14 C 190/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Břetislavem Cvanem v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupen advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne 12. 8. 1976 bytem adresa žalovaného o zaplacení 64 832 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 53 777,80 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 53 777,80 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, a dále částku 13 842,94 Kč (smluvní pokuta), to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v částce 11 054,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 054,20 Kč ve výši 10 % od 31. 1. 2020 do 21. 2. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 054,20 Kč od 22. 2. 2020 do zaplacení.

III. Žaloba se dále zamítá v úroku ve výši 100,46 % p.a. z částky 53 777,80 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 31. 1. 2020 dosáhne částky 210 556 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 9. 9. 2020 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 64 832 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 69 832 Kč ve výši 10 % ročně od 31. 1. 2020 do 21. 2. 2020 ve výši 407,35 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 64 832 Kč ve výši 10 % ročně od 22. 2. 2020 do 7. 9. 2020 ve výši 3 583,77 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 64 832 Kč ve výši 10 % ročně od 8. 9. 2020 do zaplacení. Dále se domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 13 842,94 Kč a úroků ve výši 100,46 % p.a. z částky 53 777,80 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 31. 1. 2020 dosáhne částky 210 556 Kč.

2. Žalobu odůvodnil tím, že dne 18. 6. 2019 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 55 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 19. 6. 2019. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok ve výši efektivní úrokové sazby 162,41 % p.a. splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 4 874 Kč splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červencem 2019. Žalovaný však neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze 3 splátky, a to za měsíce srpen, září a říjen 2019. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.

3. Smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne 25. 11. 2019. K datu 29. 1. 2020 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.

4. Smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 67 135,55 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky a byla mu k tomu poskytnuta lhůta 30 dnů.

3. V bodě 6.

5. Smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 31. 1. 2020 až do úplného zaplacení. Žalobce však žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 13 842,94 Kč.

4. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k soudnímu jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal v jeho nepřítomnosti a vycházel z listinných důkazů předložených žalobcem.

5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil a má za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným tohoto dne smlouvu o úvěru a poskytl žalovanému částku 55 000 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činí 175 464 Kč a měl ji splácet v 36 splátkách ve výši 4 874 Kč splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červencem 2019.

6. Úvěruschopnost žalovaného zjišťoval žalobce pomocí dotazníku, ze kterého vyplývá, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného je 12 000 Kč a jeho měsíční výdaje 4 410 Kč. Z této částky činí náklady na bydlení 1 000 Kč, neboť žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů. Žalobce tedy zhodnotil, že žalovaný disponuje volnými zdroji v částce 6 590 Kč měsíčně a úvěr schválil.

7. Žalobce tvrdí, že žalovaný zaplatil pouze 3 splátky, a to částku 4 874 Kč dne 20. 8. 2019, částku 4 874 Kč dne 25. 9. 2019 a částku 4 900 Kč dne 30. 10. 2019. Dlužná původní jistina úvěru činí tedy 53 777,80 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr dále již nesplácel, došlo k jeho zesplatnění, a to k datu 29. 1. 2020 v souladu s bodem 6.3. předmětné Smlouvy O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován dopisem ze dne 29. 1. 2020. Ještě před zesplatněním zaslal žalobce žalovanému celkem 3 výzvy k zaplacení, kde jej upozornil na možnost zesplatnění. Tyto výzvy jsou ze dne 29. 10. 2019, ze dne 27. 12. 2019 a ze dne 27. 1. 2020. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 19. 8. 2020. <i>8. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 1796 občanského zákoníku, neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.</i> <i>10. Podle § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.</i> 11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobce dostatečným způsobem prokázal, že uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, a tvrdil, že žalovaný zaplatil pouze tři první splátky. Soud však shledal tuto smlouvu v části týkající se úroků za absolutně neplatnou ve smyslu § 1796 občanského zákoníku, neboť je nepochybné, že žalobce při uzavírání smlouvy využil nezkušenosti a lehkomyslnosti žalovaného a nechal si slíbit majetkovou hodnotu, která je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Žalobce totiž poskytl žalovanému úvěr ve výši 55 000 Kč, přičemž částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činí 175 464 Kč. Je proto zcela zřejmé, že v daném případě se jedná o hrubý nepoměr, a pokud žalovaný takovou smlouvu uzavřel, musel být buď v tísni, popřípadě velmi lehkomyslný. Soud proto v této části žalobu zamítl (výrok II. a III. shora). Zamítavá část se týká i smluvních pokut ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení, a rovněž náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.

2. Smlouvy, neboť se jedná o účelové navyšování sankcí, protože dle bodu 6.

5. Smlouvy byla mezi účastníky sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Tuto smluvní pokutu soud žalobci přiznal, neboť její výše je přiměřená a žalobce navíc tuto smluvní pokutu požaduje pouze do vyhotovení žaloby, tedy v částce 13 842,94 Kč.

12. Soud tedy žalobci přiznal neuhrazený zbytek jistiny ve výši 53 777,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I., a shora citovanou smluvní pokutu ve výši 13 842,94 Kč. Ve zbytku uplatněného nároku soud žalobu zamítl z důvodu absolutní neplatnosti této části smlouvy ve smyslu § 1796 občanského zákoníku.

13. Pokud se týká posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soud zvažoval, zda nemá posoudit platební schopnost žalovaného za nedostatečnou pro účely poskytnutí tohoto úvěru, a tím tedy absolutní neplatnost celé smlouvy. Nicméně soud nakonec vycházel z údajů poskytnutých žalovaným žalobci, a to že bydlí u rodičů, takže částka pouhých 1 000 Kč za bydlení se mohla jevit jako věrohodná. V opačném případě, pokud by žalovaný uvedl, že bydlí samostatně a věrohodným způsobem by nedoložil náklady na bydlení (což v tomto případě neučinil), by soud shledal úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou a přiznal by žalobci pouze bezdůvodné obohacení z neplatné smlouvy.

14. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť částka, kterou soud zamítl je v kapitalizované podobě ke dni vyhlášení rozhodnutí vyšší než částka žalobci přiznaná. Žalovaný byl tak v řízení úspěšnější.