14 C 26/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Břetislava Cvana a přísedících JUDr. jméno příjmení a jméno příjmení v právní věci žalobce: ; interdoor s. r. o., IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupen advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne 5. 3. 2001 bytem adresa žalovaného kontaktní adresa pro doručování: adresa žalovaného o zaplacení 26 217,80 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro uznání,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 26 217,80 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 25 637 Kč od 07.05.2022 do zaplacení a s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 580,80 Kč od 07.05.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení ve výši 10 312 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce. Žalobou ze dne 23. 6. 2022 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 26 217,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku shora. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl na základě pracovní smlouvy ze dne 7. 7. 2021 u žalobce zaměstnán na pozici zámečník. V době od 3. 1. 2022 do 31. 1. 2022 byl žalovaný v dočasné pracovní neschopnosti. Po skončení dočasné pracovní neschopnosti, tedy od 1. 2. 2022, žalovaný přestal docházet do zaměstnání. Žalobce, jakožto zaměstnavatel žalovaného, neprodleně po zjištění neomluvené absence žalovaného písemně vyzval k nástupu do zaměstnání a současně s touto výzvou jej upozornil na hrozící škodu, která jeho neomluvenou absencí může žalobci, coby zaměstnavateli, vzniknout. Ačkoliv se žalobce se žalovaným snažil telefonicky i prostřednictvím SMS zpráv spojit, a současně písemná výzva k nástupu do zaměstnání byla žalovanému doručena do vlastních rukou následující den po jejím odeslání, na tuto výzvu žalovaný nijak nereagoval a do zaměstnání již nenastoupil. S ohledem na tyto skutečnosti proto žalobce se žalovaným ke dni 15. 2. 2022 okamžitě zrušil pracovní poměr Vzhledem k neomluvené absenci žalovaného byl žalobce v návaznosti na objednávky odběratelů žalobce nucen pokrýt výpadek jeho práce jinými zaměstnanci, kterým musel v souladu s ustanovením § 93 a násl. zákoníku práce nařídit práci přesčas za účelem splnění pracovních úkolů řádně a včas, v důsledku čehož vznikla zaměstnavateli škoda ve výši 25 637 Kč. Práce přesčas byla nařízena těmto [anonymizováno]: [obec] [obec] [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [anonymizováno 8 slov] [částka], [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [částka], [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [částka] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [částka]. Shora uvedené částky představují mzdu za jednu hodinu práce přesčas 160 Kč za hodinu vynásobená počtem odpracovaných hodin přesčas s přičtením zákonného příplatku za práci přesčas ve výši 25 % průměrného výdělku zaměstnance společně s odvody za sociální a zdravotní pojištění. Celkové výdaje žalobce za náhradu práce za žalovaného tak činí 25 637 Kč. Žalobci dále vznikla škoda ve výši 580,80 Kč z titulu náhrady škody za nevrácení pracovního oděvu (bundy), který byl žalovanému propůjčen pro účely ochrany na pracovišti v souvislosti s plněním pracovních úkolů, a který žalovaný po skončení pracovního poměru zaměstnavateli již nevrátil zpět, ačkoliv k tomu byl vyzván. Soud zaslal žalovanému žalobu spolu s usnesením podle § 114b odst. 1 o. s. ř., aby se nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně k žalobě vyjádřil a uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává popřípadě, zda jej uznává zčásti, nebo co do základu. Jestliže žalovaný nárok uplatněný v žalobě neuzná, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Listinné důkazy měl žalovaný zaslat soudu spolu s vyjádřením. Žalovaný byl dále poučen, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří nebo ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Soud v takovém případě rozhodne ve věci samé rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř. Pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. Žalovaný obdržel žalobu spolu se shora citovaným usnesením do vlastních rukou dne 10. 8. 2022, takže lhůta k písemnému vyjádření žalovanému uplynula dne 10. 9. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaný se ve stanovené lhůtě k žalobě nevyjádřil a ani nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání, nastala fikce uznání nároku ve smyslu § 153a odst. 3 o. s. ř. Soud proto rozhodl tímto rozsudkem pro uznání. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšnému žalobci náklady řízení v celkové výši 10 312 Kč. Tato částka představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 310 Kč, dále odměnu advokáta za 3 úkony právní služby (3× 2 180 Kč) podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, 3 paušální částky po 300 Kč podle § 13 odst. 3 shora citované vyhlášky a DPH 21 %.