14 C 219/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr Břetislavem Cvanem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci o zaplacení 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci roční zákonný úrok z prodlení z částky 400 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10 % do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 400 Kč se řízení zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 400 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného k úhradě částky 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 400 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byl za účelem blokového čištění pozemní komunikace proveden odtah vozidla tovární značky [značka], [registrační značka] z ulice [ulice] v [obec]. Provozovatelem odtaženého vozidla byl ke dni odtahu žalovaný. Dlužná částka představuje poplatek za zahájený odtah vozidla žalovaného při blokovém čištění, neboť žalovaný tímto vozidlem vytvořil překážku v provozu na pozemní komunikaci. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že nárok uplatnění v žalobě neuznává, neboť nebyl o skutečnosti, že vozidlo bylo za účelem blokového čištění odtaženo, přičemž cena za zahájený odtah vozidla byla stanovena na částku 400 Kč, žádným způsobem vyrozuměn, a to i přes skutečnost, že má zřízenou datovou schránku. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že žalovaný ve svém vyjádření nerozporuje skutečnost, že byl dne [datum] proveden odtah vozidla žalovaného za účelem blokového čištění. Skutečnost, že žalovaný informace o odtahu vozidla nenašel za stěračem vozidla, nemá na věc žádný vliv, když předžalobní výzva byla žalovanému doručena v souladu se zásadami doručování dle občanského zákoníku, když žalobce v dané věci nevystupuje ve vrchnostenské pozici a nemá povinnost prověřovat, zda žalovaný má zřízenou datovou schránku. Zákonný úrok z prodlení pak žalobce požaduje až po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě. Podáním ze dne [datum] pak vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to v rozsahu částky 400 Kč, když dne [datum] žalovaný žalobci uhradil částku 400 Kč, která byla započtena na jistinu pohledávky. Po započtení platby tak zbývá uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 400 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud tedy z důvodu částečného zpětvzetí žaloby řízení v souladu s citovaným ustanovením zákona ve výroku II. tohoto rozhodnutí zastavil, a to co do částky 400 Kč představující jistinu pohledávky. Po částečném zastavení řízení tak předmětem žaloby zůstal nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 400 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Soud na nařízeném jednání dne [datum] provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložil žalobce k prokázání doručení předžalobní výzvy žalovanému, když na daném jednání soudu účastníci označili za nespornou skutečnost, že dne [datum] došlo k odtahu předmětného vozidla žalovaného. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce informoval žalovaného, že dne [datum] došlo za účelem blokového čištění v ul. [ulice] k zahájení odtahu vozidla tov. značly [značka], [registrační značka], a to na náklady provozovatele vozidla, a zároveň vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 400 Kč za zahájený odtah do 14 dnů ode dne doručení předžalobní upomínky. Předžalobní upomínka je označena číslem jednacím [spisová značka] a spisovou značkou žalobce [číslo] [číslo]. Z kopie doručenky soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému písemnost označenou č.j. [spisová značka] a spisovou značkou [číslo], [číslo], kdy zásilka byla žalovanému zaslána na adresu [adresa žalovaného]. Zásilka byla připravena k vyzvednutí dne [datum]. Jelikož si zásilku adresát nevyzvedl, vrátila se zpět odesílateli. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl k zaplacení částky 400 Kč za zahájený odtah vozidla prokazatelně vyzván nejpozději v předžalobní výzvě ze dne [datum], kterou žalobce zaslal na adresu žalovaného evidovanou v centrálním registru vozidel. Zásilka byla připravena k vyzvednutí ode dne [datum], tímto dnem tak došlo v souladu s § 570 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, k dojití projevu vůle do sféry dispozice adresáta a právní jednání se tak stalo perfektní, když žalovaný měl objektivní možnost seznámit se s obsahem zásilky. Okamžikem dojití projevu vůle nastaly následky v něm předvídané. Na tom nemění nic skutečnost, že žalovaný má zřízenou datovou schránku, když v daném případě právní vztah účastníků podléhá občanskému zákoníku. Žalobce nevystupuje v řízení jako správní orgán, tudíž mu není ukládána povinnost doručovat prostřednictvím datové schránky dle § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Okamžikem doručení předžalobní výzvy tak začala žalovanému běžet 14 denní lhůta k zaplacení částky 400 Kč stanovená ve výzvě, která uplynula dnem [datum]. Ode dne [datum] tak již byl žalovaný v prodlení se zaplacením částky 400 Kč. Soud s ohledem na uvedené ve výroku I. vyhověl žalobě v části, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 400 Kč ode dne [datum] do dne [datum], kdy v této části jde v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku o oprávněný nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšnému žalobci náklady řízení ve výši 400 Kč. Tato částka představuje zaplacený soudní poplatek. Odměnu advokáta soud v tomto případě žalobci nepřiznal s poukazem na nález Ústavního soudu sp. zn.

II. ÚS 2396/09, dle kterého lze u statutárních měst a jejich městských částí presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Soud proto v tomto případě náklady na právní zastoupení považoval za náklady, které nebyly účelně vynaloženy.