14 C 267/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Břetislava Cvana a přísedících JUDr. jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupen obecnou zmocněnkyní jméno příjmení bytem adresa žalobce proti žalované: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost okamžitého zrušní pracovního poměru

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] dané žalobci ze strany žalované a doručené žalobci dne [datum] je neplatné.

II. Žalovaná společnost je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 4 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhá určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] dané žalobci ze strany žalované a doručené žalobci dne [datum] je neplatné. Žalobu odůvodnil tím, že je zaměstnán u žalované společnosti od září roku 2016 a své pracovní povinnosti si vždy plnil řádně. Na jaře roku 2020 přišlo nařízení vlády o plošném povinném nošení roušek ve všech budovách. Žalobce toto nařízení dodržoval a tuto ochranu nosil svědomitě všude, kde byla nařízená. Bohužel nespadal pod žádnou výjimku určenou Ministerstvem zdravotnictví ČR. Žalobce [anonymizováno 15 slov] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova]. [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova]. [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [rok] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Úporné a nepřestávající bolesti hlavy vedly k tomu, že veškeré volno mezi směnami žalobce proležel v trýznivých mukách v posteli a téměř každé jídlo vyzvracel. Téměř za 4 roky práce u zaměstnavatele nikdy nečerpal nemocenskou. Úleva přišla s letním rozvolňováním, kdy povinnost zakrývat ústa a nos ve všech budovách byla zrušena. Na konci léta roku 2020 se hovořilo o opětovném zavedení povinnosti nosit roušku ve všech budovách, a to nejméně do března příštího roku. Žalobce proto s ohledem na svůj fyzický a psychický stav oznámil zaměstnavateli, že ze zdravotních důvodů nemůže vykonávat práci s omezeným přístupem ke svobodnému dýchání a zároveň zaměstnavatele požádal o dočasné přeložení na jiné pracoviště. Na základě lékařské zprávy ošetřující lékařky z psychiatrie byl žalobce poslán na lékařskou prohlídku a dne [datum] byl vydán lékařský posudek, který uvedl, že je způsobilý k výkonu práce, avšak s podmínkou bez ochranné roušky k zakrytí úst a nosu. Zaměstnavatel měl proti tomuto posudku námitky, a proto šel žalobce následující den [datum] opětovně k lékaři poskytujícím pracovně- lékařské služby, který vydal druhý posudek, dle kterého je žalobce k práci zdravotně způsobilý s tím, že může pracovat s ochranným štítem na obličeji. Tento posudek žalobce odmítl podepsat.

2. Mezitím mu zaměstnavatel oznámil, že s ohledem na jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele nemůže žalobce v období od 24. 9. do 4. 10. vykonávat pro zaměstnavatele práci. Žalobce byl tedy v tomto období doma a dne [datum] byl předvolán na schůzku k zaměstnavateli, kde mu byl opětovně předkládán druhý rozsudek ze dne [datum], který uváděl, že je zdravotně způsobilý s podmínkou práce s ochranným štítem na obličeji. Žalobce tvrdil, že nový posudek nemůže podepsat z obav o svoje zdraví a život. Žalobce tvrdil, že nemůže mít žádnou překážku bránící volnému dýchání. Přesto zaměstnavatel žalobci sdělil, že příští den 8. 10. má nastoupit na pracovní směnu. Žalobce však z obavy o svoje zdraví do práce jít nemohl a zůstal doma. Měl za to, že zaměstnavatel začne věc nějakým způsobem řešit a žalobce zatím zůstane doma na překážkách v práci na straně zaměstnavatele. Nicméně dne 2. 11. obdržel žalobce okamžité zrušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, a to z důvodu neomluveného zameškání 5 směn ve dnech 8., 10., 11., 15. a [datum]. Žalobce s tímto nesouhlasil a zaslal zaměstnavateli zprávu, že trvá na dalším zaměstnávání.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a uvedla, že neomluvená absence v trvání pěti dnů je porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem a je zcela určitě způsobilým důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru. Stěžejní povinností zaměstnavatele je dodržování všech opatření, která vyplývají z právních či ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V daném období byla epidemie Covid-19 na vzestupu a všichni zaměstnanci žalované nosili při směně ochranu dýchacích cest. Žalovaná vzhledem k organizaci práce a uspořádání svých pracovišť nebyla a není schopná zajistit při výkonu práce dostatečné rozestupy mezi jednotlivými zaměstnanci ve výrobě, včetně těch na pozicích, kterou zastával žalobce. Žalobce byl uznán práceschopným s ochranným štítem na obličeji, což byla možnost, kterou by zaměstnavatel akceptoval. Zároveň se snažil vyjít žalobci všemožně vstříc a po vyčerpání dovolené umožnil žalobci být nějakou dobu doma z důvodů překážek v práci na straně zaměstnavatele, přestože se vlastně nejednalo o překážku v práci na straně zaměstnavatele, ale na straně zaměstnance. Dle názoru žalované byl žalobce schopen pracovat s ochranným štítem, a to v souladu s lékařským posudkem ze dne [datum] vydaným poskytovatelem pracovně- lékařských služeb. Pokud žalobce tvrdí, že jeho zdravotní stav mu nedovoloval ani nošení ochranného štítu, měl si vyřídit neschopenku. Žalobce si zřejmě myslel, že zůstane doma na překážkách v práci na straně zaměstnavatele, a že to zaměstnavatel nějak vyřeší.

4. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že žalobce byl zaměstnán u žalované společnosti od [datum] na pozici [anonymizována dvě slova]. Nejdříve se jednalo o pracovní poměr na dobu určitou do [datum], který byl dodatkem k pracovní smlouvě ze dne [datum] změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou.

5. Z listiny ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná společnost dala žalobci okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, a to z důvodu, že ve dnech 8., 10., 11., 15. a [datum] se žalobce nedostavil bez omluvy na řádné pracovní směny a zameškal tak 5 směn. Toto jednání hodnotí zaměstnavatel jako porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Tato listina byla žalobci doručena poštou dne [datum].

6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Z výpovědí svědků [jméno] [příjmení] ([anonymizováno] výroby), [anonymizováno] [jméno] [jméno] ([anonymizováno]), [jméno] [příjmení] (EHS [anonymizováno]) a [jméno] [příjmení] ([anonymizováno] [role v řízení]), bylo zjištěno, že žalobce byl velmi dobrý pracovník, a dokonce mu bylo nabídnuto pracovní místo inspektora výroby, což však nakonec odmítl. Svědkové uvedli, že během první vlny koronavirové epidemie nebyly s žalobcem žádné problémy, nevšimli si, že by měl nějaké zdravotní potíže. Až počátkem druhé vlny epidemie na podzim roku 2020 se žalobce začal vymezovat vůči rouškám. [datum] jim žalobce dopisem oznámil, že nošení roušky v zaměstnání se odráží na jeho fyzickém a psychickém zdraví. [anonymizováno 7 slov]. Svou práci má rád, ve firmě chce zůstat i nadále, a proto žádá na přechodnou dobu o samostatné pracoviště. Reakce zaměstnavatele byla taková, že věc chtěl nějakým způsobem vyřešit. V této době s žalobcem komunikoval primárně supervizor [jméno] [příjmení] a mistr [jméno] [příjmení]. Žalovaná se nejdříve snažila ověřit možnost samostatného pracoviště, přičemž ve dnech 13. a [datum] čerpal žalobce náhradní volno za přesčasy a posléze ve dnech 16., 17., 21, a 22.

9. čerpal z popudu zaměstnavatele dovolenou. Dne [datum] ukázal žalobce zprávu MUDr. [příjmení] (psychiatrie), na základě které bylo dohodnuto, že u žalobce bude provedena mimořádná lékařská prohlídka. Do této prohlídky žalobce do práce nechodil z důvodu existence překážek v práci na straně zaměstnavatele, a to až do [datum]. Výsledek lékařské prohlídky dne [datum] byl takový, že žalobce je schopen práce, avšak bez ochranné roušky k zakrytí úst a nosu. Věc byla řešena na schůzce dne 30. 9. za přítomnosti Mgr. [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Na tuto schůzku šli s tím, že se s žalobcem nějak dohodnou, neboť zaměstnavatel byl povinen plnit vládní nařízení ohledně nošení ochranných pomůcek. U žalobce přicházely v úvahu další alternativy, jako například nošení ochranného štítu. Nicméně žalobce na této schůzce všechno odmítal, tvrdil, že stávající pracoviště mu vyhovuje, a že nikam nepůjde. Proto žalovaná požádala dne [datum] o přezkoumání závěrů tohoto lékařského posudku. Druhý lékařský posudek ze dne [datum] uvedl, že žalobce je zdravotně způsobilý k výkonu práce s podmínkou práce s ochranným štítem na obličeji. Tento druhý posudek byl řešen na schůzce dne [datum], kdy jej žalobce odmítl podepsat. Námitky proti tomuto posudku však žalobce nepodal. Poté, když žalobce nenastoupil ve dnech 8. až [datum] na nařízené pracovní směny, rozvázal s ním zaměstnavatel pracovní poměr okamžitým zrušením.

7. Žalobce ve své výpovědi před soudem uvedl, že přes léto roku 2020 se dal zdravotně do pořádku, neboť roušky se v této době nosit nemusely. Počítal s tím, že na podzim a v zimních měsících bude pandemie sílit, a proto to nechtěl řešit pracovní neschopností, ale výjimkou z nošení roušky. Tvrdil, že když nosil roušku, měl deprese, avšak přes léto to prakticky vymizelo. Z toho usoudil, že za jeho problémy může nošení roušky. Ještě před pandemií, kdy se roušky nenosily, se jeho psychické problémy projevovaly klaustrofobií. Pokud přestal v říjnu 2020 chodit do práce, počítal s tím, že když měl od lékaře potvrzení, že nemůže pracovat s rouškou, tak že zůstane doma, že se to nějak vyřeší a bude pobírat náhradu mzdy z titulu překážek v práci na straně zaměstnavatele. Žalobce rozporoval druhý lékařský posudek ze dne [datum] a tvrdil, že v tento den vůbec nebyl vyšetřen. O svých zdravotních problémech říkal mistrovi, a to pouze ústně. Své potíže oznámil zaměstnavateli písemně až dopisem ze dne [datum].

8. MUDr. [jméno] [příjmení], jako svědkyně uvedla, že organizace, kde pracuje [právnická osoba], zajišťuje pro žalovanou společnost pracovně- lékařské služby. Tvrdila, že žalobce se dostavil na mimořádnou prohlídku dne [datum], doložil lékařskou zprávu od psychiatra a výpis ze zdravotní dokumentace od MUDr. [příjmení]. Požadoval výluku z nošení roušky. Na základě jeho prohlídky a odborné lékařské komise ze dne [datum] schválili, že žalobce je práce schopen bez roušky s tím, že se na pracovištích udělají nějaká opatření, aby se minimalizovalo riziko nákazy. Posudek byl vydán [datum]. Zaměstnavateli se však nepodařilo zabezpečit, aby žalobce mohl bez roušky pracovat. Poté na vyžádání zaměstnavatele byl žalobce dne [datum] na druhé prohlídce a byl vydán druhý posudek, ve kterém je uvedeno, že je k práci zdravotně způsobilý s tím, že může mít ochranný štít na obličeji. Tento posudek si žalobce přečetl a odmítl jej podepsat. Dle jejího názoru by byl štít pro žalobce lepší, neboť je průhledný, lehký a umožňuje volnější dýchání. Štít navrhl jako alternativní pomůcku zaměstnavatel a byl schválen odbornou lékařskou komisí. Proti druhému posudku žalobce žádné námitky neměl. Kdyby se k posudku vyjádřil a odůvodnil to, bylo by to bráno jako odvolání proti posudku. Pokud má pracovník nějaké zdravotní problémy, zaměstnavatel se snaží vždy najít nějaké řešení, například přemístění na jiné pracoviště. Pokud se to nepodaří, pozbývá zaměstnanec dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce a je dána pro tento důvod výpověď. Svědkyně dále uvedla, že nemá zkušenosti s úzkostnými poruchami, neboť není psychiatr.

9. Z lékařské zprávy ze dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] (psychiatrické oddělení pro dospělé), vyplývá, že [role v řízení] [anonymizováno 17 slov] [role v řízení] [anonymizováno 28 slov] [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov]. [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno].

10. Z posudku o invaliditě soud zjistil, že [role v řízení] [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno]: [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno].

11. Z lékařského posudku s datem [datum] vydaného MUDr. [příjmení] vyplývá, že žalobce je zdravotně způsobilý s podmínkou práce bez ochranné roušky k zakrytí úst a nosu. V dalším lékařském posudku ze dne [datum] vyhotoveném MUDr. [jméno] [příjmení] je uvedeno, že žalobce je zdravotně způsobilý s podmínkou práce s ochranným štítem na obličeji. Ve spodní části této listiny je uvedena poznámka, že žalobce tento posudek odmítl podepsat. <i>12. Podle § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr jen výjimečně, a to pouze tehdy, porušil-li zaměstnanec pracovní poměr zvlášť hrubým způsobem.</i> <i>13. Podle § 106 odst. 2 zákoníku práce, zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob, takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.</i> 14. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2008, sp. zn. 21 Cdo 2542/2007: Zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet při posouzení, zda zaměstnanec porušil pracovní kázeň méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy„ méně závažné porušení pracovní kázně“,„ závažné porušení pracovní kázně“ a„ porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem“ definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení pracovní kázně. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu, soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, i míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, a podobně. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj i nadále pokračoval.

15. Předmětný spor soud posuzoval především ve světle shora citované soudní judikatury. Ne vždy neomluvená absence v délce několika dnů (v tomto případě 5 dnů) musí být dostatečným důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele podle ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Soud je toho názoru, že v daném případě s ohledem na osobu žalobce, jeho zdravotní stav i jeho dosavadní postoj k plnění pracovních úkolů se ze strany zaměstnavatele jednalo o nepřiměřeně tvrdou sankci. V úvahu je nutno vzít rovněž dobu a situaci, v níž k této skutečnosti došlo (epidemie Covid-19). Žalobce byl všemi hodnocen jako výborný pracovník a zaměstnavatel mu dokonce nabídl místo inspektora výroby. Svědek [jméno] [příjmení] k osobě žalobce uvedl, že na pracovníka, jakým byl pan žalobce, by čekali třeba i jeden rok. Žalobce za celé 4 roky, co pracoval u žalované společnosti, nebyl v pracovní neschopnosti a často pracoval i přesčas. Žalobce si nepřál nic jiného, než řádně pracovat u žalované, avšak na podzim roku 2020 mu v tom zabránily objektivní skutečnosti, které nemohl ovlivnit. Z výpovědi žalobce i z lékařských zpráv MUDr. [příjmení] má soud za prokázané, že žalobce trpí dlouhodobě psychickými problémy, má deprese, úzkostnou poruchu a trpí migrénami. Jeho zdravotní stav se zhoršuje v případě, že má jakýmkoliv způsobem zamezeno volné dýchání, neboť žalobce trpí i klaustrofobií. V září roku 2020, když se žalobce dozvěděl, že bude opětovně zavedeno povinné nošení roušek, sdělil dopisem ze dne [datum] zaměstnavateli své zdravotní problémy a požádal o přemístění na jiné pracoviště, kde by mohl pracovat bez roušky. V této chvíli se zaměstnavatel zachoval správně a začal věc řešit. Jednou z možností bylo přemístění žalobce na jiné pracoviště s možností práce bez ochranných prostředků, avšak tato alternativa byla pro zaměstnavatele nakonec nepoužitelná. K tomuto se slyšení svědkové vyjádřili takto: 16. [jméno] [příjmení]: Nabízela se určitá možnost, že bychom žalobci vyhradili několik metrů čtverečních, například za zástěnou, ale systém výroby to nedovoluje. Problém by nastal i v šatnách nebo v jídelně. Nakonec jsme oddělené pracoviště zavrhli. 17. [jméno] [příjmení]: Jedna z možností bylo nošení štítu. Dále jsme zvažovali jiné pracoviště, kde by mohl být bez ochrany, avšak pan [příjmení] to nakonec zamítl, že to z důvodu rotace nebude možné. 18. [jméno] [příjmení]: Na našem pracovišti jsme náhradní pracoviště žalobci nenabídli, neboť stejně by se k němu nějak musel dostat, být v šatně, jít po chodbě, a i zde žalobce odmítal nosit roušku.

19. Žalovaná dále ve svém vyjádření (číslo listu 27) uvádí: Na schůzce [datum] byl žalobce informován, že žalovaná pro něho nemůže vyčlenit samostatné pracoviště, a to z důvodu menšího počtu lidí na počet strojů nacházejících se v dotčené hale a tím pádem nutností rotace pracovníků v rámci daného pracoviště (o čemž žalobce z povahy své práce stejně věděl).

20. Ve stejném písemném vyjádření (číslo listu 28) žalovaná uvádí: Žalovaná nebyla vzhledem k organizaci pracovního procesu a uspořádání pracoviště schopna zajistit uplatnění stanovené podmínky zdravotní způsobilosti žalobce, což činilo tuto podmínku nesplnitelnou (nerealizovatelnou), ergo vedoucí ve výsledku k závěru o zdravotní nezpůsobilosti k výkonu sjednané práce.

21. Z výše uvedeného je zřejmé, že možnost odděleného pracoviště, kde by žalobce mohl pracovat bez jakékoliv ochrany, byla u žalované nesplnitelná. Toto nakonec uznává i sama žalovaná společnost a uvádí, že ve výsledku lze dojít k závěru o zdravotní nezpůsobilosti žalobce k výkonu sjednané práce, což je důvodem výpovědi podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Je proto nelogické, že žalovaná tvrdí (připouští možnost), že za dané situace (epidemie Covid-19) je žalobce nezpůsobilý k výkonu sjednané práce podle § 52 písm. e) zákoníku práce, avšak zároveň mu dává okamžité zrušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností z důvodu 5 absencí.

22. Soud je toho názoru, že žalobce dostatečným způsobem prokázal, že jeho zhoršený zdravotní stav mu nedovoluje (nedovoloval) pracovat s jakoukoliv ochrannou obličeje. V posudku ze dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] (ze kterého vycházela MUDr. [jméno] [příjmení]), je uvedeno, že zhoršený psychický stav žalobce je vázán na nošení ochranných prostředků – roušky. Gramatickým i logickým výkladem této věty, lze dospět k závěru, že rouška jako jeden z ochranných prostředků je zde uvedena jako příklad. Ochranné prostředky jsou zde totiž uvedeny v množném čísle. Soud si neumí představit, že žalobce, který při nošení roušky trpí poměrně velkými psychickými problémy, najednou nemá zdravotní potíže při nošení ochranného štítu. V obou případech se jedná o obtěžující předmět před obličejem bránící volnému dýchání. Navíc štít je větší než rouška. Tyto úvahy soudu jsou navíc potvrzeny další lékařskou zprávou ze dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] i posudkem o invaliditě žalobce (viz. shora). [anonymizováno 11 slov] [role v řízení] [anonymizováno 23 slov] (jinak řečeno, cokoliv před obličejem). Tuto skutečnost zřejmě nevzala do úvahy MUDr. [jméno] [příjmení] i zaměstnavatel, který po vydání prvního lékařského posudku ze dne [datum] si vyžádal druhý lékařský posudek, jehož závěr zaměstnavatel lze říci, že inicioval (možnost nošení ochranného štítu). Tento posudek byl vydán hned následujícího dne bez dalšího fyzického vyšetření žalobce (výpověď MUDr. [jméno] [příjmení]), což činí tento posudek víceméně problematickým až účelovým. Žalobce, který věděl, že není schopen pracovat ani s ochranným štítem, posudek nepodepsal.

23. K samotným neomluveným absencím (5 směn) lze uvést následující. V daném případě se nejednalo o typické a svévolné neomluvené absence tak, jak je má namysli soudní judikatura, a které skutečně bývají důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru. Žalobce si nepřál nic jiného než řádně pracovat u žalované společnosti, o čemž svědčí i jeho četné přesčasy v letních měsících roku 2020, kdy mohl pracovat bez roušky. Když byl žalobce po vydání druhého lékařského posudku doslova„ zahnán do kouta“, rozhodl se nepřijít do práce a čekat, že to zaměstnavatel nějak vyřeší, například dalšími překážkami v práci na straně zaměstnavatele a náhradou mzdy. V tomto případě je však nutno uvést, že žalobce pochybil, neboť celou situaci měl spíše řešit pracovní neschopností. V tomto mezičase by zaměstnavatel celou situaci musel nějak řešit, a to například i výpovědí podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Na druhou stranu však pochybil i zaměstnavatel, který se unáhlil a ačkoliv znal důvody, proč se žalobce na směny nedostavil, dal žalobci okamžité zrušení pracovního poměru. Dle názoru soudu měla žalovaná s přihlédnutím k osobě žalobce a jeho zdravotnímu stavu jednat více ve prospěch zaměstnance (žalobce) a snažit se celou situaci vyřešit jiným způsobem.

24. Podle § 1a odst. 1 písm. a), jednou z hlavních zásad zákoníku práce je zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance. V tomto souzeném případě je to osamocený žalobce se zhoršeným zdravotním stavem, který stojí proti velké nadnárodní společnosti. Nelze říci, že by se žalovaná zpočátku nesnažila tuto věc vyřešit s žalobcem smírně (opakované jednání s žalobcem, překážky v práci na straně zaměstnavatele), avšak nakonec se dle názoru soudu jednalo o unáhlené rozhodnutí v podobě okamžitého zrušení pracovního poměru. Byl to však i žalobce, který pochybil, neboť se nesnažil více komunikovat se zaměstnavatelem a vyřídit si např. neschopenku. S ohledem k jeho tehdejšímu duševnímu rozpoložení i všem dalším okolnostem (fobie z jakéhokoliv předmětu před obličejem), se však jeho chování jeví omluvitelným. Soud se proto přiklonil na stranu žalobce a rozhodl, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalované je neplatné.

25. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., a přiznal úspěšnému žalobci náklady řízení v celkové výši 4 400 Kč. Tato částka představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a dále 8 paušálních částek po 300 Kč jako náklady nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst.3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a to za tyto úkony: sepsání žaloby, 3 písemná vyjádření, 3 × účast u soudního jednání (z toho 1 jednání delší než 2 hodiny).