14 C 110/2026

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Břetislavem Cvanem v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 53 010 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 30 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v částce 12 000 Kč, v zákonném úroku z prodlení z částky 42 000 Kč od 17.10.2024 do zaplacení ve výši 12,75 % a v částce 11 010 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou ze dne 27. 2. 2026 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 42 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 42 000 Kč od 17. 10. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % a dále částky 11 010 Kč (smluvní pokuta). Žalobu odůvodnil tím, že dlužná částka představuje neuhrazený úvěr, který poskytl žalovanému.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., neboť žalobce s tímto postupem souhlasil, přičemž žalovaný si usnesení o výzvě k vyjádření spolu s žalobou v úložní době na poště v místě svého bydliště nevyzvedl (fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. ke dni. 4. 5. 2026). Ve výzvě byl žalovaný poučen, že pokud se ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy k žalobě nevyjádří, bude soud předpokládat, že souhlasí, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobcem.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, soud zjistil a má za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 31. 5. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 30 000 Kč. Úvěr žalobce poskytl převodem ze svého bankovního účtu na účet žalovaného číslo , č. účtu, , který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena ověřovací platba. Žalobce identifikoval platbu úvěru variabilním symbolem , var. symbol, , jenž odpovídá rodnému číslu žalovaného. Žalovaný se dle smlouvy zavázal zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 40 % p. m. (měsíčně) z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k třináctému dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy.Ze sdělení , Anonymizováno, bylo zjištěno, že v uvedeném období byla na účet číslo , č. účtu, zaslána platba ve výši 30 000 Kč. Tento účet je účtem žalovaného.Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobcem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 13. 10. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 16. 10. 2024 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 17. 10. 2024. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky, která byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 19. 10. 2025.Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 42 000 Kč skládající se z nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12 000 Kč, nejpozději splatných dne 16. 10. 2024, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalobce dále požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 11 010 Kč, a to podle odst. 4.2 písmeno c) úvěrové smlouvy ve výši 0,1 % denně, kterou žalobce počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 17. 10. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy dne 19. 10. 2025.Podle § 1796 občanského zákoníku neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Soud dospěl k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná ve smyslu § 1796 ve spojení s § 588 občanského zákoníku, neboť úroková sazba ve smlouvě sjednaná (40 % měsíčně) několikanásobně převyšuje obvyklý úrok poskytovaný bankami v případě spotřebitelských úvěrů v daném čase a místě. V tomto případě se jedná o lichevní jednání ze strany žalobce, který si nechal od žalovaného slíbit plnění, které neúměrně převyšuje plnění, které se žalovanému dostalo. Soud proto posoudil nárok uplatněný v žalobě jako nárok z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku. V tomto případě je povinností žalovaného vrátit žalobci pouze částku, kterou od žalobce obdržel. Žalobce tvrdí, že dosud nesplacená jistina činí 30 000 Kč. Soud proto zavázal žalovaného povinnosti tuto částku žalobci vrátit. Vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva je z důvodu lichevního jednání žalobce absolutně neplatná jako celek, nemůže platit ani ujednání o splatnosti a smluvní pokutě. Soud proto ve zbytku uplatněného nároku žalobu jako nedůvodnou zamítl.Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že v případě absolutně neplatné smlouvy je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V případě omezených možností spotřebitele (žalovaného) soud zpravidla ukládá zaplatit dlužnou jistinu ve splátkách. Nicméně žalovaný byl v průběhu řízení nečinný a nekontaktní, a proto nebylo možno ohledně jeho poměrů a možností splatit jistinu úvěru cokoliv zjistit. Za této situace soud uzavřel, že není možno stanovit žalovanému jakékoli splátky, neboť není možné zjistit, zda jsou tyto splátky přiměřené jeho možnostem. Soud proto k vrácení dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o. s. ř.Soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch obou byl v podstatě obdobný.