti žalovaného za důležité. Podpis na této listině svědek uznal za vlastní.

11. Z logického sledu na sebe navazujících událostí, které z provedených důkazů vyplynuly, učinil soud závěr, že byla uzavřena ústní smlouva o půjčce mezi úpadcem a žalovaným, a to v den, kdy byly finanční prostředky dle smlouvy o správě majetku – na účty tam určené, vyplaceny. [právnická osoba], jejímž klientem společnost úpadce byla, poskytla úvěr právě za účelem nákupu nemovitostí a jejich vybavení, a bylo od počátku zřejmé, že nemovitosti bude nakupovat žalovaný. Ten neměl potřebné finanční prostředky, získal je půjčkou od úpadce.

12. Ve světle všech jmenovaných důkazů a zjištěných skutečností, které vzájemně korespondují, nemá soud žádné pochybnosti o existenci smlouvy o půjčce mezi úpadcem a žalovaným.

13. Právně byl vztah mezi úpadcem a žalovaným posouzen podle § 657 zákona č. 40/1964 Z. z., slovenského občanského zákoníku ve znění účinném v rozhodné době roku 2008. Ve smyslu jeho ust. § 46 taková smlouva nemusí mít písemnou formu.

14. Co se týká oprávnění platně jednat za společnost, zákon [číslo] Z. z., slovenský obchodní zákoník (ve znění účinném v rozhodné době roku 2008), neobsahoval ustanovení § 135 odst. 2, který by odkazoval na obdobné použití § 196a. Absolutní neplatnost právního úkonu ve vztahu k blízkým osobám, vyplývající z ust. § 196a obchodního zákoníku, se vztahuje na jednání za akciovou společnost, nikoli na jednání jednatele společnosti s ručením omezeným.

15. Podle § 132 odst. 1 slovenského obch. zák. ve znění v rozhodné době, sice v případě, že společnost s ručením omezeným má jediného společníka, což úpadce v době poskytnuté půjčky měl ([celé jméno svědka]), vykonává tento společník působnost valného shromáždění a jeho rozhodnutí musí mít písemnou formu, neplatnost by však musela namítat některá z osob uvedená v ust. § 131 obch. zák. Soud má tedy za to, že se nejedná o absolutní neplatnost úkonu, ke které by musel přihlédnout z úřední povinnosti a námitka žalovaného v tomto směru je bezvýznamná.

16. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce a dopisem ze dne [datum] bylo postoupení žalovanému oznámeno postupitelem. Žalovaný není oprávněn požadovat prokázání smlouvy o postoupení a nemůže tak namítat nedostatek aktivní legitimace žalobce ve sporu (§ 526 odst. 2 zák. č. 40/1964 Z. z.).

17. Žalovaný zpochybnil pravost a správnost listiny z [datum], nazvané smlouvou o půjčce, žalobce neprokázal opak a neprokázal tak, že splatnost půjčky nastala [datum], k poslednímu jednání soudu se žalobce ani jeho právní zástupce, ač byli řádně předvoláni, bez omluvy nedostavili a nemohlo jim tak být dáno příslušné poučení. Námitka promlčení je tedy důvodná. Podle § 101 zák. č. 40/1964 Z. z., slovenský občanský zákoník, je promlčecí doba tříletá, počíná běžet dnem, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Protože nebyla prokázána dohoda o splatnosti dluhu, mohlo být právo vykonáno poprvé následující den po poskytnutí finančních prostředků, tedy [datum]. Promlčecí doba uplynula dnem [datum]. Žaloba byla podána dne [datum], tedy po promlčení předmětného nároku. Namítá-li žalobce, že uplatnění námitky promlčení je v rozporu s dobrými mravy, pak soud nezjistil v jednání žalovaného nic, co by se dobrým mravům příčilo. Jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku úpadce a žalovaného, do doby promlčení nároku byl jednatelem obou [právnická osoba] [celé jméno svědka], který byl účasten při uzavření smlouvy o půjčce, a nic mu nebránilo domáhat se jejího vrácení. Naopak současným jednatelům žalovaného vznikla funkce v době, kdy nárok byl již promlčen, nemohli se tedy obstrukcemi či jiným nečestným jednáním na promlčení nároku podílet.

18. Z důvodu promlčení uplatněného nároku byla žaloba zamítnuta (včetně požadovaného úroku z prodlení, jehož výše by se řídila nařízením vlády SR [číslo] Z. z.).

19. Podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen o. s. ř.), má žalovaný právo na náhradu nákladů řízení. Ty byly vyčísleny podle § 8 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, takto: Úkon právní služby z tarifní hodnoty 16.800.000 Kč ve výši 51.020 Kč, počet úkonů 14 (převzetí a příprava zastoupení, sepis odporu proti platebnímu rozkazu, účast na jednání soudu [datum], jednání s protistranou [datum], písemné podání [datum], účast na jednání [datum] a [datum], písemné podání [datum], účast na jednání přesahující dvě hodiny [datum], odvolání proti nařízení předběžného opatření, účast na jednání [datum], písemné podání [datum], odvolání proti rozsudku [datum]), celkem 714.280 Kč. Po snížení hodnoty sporu, když výrok rozsudku soudu I. stupně o zamítnutí části předmětu řízení nabyl právní moci [datum], byla odměna z tarifní hodnoty 8.894.656 Kč ve výši 43.900 Kč, počet úkonů 2 (účast u jednání [datum], písemné podání [datum]), celkem 87.800 Kč. Náhrada hotových výdajů 16 x 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, celkem 4.800 Kč. Cestovné bylo vyčísleno za cestu dne [datum] dle vyhlášky č. 385/2015 Sb., dne [datum] a [datum] dle vyhlášky č. 440/2016 Sb., dne [datum] dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., celkem [číslo], 075 Kč. Náhrada ztráty času cestou k jednáním celkem 66 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu, celkem 6.600 Kč. K nákladům patří také daň z přidané hodnoty 21 % z částky 819.931,07 Kč, která činí 172.185,53 Kč a dále soudní poplatky 445.397 Kč Náklady celkem činí 1.437.513,60 Kč.

20. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

21. Podle citovaného ustanovení zaplatí neúspěšný žalobce náklady státu za vyplacené svědečné svědkyni [celé jméno svědkyně] ve výši 1.304 Kč.

22. Co se týká soudního poplatku, žalobce, který do řízení vstoupil a není oproti původnímu žalobci od poplatku osvobozen, nemá povinnost zaplatit poplatek, ohledně kterého vznikla poplatková povinnost původnímu účastníku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 144/2015). Samozřejmě má povinnost zaplatit všechny další poplatky, jejichž splatnost by nastala po jeho vstupu do řízení. V dané věci nebylo žalobě vyhověno, poplatek ze žaloby tedy nemá povinnost platit ani žalovaný (§ 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).