14 C 243/2021

Plný text

Okresní soud Brno - venkov rozhodl soudcem Mgr. Břetislavem Cvanem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení b) částku ve výši 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov soudní poplatek ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou k soudu dne datum se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že dle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, je žalobce oprávněn odstranit z pozemní komunikace překážku provozu na pozemních komunikacích, neodstranil-li ji neprodleně ten, kdo ji způsobil. Na základě pokynů strážníka Městské Policie obec ze dne datum bylo odtaženo vozidlo z ulice ulice v obec v místě platnosti vodorovné dopravní značky V12b, přičemž se jednalo o osobní motorové vozidlo značka automobilu, registrační značka, které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Cena za odtažení vozidla činila částku 2 000 Kč. Tuto částku fakturovala jméno příjmení – příjmení příjmení statutárnímu městu obec a územní celek dne datum cenu uhradilo. Na základě pokynů strážníka Městské Policie obec ze dne datum bylo odtaženo vozidlo z ulice ulice v obec z místa výjezdu/vjezdu z místa ležícího mimo pozemní komunikaci, neboť stálo v místě, kde je to v souladu s § 27 odst. 1 písm. n) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, zakázáno a na pozemní komunikaci tvořilo překážku, přičemž se jednalo o osobní motorové vozidlo značka automobilu, registrační značka Cena za odtažení vozidla činila částku 2 000 Kč. Tuto částku fakturovala jméno příjmení – příjmení příjmení statutárnímu městu obec a město Prostějov dne datum cenu uhradilo. Cena za odtažení vozidla je stanovena článkem II. nařízení Rady města Prostějova číslo.

2. Zdejší soud v dané věci vydal dne 7. 5. 2021 pod č. j. EPR 104469/2021-4 elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Soud proto dříve vydaný elektronický platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil a v dané věci nařídil ústní jednání.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Žaloba a výzva byla žalované doručena ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Z Protokolu o odtažení motorového vozidla číslo 2019 bylo zjištěno, že osobní motorové vozidlo značka automobilu, registrační značka bylo z pokynu strážníka Městské policie v obec dne datum odtaženo z ulice ulice v obec, a to z důvodu, že tvořilo překážku provozu. Fakturou ze dne datum vyfakturovala jméno příjmení jméno příjmení jméno městu obec částku 2 000 Kč za odtah vozidla a územní celek tuto částku dne datum zaplatilo. Z Protokolu o odtažení motorového vozidla číslo bylo zjištěno, že osobní motorové vozidlo značka automobilu, registrační značka bylo z pokynu strážníka Městské policie v obec dne datum odtaženo z ulice ulice v obec, a to z důvodu, že stálo ve vjezdu/výjezdu. Fakturou ze dne datum vyfakturovala jméno příjmení jméno příjmení jméno městu obec částku 2 000 Kč za odtah vozidla a město Prostějov tuto částku dne 3. 12.. 2019 zaplatilo. Ze sdělení Města Rosice ze dne datum bylo zjištěno, že vlastníkem vozidla registrační značka byla dne datum žalovaná.

5. Dle § 45 odst. 1 zákona č. 361/2007 Sb., o silničním provozu, byl žalobce oprávněn odstranit z pozemní komunikace překážku z provozu na pozemních komunikacích, neodstranil-li ji neprodleně ten, kdo ji způsobil. Dle odst. 4 téhož paragrafu, je-li překážkou provozu na pozemních komunikacích vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista, anebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraňuje na náklady jeho provozovatele.

6. S ohledem na výše uvedené, podřazením pod citovaná zákonná ustanovení, soud shledal nárok žalobce zcela v souladu s platnými právními předpisy tak, jak je uvedeno v odůvodnění tohoto rozsudku. Přiznal žalobci rovněž úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1968 a 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové částce 200 Kč, která paušální náhradu hotových výdajů žalobkyně ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhlášky č. 254/2015 Sb. v platném znění. Bylo vycházeno z toho, že žalobkyni vznikly hotové náklady v souvislosti s podáním žaloby k soudu a zasláním předžalobní výzvy. Za tyto úkony byla žalobkyni podle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 citované vyhlášky přiznána paušální náhrada ve výši 2 x 100 Kč. Stanovení snížené paušální náhrady 100 Kč za jeden úkon (namísto základní paušální náhrady 300 Kč) je odůvodněno tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, a že žalobkyně takovéto žaloby (obdobné po skutkové i právní stránce) podává k soudu.

8. Jelikož žalobce je v řízení osvobozen od soudních poplatků, uložil soud dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích žalované povinnost uhradit poplatek za žalobní návrh dle položky 1, bod 1, písm. a) Sazebníku poplatků ve výši 400 Kč (výrok III.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.