14 C 247/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Břetislavem Cvanem v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k- k pozemku parcela číslo 1739/1, zahrada- k pozemku parcela číslo 1739/2, orná půda,vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, , u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -venkov, se zrušuje.

II. Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. plánu 4323-16/2025, vypracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, , autorizovaným zeměměřickým inženýrem, byl pozemek p. č. , Anonymizováno, /1 v k. ú. a obec , adresa, rozdělen na nově označený pozemek p. č. , Anonymizováno, /1 s výměrou 502 m2 a na nově označený pozemek p. č. , Anonymizováno, /4 s výměrou 502 m2.Pozemek p. č. , Anonymizováno, /2 byl tímto geometrickým plánem rozdělen na nově označený pozemek p. č. , Anonymizováno, /2 s výměrou 24 m2 a na nově označený pozemek p. č. , Anonymizováno, /5 s výměrou 24 m2.

III. Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazuje geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. plánu 4323-16/2025, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, nově označený pozemek p. č. , Anonymizováno, /1 o velikosti 502 m2 a nově označený pozemek p. č. , Anonymizováno, /2 o velikosti 24 m2.

IV. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. plánu 4323-16/2025, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, nově označený pozemek p. č. , Anonymizováno, /4 o velikosti 502 m2 a nově označený pozemek p. č. , Anonymizováno, /5 o velikosti 24 m2.

V. Na vypořádání podílů si účastnice řízení nebudou ničeho vyplácet.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu , adresa, -venkov náklady státu ve výši 6 600 Kč, přičemž vzhledem k již uhrazené záloze ve výši 3 000 Kč je povinna doplatit částku ve výši 3 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu , adresa, -venkov.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu , adresa, -venkov náklady státu ve výši 6 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu , adresa, -venkov.

1. Žalobou ze dne 11. 7. 2023 se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parcela číslo , Anonymizováno, /1 zahrada o výměře 1004 m² a k pozemku parcela číslo , Anonymizováno, /2 orná půda o výměře 48 m², vše zapsáno na LV číslo , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, , u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -venkov. Žalobkyně i žalovaná jsou každá vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši jedné poloviny vzhledem k celku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ní a žalovanou dlouhodobě panují napjaté vztahy, takže žalobkyně vyzvala žalovanou, aby jí její spoluvlastnický podíl odprodala, neboť žalobkyně v tomto spoluvlastnictví z uvedených důvodů nadále setrvávat nechce.

2. Žalovaná prostřednictvím svého zástupce se zrušením podílového spoluvlastnictví souhlasila, avšak navrhla, aby oba dva pozemky byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí LV číslo , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně i žalovaná jsou každá vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši jedné poloviny vzhledem k celku, a to pozemku parcela číslo , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1 zahrada o výměře 1004 m2 a pozemku parcela číslo , Anonymizováno, /2 orná půda o výměře 48 m². Zástupkyně žalobkyně zaslala dne 25. 4. 2023 žalované výzvu a zároveň nabídku na odkup spoluvlastnického podílu ze strany žalobkyně, která učinila nabídku na vypořádací podíl ve výši 400 000 Kč. V této výzvě rovněž eventuálně nevyloučila možnost reálného rozdělení těchto pozemků. Z následné e-mailové komunikace mezi účastníky vyplývá, že se pokoušeli pomocí svých zástupců o dohodu, avšak bez většího úspěchu.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí LV číslo , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, soud zjistil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem sousedního pozemku parcela číslo , hodnota, zahrada o výměře 719 m². Vlastníkem dalšího pozemku parcela číslo , Anonymizováno, /1 zahrada o výměře 2322 m², který s tímto pozemkem sousedí, je společnost , právnická osoba, . Toto bylo zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí LV číslo , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, . Písemným souhlasem ze dne 15. 2. 2019 udělila společnost , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, žalobkyni výslovný souhlas k průchodu a příjezdu přes pozemek parcela číslo , Anonymizováno, /1 v k. ú. , adresa, , který je ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, . na pozemek parcela číslo , hodnota, a , Anonymizováno, /1 v k. ú. , adresa, v části, kterou žalobkyně výlučně užívá.

5. Soud v průběhu řízení seznámil účastníky se svým předběžným právním názorem, a to že za současného právního stavu je reálné rozdělení nemovité věci preferovaným způsobem vypořádání spoluvlastnictví (§ 1144 občanského zákoníku), přičemž zákon stanovuje několik základních podmínek, které musí být splněny, aby soud takto spoluvlastnictví vypořádal. Především rozdělení nemovité věci musí být možné, což v tomto případě je, a dále hodnota věci nesmí být rozdělením podstatně snížena. Specifická pravidla platí u zemědělských pozemků, kdy podle § 1142 odst. 2 občanského zákoníku rozdělení nesmí narušit účel, kterému pozemky jako celek slouží. Nově vzniklé pozemky by měly tvořit účelně obdělávatelné jednotky, což zahrnuje nejen odpovídající rozlohu, ale také zajištění stálého přístupu.

6. Soud dospěl k závěru, že v daném případě byly všechny tyto podmínky pro reálné rozdělení pozemku splněny. Každý z oddělených pozemků bude mít dostatečnou rozlohu, aby mohl být zemědělsky obděláván a zároveň sloužil například i k rekreaci. Přístup žalobkyně na předmětný pozemek by byl zajištěna přes její sousední pozemek parcela číslo , hodnota, a dále pozemek , Anonymizováno, /1, jehož vlastníkem je společnost , právnická osoba, ., která ve svém písemném prohlášení udělila žalobkyni souhlas k průchodu a příjezdu přes tento pozemek na pozemek parcela číslo , hodnota, a , Anonymizováno, /1 v k. ú. , adresa, .

7. Žalovaná uvedla, že přístup na pozemek parcela číslo , Anonymizováno, /1 má zajištěn přes veřejně přístupné pozemky v k. ú. , adresa, , a to konkrétně přes pozemky parcela číslo , hodnota, , parcela číslo , Anonymizováno, /2, parcela číslo , Anonymizováno, /3 a parcela číslo , Anonymizováno, /2, které patří městu , adresa, a dále pak přes pozemek parcela číslo , Anonymizováno, /1 (podél silnice , Anonymizováno, ), který patří Jihomoravskému kraji. Přístup na pozemek parcela číslo , Anonymizováno, /2 je pro oba účastníky stejný, když tento pozemek nikdo z účastníků aktuálně nevyužívá.

8. Po provedeném dokazování a po vyhotovení geometrického plánu pro rozdělení pozemku , tituly před jménem, , jméno FO, , autorizovaného zeměměřického inženýra, ponechali účastníci rozhodnutí na úvaze soudu.

9. V případě reálného rozdělení pozemku navrhla žalobkyně přikázat do svého výlučného vlastnictví pozemek parcela č. , Anonymizováno, /1 o výměře 502 m² dle geometrického plánu, žalovaná navrhla přikázat do svého výlučného vlastnictví pozemek parcela č. , Anonymizováno, /4 o výměře 502 m² dle geometrického plánu. Pokud se týká pozemku , Anonymizováno, /2, tak žalobkyně ani žalovaná žádné priority neměly a rozhodnutí ponechaly na úvaze soudu.

10. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

11. Podle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

12. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

13. Podle § 1144/1 občanského zákoníku, je-li to možné rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nejspravedlivějším a zároveň i nejúčelnějším vypořádáním spoluvlastnictví účastníků je rozdělení společné věci. Každá z účastnic má k předmětnému pozemku vztah i zájem se o pozemek dále starat, obhospodařovat jej, případně využívat k rekreaci. Bylo by proto nespravedlivé, kdyby soud upřednostnil jednu z účastnic a přikázal celý pozemek do jejího výlučného vlastnictví. Rozdělením pozemku na dva shodné díly, každý o velikosti 502 m², hodnotu pozemku podstatně nesníží. Oddělené pozemky jsou dostatečné pro zemědělské obhospodařování i pro případnou rekreaci. Soud proto v souladu s návrhem žalobkyně přikázal do jejího vlastnictví nově vzniklý pozemek parcela číslo , Anonymizováno, /1 o velikosti 502 m² a nově označený pozemek parcela číslo , Anonymizováno, /2 o velikosti 24 m². Do vlastnictví žalované pak přikázal nově vzniklý pozemek parcela číslo , Anonymizováno, /4 o velikosti 502 m² a nově označený pozemek parcela číslo , Anonymizováno, /5 o velikosti 24 m². Geometrický plán číslo plánu 43 23-16/2025 , tituly před jménem, , jméno FO, , autorizovaného zeměměřického inženýra, je nedílnou součástí tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že každá z účastnic získá do výlučného vlastnictví pozemek stejné velikosti, rozhodl soud tak, že na vypořádání podílu si účastnice nebudou ničeho vyplácet.

15. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Soud při svém rozhodnutí vycházel z těchto judikatorních hledisek:

16. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2019, spisová značka II ÚS 572/19 rozhodnutí o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se nemůže odvíjet toliko od úvahy soudu o tom, co bylo mezi účastníky sporné a jaké řešení v tomto ohledu přijal soud. Naopak v tomto řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by proto byly dány zvláštní důvody, takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 listiny.

17. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, spisová značka I ÚS 260/20 v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s čl. 11 odst. Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o.s.ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 občanského zákoníku). Jinak vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, mající v řízení s povahou iudicium duplex totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o.s.ř.

18. Zástupkyně žalobkyně ve svém závěrečném návrhu požadovala, aby žalovaná uhradila žalobkyni jednu polovinu soudního poplatku (tedy částku 2 500 Kč), neboť úspěch každé z účastnic byl stejný, jednalo se o řízení ve prospěch obou, proto by nebylo spravedlivé, aby celý soudní poplatek hradila pouze žalobkyně. Soud je toho názoru, že tento požadavek není důvodný, neboť občanský soudní řád ani soudní judikatura v těchto případech nepočítá s jakýmsi dorovnáním nákladů tak, aby každý z účastníků „platil pokud možno stejnou částku“. Shora citovaná judikatura uvádí, že v těchto případech (iudicium duplex) se zásadně nepřiznává náhrada nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o.s.ř.

19. Ohledně náhrady nákladů státu (geometrický plán) rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. a zavázal každého z účastníků povinností zaplatit státu jednu polovinu těchto nákladů, a to ve výši 6 600 Kč. Náklady na znalecký posudek (geometrický plán) činily 13 200 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně již zaplatila zálohu 3 000 Kč, je povinna doplatit ještě částku 3 600 Kč.