14 C 209/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Břetislavem Cvanem v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalované:Obec Bílovice nad Svitavou, IČ: 00281581 sídlem Těsnohlídkovo náměstí 1000, 664 01 Bílovice nad Svitavou zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o náhradu škody mezitimním rozsudkem Základ nároku žalobkyně na náhradu škody, a to bolestné, ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a hmotnou škodu je dán. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhá po žalované náhrady škody na zdraví (bolestné, ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením) a dále hmotné škody (poškození jízdního kola, helmy a brýlí). Opakovaným rozšířením žaloby se jedná celkem o částku , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, kolem 8:00 hodin na pozemní komunikaci , adresa, v obci , adresa, , cca 30 m od křižovatky s hlavní pozemní komunikací, při přejíždění kanálových vpustí na pravé straně silnice v místě prudkého klesání (12 %), jakožto cyklistka při pádu z kola utrpěla poměrně vážná zranění. Zejména otřes mozku, frakturu čtyř předních zubů, mnohačetná poranění, tržné rány v obličejové části, dekoltu, a v podstatě na všech končetinách. Podstoupila celkem , hodnota, rentgenových vyšetření, jizvy v obličeji a dekoltu jsou neodstranitelné. Tento úraz se jí stal vadou komunikace, která je ve vlastnictví a správcovství obce. Poukázala na závěr znaleckého posudku ze dne , datum, , který dokládá, že víka kanalizačních šachet byla nadsazena nad povrchem vozovky o 3 až 6 cm. S časovým odstupem od jejího úrazu byla nejprve jedna ze tří kanalizačních šachet zapuštěna a později byly zapuštěny i zbývající dvě šachty. V případě žalované nebyly respektovány normy vztahující se k povrchu vozovky, když tato byla v nezpůsobilém stavu od roku 2000. Nebylo mimo jiné zajištěno dopravní značení upozorňující na stav vozovky či značení limitující rychlost účastníků silničního provozu. Dne , datum, a následně i dne , datum, se obrátila s žádostí na obec , adresa, o náhradu škody. Obec tuto škodnou událost nahlásila na svoji pojišťovnu. Dopisem ze dne , datum, obdržela od pojišťovny obce (pojišťovna Kooperativa) negativní stanovisko týkající se náhrady škody ve vztahu k obci.Žalovaná prostřednictvím svého zástupce uvedla, že s žalobou nesouhlasí. Předložila fotodokumentaci, která dle žalované prokazuje, že předmětná nerovnost (kanálová vpusť) nijak nevybočovala z celkového stavu dané komunikace a nebyla tedy nijak překvapivá. Je zřejmé, že při přizpůsobení rychlosti jízdy celkovému stavu komunikace byla tato nerovnost předvídatelná, navíc dobře viditelná a rozpoznatelná z dostatečné vzdálenosti. I Policie ČR v rámci šetření nehody vyloučila, že by kanálové vpusti v místě nehody žalobkyně byly jakkoli nebezpečné. Kanály sice byly o několik centimetrů vyvýšené nad úroveň vozovky ale tento výškový rozdíl byl kompenzován plynulým asfaltovým obložením umožňující bezpečný přejezd kanálu. Cyklista jedoucí přiměřenou rychlostí má dostatek času na to, aby se dané nerovnosti bez jakýchkoliv problémů dokázal vyhnout. Žalobkyně nepřizpůsobila rychlost své jízdy svým schopnostem a stavu komunikace, ztratila kontrolu nad jízdním kolem, čímž došlo k jejímu pádu na vozovku.Z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně řídila dne , datum, jízdní kolo v pravém jízdním pruhu po , adresa, , kdy v místě prudkého klesání z prozatím nezjištěných příčin a bez cizího zavinění s kolem upadla na vozovku. Následkem dopravní nehody došlo k nespecifikovanému zranění žalobkyně v oblasti hlavy, poté byla převezena do , právnická osoba, . Dále došlo k hmotné škody na jízdním kole cca , částka, . Na místě byla provedena hlídkou OOP , adresa, u žalobkyně dechová zkouška na přítomnost alkoholu přístrojem Dräger, a to s negativním výsledkem. Žalobkyně měla v době havárie na hlavě nasazenou bezpečností přilbu schváleného typu.V úředním záznamu o podání vysvětlení ze dne , datum, na Policii ČR, územní odbor , adresa, -venkov žalobkyně uvedla, že v uvedený den řídila své jízdní kolo ve výše uvedeném směru, když si několik metrů před kanálem všimla, že proti ní z opačného směru jízdy jede nějaké osobní vozidlo tmavší barvy. Předpokládala, že se s tímto vozidlem bude míjet v prostoru kanálu, a proto se rozhodla, že kanály neobjede z levé strany, ale že bude pokračovat v jízdě přes první kanál v přímém směru ve svém jízdním pruhu. Ještě před kanály na tuto situaci reagovala tak, že zadní brzdou snížila rychlost své jízdy na cca 20 km v hodině. Potom s vědomím existence kanálů najela na první kanál, který ji při jeho přejíždění rozhodil, čímž následně došlo k jejímu pádu. Jediné, co si pamatuji je, že najela na tento první kanál. Při nehodě utrpěla mnohačetné oděrky po celém těle, a především na obličeji (vyražené zuby) a v oblasti obou spánků, protože jí z hlavy spadla přilba. Žalobkyně uvedla, že jako viník se necítí, myslí, že důvodem jejího pádu byl stav vozovky, konkrétně technický stav kanálu nebyl v pořádku.Z úředního záznamu Policie ČR, územní odbor , adresa, -venkov dopravní inspektorát ze dne , datum, vyplývá, že hlídkou dopravního inspektorátu bylo provedeno celkové ohledání místa havárie a byl zkoumán i prostor jednotlivých kanálových vpustí. Na těchto kanálech nebyly nalezeny žádné známky možné komunikační závady, nebyly zde nalezeny žádné ostré hrany, propady či jiné závady, které by mohly být posouzeny jako komunikační závada. Kanály jsou sice o několik centimetrů vyvýšené na úrovní vozovky, ale tento výškový rozdíl je kompenzován plynulým asfaltovým obložením umožňující bezpečný přejezd kanálu. Řidička , Jméno žalobkyně, vypověděla, že o přítomnosti kanálu věděla a vědomě na něj s jízdním kolem najela.Rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, , odbor dopravy, č. j. OD-ČJ/24171-19/PIM byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, a to že dne , datum, kolem 8:00 hodin na místní pozemní komunikaci , adresa, v obci , adresa, cca 30 m od křižovatky s hlavní pozemní komunikací, při řízení neregistrovaného jízdního kola tov. zn. EIV, v pravém jízdním pruhu této místní pozemní komunikace, v místě prudkého klesání, nepřizpůsobila rychlost jízdy zejména svým schopnostem, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace a jiným okolnostem, které je možno předvídat, když při přejíždění kanálových vpustí nacházejících se ve střední části tohoto jízdního pruhu, ztratila kontrolu nad svým jízdním kolem, v důsledku čehož došlo k jejímu pádu na pozemní komunikaci, ke vzniku lehkého zranění a ke hmotné škodě na jejím jízdním kole a na jejím osobním majetku. Toto přestupkové jednání bylo spácháno ve formě nevědomé nedbalosti. Žalobkyni byla udělena pokuta ve výši , částka, a povinnost nahradit náklady spojené s projednáváním přestupku ve výši , částka, . Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .Žalobkyně předložila soudu znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce pro obor doprava, odvětví doprava městská a silniční, specializace dopravní nehody, obor ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel, obor strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné. Doložku znalce podle ustanovení § 127a občanského soudního řádu doplnil znalec později, když u jednání dne , datum, uvedl, že většinou dělá posudky pro orgány veřejné moci a v těchto posudcích doložky být nemusí. Proto do předmětného posudku doložku zapomněl dát. Dále tvrdil, že znalecké činnosti zanechal dne , datum, , znalecký posudek je z , datum, .Ze závěru tohoto znaleckého posudku vyplývá, že nadsazená víka kanalizačních šachet nad povrchem vozovky o 3 až 6 cm je závada. Je to vada komunikace, na kterou nejsou uživatelé silnice dostatečně upozorněni dopravními značkami, vada je špatně rozeznatelná pro řidiče vozidel, kterou prakticky zjistí, až na ní najedou. Je nepochopitelné, jak mohla být silnice dána do užívání, stejně jako úprava doasfaltováním k okrajům vík. Předmětné nerovnosti, vzhledem k tomu, že jsou na vozovce s poměrně velkým klesáním (12 %) a navíc zasahující celou polovinu vozovky, jsou pro uživatele nebezpečné. V případě jízdy automobilu přes nerovnosti dojde k výraznému nepříjemnému rozkrývání vozidla. Pokud nerovnosti přejede cyklista vyšší rychlostí než 5 km v hodině, dojde k jeho pádu. Řešením opravy vozovky není stávající úprava a doplnění dopravního značení, ale zapuštění vík na úroveň povrchu vozovky.Znalec slyšen u soudního jednání setrval na závěrech svého znaleckého posudku. Uvedl, že v místě nehody byla tři kanálová víka, která byla v té době nadsazena nad vozovku 3-6 cm. Tento stav trval až do roku 2020. Přitom norma ČSN 736121 uvádí maximální zvlnění 5 mm. Nejdříve byla tato nerovnost upravena tím způsobem, že se doasfaltoval hrbol až ke kraji víka. Pokud však někdo jede na kole rychlostí vyšší než 5 km v hodině, pád nelze vyloučit. Aby cyklista mohl včas reagovat, musel by nerovnosti vidět ze vzdálenosti 30-40 m, což v tomto případě není možné. Tvrdil, že vozovku spravili v dubnu roku 2020 tím způsobem, že se vyřízla vozovka okolo vík, víka se zapustila níže do úrovně povrchu vozovky a zase se to zaasfaltovalo. V říjnu roku 2022 došlo k další opravě, neboť část vozovky mezi víky se propadla o několik centimetrů. Tyto skutečnosti znalec doložil fotodokumentací na svém počítači. Znalec dále u soudního jednání prezentoval video, které pořídil v místě nehody a poukázal na to, že vozidla, která v tomto místě projíždějí, se vyhýbají vlevo. Toto místo mělo být správně označeno směrovou tabulí a značkou omezující rychlost. Nebezpečné místo mělo být rovněž orámováno. Bezpečné přejetí kolem přes takovou nerovnost je 5 kilometrů za hodinu, a to bez ohledu na to, o jaké kolo se jedná. Kolo v tomto případě může ztratit stabilitu, může nadskočit nebo řídítka prudce vybočí. Když jede cyklista v terénu, tak počítá s nerovnostmi a tomuto přizpůsobí i rychlost a styl jízdy. Je potřeba být o nerovnosti informován, aby se případnému pádu předešlo. Dle jeho názoru bez příslušného označení nebyla vozovka způsobilá pro sjízdnost cyklistů, pro auta bylo toto místo nepříjemné, takže jej objížděla. Auto se v tomto místě rozkývá. Hlavní příčinou pádu žalobkyně bylo najetí na nerovnost.Svědek , jméno FO, uvedl, že v předmětném místě nehody jel jednou na motorce, najel na nějaký hrb a poté si všiml, že je to kanál. V této chvíli brzdil pouze motorem. Po najetí na kanál ho to vyhodilo ze sedla, kanál přeskočil a po dopadu skončil na řídítkách. Na zem naštěstí nespadl. Má motocykl skútr 125 cm³, jel rychlostí asi 40 km/h. Tuto překážku nepředpokládal, a když se podíval co to způsobilo, viděl kanál nad úrovní vozovky, který byl zapraven. Toto zapravení bylo poměrně krátké a navíc v prudkém klesání.Soud dále dokazování doplnil fotodokumentací na CD nosičích. Z fotodokumentace pořízené , datum, bylo zjištěno, že v místě předmětné nehody jsou tři víka kanalizačních šachet doasfaltována k hraně vík. Po změření vodováhou znalec zjistil, že víka jsou nadsazená nad povrch vozovky 5-6 cm.Zástupce žalované předložil fotodokumentaci i horní části pozemní komunikace , adresa, i komunikací přilehlých, ke které uvedl, že z ní vyplývá, že předmětná nerovnost nijak nevybočovala z celkového stavu celé komunikace, a proto nebyla nijak překvapivá. Proto vzhledem k celkovému stavu komunikace nelze dovozovat, že by její stav v daném čase navozoval dojem, že cyklista nemůže očekávat nerovnosti takové povahy, jakou byla i předmětná nerovnost (kanálová vpusť).Z lékařských zpráv , právnická osoba, chirurgická a traumatologická ambulance z měsíce srpna 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, po pádu na kole utrpěla mnohočetné exporiace rukou, nohou, hrudníku a tržnou ránu brady. Dále utrpěla frakturu čtyř předních zubů. Je doporučena rekonstrukce korunkami u ošetřujícího stomatologa. Následkem havárie došlo i k hmotným škodám na majetku žalobkyně, a to k poškození jízdního kola cca , částka, , k poškození sportovních brýlí cca , částka, a k poškození bezpečnostní přilby cca , částka, (viz úřední záznam Policie ČR, územní odbor , adresa, -venkov dopravní inspektorát ze dne , datum, ).Po provedeném dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně dne , datum, kolem 8:00 hodin na pozemní komunikaci , adresa, v obce , adresa, cca 30 m od křižovatky s hlavní pozemní komunikací, při přejíždění kanálových vpustí na pravé straně silnice v místě prudkého klesání (12 %), jakožto cyklistka při pádu z kola utrpěla zranění, a to otřes mozku, faktura čtyř předních zubů, mnohačetná poranění, tržné rány v obličejové části dekoltu a v podstatě na všech končetinách. K pádu z kola došlo v místě, kde je do vozovky zasazeno víko kanálu přesahující povrch vozovky od 3-6 cm (viz znalecký posudek). Žalobkyně si pamatuje pouze to, že najela na kanál, neboť v protisměru jelo vozidlo, takže se kanálu nemohla vyhnout vlevo. Při najetí na kanál došlo následně k pádu. Žalobkyně alkohol před jízdou ani během jízdy nepožila (dechová zkouška), zdravotně se cítila v pořádku, přičemž existence kanálu si byla vědoma, neboť tudy projížděla opakovaně. Dle šetření Policie ČR byly kanálové vpusti bez závad, ohraničeny až k jejich hraně asfaltovým povrchem. , adresa, v pozemní komunikaci nebyla nalezena. Naproti tomu znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, popsal inkriminované místo nehody jako vyloženě nebezpečné pro přejezd jízdním kolem, neboť pokud cyklista tuto nerovnost přejede vyšší rychlostí než 5 km/hod hrozí pád z kola. Navíc tato nerovnost je na vozovce s poměrně velkým klesání (12 %), což ještě zvyšuje její nebezpečnost.Soud dospěl k následujícím právním závěrům. Je pravdou, že horské kolo (na kterém jela žalobkyně) je primárně určeno a uzpůsobeno pro jízdu v terénu (tedy i v lese), což může budit dojem, že předmětná nerovnost na vozovce v místě nehody (vyčnívající víka kanálu nad vozovku o 5 cm) nemůže mít vliv na bezpečnou jízdu, a to například i v rychlosti 20 km/h, kterou jela žalobkyně (dle jejího tvrzení). Tomuto úhlu pohledu by přisvědčily i některé provedené listinné důkazy, a to úřední záznam o podání vysvětlení, protokol o nehodě v silničním provozu, úřední záznam Policie ČR a rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, o spáchání přestupku. Z těchto listinných důkazů se podává, že nadsazená víka kanálů nad povrch vozovky nepředstavovala závadu komunikace pro bezpečné projetí cyklisty, že žalobkyně nepřizpůsobila rychlost své jízdy svým schopnostem a stavu komunikace, čímž došlo k jejímu pádu. Proto byla uznána vinnou ze spáchání přestupku pro porušení ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích.Naproti tomu znalecký posudek soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, jednoznačně uvedl, že nadsazená víka kanalizačních šachet nad povrchem vozovky o 3 až 6 cm je závada komunikace. , adresa, nehody je nepříjemné i pro osobní vozidla, u nichž zde dojde k výraznému rozkrývání vozidla. Pokud cyklista přejíždí tuto nerovnost vyšší rychlostí než 5 km/h, hrozí pád z kola. Podle normy ČSN 736175 – měření a hodnocení nerovnosti povrchů vozovek je dovolená odchylka od povrchu do pěti milimetrů. V předmětném místě se víko nacházelo až 60 mm nad povrchem, což je 10× více. Správnost znaleckého posudku potvrzují i některé další skutečnosti. Především je třeba uvést, že obec sama uznala, že povrch vozovky v těchto místech je nebezpečný, a proto v dubnu roku 2020 vozovku opravila tím způsobem, že ji vyřízla okolo vík, víka zapustila níže do úrovně povrchu vozovky a vozovku zaasfaltovala. Toto bylo prokázáno výpovědí znalce i předloženou fotodokumentací. Závěry znaleckého posudku potvrzuje i to, že vozidla toto místo nehody raději objíždějí zleva (video znalce). Nebezpečnost inkriminovaného úseku dále potvrdil svědek , jméno FO, , který uvedl, že na svém motocyklu přejížděl kanál rychlostí asi 40 km/h, což jej vyhodilo ze sedla, kanál přeskočil a po dopadu skončil na řídítkách. Nebezpečnost tohoto úseku navíc zvyšuje skutečnost, že vozovka zde poměrně prudce klesá (12 %).Soud dospěl k závěru, že znalecký posudek soudního znalce z oboru dopravy spolu s dalšími shora citovanými důkazy má větší váhu než názor Policie ČR (viz úřední záznam), a to že výškový rozdíl je kompenzován plynulým asfaltovým obložením, které umožňuje bezpečný přejezd kanálu. Navíc soud je vázán závěry tohoto znaleckého posudku ve smyslu jeho správnosti. Další znalecký posudek, který navrhl zástupce žalované soud z důvodu nadbytečnosti neprovedl. V tomto případě by se totiž jednalo o revizní znalecký posudek, který soud provádí spíše výjimečně, a to v případě, kdy první znalecký posudek je například neúplný, zmatečný, popřípadě, kdy jeho závěry nekorespondují s provedeným znaleckým šetřením. Revizní znalecký posudek může soud provést také tehdy má-li k dispozici dva posudky, které jsou diametrálně odlišné. Nic takového však v tomto případě nenastalo. Žalobkyní předložený znalecký posudek je přesvědčivý, závěry znalce zcela korespondují se znaleckým šetřením, s dokumentací i videem. Znalec byl rovněž podrobně vyslechnut u soudního jednání, kdy na závěrech svého znaleckého posudku setrval a tento doplnil.Z provedeného dokazování tedy vyplývá a soud má za prokázané, že k předmětnému pádu žalobkyně z kola dne , datum, došlo přejezdem nebezpečného místa na pozemní komunikaci , adresa, v obci , adresa, v místě prudkého klesání (12 % ). Vzhledem k tomu, že se jedná o obecní komunikaci (toto je mezi účastníky nesporné), bylo povinností obce tuto část vozovky včas opravit (zapustit víka kanálů na úroveň vozovky), což sice obec učinila, ale až v dubnu roku 2020. Obec takto porušila svoji prevenční povinnost předcházení vzniku škod ve smyslu ustanovení § 2900 a násl. občanského zákoníku. V příčinné souvislosti s tímto porušením povinnosti žalobkyně při sjezdu a najetí na předmětnou nerovnost ztratila rovnováhu a spadla z kola. Při tomto pádu utrpěla poměrně vážná zranění, a to otřes mozku, frakturu čtyř předních zubů, mnohačetná poranění po celém těle. Soud tedy dospěl k závěru, že základ nároku na náhradu škody, a to bolestné, ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a hmotnou škodu je dán. Všechny tyto nároky žalobkyně v žalobě tvrdila a některé co do základu prokázala i listinnými důkazy.Soud z důvodu hospodárnosti řízení rozhodl mezitímním rozsudkem ve smyslu § 152 odst. 2 o.s.ř. Přesné zjištění výše všech uplatněných nároků si totiž vyžádá podrobnější dokazování a pokud by tento rozsudek nenabyl právní moci (například z důvodu opačného názoru odvolacího soudu), bylo by toto dokazování provedeno nadbytečně. V dané chvíli se jako účelné jeví postavit najisto, zda základ nároku žalobkyně je dán. Pokud by tento rozsudek nabyl právní moci, mohli by rovněž účastnicí jednat o případné dohodě, neboť žalobkyně uvedla, že by se spokojila s poloviční částkou. V tomto případě by další dokazování bylo rovněž zbytečné.Aby soud mohl rozhodnout, že základ jednotlivých uplatněných nároků je dán, musí být již nyní zřejmé, že tyto nároky skutečně existují (byť do výše , částka, ). Soud je toho názoru, že žalobkyně tuto skutečnost prokázala. Žalobkyně soudu předložila větší počet faktur za provedené chirurgické zákroky (plastika), dále faktury za zubní ošetření a z úředního záznamu policie vyplývá, že žalobkyni vznikla škoda na jízdním kole, sportovních brýlích a cyklistické helmě (účelně vynaložené náklady spojené s léčením a hmotná škoda). Dále je zřejmé, že v souvislosti s úrazem a následnou déletrvající léčbou musela žalobkyně utrpět bolesti, jejichž finanční vyjádření může učinit až lékařský posudek. Rovněž i ztížení společenského uplatnění, které žalobkyně prozatím tvrdí, musí být ohodnoceno lékařským posudkem. Proto i z důvodu případného dalšího obsáhlejšího dokazování je účelné nejdříve postavit najisto, zda základ těchto nároků je vůbec dán. Soud účastníkům doporučuje vzájemnou dohodu, kterou žalobkyně navrhuje, neboť v opačném případě může tento spor trvat ještě několik roků.